Německo (oficiální název Spolková republika Německo (SRN, do roku 1990 též nazývána „Spolková republika Německa) je středoevropský stát. Na severu sousedí s Dánskem, Severním a Baltským mořem, na východě s Polskem a Českem, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem a na západě s Francií, Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem.
Přírodní podmínky : Nejníže položené místo: Neuendorf bei Wilster −3,54 m n. m. Nejvýše položené místo: Zugspitze 2962 m n. m. Německo se člení na tři hlavní přírodní oblasti: Severoněmecká nížina – její povrch je ovlivněn dřívějším zaledněním, jsou zde četné morény vytvářející suché písčité kopce porostlé vřesovišti (např. Lüneburské vřesoviště jižně od Hamburku), které se střídají s močálovitými rašeliništi v prohlubních. Severovýchodní část zabírá Meklenburská jezerní plošina s více než 600 jezery, z nichž největší je Müritz. Středoněmecká vysočina – je tvořena řadou dílčích pohoří jejichž průměrné výšky jsou 500–1000 m n. m., nejvyšší z nich je Schwarzwald (Feldberg 1493 m), ve kterém pramení Dunaj. Dalšími pohořími Středoněměcké vysočiny jsou Harz, Rothaar, Eifel, Rhön, Fränkische Alb, Schwäbische Alb. Na západě proráží pásma krušnohorského směru v těsném a hlubokém údolí Rýn. U českých hranic navazuje na Středoněmeckou vysočinu svým západním okrajem Česká vysočina – Erzgebirge (Krušné hory), Fichtelgebirge (Smrčiny), Oberpfälzer Wald (Český les), Bayerischer Wald (Šumava) Alpy – v úzkém pruhu na jihu zasahují do Německa Severní vápencové Alpy. Na hranicích s Rakouskem se nachází německá nejvyšší hora Zugspitze.
Klima : Území státu se nachází v mírném podnebném pásu.
Nerostné suroviny : V SRN je relativně málo surovinových nalezišť. Vzácnou výjimku představuje naleziště uhlí v Centrálním evropském regionu, a to naleziště černého uhlí (v Rurském bazénu), a hnědého uhlí. Proto je ekonomika Německa orientovaná převážně na sektor průmyslové výroby a sféru služeb.
Doprava : Doprava je jedním z nejdůležitějších odvětví ekonomiky Německa. Rozvinutá dopravní síť je nevyhnutelnou podmínkou současné společnosti, růstu ekonomiky, zaměstnanosti a blahobytu obyvatel. Německo díky své geografické poloze v centru Evropy a vysoké úrovni ekonomiky, zaujímá vedoucí pozici v dopravním systému Evropy i celého světa. V Německu je nejrozvinutější infrastruktura železničních, silničních a vodních dopravních cest. Délka železničních cest v Německu podle údajů Evropského statistického úřadu ´Eurostat´ dosahuje 40 327 km. Co do délky rychlostních silnic je Německo na prvním míctě v Evropě (rychlostní silnice měří 12 044 km). Délka říčních splavných cest činí 7 450 km. Celkový objem nákladní přepravy silniční, železniční a říční dopravou v Německu v r.2006 činil 603,0 mld. tun-km(tkm) (v r.2005 - 564,0 mld. tkm) nárůst o +6,9% ve srovnání s r.2005.
Energetika : Základními cíli německé energetické politiky jsou hospodárnost, únosnost pro životní prostředí a jistota zabezpečení dodávek. Výroba spočívá v současné době v SRN na mixu třech základních energetických zdrojů, kterými jsou jaderná energie (26%), hnědé uhlí (cca 25%) a černé uhlí (cca 22%). Podstatným způsobem se podílí na výrobě elektřiny rovněž zemní plyn (kolem 11%) a obnovitelné zdroje (kolem 10%).
Průmysl : Průmysl je hlavním odvětvím národního hospodářství Německa, i když v posledních letech se jeho význam snižuje, tak jak roste podíl odvětví služeb a obchodu. Průmyslová výroba zahrnuje zpracovatelský průmysl vč. hornictví, výrobu a rozvod energie a stavebnictví. Zpracovatelský průmysl včetně hornictví a těžby nerostných surovin zaměstnává cca 6,1 miliónů pracovníků a dosahuje obratu 1 423 mld. Euro. Mezi 23 obory zpracovatelského průmyslu jsou nejdůležitějšími výroba dopravních prostředků, strojírenství, elektrotechnický průmysl, potravinářství, chemický průmysl a kovo-zpracovatelský průmysl.
Automobilový průmysl : Nejdůležitější odvětví průmyslu, které zaměstnává na 770 tisíc pracovníků a vytváří roční obrat přes 230 mld. Euro, představuje automobilový průmysl. S ročním zahraničním obratem 141 mld. Euro je nejsilnějším vývozním oborem. V posledních čtyřech letech investice do tohoto odvětví stagnují, podíl investic do automobilového průmyslu na celkových průmyslových investicích v Německu tvoří 25 %.
Chemický průmysl : Měřeno obratem - se nachází na třetím místě na světě za USA a Japonskem. Současně Německo patří k největším světovým exportérům.
Elektrotechnický průmysl : Elektrotechnický průmysl společně s IT technologiemi s počtem přes 800.000 pracovníků náleží v SRN k nejsilnějším odvětvím. Z pohledu exportních aktivit patří toto odvětví k německým nejsilnějším vývozcům. V celosvětovém měřítku je SRN v tomto oboru na třetím místě za USA a Japonskem. Odvětví prošlo restrukturalizací. Odvětví elektrotechniky a elektroniky je závislé především na zahraničním obchodě. 70,5 % obratu (včetně subdodávek) směřovalo do zahraničí. V tomto trendu pokračoval elektrotechnický průmysl i v létech 2006 a 2007.
Stavebnictví : V polovině roku 2006 se stavební sektor začal vymaňovat z dlouho trvající recese. Vzestup tohoto sektoru byl označován za jednu z hlavních příčin ekonomického růstu Německa. Hlavní podíl nese aktivita firemního sektoru. Investice podniků do nových budov výrobních závodů lze považovat za reálnou známku ekonomického obratu.
Zemědělství : Velká část země je zemědělsky využita, zároveň však v zemědělství pracují pouze 2 – 3 % zaměstnanců. Z celkového území Německa (35,7 mil. ha) připadá v současné době kolem 47% na užitnou zemědělskou plochu a 30% rozlohy území státu na lesy. Dlouhodobou tendencí je postupná redukce zemědělských ploch. Z uvedené zemědělské plochy připadá kolem 10 mil.ha na rostlinnou produkci. Na téměř 7 mil.ha se pěstují obilniny, hlavně pšenice a ječmen, na 1,3 mil. ha řepka olejná, na zhruba 0,5 mil. ha cukrová řepa, na 0,3 mil. ha brambory. K dalším významným produktům patří luštěniny a krmný hrách, zelenina a ovoce, vinná réva, slunečnice a chmel. Hlavními produkty živočišné výroby jsou maso (kolem 7 mil. tun/ročně), především vepřové (více než 4 mil. tun/ročně), dále produkce mléka a vajec.V rámci společenství EU 27 hraje Německo v řadě agrárních produktů významnou roli. Je největším evropským producentem mléka, vepřového masa a řepky olejné, jakož i druhým největším výrobcem obilí, brambor, cukrové řepy a hovězího masa. Význam zemědělství, lesnictví a rybářství pro národní hospodářství SRN - i přes malý podíl primární agrární produkce na tvorbě HDP a relativně malou zaměstnanost, nelze podceňovat.
Ekonomika : Německá ekonomika je se svým HDP o výši 2 307,20 mld. největší ekonomikou v Evropě a třetí největší na světě. Německo patří k světově nejrozvinutějším a nejtechnologičtějším hospodářstvím, což je mj. důležitý předpoklad pro dobrou pozici na mezinárodním trhu zboží a služeb. Podle předběžných výsledků německého statistického úřadu ze začátku roku 2008 vzrostl HDP země v roce 2007 na 2.423 mld. Euro (v běžných cenách), t.j. o 2,5% (ve stálých cenách). Na straně tvorby ovlivnila pozitivní vývoj HDP v roce 2007 všechna odvětví národního hospodářství. Značné plus zaznamenal především zpracovatelský sektor. Výrazně se zlepšily rovněž výsledky v terciálním sektoru služeb, ale i v zemědělství. Hospodářský vývoj byl také podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. I přes výrazné posílení eura vůči dolaru a mírné oslabení světové konjuktury měly největší podíl na růstů HDP exporty Německa.
Inflace : V období červen-červenec 2008 činila inflace v Německu 3,3%, což je nejvyšší ukazatel za 15 let. Velkoobchodní ceny v červenci vzrostly o 10% ve srovnání se stejným měsícem minulého roku. Přičinou tak prudkého růstu cen je zdražení cen ropy a jejích produktů, které byly v červenci o 30,8% dražší, než v předešlém měsíci. O 15,7% se zvedly ceny železa a oceli.
Investice : Přestože SRN požívá ve světě všeobecného uznání jako země s široce rozvinutou a kvalitní průmyslovou základnou, nepatří mezi zahraničními investory k příliš zajímavým teritoriím. To je způsobeno jak daňovým, tak i sociálním systémem, které způsobují vysoké zatížení podnikatelských subjektů. V průběhu několika posledních let je evidentní jak odklon samotných německých podnikatelů od aktivit na domácí scéně, tak i zahraničních investorů, kteří hledají pro své projekty výhodnější oblasti. Toto se projevuje na celkové záporné bilanci kapitálových transferů. Za rok 2007 zaznamenalo Německo odliv přímých zahraničních investic v hodnotě 122,3 mld.EUR. Nejvíce kapitálu směřovalo do zemí EU (cca. 58%), vztaženo na jednotlivé země především do Nizozemí, USA, Velké Británie, Švýcarska a Ruska.
Česko-Německá ekonomická spolupráce : Komoditní struktura vzájemné obchodní výměny ČR se SRN je již mnoho let poměrně stálá. Ve zbožové struktuře dominují silniční vozidla, jejichž podíl se pohybuje kolem 17%. Jedná se o třetinu veškeré české automobilové produkce. Celkem 54% vývozů do SRN představují stroje a dopravní prostředky. Za problematické lze považovat silný přírůstek exportů zboží s nižší přidanou hodnotou.
Pokud jde o zemědělství, otevření zemědělského a potravinářského trhu nepřineslo našim výrobcům odpovídající zvýšení vývozů do Německa (podíl zemědělských a potravinářských výrobků se dlouhodobě pohybuje okolo 2%).
Komoditní struktura dovozu z Německa do České republiky je podobná struktuře českého vývozu. 55% tvoří dovozy strojů a zařízení, jakož i hotových výrobků. Podstatně vyšší podíl mají polotovary pro další zpracování, jichž se u nás nedostává. Jde přitom zejména o výrobky chemického průmyslu (11,8%).
Velké podniky : Největší německé koncerny mají své pobočky, výrobní a vědecko-výzkumné jednotky na celém světe. Mezi nimi: Volkswagen — automobilový koncern BMW — automobilový koncern Daimler-Chrysler — automobilový koncern Aventis — chemický koncern Siemens — technický koncern E.ON — energetický koncern RWE — energetický koncern Bosch — skupina Bosch.
Turistický průmysl : Turistická politika tvoří důležitou integrální součást hospodářské politiky vlády, zejména v rámci strategie zaměřené na rozvoj středního podnikatelského stavu. Rozvoji turistického průmyslu přikládá spolková vláda značnou váhu a pravidelně o jeho vývoji a stavu informuje Spolkový sněm, v němž pracuje samostatný parlamentní výbor pro turismus. Německo se řadí na 7. místo nejnavštěvovanějších světových destinací. Nejoblíbenějšími turistickými cíli byla v roce 2007 podle počtu přenocování následující města: Berlín (7,6 mil. přenocování), Mnichov (4,7 mil.), Hamburg (4 milióny), Frankfurt nad Mohanem (3,3 milióny) a Kolín (2,5 miliónu).
Zahraniční obchod : Největšími německými vývozci jsou spolkové země Severní Porýní - Vestfálsko, Bádensko-Virtembersko a Bavorsko, následovány Dolním Saskem a Hesenskem a s velkým odstupem dalšími zeměmi. Silné exporty, podmiňující souběžné dovozy surovin a polotovarů, činí z této skupiny i nejdůležitější německé importéry, kteří jsou s více než 70%-ním podílem hlavními odběrateli zahraniční produkce a surovin. Výraznou dlouhodobou tendencí německého ZO jsou dovozy dílů, finální montáž produktů v SRN a následný export. Zdaleka ne všechno vyvážené zboží je tak stoprocentně „Made in Germany". Studie uvádějí, že v současné době je kolem 40% německých vývozů postaveno na dodávkách dílů ze zahraničí. Rozhodující roli v ZO Německa hrálo v roce 2007 15 zemí. Nejdůležitějším obchodním partnerem SRN roku 2007 zůstala - stejně jako v předchozích dvaceti letech, Francie. Na druhé příčce se umístily USA, na třetí pozici Velká Británie. Do zemí „TOP 15", zahrnujích 11 členských států EU, směřovalo 73,6% veškerých německých vývozů (713,6 mld. Euro). Na straně importu si druhou pozici po první Francii zajistilo v roce 2007 Nizozemí, na třetí příčce se umístila Čína. Oproti roku 2006 poklesly dovozy z Ruska, Japonska a Norska.
Členství Německa v mezinárodních institucích : Německo je členským státem OSN, NATO, G8 a signatářem Kjótského protokolu.
Počet obyvatel: 82 310 000 obyv. (2006) Rozloha : 357 022,9 km² (z toho 2,18 % vodních ploch)
Hustota zalidnění: 231 obyv./ km² Podíl měst. obyv.: 90 %
Tel. kód: + 49 Poštovní index : 10001–14199 Berlín Mezin. automob. značka: D
Peněžní jednotka: euro (EUR)
Územní struktura: Německo se dělí na na 16 spolkových zemí. Největší spolkovou zemí je Bavorsko.
Města: Berlín 3 396 990 (2005) Hamburk 1.750.194 (2006) Mnichov 1 294 608 (2006) Frankfurt nad Mohanem, kde je největší německé letiště, které je druhým největším letištěm Evropy. Letiště je také největší v objemu příjmu nákladní letecké přepravy.
Jazyky: němčina, lokálně dánština, fríština a lužická srbština
Národnostní složení :
Němci (91 %)
Turci
Italové
občané Svazu Černé Hory a Srbska
Lužičtí Srbové
Dánové
Frízové
Romové
Náboženství: katolické (32,3 %), evangelíci (31,9 %), Židé (0,2%), muslimové (3,9%)
irucz.ru sales
Dnes: 4772 reg.uživatelů, 33040 článků,
Německo 
