Odkazy: Moldova.md - Oficiální stránka Moldavské republiky Md.all-biz.info - Firmy, Zboží, Služby Moldávie Infotag.md - Informační agentura Moldávie Doingbusiness.org - business-portál Moldávie miepo.md - portál pro investice v Moldávii (MD, EN)
Moldávie, Moldavská Republika (Republica Moldova) – stát v jihovýchodní Evropě. Na severu, na východě a na jihu hraničí s Ukrajinou, na západě hraničí s Rumunskem. Část Moldávie spravuje neschválená Podněsterská Moldavská Republika. Od 1940 do 1991 - Moldavská Sovětská Socialistická Republika. 27. Sprna 1991 Moldávie vyhlásila nezávislost. Území Moldávie je od severu 350 km na jih a od západu 150 km na východ. Všechny řeky Moldávie se vlévají do Černého moře. Největší jsou toky – Dněstr a Prut. Půda - převážně černozem (75%). Velká část území země se obdělává. Stepní již prakticky není, 6% území pokrývají lesy.
Klima je mírné. Zima krátká, léto dlouhé a horké, maxima až +41 °C.
Dopravní infrastruktura : Trasy železnic spojují ekonomické centra – Kišiněv, Tighinu, Tiraspol, Bělce a dále směřují k městům - Jasy a Galac v Rumunsku, Oděsa, Kiev aj. na Ukrajině. Základem sítě vnitrostátní silniční dopravy jsou asfaltované cesty.
Přírodní bohatství : Přírodní zdroje: vápenec, sádrovec, jíl, sklářský písek, štěrk, ropa a plyn. Moldávie má lesní a stepní přírodní zóny. V Kodrách rostou habrovo-dubové lesy, s občasným výskytem buků. Jedním z největších v republice je Lozovo-Kaprijanovký chráněný lesní masiv. V severní Moldavii dobře rostou nejlepší odrůdy ozimé pšenice, kukuřice, cukrová řepa, tabák, jablka a hrušky.
Moldavsko a EU : Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Moldavskem (obchodní a finanční spolupráce), vstoupila v platnost až v roce 1998. V únoru 2005 přijala EU Akční plán EU-Moldavsko v rámci evropské politiky sousedství. V březnu 2005 byl jmenován zvláštní zástupce EU v Moldavské republice, jehož mandát je zaměřen na harmonizaci vkladu EU k řešení konfliktu v Podněstří. Oficiální zastoupení EU v Moldavsku otevřeno na podzim 2005.
Moldava otevřela diskuzi s Evropskou Unií ohledně podepsání smlouvy o asociačním členství 12. ledna 2010. 11. listopadu 2010 premiér Republiky Filat poprvé uvedl, že Moldavsko bude žádat o členství v EU v roce 2011. Od téhož roku země Evropské unie aktivně pomáhají Moldavsku v jeho snaze o integraci do evropského prostředí. Na jaře v roce 2011 se v Kišiněvě konalo ekonomické fórum "EU-Moldavsko", za předsednictví Polska, které otevřeně vyjádřilo podporu Moldavsku v jeho cestě k integraci do evropského prostoru. 29 listopadu 2013 bylo Moldavsko jednou z bývalých sovětských zemí, jenž ve Vilniusu podepsaly Asociační dohodu. Na základě této události pak 27. června 2014 Moldavská republika sama podepsala s Evropskou Unií Asociační dohodu (AA/DCFTA) v Bruselu. Podmínky této dohody jsou v platnosti od 1.září 2014.
Hospodářství Moldavska : Zemědělství poskytuje asi 40 procent HDP a je proto nejdůležitější sférou hospodářské činnosti. Země je významný producent hroznů a vinných produktů. V Moldávii funkce 174 vinařství. Sklízí se velké množství švestek, meruněk, třešní a broskví. Pěstování ovoce je soustředěno na severu, v centrálních oblastech a v údolí Dněstru. Důležitou obchodní plodinou je tabák. V zemi se hojně pěstuje cukrová řepa, slunečnice na olej, kukuřice a pšenice se rovněž vyváží. Produkce masa činí méně než polovinu celkové zemědělské produkce.
Podle některých odhadů (CIA příručka) až 25% práceschopné populace Moldavska pracuje v zahraničí. Vývoz - 1 297,7 miliard dolarů (v roce 2010) - potraviny, textil. Mezi hlavní kupce vývozu - SNS 37,8%, EU 52,3%. Dovoz - 3 278,3 miliard dolarů (v roce 2010) - minerální látky a palivo, stroje a zařízení, chemikálie, textilie. Hlavními dodavateli dovozu - SNS 34,8%, EU 43,4%.
V posledních letech Moldavsko zaznamenalo významný růst HDP, a to hlavně v roce 2013, kdy hodnota HDP vzrostla o 8,9%. Podílí se na tom především větší podíl exportu, rozvoj zemědělství a průmyslu. Současně tomu napomáhá i implementace evropských podmínek, odsouhlasených asociační dohodou s EU v roce 2013 (AA/DCFTA).
Hlavní průmyslová odvětví : Vedoucí odvětví v omezeném těžkém průmyslu moldavska strojírenství - hlavní produkty jsou elektromotory, elektro a zemědělská technika. Rozvíjí se chemický průmysl (plasty, syntetická vlákna, barvy a laky) a také stavební materiály, cement. Spotřební zboží - tkaniny, oděvy, ledničky, nábytek, televize, rádia. Důležitý je domácí potravinářský průmysl. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že v Moldavsku (kromě Podněstří) potraviny tvoří 50% celkové domácí výroby. Vyrábí širokou škálu produktů, vč. konzervovaného ovoce a zeleniny (džemy, želé, ovocné šťávy), rafinovaný cukr a rostlinný olej. Vývozní artikl: druhy vína, včetně šumivých a koňak. Vyvinuté je hornictví, stavebnictví, výroba energie, průmyslové sportřební zboží a velký podíl na exportu má také výroba dopravních prostředků.
Významné průmyslové podniky : • OAO «Kišiněvský traktorový podnik «Trakom» - jeden z největších výrobních podniků zemědělské techniky, nacházející se v Kišiněvě. Je dceřiným podnikem světového traktorového podniku, • GP «Tighninský strojírenský podnik» - podnik vyrábějící protipožární zařízení v Tighině, • AO «Moldovahidromaš» - Jeden z největších podniků východní Evropy vyrábějící čerpací techniku. Podnik se nachází v Kišiněvě. • ZAO «Rybnický čerpací podnik» - větší podnik vyrábějící čerpadla, nacházející se v Rybnici, • AO «Hidropompa» - výrobce elektročerpadel v Kišiněvě, • AO NTC «Hidrotehnica» – výroba průmyslových čerpadel. Podnik se nachází v Kišiněvě, • ZAO «Moldavkabel» - vedoucí výrobce kabelů a vodičů v Moldávii. Podnik se nachází v Tighině. • OAO «Tirapolský cihelný podnik» - jeden z největších výrobců keramických cihel. Nachází se v Tiraspolu. • ОАО «Tiraspolský skelný podnik «Tirsteklo» - podnik vyrábějící formy na lisování PET, výroba z plastu, výroba dlaždic a betonových výrobků. Závod se nachází v Tiraspolu. • ZАО «Podnik «Moldavizolit» - výrobce a dodavatel širokého spektra производитель и поставщик широкого спектра foliových výrobků. Podnik se nachází v Tirapolisu. • ZАО «Moldavská GRES» – velká tepelná elektrárna, nacházející se v Podněstří, stanovená elektrická výkonnost je 2520 MW.
Vzdělávání : V Moldavsku funguje: -35 vysokých škol -1551 školy, gymnázia a lycea -51 college -1295 mateřskych škol -116 nemocnic
Významné církevní svátky v Moldavsku jsou stejné jako u ostatních pravoslavných národů - Velikonoce a Vánoce. 27. srpna slaví státní svátek Den nezávislosti a 31. srpna je státní svátek "Den našeho jazyka"
Příležitosti pro české podnikatele 2013: (Czech Trade)
Moldavsko očekává pozitivní vývoj (nárůst HDP o téměř 7 % oproti roku 2009). Zde ke klíčovým sektorům s určitým předpokladem rozvoje patří především oblast environmentálních technologií.
Moldavsko v současnosti patří k zemím čelícím znečištění způsobených agrochemikáliemi. Předpokládají se také investice do rozvoje vodovodní a kanalizační infrastruktury, stejně jako do zařízení na efektivní čištění odpadních vod, kdy je potřeba zajistit dostupnost především ve venkovských oblastech.
Přímé zahraniční investice stouply oproti roku 2010 o 38,8 % na 274 milionů USD a v jejich struktuře se začíná projevovat větší diverzifikace, stále více investic plyne například do velmi perspektivního finančního sektoru.
Strategickým oborem je pro Moldavsko i IT sektor, pobídky jsou připraveny ve formě speciálních ekonomických zón, daňových úlev i zaměstnávání odborníků.
Z analýzy struktury českého dovozu a místního trhu vyplynuly zajímavé příležitosti, a to především v chemickém, strojírenském a elektrotechnickém průmyslu.
Použité textové zdroje: ru.wikipedia.org/wiki/Молдавия, www.krugosvet.ru/enc/strany_mira/MOLDAVIYA, www.metaprom.ru/regions/moldova- vč. stránek uvedených výše.
V místě: 08.03.2021, 07:59 Praha: 08.03.2021, 06:59
Počet obyvatel: 4 070 300 (2013) Rozloha: 33 846 km² Hustota zalidnění: 120,27 os./km²
Územní struktura : Moldavsko je rozděleno do 32 okresů, 5 obcí (Balti, Bender, Chisinau, Comrat, Tiraspol), 1 autonomní územní jednotku (Gagauzie) a 1 autonomní územní jednotku se zvláštním statutem pro Podněstří, založená v roce 2005. V Moldavsku je 65 měst a 917 vesnic.