Estonská republika leží u Baltského moře, mezi Finským a Rižským zálivem v severozápadní části Východoevropské roviny. Na východě hraničí s Ruskem, na jihu s Lotyšskem.
Přírodní podmínky : Na jejím území převládá nížina, mírně zvlněná, s nejvýše položeným místem 318 metrů nad hladinou moře. Součástí Estonska je okolo tisíce ostrovů a ostrůvků. Průměrná nadmořská výška činí pouhých 50 m n. m. V Estonsku se nachází značné množství močálů, rašelinišť a bažin. Většina jezer je poměrně malých, avšak největší Čudské jezero ležící na východě země zabírá 3 555 km².
Klima : Podnebí je mírné, přímořské, se čtyřmi ročními obdobími. Průměrná teplota se pohybuje od 16,3 °C na ostrovech do 17,1 °C ve vnitrozemí v červenci, který je nejteplejším měsícem, a od -3,5 °C na ostrovech do -7,6 °C ve vnitrozemí v únoru, což je nejchladnější měsíc. Průměrný srážkový úhrn je 568 milimetrů ročně, nejvíce srážek spadne v pozdním létě.
Nerostné suroviny : Z nepříliš velkého nerostného bohatství se tradičně těží hořlavé břidlice (asi 25 milionů tun ročně, především v okolí Kohtla-Jarve) a vápenec. 47 % rozlohy země pokrývají lesy.
Doprava : Rychlý rozvoj ekonomiky a velký podíl tranzitních přeprav předpokládají zvýšenou potřebu dopravnho spojení. Železnice jsou v Estonsku akciové. Majitelem 100 % akcií společnosti ´Eesti Raudtee´ (Estonské železnice) je Estonský stát. Celková délka železniční sítě je1811 km. Hustota železnic je 22,7 km/1000 km². Šířka kolejí — 1520 mm. Estonsko je železnicí spojeno s Ruskem a Lotyšskem. Délka silnic je více jak 42 tic.km, z nichž je 40 % veřejných. Je rozvinutá i mořská doprava (Tallinský mořský přístav, Sillamae, Muuga) a vzdušná doprava (mezinárodní letiště Tallinu, Kuressaare).
Průmysl : Průmysl je zastoupen strojírenský a elektrotechnický (Tallinn, Tartu), dále chemický, textilní, dřevařský a potravinářský. Výroba elektrické energie dosahuje 18 miliard kWh ročně. Jedním z nejúspěšnějších estonských průmyslových podniků je dlouhodobě firma ´Elcoteq´, zabývající se kompletací mobilních telefonů pro finskou Nokii.
Pokles tempa růstu v roce 2007 je dále výrazně patrný v dřevozpracujícím a textilním průmyslu. Dřevozpracující průmysl poklesl meziročně o 10% v důsledku omezení dodávek dřeva z Ruska. Estonsko je relativně málo energeticky závislé na zahraničí. Těží se živičná břidlice, která se spaluje v komplexu tepelných elektráren v oblasti Narvy. Tato energetická produkce přináší značnou zátěž pro životní prostředí, protože při ní vzniká oxid uhličitý. Zpracování živičné břidlice je velice výhodná oblast podnikání, kde se ziskovost blíží 50 %. Vzhledem k vývoji cen energií tomu tak bude i v roce 2008.
Zemědělství : Podíl zemědělství na tvorbě HDP je nevelký a klesá. Příčinou je drsné klima a malý rozsah orné půdy – velkou část estonského území pokrývají lesy a mokřiny, obdělávat lze cca 16 % rozlohy. V zemědělské produkci převažuje ze 70 % živočišná výroba, především chov skotu (0,8 milionu kusů) a prasat (1,1 mil. kusů). Pěstuje se obilí, luštěniny, brambory, cukrovka, len a ovoce. Významné je lesní hospodářství a rybolov. Estonský vývoz tvoří hlavně potraviny, spotřební zboží a stroje. V roce 2007 byla rekordní sklizeň obilovin, nejvyšší za posledních 16 let. Celkem se sklidilo 860 tisíc tun obilovin z 290 tisíc hektarů půdy. Průměrné výnosy ani zdaleka nedosahují výnosů obvyklých ve střední Evropě.
Ekonomika : Estonská republika je relativně rozvinutý, průmyslově-zemědělský stát. Tempo růstu HDP mělo po celý rok 2007 klesající tendenci a skončilo na 4,8 %, celoroční hodnota růstu HDP je 7,1 %. Příčinami snížení tempa růstu jsou - zhoršující se vztahy s Ruskem, pokles transportu zboží (Rusko začalo využívat ve větší míře své přístavy k exportu ropy, uhlí a dřeva), výrazný pokles v sektoru stavebnictví a obchodu s nemovitostmi, vysoký růst mezd, růst cen potravin a energií na zahraničních trzích. Největší část ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v průmyslu, v zemědělství pouze 9,5 %. Míra nezaměstnanosti klesla v roce 2007 na 4,7 %.
Inflace : Inflace v roce 2007 byla 6,6 %. Od roku 2003 má stoupající tendenci. Tento trend se pravděpodobně dále udrží. Největší nárůst inflace zaznamenaly ceny za služby (10 %) a za potraviny (8 %). V lednu 2008 činila inflace rekordních 11%.
Investice : V průběhu roku 2007 se zvýšily zahraniční investice v Estonsku o téměř pětinu a dosáhly hodnoty 27 miliard EUR (422 miliard EEK). Téměř 60 % investic míří do bankovního sektoru (např. prodej Hansapank). Největšími investory jsou Švédsko (39 %), Finsko (20 %) a Velká Británie (7 %). Investice Estonska v zahraničí se zvýšily o třetinu na částku 15,5 miliard EUR (242 miliard EEK). Investoři směřovali své investice zejména do Německa, baltických států, Ruska a Velké Británie.
Česko-Estonská ekonomická spolupráce : Česká republika nepatří mezi hlavní partnerské země. Silná je přítomnost firem zejména ze Skandinávie, které do značné míry ovládají trh. Viditelným českým výrobkem jsou v Estonsku osobní automobily Škoda. Tradičně se v Estonsku prodává české pivo, rozšiřuje se sortiment potravinářských výrobků z ČR, na trhu je české sklo. Perspektivní oblasti pro české exportéry jsou výroba energie, dopravní prostředky, životní prostředí a služby. Geografická poloha Estonska na severu Evropy předurčuje jeho nedostatečnou produkci potravinářských výrobků. České výrobky se jednotlivě prosazují, prozatím však nedostatečně.
Velké podniky : Tallink — podnik civilní mořské vodní dopravy Tallinský přístav — třetí největší přístav na východním pobřeží Baltského moře ´Elcoteq Tallinn´ — dva podniky, které jsou součástí mezinárodního koncernu ´Elcoteq SE´, zabývajícího se montáží telekomunikačních zařízení na objednávku zprcovatelů Nokia, Ericsson atd. ´Eesti Põlevkivi´ — podnik na těžbu břidlice na severo-východě Estonska, okolo 14 mild. tun v r.2006 BLRT Grupp — strojírenský koncern
Turistický průmysl : V Estonsku je mnoho národních parků a přírodních rezervací, které zaujímají až třetinu plochy republiky. Do Estonska turisti přijíždí především za poznáním starověké a osobité kultury země, jezdí navštívit skvělé písňové představení, kterými je země proslulá, a také mořské lázně Baltského pobřeží. Lázně v Estonsku na mořském pobřeží Parnu, Chaapsalu, Kuressare, Tojle a Narva-Jyesu lákají turisty v létě.
Lachemaaský národní park je největší přírodní rezervací země, nachází se v jižním Estonsku.
Členství Estonska v mezinárodních institucích : OSN - od 17. 9. 1991, Evropská unie - EU (od 1. 5. 2004), NATO (od 2. 4. 2004), UNESCO, Světová obchodní organizace - WTO, Mezinárodní měnový fond - IMF, Mezinárodní organizace práce - ILO, Světová zdravotnická organizace - WHO, Rada Evropy, OBSE, EAPC
irucz.ru sales
Dnes: 4783 reg.uživatelů, 33874 článků,
Estonsko 
