Kazachstán se rozkládá ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskem, na východě s Čínskou lidovou republikou, z jižní strany jsou jeho sousedy Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán, na jihozápadě pak přiléhá ke Kaspickému moři. Patří mezi nejrozlehlejší země světa. Územně je největším vnitrozemským státem.
Přírodní podmínky : Reliéf je velmi rozmanitý, povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v Kaspické proláklině (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – Kaspické moře. Poblíž kaspického pobřeží leží v Karagijské proláklině nejnižší bod Kazachstánu (-132 m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky Ural obklopuje Kaspická nížina. K východu se prostírá rozlehlá nížina Turanská s bezodtokým Aralským jezerem, do kterého ústí řeka Syrdarja. Při uzbeckých hranicích, se nachází poušť Kyzylkum („Rudé písky“). Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na severovýchodě dělí Kazachstán od Sibiře zalesněný Altaj (nejvyšší hora Belucha 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka Irtyš v kotlině jezero Zajsan, zvětšené ještě Buchtarminskou přehradní nádrží. Nejvyšší hora Kazachstánu (a druhá nejvyšší hora Ťan-šanu) Chan Tengri („Vládce duchů“) dosahuje výše 7 010 m. V Kazachstánu je přibližně 48 000 jezer o celkové ploše 45 000 km². Jsou to většinou záplavová a deltová jezera. Kazachstánu patří severní a severovýchodní část Kaspického moře a severní část Aralského jezera (Severní Aralské jezero). Je zde více než 4 000 rybníků, přehrad a vodních nádrží. Většina jezer je bezodtokých. Úroveň jejich hladiny prudce kolísá podle sezóny i v průběhu let a obrysy i rozměry se periodicky mění. Ve stepní zóně, v horách a v údolích velkých řek převládají sladkovodní jezera, zatímco v polopouštích, pouštích a mezihorských propadlinách slaná jezera. V mnohých jezerech se dobývají různé soli. Přibližně 30 jezer obsahuje léčivé bahno a solanku. Říční síť země je velmi nepravidelná a hlavní toky se táhnou spíše okrajovými částmi země. Velkou část centrálního Kazachstánu zaujímají bezodtoké polopouště. Lesostepní oblasti na severovýchodě jsou posety stovkami drobných jezer a protkány říčkami. Velký význam má 500 km dlouhý kanál mezi Pavlodarem a Karagandou, spojující řeky Irtyš a Nura.
Podnebí : Klima je ostře kontinentální. Průměrná lednová teplota - od -19 ° C na severu až -5 ° C, na jihu, průměrná teplota v červenci - od 17 ° C na severu a až k 31 ° C, na jihu. V létě je všude v zemi je horko a sucho.Teploty mohou dosáhnout 50 ° C. Zima je chladná a s nízkou pokrývkou sněhu, teplota dosahuje -58 ° C.
Doprava : Celkový stav infrastruktury není příliš ideální, v rámci zemí Střední Asie patří k lepšímu standardu. Vedení státu se snaží tyto problémy postupně řešit. Proběhla modernizace i výstavba nových železnic. Rekonstrukcí prošla železniční síť spojující hlavní město Astanu s největším městem Almatou.V roce 2008 Ministerstvo dopravy a komunikací prezentovalo technicko-ekonomický projekt výstavby kazachstánské části mezinárodního dopravního koridoru „Západní Evropa – Západní Čína“. Celková délka po dokončení bude 8 445 km, z toho na území Kazachstánu 2 787 km (1/3 trasy). Kazachstánská část koridoru povede z jihovýchodního kazachstánsko-čínského hraničního přechodu u města Chorgos do Almaty a pak bude pokračovat všemi jižními oblastmi Kazachstánu na severozápad do města Aktobe směrem na Rusko. V návaznosti na uvedený koridor bude KZ strana využívat čínský přístav Lianyungang na břehu Tichého oceánu. Podle expertů, projekt dovolí přeorientovat část transportu čínského zboží z mořské dopravy na automobilovou a rovněž přitáhnout transportní toky z celé Střední Asie. Pozitivní vliv bude mít projekt na rozvoj agrárních jižních kazachstánských oblastí, kterými bude koridor procházet. Kazachstán má síť silnic о délce více než 96.000 km, z nichž mnohé je potřeba opravit. Letecká doprava Kazachstánu vzhledem k velkému zeměpisnému rozsahu hraje významnou roli a často nemá jinou alternativu. Kazachstán má 22 hlavních letišť, včetně 14 letišť s mezinárodními linkami. V Kazachstánu je největší letecká společnost "Air Astana".
Nerostné suroviny : Zásoby nafty a zemního plynu činí okolo 40 mld.barelů, neboli 6,5 mld.tun nafta. Předpokládané zásoby nafty jen u nalezišť v Kazašském sektoru Kaspického moře činí více jak 124,3 mld.barelů, neboli 17 mld. tun. Hlavní naftařské společnosti Kazachstánu - ´NK Kazmunajgaz´, ´Tengizševrojl´, ´SNRS-Aktjubemunajgaz´, ´Karačaganak Petrolium Operejting´ a další. V Kazachstánu jsou bohaté naleziště rud různých kovů - olova, zinku, chromu, zlata, bismutu, mědi, molybdenu, hliníku, železa, manganu, prvků vzácných zemin a nekovových nerostných surovin - uhlí, fosfority a jiné.V těžbě stříbra, chromitanu, olova a zinku republika zaujímá první místo, druhé – v těžbě ropy, uhlí, mědi, niklu a fosfátových surovin, třetí - v těžbě zlata. Kazachstán má významné zásoby ropy a zemního plynu soustředěné v západní oblasti, což ho řadí k největším producentům ropy na světě. Otevření naleziště ropy v Jižní Turgay zvyšuje vyhlídky na další rozvoj těžby ropy. Kazachstán má celou řadu minerálních látek - olova, zinku, chromu, zlata, bismutu, mědi, molybdenu, hliníku, železa, manganu, prvků vzácných zemin a nekovových nerostných surovin - uhlí, fosfority a jiné. Podle výsledků geologického a ekonomické vyhodnocení dostupných zásob nerostných surovin Kazachstánu má největší hospodářský význam uhlí, ropa, měď, železo, olovo, zinek, chromit, zlato a mangan. Železné a neželezné kovy těží v Kazachstánu se vyváží do Japonska, Jižní Koreje, USA, Kanady, Ruska, Číny a EU.
Energetika : V poslední době jsou patrné snahy provádět alespoň částečné opravy a modernizaci energetických zařízení, zejména na severu země. Ve spolupráci s Ruskem se obnovuje jaderný program v energetice a uvažuje se o vybudování vlastních kazachstánských jaderných elektráren. Kazachstán je největším producentem uranu ve světě a usiluje rovněž o jeho zhodnocení výrobou jaderného paliva. Přestože je plynu v KZ dostatek, není vybudována příslušná rozvodná síť na využití vlastních zdrojů. V září 2011 byla zahájena výstavba plynovodu Bejnei - Bozoj - Shymkent v dlce 1475 km s tím, že projekt zajistí dodávky přírodního plynu do více než 500 vesnic a měst. V září 2013 bylo zahájeno naplňování plynem části plynovodu Bozoj - Shymkent. Rovněž celkový stav rozvodu energií a vody není v dobrém stavu a vyžaduje si často významné investice.
Hlavní plynárenské společnosti z Kazachstánu - Karachaganak Petroleum Operating, NC KazMunaiGas, CNPC-Aktyubemunaygaz a další. Hlavní naleziště Kazachstánu - Karashyganak, Janajol, Kyzyloyskoe a další.
Ekonomika : Dle údajů Ministerstva ekonomiky a rozpočtu KZ vzrostlo HDP v Kazachstánu v roce 2012 o 5%. Průměrné příjmy se zvýšily o 6,8%, platy vzrostly o 6,9%. Ve stavebnictví byl vykázán růst o 2,9%. Celkově zahraniční obchod vzrostl o cca 10% ve srovnání s rokem 2011, tj. export se zvýšil o 5% a import vzrostl o 21%. Inflace v roce 2012 dosahovala 6%. Nezaměstnanost byla v prosinci 2012 na úrovni mírně nad 5%. V roce 2012 se mírně snížila těžba ropy, tj. dosáhla 79 mil. tun (pro rok 2012 se plánovalo vytěžen í81 mil. tun ropy. Jako úspěšné jsou oficiálně hodnoceny integrační politiky, tj. Celní unie Bělorusko – Rusko – Kazachstán, byly dokončeny práce na formování Jednotného celního teritoria Celní unie. V roce 2012 pokračuje mezi Kazachstánem, Ruskem a Běloruskem proces „postupného zkvalitňování podmínek na trhu Celní unie a jednotného ekonomického prostoru (JEP)“. „Mapa industrializace“ se skládá ze 705 projektů v hodnotě 11 trilionů tenge s potenciálem vytvoření 218 tisíc pracovních míst v době výstavby a 191 tisíc pracovních míst po jejich ukončení. Zahájené projekty přispěly k růstu HDP o 1,18%. V rámci „Mapy industrializace“ bylo na trh uvedeno 106 nových výrobků včetně lopatek pro turbíny a kompresory, ocelových a plastických trubek, chemických látek pro domácnosti apod. Prezident na konci roku 2012 vyhlásil novou Strategii rozvoje do roku 2050. Cílem je zařadit KZ do roku 2050 mezi 30 nejvíce rozvinutých zemí světa. «Strategie rozvoje KZ 2050» plánuje definovat nové trhy, na kterých se bude moci KZ uplatnit jako rovnocenný partner a vytvořit nové zdroje ekonomického růstu,podpořit příznivé investiční klima, rozvíjet efektivně soukromý sektor a partnerství veřejného a soukromého sektoru, rozvoj infrastruktury, hospodaření s majetkem státu, rozvoj a řízení přírodních zdrojů, průmyslu a zemědělství. Podpora podnikání, sociální politika, znalosti a odborné dovednosti, posílení státnosti a demokracie, zahraniční politika. Od r. 2015 mají být osvobozeni od daní občané a podniky investující do vzdělávání a zdravotního pojištění.
Průmysl : Mezi hlavní průmyslová odvětví se řadí: zpracování železných a neželezných rud, chemický, strojírenský, lehký a potravinářský průmysl. Rozvinuta je, samozřejmě, rafinace ropy a výroba stavebních materiálů. Objem průmyslové výroby v Kazachstánu v I. pololetí roku 2013 vzrostly o 1,8% ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Podle úřadů, růst v těžebním průmyslu byl způsoben zvýšenou těžbou rud (105,9%), včetně neželezných kovů (106,4%), zemní plyn (106,6%) a ropy (101,8% ). Všechny větve vykazují pozitivní dynamiku růstu, s výjimkou ocelářského průmyslu v důsledku nestability ArcelorMittal. Také stavitelství vzrostlo o 14,2%, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - o 10,4%, výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů - o 6,3%, výroba základních farmaceutických výrobků - o 1,3%. Technologická výroba spolupracuje dohromady se západními společnostmi. V Kazachstánu produkují své výrobky takové giganty jako Chevrolet, LG, Samsung, Bosch, 3M, Panasonic. Společnost Microsoft zde má své ústředí pro Střední Asii, nachází se v komplexu „Alatau IT city“, nedaleko od Almaty. V Kazachstánu je rozvinutý těžební průmysl. Aktivně těží uhlí, ropu, zemní plyn, železnou rudu, měděné rudy, olovo-zinkové rudy, uranovou rudu, nikl, bauxit a jiné nerosty. Do roku 2015 se plánuje zvýšení produkce ropy na 150 milionů tun ročně, což by Kazachstán připojilo mezi deset největších zemí produkujících ropu. Hlavním zdrojem rozpočtových příjmů je vývoz ropy a ropných produktů. V Kazachstánu jsou bohatá naleziště ropy, jako je například Kashagan, Tengiz, Uzen Karashyganak a další. Transit vývozu kazašské ropy prochází převážně přes Rusko.
Zemědělství : Podíl zemědělství agrobyznysu dosahuje 50%. V současné době je většina pozemků převedena do soukromého vlastnictví. Počet registrovaných rolníků v ekonomice dosáhlo 76 000, oni odpovídají za více než 30 miliónů hektarů (31,5% z celkové plochy zapojených do zemědělské výroby). Proto výrobky vyrobené ve veřejném sektoru činí pouze 25% z celkového objemu. Rostlinná výroba představuje 56% hrubé zemědělské produkce. Velmi rozmanité půdní a klimatické podmínky umožňují Kazachstánu pěstovat téměř všechny plodiny mírného pásma. Pouze 18% procent zabírá orná půda. Největší orné půdy jsou soustředěny na severu země. Méně významné plochy orné půdy jsou soustředěny v podhůří Altaje, Tien Shan, podél říčních údolí v poušti a polopouštní oblasti. Obilovin je nyní více než 11.000.000 ha . Asi 80 % ze všech obilovin donedávna představovaly jarní pšenice. Mimo jiné se zde pěstuje také slunečnice, proso, kukuřice a v zavlažovaných oblastech podél údolí Syr Darya a oblasti Alma-Ata – rýže. Pokles je patrný u cukrové řepy. Roste produkce pěstování zeleniny a slunečnice jako exportní plodiny.Zvířata v chovu jsou krmena pouze přírodní potravou. Podíl pastviny v oblasti zemědělské půdy v celé zemi je 80%. Díky tomu je Kazachstán na třetím místě v regionu za Turkmenistánem a Kyrgystánem. Nejrozšířenější je chov ovcí. Chov skotu pro produkci masa je přizpůsobeno stepním a lučně-stepním oblastem v severních a východních částech země. Je zde rozšířen také chov koní a velbloudů. Prasata chovají jen v oblastech zalidněnými Rusi a Ukrajinci.
Investice : Kazachstán má uzavřenou dohodu o podpoře a ochraně investic s 37 zeměmi mezi nimi s USA, UK, Francií a dalšími, včetně ČR. V roce 2012 u přímých investic "čistý odtok" z Kazachstánu představoval 1,6 mld. USD. Čisté přímé zahraniční investice dosáhly v roce 2012 14 mld. USD. Investoři považují úroveň politické a sociální stability v Kazachstánu za vysokou, ta představuje významný faktor pro důvěru investorů. Současná úroveň stability je spojována s osobou presidenta N. Nazarbayeva, který vybudoval silné mezinárodní vztahy a zvýšil mezinárodní uznání pro Kazachstán. Vysokou atraktivnost má Kazachstán v oblasti dobývání nerostných surovin. Mezi atraktivní sektory pro investory lze zařadit stavební materiály, zemědělství a zpracování potravin, zpracování kovů, chemický průmysl, technologie k recyklaci a „zelené“ technologie, IT, farmaceutický průmysl a zdravotnické služby. Jako hlavní z minima uvedených překážek pro investici v této zemi byla uvedena nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Dominantní roli zahraničního kapitálu má v Kazachstánu USA, dalšími význačnými investory jsou Nizozemí, Velká Británie, Francie, Itálie, Švýcarsko, Rusko, Korea, Čína, Rakousko, Japonsko, Německo atd. Zahraniční investice mají v KZ v kompetenci Ministerstvo průmyslu a nových technologií a agentura KAZNEX INVEST. Pozitivní je existence webové stránky o konkrétních možnostech investování do různých projektů: www.invest.gov.kz. Struktura investičních odvětví téměř odpovídá struktuře exportu, což znamená, že na prvním místě se nachází ropa a její produkty, na druhém místě železné kovy a následují neželezné kovy (měď, nikl a zinek).
Český export a ekonomická spolupráce s Kazachstánem:
V Kazachstánu v roce 2014 působilo na 80 podniků s českým kapitálem, a také přes 20 zastoupení – například Škoda Auto, Fosfa, Favea a řada dalších. V roce 2009 ČR zařadila Kazachstán na seznam zemí prioritních pro český export.
Z obchodně-ekonomického hlediska je pro českou stranu Kazachstán klíčovým partnerem. Kazachstán je územím s obrovským potenciálem rozvoje zemědělství a živočišné výroby. Vláda věnuje velkou pozornost rozvoji zemědělství i z toho důvodu, že v poslední době klesají světové ceny ropy
V roce 2012 činil obchodní obrat 903,8 mil. USD, tj. export se zvýšil na 346,7 mil. USD a import se snížil na 557 mil. USD. Hlavní položky českého vývozu představují: digitální zpracovatelské jednotky, zařízení pro automatické zpracování dat, léky, karosérie osobních automobilů, zařízení pro zlepšení kvality dopravní infrastruktury, - stroje a zařízení pro zemědělství, tiskařské stroje, linky na stáčení minerálních vod a nápojů, balicí stroje pro různé zboží, moderní technologie na zpracování pevných odpadů, břitvy, akumulátory, moderní technologie pro čištění odpadních vod a úpravu pitné vody, tradiční výrobky (sklo, porcelán), vybrané potravinářské výrobky (konzervy, máslo). Hlavní položky českého dovozu představují: ropa (83,7%), fosfor, propan a butan zkapalněný (5,2%), ferochrom (4%), bavlna 1,1%), dále čerpadla odstředivá. Kazachstán je značně závislý na importu strojírenských výrobků. Zájem o českou produkci je v tomto oboru značný. Kazachstán se stává přitažlivým obchodním partnerem pro české subjekty i z pozice platební schopnosti. Vzhledem k tomu, že jeho ekonomika měla dostatečný přísun prostředků z prodeje nerostných surovin. České společnosti mají značný zájem o kazachstánský trh. Tento zájem se mj. projevuje vysokou účastí českých společností na veletrzích v Kazachstánu a existencí celé řady kanceláří českých společností, zejména v Almatě a v Astaně. Dle oficiálních informací působí na kazachstánském trhu v současné době 34 společností s českou účastí. Jedná se o společnosti jako je Kazteco, Hydroma, Koryna, Home Credit, GRANAT, SINEKO International, PRO MED, ČSA a CzechTrade.
Oficiální návštěvy: * březen 1995 oficiální návštěva Ministra zahraničních věcí ČR J.Zielence v Republice Kazachstán * říjen 1996 oficiální návštěva Premiér-ministra RK v České republice * duben 1999 odvetní návštěva Předsedy vlády ČR M.Zemana v Kazachstánu * leden 2004 březen 1995 oficiální návštěva Ministra zahraničních věcí ČR C.Svobody v Republice Kazachstán * únor 2004 první oficiální návštěva Předsedy Senátu Parlamentu RK O.Abdykarimove v České republice * 8-9. září 2004 první oficiální návštěva Prezidenta České republiky V. Klausa v Republice Kazachstán. *9. – 13. září 2008 se uskutečnila v Kazachstánu senátní delegace v čele s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou (hlavními tématy jednání bylo prohlubování hospodářské spolupráce). *23. – 24. 10. 2012 se uskutečnila první oficiální návštěva prezidenta N. Nazarbajeva v ČR od navázání diplomatických vztahů mezi ČR a KZ v roce 1993. Prezident N. Nazarbajev se setkal s prezidentem V. Klausem.( v průběhu návštěvy bylo podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany KZ o spolupráci ve vojenské oblasti).
Turistický průmysl : Kazachstán je nejen muzeem pod otevřenýcm nebem, ale i zemí s překrásnými přírodními památkami, jako je jezero Burabaj v Kokšetauské oblasti, opředené legendami, Alpské louky Zailijského Altaje, majestátní krajina kaňonu řeky Čaryn. Architektonické památky a budovy: Památky dědiství UNESCO
Mauzoleum Khoja Ahmed Yasawive městě Turkestán
Saryarka - stepi a jezera Severního Kazachstánu
Petroglyfy v archeologické krajině Tamgaly
Hrobka královen Babadži-Chatun a Ajša-Bibi v Taraz
Almaty
Katedrála svatého Nanebevzetí, památník dřevěné architektury XIX.stol.
Památník Nezávislosti
Lázně Arasan
Prezidentský palác
lyžařský areál Chimbulak (jedno z nejlépe vybavených středisek střední Asie)
Okolí:
Kaňon Čaryn
Jezera Köl-Say(tři nádherná jezera, která leží ve strmých zalesněných kopcích pohoří Küngej Alatau).
Turgenský kaňon (Kaňon dosahuje hloubky až 1 km a v oblasti je spousta vodopádů – například Medvědí vodopád).
Jezero Issyk(řadí se k nejkrásnějším horským jezerům Kazachstánu. Právě na tomto místě byla objevena hrobka muže, který byl pohřben ve zbroji ze zlata (tzv. Zlatý muž) – jeho napodobenina je vystavena v Historickém muzeu Almaty).
Velké Almatinské jezero
Jižní Kazachstán
Turkestan - středověké centrum vzdělanosti a obchodu, nyní významná památka a poutní místo
Arystan Bab - mauzoleum
Otrar – starověké město které zaniklo na konci 13. století, dnes významné archeologické naleziště
Taraz – jedno z nejstarších měst Kazachstánu
Kosmodrom Bajkonur – místo, odkud odletěl první kosmonaut J. Gagarin. Kazachstán pronajímá kosmodrom Rusku
Severní a střední Kazachstán
Astana
Borovoje („Kazašské Švýcarsko“)– hlavní turistická oblast středního Kazachstánu. V oblibě jsou především túry na horu Kokšetau, odkud můžete spatřit spoustu překrásných jezer.
Altaj – oblast pro trekingovou turistiku
Jezero Balchaš – jeho délka je více než 600 km. Toto pozoruhodné jezero tvoří jak sladké (na západě), tak slané vody (na východě) a obě části jsou odděleny úzkým průlivem.
Park Aksu-Zhabagly - přírodní rezervace se nachází v západní části pohoří Ťan - šanu. Je nejstarší chráněnou oblastí v celé střední Asii. V parku roste několik set druhů rostlin, žije několik desítek druhů savců a rozmanité ptactvo. Unikátem je orbis horský a ťanšanský bílodrápí medvěd.
Politická situace : Nacionalistické tendence ožily koncem 80. let. V roce 1986 se konala v Almaty velká demonstrace mladých Kazachstánců proti vládě. Kazachstán vyhlásil nezávislost v roce 1991, když se SSSR rozpadl na 15 nástupnických států. Ze všech 15 vyhlásil Kazachstán svou nezávislost jako poslední. Téhož roku se stal členem Společenství nezávislých států. Hlavní městem se stala v roce 1997 Astana, která vystřídala Almaty. Hlavním důvodem bylo položení Almaty v blízkosti hranic s Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Uzbekistánem, kde v té době probíhala občanská válka.
Demokracie v Kazachstánu od roku 1991 neudělala žádný pokrok. V roce 2005 byl Nazarbayev opět zvolen prezidentem a v roce 2007 parlament schválil prezidentovi velké pravomoce. De facto se Nazarbayev stal prezidentem a vůdcem státu do konce svého života. Téhož roku se konaly volby do parlamentu a koalice podporující prezidenta získala 88% křesel, zatímco opozice pouze 7%. Opoziční kandidáti označili volby za zkorumpované a nesvobodné.
V květnu 2007 byla proběhla novela Ústavy KZ. Tato novela obsahuje oslabení pravomoci prezidenta, posílení role Parlamentu, zkrácení funkčního období prezidenta na pět let (v platnosti až po ukončení současného funkčního období N. Nazarbajeva). I když v Ústavě zůstává zakotveno, že tentýž občan Kazachstánu může být zvolen prezidentem pouze dvakrát, nevztahuje se tato preambule na prvního kazachstánského prezidenta N. Nazarbajeva. Dne 18. srpna 2007 v Kazachstánu proběhly předčasné parlamentní volby do Mažilisu (dolní komory Parlamentu) a volby do maslichatů (orgány místní samosprávy). Voleb se zúčastnilo 64,56 % voličů. Do Parlamentu KZ byli zvoleni kandidáti pouze jedné politické strany - národně demokratické strany Nur Otan, jejichž politický leader je prezident N. Nazarbajev. O hlasy voličů se ucházelo celkem 7 politických stran, ale šest opozičních stran „nepřekročilo" požadovaný 7% práh. Kazachstánská vláda je ve všech svých činnostech plně zodpovědna prezidentovi. Dne 15. ledna 2012 se v Kazachstánu uskutečnily předčasné volby do Parlamentu (8 měsíců před řádným termínem). Voleb se zúčastnilo 72% voličské základny. Hranici 7% nutnou pro vstup do Parlamentu překonaly 3 strany: Nur Otan (80,7%), Ak Zhol (7,46%) a Strana národních komunistů (7,2%).
Členství v mezinárodních institucích : Kazachstán je členem OSN, OBSE, MMF, Světové banky, SNS, Evropské banky obnovy a rozvoje, Asijské banky rozvoje, Evropského ekonomického společenství, Organizace islámské konference, Organizace ekonomické spolupráce, Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, Organizace středo-asijské spolupráce, Šanghajské organizace spolupráce. Jednání o vstupu Kazachstánu do WTO ještě stále není ukončeno.
Počet obyvatel: 17 053 000 (2013) 15 658 308 (2008)
Rozloha : 2 724 900 km² (z toho 1,50 % vodní plochy)
Celková délka obvodu hranic činí 12 187 km
Délka hranic s Ruskem - 6 467 km Uzbekistánem - 2 300 km Kyrgyzstánem - 980 km Turkmenistánem - 380 km Čínskou lidovou republikou - 1 460 km
Hustota zalidnění: 6 obyv. / km²
Podíl měst. obyv.: 54 %
Územní struktura: Kazachstán se dělí na 14 oblastí + hlavní město Astana + bývalé hlavní město Almaty (dříve Alma Ata, tzv. „jižní hl. město“, které získalo zvláštní statut).