i-RU.CZ - Info Office Gruzie
K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Vztahy mezi Českou republikou a Ruskem by měly být lepší, říká Vondráček | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Komora SNS - Business den Ruské federace na MSV v Brně (02.10.2018) | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Komora SNS - Business den Běloruska na MSV v Brně (03.10.2018) | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Slovenská delegace na Jaltinském ekonomickém fóru na Krymu (Izvestia) | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | 21. sněm Komory pro země SNS. Ze zprávy představenstva (FOTO) | Aircraft Industries loni utržil 1,9 miliardy korun a prodal 11 letadel do Ruska a jedno do Indonésie | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | V Minsku se uskuteční 10. zasedání česko-běloruské Smíšené komise | Projevy na banketu u příležitosti Dne vítězství 9 května 2018 na ruském velvyslanectví v Praze | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Za nejchutnější pivo světa označilo 44% ruských turistů - to v Čechách | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Vydání Nikulina byla chyba, prohlásil Zeman – Novinky.cz | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Pozor - přeregistrace odběratelů bezplatného Newsletteru iRUCZ. (GDPR - změna v ZASÍLÁNÍ)  | ČTK: Remek očekával, že bude mít české následovníky (Video) | Český ministr zahraničí M. Stropnický pro zachování protiruských sankcí | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | TOP-100 nejčtenějších článků na iRUCZ v roce 2017 | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Co je česko-ruské a co rusko-české. Jak můžeme pomoci? Editorial  | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | I. zasedání diskuzního Česko-ruského fóra se uskuteční v květnu v Praze. Ruský koordinátor | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | Kdo dostaví Temelín? České strojírenské firmy nezvládají mnohem lehčí zakázky | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Důležité setkání prezidenta Putina s německými průmyslníky a podnikateli v Soči. Konec sankcím? | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | Na Výstavišti v Brně připravují ´Den ruských regionů´ (10. 10. 2017)  | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | Ruská firma chce v Prostějově postavit továrnu na potisk obalů. Investice za 2,6 miliardy | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4766 reg.uživatelů, 32595 článků,
1432 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>
Domů >>> Info-office: Gruzie

Info Office regionuGruzie          ...>>>   Přejít na ruskou verzi... >>>      

Zprávy (433)
Analytika (66)
Nabídky (2)
Poptávky (4)
Odkazy (9)







Našli jste chybu?


Navštíveno od 24.6.2009 - 38855 x
(23629 x)




Gruzie

Odkazy:
Parliament.ge - Zákonodárný sbor
Government.gov.ge - Vláda Gruzie
czech.mfa.gov.ge - Velvyslanectví Gruzie
mzv.cz/gruzie - MVZ Gruzie
Tskhinval.ru - Státní správa nepřiznané Jižní Osetie
Apsnypress.info - Abcházská státní informační agentura
Osinform.ru - ProOsetinská informační agentura
Panasia.ru - Průvodce po zemích Asie
Kavkaz-uzel.ru - Informace z Kavkazu
Civil.ge - Zprávy Online (USAID)
Newsgeorgia.ru - Stránky RIA Novosti
Bizzone.info - Energetika


Gruzie je přímořský stát v západní části Zakavkazska. Vodní hranici tvoří východní pobřeží Černého moře, na severu sousedí s Ruskou federací (732 km), na východě s Ázerbájdžánskou republikou (322 km) a na jihu s Arménskou republikou (164 km) a Tureckem (252 km).

Přírodní podmínky :
Výrazně hornatá země - pohoří zabírají 87 % území.
Nejvyšším vrcholem Gruzie je Šhara 5 058 m, další jsou Kazbek 5 033 m, Rustaveli 4 960 m, Užba 4 695 m.
Hlavními průsmyky přes hřebeny jsou ´Krestovyj´ v nadmořské výšce 2 384 m, ´Mamisonskij´ (2 829m) a ´Kluchorskij´ (2 786 m.).
Největší nížinatou oblastí je Kolchidská nížina při dolním toku řeky Rioni, poblíž mořského pobřeží i místy bažinatá. Jde o nejúrodnější část země.

Podnebí :
Černomořské pobřeží a Kolchidská nížina mají vlhké a subtropické podnebí (prům.teploty v lednu +6 st.C, v srpnu +24 st.C).
Na velehorách jsou zimy studené (leden: -15 st.C, abs.minima až -35 st.C), léta chladná (červenec: 0 až +5 st.C). Roční úhrn srážek obecně klesá od západu k východu. Na černomořském pobřeží a v západních nížinách činí 1 200 až 2 600 mm, ve východních oblastech pouze 300 až 700mm.

K historii země :
Od starověku je pobřeží země známo jako Kolchida. Ve 4. století n.l. proběhla v Gruzii ´christianizace´ (pokřesťanštění).

Státní útvary vznikající na území dnešní Gruzie měly hlavně díky náporům sousedních říší a nájezdníků (Byzanc, Arabové, Mongolové, později Turci a Persie) zpravidla velmi krátké trvání. I proto se v Gruzii dochovalo nemálo architekturních památek.

K Rusku se Gruzie na svou vlastní žádost postupně připojovala v letech 1801-1864. Stalo se tak až po Osetii, která byla carským Ruskem vzata pod ochranu nejdříve. Po ruské revoluci a neúspěšném pokusu o federaci zakavkazských států vznikl roku 1918 v Gruzii nezávislý stát.
Od roku 1922 byla Gruzie součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSR.
Od roku 1936 byla vytvořena Gruzínská SSR. Po rozpadu SSSR vyhlásila Gruzie v roce 1991, svoji nezávislost - aby se roku 1993 stala členem SNS.

K hospodářství země :
Pro ekonomiku Gruzie se těžkým úderem stala občanská válka v roce 1993 vyvolaná mezi jednotlivými politickými frakcemi a separatisty v autonomních oblastech Abcházie a v Jižní Osetie.
V současné době je v Gruzii značně složitá ekonomická situace, jejíž řešení je spojováno s novým prezidentem Gruzie Michailem Saakašvili.

Průmysl :
Mnoho nerostných surovin. V Gruzii má velký vývojový potenciál země v těžebním průmyslu. Těžební technologie a vybavení jsou zastaralé (až na pár výjimek - těžba manganu). Jde proto o významný sektor pro české vývozce. V lednu 2007 gruzínská vláda prezentovala projekt ´Invest in Mining´, v jehož rámci v květnu 2007 nabídla v dražbě licence na těžbu ve dvaceti nalezištích.
K hlavním odvětvím těžebního průmyslu patří: těžba kovových rud, těžba nerostů, těžba surové ropy a zemního plynu a těžba minerálů k produkci energie. K nejvýznamnějším odvětvím výroby patří potravinářská výroba a výroba nápojů, chemický průmysl, zpracování základních kovů a nekovových nerostů.


Nerostné suroviny :
Gruzie disponuje širokou škálou nerostných surovin. Minerální a zdrojový potenciál země je představen 450 nalezišti nerostných surovin 27 druhů, z nichž jsou hlavní: vysoce kvalitní manganové rudy, černé uhlí, měděné rudy, nafta. Gruzie má značné zásoby stavebních materiálů: bentovitého jílu (17 mil. t), dolomitů, vápenec (200 mil.t), hlíny na výrobu cementu (75 mil.t) a cihel (47 mil.m3), sádry, mastku, formovacího písku.
Na území Gruzie je zaregistrováno okolo 2 000 zdrojů sladké vody, 22 pramenů minerálních vod, včetně léčivých - ´Boržomi´, ´Sairme´, ´Nabeglavi´, ´Zvare´ a dalších. Dnes se sladké a minerální vody vyváží do 24 zemí světa.
Celková plocha lesních zdrojů je 3 mil. ha. Zásoby dřeva se oceňují na 434 mil m3. Území země je bohatou surovinovou základnou pro farmaceutický průmysl.

Doprava :
Gruzie vzhledem ke své geografické poloze strategickou zemí pro tranzit – umístění mezi Evropou a Asií z ní činí přirozený dopravní koridor mezi Východem a Západem, což je umocněno existencí černomořských přístavů ´Poti´ a ´Batumi´ a budovanými ropovody a plynovody a samozřejmě letišti. Gruzie představuje nejkratší tranzitní spojení pro dopravu surovin a zboží z oblasti Kaspického moře a střední Asie do západní Evropy (a zpět), zároveň je vertikální dopravní spojnicí Sever – Jih mezi Ruskem a Tureckem a dále přes Arménii do Íránu.

Současná dopravní infrastruktura je však v žalostném stavu, od rozpadu SSSR nebylo investováno ani do oprav silnic a železnic, ani do výstavby nových sítí, některé komunikace byly zničeny v době ozbrojených konliktů na počátku 90. let a od té doby neobnoveny.
Délka silniční sítě je 20 229 km, z toho 1474 km je mezinárodního významu.
Železnice je napojena na přístavy ´Poti´ a ´Batumi´ a na železniční síť Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska, ne všechno spojení však funguje. Celková délka železnic je 2554,25 km.
Námořní doprava je vázána ke dvěma hlavním přístavům ´Poti´ a ´Batumi´, které jsou používány pro nákladní i osobní dopravu. V ´Poti´ se připravuje volná ekonomická zóna. Gruzie má trajektové spojení s Ukrajinou, Ruskem, Rumunskem a Bulharskem.
Objem mezinárodní letecké dopravy narůstá, zejména přeprava osobní, ovšem možnosti přímých letů z hlavního města Tbilisi jsou značně omezené. V únoru 2007 byl zahájen provoz nového mezinárodního letiště v Tbilisi, v červenci byl zahájen provoz nového terminálu regionálního letiště v ´Batumi´.

Zemědělství :
Zemědělství je hlavním odvětvím ekonomiky země. Vhodné klimatické podmínky umožňují pěstovat všechny hlavní druhy plodin. Tradiční je pěstování vína, citrusových plodů, lískových a vlašských ořechů, mandlí a kaštanů, meruněk. Tradičním odbytištěm gruzínských plodin bylo do loňského roku Rusko, nyní musí Gruzie hledat nové trhy – zejména ořechy tvoří hlavní vývozní komoditu pro EU. Pěstovaná zelenina a kukuřice je určena zejména pro domácí spotřebu. Velmi příznivé jsou podmínky pro živočišnou výrobu.

Investice :
Rizika investování jsou v Gruzii spojená s faktem, že dosud nebyly vyřešeny separatistické konflikty v Abcházii a Jižní Osetii, které jsou hlavním zdrojem napětí v oblasti – stejně jako problematické vztahy s Ruskem, které rozhodně vystupuje proti členství Gruzie v NATO a podporuje separatistické režimy.

Ekonomické vztahy :
V roce 2007 růst HDP dosáhl 12,4%, což Gruzii zařadilo na přední místo mezi zeměmi SNS spolu s Ázerbájdžánem a Arménií. Gruzie má malý vnitřní trh, proto její ekonomika do značné míry závisí na zahraniční poptávce. Tradičním odbytištěm gruzínských výrobků bylo donedávna Rusko, nicméně kvůli zákazu na dovoz gruzínského vína, minerálních vod a zemědělských produktů na jaře 2006 vývoz do RF dramaticky poklesl. Hlavním obchodním partnerem se tak v roce 2006 díky blokádě poprvé stalo Turecko. Rusko je však nadále významným dovozcem do Gruzie.

Možnosti pro český export a ekonomickou spolupráci s ČR:
Hlavními vývozními komodity ČR jsou stroje a dopravní prostředky, zbraně a munice, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (kovové výrobky), hlavními dovozními komoditami ČR jsou jedlé ořechy, díly a příslušenství ke kovoobráběcím strojům, rudy a koncentráty manganu. Uplatnění českých podnikatelů je možné ve formě subdodavatelů na zmíněných projektech a samostatně v obnově a modernizaci malých a středních vodních elektráren, ve výstavbě spaloven, tepláren, ve výrobě skla, v realizaci výrobků sanitární techniky, stavebních materiálů, ale i elektroniky, zabezpečovacích systémů, loveckých zbraní, potravinářských (zpracovatelské a balící linky pro ovoce, citrusy, ořechy a čaj, malé a střední linky na plnění lahví, mini pekárny) a zemědělských strojů, obnova turistické infrastruktury, ochrana přírody.

Gruzie má také zájem o firmy, které budou zkoumat minerální naleziště, včetně nalezišť ropy a zemního plynu, které představují hlavní dovozní komodity. Vzhledem k existenci ropovodů a plynovodů procházejících přes území Gruzie bude země potřebovat zařízení a vybavení na jejich údržbu.

Turistický průmysl :
V Gruzii je více jak 100 lázní: lázně na Černomořském pobřeží Kavkazu (´Kobuleti´, ´Batumi´a další), horské a vysokohorské lázně ´Bachmaro´, ´Bakuriani´, ´Šovi´, lázně minerálních vod ´Boržomi´. ´Sairme´, ´Džava´, lyžařské lázeňské středisko ´Gudauri´a jiné.
Výhledově se plánuje 20% celého území Gruzie převést na národní parky a přírodní rezervace. V posledních letech je snaha obnovit lázeňsko-turistický komplex.

Členství v mezinárodních institucích :
Gruzie je členem OSN, OECD, UNESCO, Rady Evropy, Černomořské ekonomické spolupráce (ČES), MMF, Světové banky, Potravinářské a zemědělské organizace USA, WTO, GUAM Svazu republik (Gruzie, Ukrajina, Azerbajdžán a Moldávie).

Vysoké školy v Gruzii :
www.tsu.ge - ´Státní Univerzita Tbilisi´
www.tsmu.edu - ´Lékařská Univerzita Tbilisi´
www.gtu.ge -´Technická Univerzita Tbilisi´
´Zemědělská Univerzita Tbilisi´


Zahraniční politika Gruzie


K dlouhodobým cílům gruzínské zahraniční politiky patří vstup do NATO a EU. Gruzie se v roce 1994 stala jednou z prvních postsovětských republik, která se zapojila do programu Partnerství pro mír (PfP).
V říjnu 2004 Severoatlantická rada schválila její první Individuální akční plán partnerství (IPAP).
V únoru 2005 byly v Bruselu a Tbilisi zřízeny úřady styčného důstojníka. Aliance pomáhala Gruzii v transformačním a modernizačním procesu výstavby ozbrojených sil.
Gruzie se v roce 2006 také zavázala plnit úlohu hostitelského státu v případě rozmístění jednotek NATO při operacích nebo přesunu přes gruzínské teritorium v době míru, krize, nebo konfliktu.
Procesu reorganizace ozbrojených sil pomáhala na ministerstvu obrany poradní skupina ISAB (International Security Advisory Board) a doporučení USECOM.

Gruzínsko-ruský konflikt :

  • Gruzínské jednotky vstoupily těsně po půlnoci 08.08.2008 do jihoosetské metropole ´Cchinvali´, kde začaly prudké boje.
  • Ruská armáda přispěchala na pomoc bombardované Jižní Osetii, kde velká část obyvatel má ruské státní občanství a hrozila genocida
  • Ruská vojska pro zajištění ´vynuceného míru´ vstoupila i na území Gruzie, kde ničila vojensko-technická zařízení.
  • Přeprava ázerbájdžánské ropy přes Gruzii se zastavila i po železnici, protože vojenské akce na gruzínském území poškodily železniční trať.
  • Na žádost prezidentů odštěpeneckých gruzínských území - uznalo Rusko nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. V tomto kroku bylo zpočátku celosvětově naprosto osamoceno.

    Pětidenní Rusko-gruzínská válka - viz BL


    Použité textové zdroje :
    rustrade.org, webgeo.ru, spinform.ru, ru.wikipedia.org, rian.ru, businessinfo.cz, ihned.cz - včetně odkazů uvedených výše.





  • V místě:  13.12.2018, 02:47
    Praha:    13.12.2018, 00:47


    Гидрометцентр России




    Mapy a statistika:

    Google Maps    




    Administrativní centrum:
    Tbilisi 1 213 000 obyv. (2005)

    Prezident:
    Giorgi Margvelašvili

    Předseda vlády:
    Irakli Garibashvili

    Předseda parlamentu:
    David Bakradze

    Státní svátek:
    9. dubna - Svátek národní integrity

    Počet obyvatel: 4 630 841 (2008)
    Rozloha : 69 700 km²

    Hustota zalidnění: 64 ob. / km²
    Podíl měst. obyv.: 52,4 %

    Tel. kód: +995
    Poštovní index : 0162 Tbilisi
    Mezin. automob. značka: GE

    Peněžní jednotka: gruzínské lari (GEL)
    HDP na hlavu 3 119 USD/rok (2008)

    Územní struktura:
    Gruzie se dělí na 9 administrativních středisek - oblastí.
    Dále: Autonomní republika Adžárie s hlavním městem Batumi, separatistické oblasti Abcházie (dříve Autonomní republika Abcházie) s centrem Suchumi a Jižní Osetie (dříve Autonomní oblast Jižní Osetie).
    Abcházie a Jižní Osetie jsou v důsledku nevyřešených konfliktů od počátku 90. let mimo kontrolu ústřední vlády.

    Města:
    Tbilisi 1 213 000 obyv. (2005)
    Batumi 121 806 obyv. (2002)
    Suchumi-hl.město Abcházie 43 700 obyv.

    Jazyky:
    gruzínština (úřední), abchazština

    Národnostní složení :
    Gruzíni (83,8 %)
    Ázerbajdžánci (6,5 %)
    Arméni (5,7 %)
    Rusové (1,5 %)
    Abcházci a Osetinci

    Náboženství: (2008)
  • gruzínští pravoslavní 84 %
  • muslimové 9,9 % (sunité - Adžárie)
  • arménsko-gregoriánská církev 3,9 % (Arméni)
  • katoliciznus (Gruzíni a Arméni) 1,2 % (53 tis.os.)
  • judaizmus asi 0,8 % (Židé) (40 tis.)

    Výdaje na obranu: 3% HDP (178 mil EUR v roce 2008)
    Počet ozbrojených sil: 32 650 osob (2008)





  • 0  


    Poslední aktualizace: 09.02.2016



    Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


       Generální partner i-RU.CZ



      Významní partneři i-RU.CZ


    EGAP, a.s.

    KVS Ekodivize je partnerem i-RU.CZ od r.2006


      Kurzy valut











    Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
    Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
    EditorialEditorial
    Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
    Kalendář výstav, akcí 2018+ArchivKalendář výstav, akcí 2018+Archiv
    Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
    Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
    Co očekávat
    v roce 2018 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
    FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
    ´OKNA DO RUSKA´

    Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

    Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
    O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



    Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz