Gruzie je přímořský stát v západní části Zakavkazska. Vodní hranici tvoří východní pobřeží Černého moře, na severu sousedí s Ruskou federací (732 km), na východě s Ázerbájdžánskou republikou (322 km) a na jihu s Arménskou republikou (164 km) a Tureckem (252 km).
Přírodní podmínky : Výrazně hornatá země - pohoří zabírají 87 % území. Nejvyšším vrcholem Gruzie je Šhara 5 058 m, další jsou Kazbek 5 033 m, Rustaveli 4 960 m, Užba 4 695 m. Hlavními průsmyky přes hřebeny jsou ´Krestovyj´ v nadmořské výšce 2 384 m, ´Mamisonskij´ (2 829m) a ´Kluchorskij´ (2 786 m.). Největší nížinatou oblastí je Kolchidská nížina při dolním toku řeky Rioni, poblíž mořského pobřeží i místy bažinatá. Jde o nejúrodnější část země.
Podnebí : Černomořské pobřeží a Kolchidská nížina mají vlhké a subtropické podnebí (prům.teploty v lednu +6 st.C, v srpnu +24 st.C). Na velehorách jsou zimy studené (leden: -15 st.C, abs.minima až -35 st.C), léta chladná (červenec: 0 až +5 st.C). Roční úhrn srážek obecně klesá od západu k východu. Na černomořském pobřeží a v západních nížinách činí 1 200 až 2 600 mm, ve východních oblastech pouze 300 až 700mm.
K historii země : Od starověku je pobřeží země známo jako Kolchida. Ve 4. století n.l. proběhla v Gruzii ´christianizace´ (pokřesťanštění).
Státní útvary vznikající na území dnešní Gruzie měly hlavně díky náporům sousedních říší a nájezdníků (Byzanc, Arabové, Mongolové, později Turci a Persie) zpravidla velmi krátké trvání. I proto se v Gruzii dochovalo nemálo architekturních památek.
K Rusku se Gruzie na svou vlastní žádost postupně připojovala v letech 1801-1864. Stalo se tak až po Osetii, která byla carským Ruskem vzata pod ochranu nejdříve. Po ruské revoluci a neúspěšném pokusu o federaci zakavkazských států vznikl roku 1918 v Gruzii nezávislý stát. Od roku 1922 byla Gruzie součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSR. Od roku 1936 byla vytvořena Gruzínská SSR. Po rozpadu SSSR vyhlásila Gruzie v roce 1991, svoji nezávislost - aby se roku 1993 stala členem SNS.
K hospodářství země : Pro ekonomiku Gruzie se těžkým úderem stala občanská válka v roce 1993 vyvolaná mezi jednotlivými politickými frakcemi a separatisty v autonomních oblastech Abcházie a v Jižní Osetie. V současné době je v Gruzii značně složitá ekonomická situace, jejíž řešení je spojováno s novým prezidentem Gruzie Michailem Saakašvili.
Průmysl : Mnoho nerostných surovin. V Gruzii má velký vývojový potenciál země v těžebním průmyslu. Těžební technologie a vybavení jsou zastaralé (až na pár výjimek - těžba manganu). Jde proto o významný sektor pro české vývozce. V lednu 2007 gruzínská vláda prezentovala projekt ´Invest in Mining´, v jehož rámci v květnu 2007 nabídla v dražbě licence na těžbu ve dvaceti nalezištích. K hlavním odvětvím těžebního průmyslu patří: těžba kovových rud, těžba nerostů, těžba surové ropy a zemního plynu a těžba minerálů k produkci energie. K nejvýznamnějším odvětvím výroby patří potravinářská výroba a výroba nápojů, chemický průmysl, zpracování základních kovů a nekovových nerostů.
Nerostné suroviny : Gruzie disponuje širokou škálou nerostných surovin. Minerální a zdrojový potenciál země je představen 450 nalezišti nerostných surovin 27 druhů, z nichž jsou hlavní: vysoce kvalitní manganové rudy, černé uhlí, měděné rudy, nafta. Gruzie má značné zásoby stavebních materiálů: bentovitého jílu (17 mil. t), dolomitů, vápenec (200 mil.t), hlíny na výrobu cementu (75 mil.t) a cihel (47 mil.m3), sádry, mastku, formovacího písku. Na území Gruzie je zaregistrováno okolo 2 000 zdrojů sladké vody, 22 pramenů minerálních vod, včetně léčivých - ´Boržomi´, ´Sairme´, ´Nabeglavi´, ´Zvare´ a dalších. Dnes se sladké a minerální vody vyváží do 24 zemí světa. Celková plocha lesních zdrojů je 3 mil. ha. Zásoby dřeva se oceňují na 434 mil m3. Území země je bohatou surovinovou základnou pro farmaceutický průmysl.
Doprava : Gruzie vzhledem ke své geografické poloze strategickou zemí pro tranzit – umístění mezi Evropou a Asií z ní činí přirozený dopravní koridor mezi Východem a Západem, což je umocněno existencí černomořských přístavů´Poti´ a ´Batumi´ a budovanými ropovody a plynovody a samozřejmě letišti. Gruzie představuje nejkratší tranzitní spojení pro dopravu surovin a zboží z oblasti Kaspického moře a střední Asie do západní Evropy (a zpět), zároveň je vertikální dopravní spojnicí Sever – Jih mezi Ruskem a Tureckem a dále přes Arménii do Íránu.
Současná dopravní infrastruktura je však v žalostném stavu, od rozpadu SSSR nebylo investováno ani do oprav silnic a železnic, ani do výstavby nových sítí, některé komunikace byly zničeny v době ozbrojených konliktů na počátku 90. let a od té doby neobnoveny. Délka silniční sítě je 20 229 km, z toho 1474 km je mezinárodního významu. Železnice je napojena na přístavy ´Poti´ a ´Batumi´ a na železniční síť Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska, ne všechno spojení však funguje. Celková délka železnic je 2554,25 km. Námořní doprava je vázána ke dvěma hlavním přístavům ´Poti´ a ´Batumi´, které jsou používány pro nákladní i osobní dopravu. V ´Poti´ se připravuje volná ekonomická zóna. Gruzie má trajektové spojení s Ukrajinou, Ruskem, Rumunskem a Bulharskem. Objem mezinárodní letecké dopravy narůstá, zejména přeprava osobní, ovšem možnosti přímých letů z hlavního města Tbilisi jsou značně omezené. V únoru 2007 byl zahájen provoz nového mezinárodního letiště v Tbilisi, v červenci byl zahájen provoz nového terminálu regionálního letiště v ´Batumi´.
Zemědělství : Zemědělství je hlavním odvětvím ekonomiky země. Vhodné klimatické podmínky umožňují pěstovat všechny hlavní druhy plodin. Tradiční je pěstování vína, citrusových plodů, lískových a vlašských ořechů, mandlí a kaštanů, meruněk. Tradičním odbytištěm gruzínských plodin bylo do loňského roku Rusko, nyní musí Gruzie hledat nové trhy – zejména ořechy tvoří hlavní vývozní komoditu pro EU. Pěstovaná zelenina a kukuřice je určena zejména pro domácí spotřebu. Velmi příznivé jsou podmínky pro živočišnou výrobu.
Investice : Rizika investování jsou v Gruzii spojená s faktem, že dosud nebyly vyřešeny separatistické konflikty v Abcházii a Jižní Osetii, které jsou hlavním zdrojem napětí v oblasti – stejně jako problematické vztahy s Ruskem, které rozhodně vystupuje proti členství Gruzie v NATO a podporuje separatistické režimy.
Ekonomické vztahy : V roce 2007 růst HDP dosáhl12,4%, což Gruzii zařadilo na přední místo mezi zeměmi SNS spolu s Ázerbájdžánem a Arménií. Gruzie má malý vnitřní trh, proto její ekonomika do značné míry závisí na zahraniční poptávce. Tradičním odbytištěm gruzínských výrobků bylo donedávna Rusko, nicméně kvůli zákazu na dovoz gruzínského vína, minerálních vod a zemědělských produktů na jaře 2006 vývoz do RF dramaticky poklesl. Hlavním obchodním partnerem se tak v roce 2006 díky blokádě poprvé stalo Turecko. Rusko je však nadále významným dovozcem do Gruzie.
Možnosti pro český export a ekonomickou spolupráci s ČR: Hlavními vývozními komodity ČR jsou stroje a dopravní prostředky, zbraně a munice, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (kovové výrobky), hlavními dovozními komoditami ČR jsou jedlé ořechy, díly a příslušenství ke kovoobráběcím strojům, rudy a koncentráty manganu. Uplatnění českých podnikatelů je možné ve formě subdodavatelů na zmíněných projektech a samostatně v obnově a modernizaci malých a středních vodních elektráren, ve výstavbě spaloven, tepláren, ve výrobě skla, v realizaci výrobků sanitární techniky, stavebních materiálů, ale i elektroniky, zabezpečovacích systémů, loveckých zbraní, potravinářských (zpracovatelské a balící linky pro ovoce, citrusy, ořechy a čaj, malé a střední linky na plnění lahví, mini pekárny) a zemědělských strojů, obnova turistické infrastruktury, ochrana přírody.
Gruzie má také zájem o firmy, které budou zkoumat minerální naleziště, včetně nalezišť ropy a zemního plynu, které představují hlavní dovozní komodity. Vzhledem k existenci ropovodů a plynovodů procházejících přes území Gruzie bude země potřebovat zařízení a vybavení na jejich údržbu.
Turistický průmysl : V Gruzii je více jak 100 lázní: lázně na Černomořském pobřeží Kavkazu (´Kobuleti´, ´Batumi´a další), horské a vysokohorské lázně ´Bachmaro´, ´Bakuriani´, ´Šovi´, lázně minerálních vod ´Boržomi´. ´Sairme´, ´Džava´, lyžařské lázeňské středisko ´Gudauri´a jiné. Výhledově se plánuje 20% celého území Gruzie převést na národní parky a přírodní rezervace. V posledních letech je snaha obnovit lázeňsko-turistický komplex.
Členství v mezinárodních institucích : Gruzie je členem OSN, OECD, UNESCO, Rady Evropy, Černomořské ekonomické spolupráce (ČES), MMF, Světové banky, Potravinářské a zemědělské organizace USA, WTO, GUAM Svazu republik (Gruzie, Ukrajina, Azerbajdžán a Moldávie).
Vysoké školy v Gruzii : www.tsu.ge - ´Státní Univerzita Tbilisi´ www.tsmu.edu - ´Lékařská Univerzita Tbilisi´ www.gtu.ge -´Technická Univerzita Tbilisi´ ´Zemědělská Univerzita Tbilisi´
Zahraniční politika Gruzie
K dlouhodobým cílům gruzínské zahraniční politiky patří vstup do NATO a EU. Gruzie se v roce 1994 stala jednou z prvních postsovětských republik, která se zapojila do programu Partnerství pro mír (PfP). V říjnu 2004 Severoatlantická rada schválila její první Individuální akční plán partnerství (IPAP). V únoru 2005 byly v Bruselu a Tbilisi zřízeny úřady styčného důstojníka. Aliance pomáhala Gruzii v transformačním a modernizačním procesu výstavby ozbrojených sil. Gruzie se v roce 2006 také zavázala plnit úlohu hostitelského státu v případě rozmístění jednotek NATO při operacích nebo přesunu přes gruzínské teritorium v době míru, krize, nebo konfliktu. Procesu reorganizace ozbrojených sil pomáhala na ministerstvu obrany poradní skupina ISAB (International Security Advisory Board) a doporučení USECOM.
Gruzínsko-ruský konflikt :
Gruzínské jednotky vstoupily těsně po půlnoci 08.08.2008 do jihoosetské metropole ´Cchinvali´, kde začaly prudké boje.
Ruská armáda přispěchala na pomoc bombardované Jižní Osetii, kde velká část obyvatel má ruské státní občanství a hrozila genocida
Ruská vojska pro zajištění ´vynuceného míru´ vstoupila i na území Gruzie, kde ničila vojensko-technická zařízení.
Přeprava ázerbájdžánské ropy přes Gruzii se zastavila i po železnici, protože vojenské akce na gruzínském území poškodily železniční trať.
Na žádost prezidentů odštěpeneckých gruzínských území - uznalo Rusko nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. V tomto kroku bylo zpočátku celosvětově naprosto osamoceno.
Územní struktura: Gruzie se dělí na 9 administrativních středisek - oblastí. Dále: Autonomní republika Adžárie s hlavním městem Batumi, separatistické oblasti Abcházie (dříve Autonomní republika Abcházie) s centrem Suchumi a Jižní Osetie (dříve Autonomní oblast Jižní Osetie). Abcházie a Jižní Osetie jsou v důsledku nevyřešených konfliktů od počátku 90. let mimo kontrolu ústřední vlády.
irucz.ru sales
Dnes: 3219 reg.uživatelů, 18837 článků,
Gruzie 
