Litva je největší ze tří pobaltských zemí. Litevské pobřeží měří 90 km. Západní část Litevské republiky tvoří krátké a nízké pobřeží Baltského moře s Kurským zálivem a písčitou Kurskou kosou.
Přírodní podmínky : Přímořská nížina s četnými jezery. Nejvyšší místo - Juozapine Kalnas - jen 292 m.n.m. Litva má dva národní parky – Aukštaitija (nedaleko Ignaliny) a Kurskou kosu. Přírodní rezervace: Žuvintas, Kamanos, Čepkeiu. Největší řekou je Nemunas (hydroelektrárna), řeka pramení v Bělorusku (tam se nazývá Neman).
Klima : Podnebí je přímořské, k východu nabývá kontinentálního rázu. Pole a louky - 57% území, lesy a houštiny - 30%, bažiny - 3%. Více jak 3000 jezer (1,5% území): největší jezero - ´Drukšjaj´ na hranici Litvy, Lotyšska a Běloruska (plocha 44,5 km).
Doprava : Litva je tranzitní zemí spojující západ s východem. Po vstupu do EU vzrostl význam Litvy jako tranzitního území mezi zeměmi SNS a EU. Litva je důležitým tranzitním územím mezi Ruskem a Kaliningradskou enklávou. Silniční síť, je poměrně kvalitní. Vilnius s Kaunasem a Klajpedou a dále Vilnius s Panevéžisem spojuje čtyřproudová komunikace. Železnice širokorozchodná (1520 mm) má celkovou délku 1905 km a spojuje nejvýznamnější města země. Letecká doprava: Spojení s Prahou zajišťuje ČSA - létá denně. Spojení do 18 dalších evropských center. Námořní přístavKlaipéda: má pro Litvu značný význam. Jde o nezamrzající přístav na Baltu. Ropovody a plynovody: Zemní plyn je do Litvy dodáván z Ruska 1400 km dlouhým plynovodem. Vlastní rozvody plynu mají délku 3900 km.
Nerostné suroviny : Na území Litvy jsou naleziště rašeliny a hlavně jantaru (obchodní komoditou stal již před 2 500 lety, kdy jantarová stezka směřovala z dnešního litevského území do Říma a do Egypta).
Průmysl : Litva je poměrně rozvinutý průmyslově zemědělský stát. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel činí 52 %, (24 % zemědělství, 28 % průmysl). Litva má málo nerostných surovin, proto v zemi neexistuje těžký průmysl. Rozvinut lehký a středně těžký průmysl a některé obory - např. chemic. průmysl (výroba umělých hnojiv), zpracování ropy (rafinérie Mažeikiu nafta). Litva je největším producentem elektrické energie v Pobaltí. Struktura výrobních kapacit: JE Ignalina 73%, tepelné elektrárny 21%, hydroelektrárny 6%. Dominující sektory lehkého průmyslu: výroba a zpracování potravin, tabáku, textilu, dřeva, nábytku, skla, těžba rašeliny apod. Spolu s několika strojírenskými podniky se průmysl podílí 25% na tvorbě HDP. Země nutně potřebuje modernizovat průmysl a dále zvyšovat produktivitu práce.
Zemědělství : Zemědělství má v Litvě mimořádnou roli, i když počet obyvatel zaměstnaných v tomto sektoru klesá. Podíl 14,3% (210 tis. osob) zaměstnanců pracijících v zemědělství je stále vysoký a převyšuje evropský průměr. Převládá živočišná výroba (70 %). Obdělává se 35 % půd, lesy pokrývají 28 % země. Asi 75 % zemědělské půdy je meliorováno. Chovají 2,5 mln. kusů skotu a 2,8 mln. kusů prasat a drůbež. Tradiční je chov koní. Pěstují se obiloviny (zejména krmné, ječmen, pšenice), brambory, cukrová řepa, len a zelenina. Rybářství se na tvorbě HDP podílí 0,1%, na exportu zemědělských a potravinářských výrobků 12%. Rybářství je významné z hlediska zdejších tradic i stravovacích zvyklostí. Hlavním vývozním teritoriem potravin je EU (34%) a SNS (28%). V dovozu potravin dominují země EU (56%).
Ekonomika : V r.2007 se HDP zvýšil o 8,7% a dosáhl 37,8 mld USD. HDP na 1 obyv. Litvy připadal 1.348 USD, což je o 9,3% více než v r.2006 ve srovnatelných cenách.Průměrná roční inflace v roce 2007 byla 5,8%. Analýza struktury HDP Litvy za rok 2007 ukazuje, že vedoucími odvětvími, podle objemu HDP, zůstávají: zpracovatelský průmysl, velkoobchod, maloobchod, doprava a spoje, nemovitosti, stavitelství a zemědělství. Největší část exportu tvoří minerální produkty, dopravní prostředky, textil, textilní výrobky, stroje a mechanické zařízení, chemikálie. Litva dováží především zboží a suroviny. Litva je známá specialisty světové třídy v oblasti biotechnologie, laserů, telekomunikací, informačních technologií. Nejdůležitějšími obchodními partnery jsou země EU (Dánsko, Německo a Švédsko) a Rusko. Litva je známá ve světě díky svým úspěchům v oblasti biotechnologií a laserů. Tři podniky na biotechnologie vyváží svou produkci do více jak 40 zemí. Zatímco laserové technologie se vyváží přibližně do 100 zemí.
Vážným problémem, který ovlivňuje hospodářství Litvy, je emigrace do zahraničí. Počet práceschopného obyvatelstva Litvy je 1,6 mil.lidí - z nich 2/3 zaměstnává soukromý sektor. Do některých oborů, jako např. do stavebnictví, přicházejí pracovní síly zejména z Běloruska a Ukrajiny. Roste tlak na zvyšování mezd, především u kvalifikovaných zaměstnanců. Nedostatek pracovníků dnes již ovlivňuje i příliv zahraničních investic, neboť v nově budovaných provozech je obtížné získat dostatečné množství pracovních sil. Dokonce i továrny, které mají mnohaletou tradici, se potýkají s problémem nevyužitých kapacit v důsledku nedostatku lidí, kteří by byli ochotni pracovat ve výrobě.
Investice : Růst objemu investic do litevské ekonomiky podle výsledků 9 měsíců r.2006 činil 17,5% v porovnání se stejným obdobím r.2005. Hlavním sektorem získávání investic zůstává výrobní sektor, na který připadlo 17% z celk. objemu investic. Aktivní růst byl zaznamenán ve výrobě plastů, v chemické produkci, a také u výrobků lehkého průmyslu. Více jak 1/3 celk. objemu přímých zahraničních investic putuje do průmyslové výroby. Přesto má Litva nejnižší zahraniční investice na obyvatele ze všech nových členských zemí EU. Nedaří se přitáhnout větší investice do výrobního sektoru. Důvodem je, že zahraniční investoři zde nemají tak příznivé podmínky, jak je tomu v okolních zemích. Litva v současné době nemá ucelený systém investičních pobídek, kromě daňového zvýhodnění. Vláda však systém investičních pobídek připravuje.
Šance pro český export a ekonomickou spolupráci : V Litvě se investuje do modernizací, kupují se nová technologická zařízení. Řada českých firem zde v této oblasti uspěla. Dodávky je však obtížné realizovat bez litevského partnera. Západoevropské firmy pečlivě monitorují zdejší trh a účastní se výběrových řízení o významné zakázky. U řady z nich pak najímají české firmy jako subdodavatele. Hlavní položky českého vývozu do Litvy: osobní motorová vozidla,prací a čisticí prostředky, polyetylén, kotle a tělesa pro ústřední topení a ohřívače vody, léčiva, broušené a leštěné sklo, konstrukce a části konstrukcí ze železa a oceli, digitální procesorové jednotky, nádrže a zásobní tanky, lampy a svítidla, železné a ocelové roury, trubky a duté profily, atd.
Turistický průmysl : Velkolepá architektuře měst a spousty možností pro zábavu. Je to země s malebnou krajinou, četnými jezery, točitými řekami, lesíky a starobylými vesnicemi. Palangské muzeum jantaru kolekce jantaru s vtroušeninami, která je největší na světě. Trakajský historický národní park´ Druskininkaj- lázně minerálních vod, obklopené jehličnatými lesy Rumšiškes- muzeum pod otevřeným nebem
Členství Litvy v mezinárodních institucích : Člen NATO (od r.2004), EU (od r.2004), WTO, OSN, země podepsala Šengenskou smlouvu
Národnostní složení : Litevci (83.5%) Poláci (6.7%) Rusové (6.3%) Bělorusové (1.2%) ostatní (2.3%)
Náboženství: římskokatolické (asi 80 %), pravoslavní, luteráni-evangelisté, reformátoři-evangelisté, židé, muslimové
Židé se v Litvě usídlili ve XIV stol. Na začátku XX. století tvořili 40% obyvatelstva Vilniusu. Roky 1920-1930 znamenaly rozkvět židovské kultury v hlavním městě, kterému se začalo po právu říkat "Severní Jeruzalém" nebo "litevský Jeruzalém" (důsledek Stalinovy migrační politiky). Tragédie holokaustu postihla životy 95% Židů (200 000 obyvatel) Litvy. Takřka všichni litevští Židé zahynuli za nacistické okupace nebo emigrovali po válce do USA a Izraele, takže dnes jich je tu jen okolo 4000.
Poslední aktualizace: 03.09.2008
Editorial Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Akce našich partnerů Z událostí a akcí pořadaných významnými partnery Systému i-RU.CZ
i-ru.cz sales
Dnes: 3028 reg.uživatelů, 17835 článků,
Litva 
