Přírodní podmínky : Hraničí s Lichtenštejnskem (délka hranice 35 km) a Švýcarskem (164 km) na západě, s Itálií (430 km) a Slovinskem (330 km) na jihu, s Maďarskem (366 km) a Slovenskem (91 km) na východě a s Českem (466,1 km) a Německem (784 km) na severu. Z celkové plochy Rakouska připadá na kopce a nížiny přibližně jedna čtvrtina. Pouze 32 % leží níže než 500 m n. m. 43 % rozlohy je zalesněno. Nejníže položeným místem je Hedwighof (okres Apetlon – Burgenland) 114 m n.m.Naproti tomu nejvýše položeným místem je vrchol Grossglockner (3798 m n.m.)
Klima : Rakouské klima je označováno za smíšení oceánského a kontinentálního klimatu, resp. panonské klima. Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami.
Nerostné a přírodní zdroje : K nejvýznamnějším nerostným surovinám řadíme: ropu (25 mil tun) a plyn (20 mld m3), magnezit (Štýrské Alpy), uhlí (Štýrsko, Horní Rakousy), dále jsou zde významná naleziště kovových a barevných rud, grafitu a solí. Minerální zdroje jsou v Badenu. Kromě magnezitu Rakousko nerostné bohatství nevyváží. Rakousko má významné zdroje stavebních materiálů jako je granit, mramor, vápenec, kaolín a jiné.
Doprava : Velikost dopravního ruchu v Rakousku negativně ovlivňuje úloha jeho území v rámci celého evropského dopravního systému. Díky své poloze je Rakousku přisouzena role tranzitní země. To způsobuje v poslední době sílící nepříliš populární opatření ze strany rakouských státních orgánů. Letecká doprava :Na letecké dopravě má majoritní podíl státní letecká společnost Austrian Airlines. Ta vlastní moderní letecký park, s nímž zajišťuje spojení mezi všemi důležitými leteckými uzly na světě. Kromě ní existují i dvě soukromé letecké společnosti, Lauda Air a Tyrolean Air. Největším rakouským letištěm je vídeňský Schwechat, nicméně moderně vybavená letiště jsou ve všech větších městech. Železnice : Celková délka železničních tratí v Rakousku je 3700 km. Z těch je asi 60 % elektrifikováno, zbylých asi 1500 km diselektrických tratí slouží spíše k oživení turistického ruchu v horských oblastech a Podunají. Veškeré železnice jsou státní – Österreichische Bundesbahn (ÖBB) Jejich součástí jsou zubačky v horách a řada lanovek o celkové délce 4000 km, některé z nich jsou i soukromé. Silniční doprava : Silniční doprava v Rakousku zažívá v současné době velký rozkvět především díky horentním investicím do modernizace silnic a výstavby řady obslužných zařízení. V posledních několika letech byly vybudovány stovky kilometrů nových dálnic a především mnoho nových tunelů skrz horské masivy. Vysoké částky doslova ládované do zvelebení silniční dopravy bohužel způsobují prudký nárůst mýtného a dálničních poplatků. Úhrnná délka silniční sítě je 36.000 km, z toho dálnice měří celkem 2100 km. Nejzatíženější jsou severojižní tahy, po nichž, především v letních měsících, míří desetitisíce evropských turistů na dovolenou k moři. Na silnicích je vhodné pečlivě dodržovat veškerá pravidla pro osobní a především autobusovou dopravu, poněvadž rakouští policisté patří k těm nejméně tolerantním v celé Evropě. To však má za následek ve srovnání s našimi silnicemi neskutečný pořádek, ohleduplnost a slušnost většiny řidičů.
Průmysl : Rakousko má rozmanité, ale většinou nedostatečné nerostné zdroje. Země je největším světovým producentem magnezitu. Významná je i těžba grafitu, wolframu, kaolínu a soli. Klesá těžba rud železa, olova a zinku. Ve Vídeňské pánvi se těží i ropa a zemní plyn, ale rozhodující část spotřeby kryje dovoz. Těžba i výroba energie je pod státní kontrolou. Téměř 3/4 elektřiny vyrobí hydroelektrárny. Již dříve bylo na základě referenda rozhodnuto, že postavená jaderná elektrárna nebude vůbec spuštěna. Nejdůležitější odvětví představuje státní, ale velmi efektivní hutnictví železa koncentrované v Linzi. Další střediska ocelářství představují Kapfenberg a Leoben. Asi polovina z roční produkce kolem 3,5 mil. tun surového železa a 4,5 mil. tun oceli se vyváží. V Ranshofenu u Braunau se nachází jedna z největších hliníkáren na světě. Významná je produkce důlních a hutních zařízení, stavebních strojů a účelových vozidel, elektrotechniky, polovodičů, optiky, měřicí, sdělovací a regulační techniky i spotřební elektroniky (Vídeň, Salzburg, Villach, Kitzbühl). Následuje průmysl chemický s důležitou výrobou hnojiv, plastů a umělých vláken (Linec a Lenzing). Velkou rafinerii má Schwechat u Vídně. Důležité je potravinářství a tradiční dřevozpracující (včetně proslulé výroby hudebních nástrojů ve Vídni) a papírenský průmysl.
Zemědělství : Rakouské zemědělství vzhledem k těžkým horským podmínkám a konzervativním farmářům zaměstnává relativně vysoký podíl pracujících (7 %). I když se obdělává jen 18 % plochy země, intenzivní modernizace a nové zemědělské metody způsobily, že země je ze 75 % soběstačná ve výrobě zrnin a zeleniny. Většina orné půdy leží v nížinách na východě, kde se pěstuje cukrovka, kukuřice, ječmen a pšenice společně se zeleninou. Největší plochy vinic má Dolní Rakousko a Burgenland, ale jsou i ve Vídni. Hodnotou produkce převažuje živočišná výroba s chovem skotu na mléko i maso na kvalitních pastvinách a vepřů na východě země, kde má bohatou krmivovou základnu. Podílem lesů na rozloze země zaujímá Rakousko 4. místo v Evropě za Finskem, Švédskem a Slovenskem. Lesy jsou vesměs ve vlastnictví malých producentů, ale velká hospodářství jsou většinou státní. Produkce dřeva je významná zejména pro výrobu papíru, který se ve velkém vyváží. Exportuje se také řezivo.
Rostliny a živočichové : Rakousko je z velké části pokryto lesem (téměř 40 % rozlohy) a loukami (téměř 25 %). Východ tvoří kulturní step. Původní lesy v nižších polohách prakticky vymizely. V Alpách ve středních výškách rostou jehličnaté lesy a nad hranicí stromů ve výšce 2000 m se rozkládají pestré alpínské louky. V lesní zóně Rakouska žijí jeleni, srnčí zvěř a divoká prasata, v Alpách kamzík, kozorožec, svišť, vzácně i medvěd. Neziderské jezero představuje jedinečnou ornitologickou oblast.
Ekonomika : Rakousko patří mezi nejvyspělejší a nejbohatší státy na světě. HDP na obyvatele v běžných cenách dle parity kupní síly dosahoval v r. 2009 124% průměru EU 27 a Rakousko tak bylo na čtvrtém místě za Lucemburskem, Irskem a Nizozemskem. Rozhodující podíl v národním hospodářství má sektor služeb (terciární). Nicméně příspěvek výrobního sektoru (sekundární) je rovněž významný. Díky vysokému průměrnému růstu průmyslové výroby je tento podíl dlouhodobě stabilní. Struktura průmyslu je podobná s průměrem EU 27. Z nejvyspělejších zemí dosahuje vyššího podílu sekundárního sektoru pouze Irsko, Finsko, Norsko a SRN.Rakouský ekonomický systém lze označit jako sociálně tržní hospodářství, s poměrně vysokými daněmi a státními výdaji. Podíl veřejných výdajů na HDP se dlouhodobě postupně snižuje (v r. 1995 dosáhl 56,3%), čemuž výrazně napomohla daňová reforma z let 2004-2005. Podíl státu nicméně i nadále patří k nejvyšším na světě, v r. 2009 dosáhl 50,9%. Hospodářský život je poměrně důkladně organizován, v zemi existuje povinné členství firem v Hospodářské komoře (Wirtschaftskammer) a zaměstnanců v Pracovní komoře (Arbeiterkammer).
Zahraniční obchod : Rakousko má dlouhodobě pasivní bilanci zahraničního obchodu, která je vyrovnávána příjmy z cestovního ruchu. Rakousko vykazuje nejvyšší podíl příjmů z cestovního ruchu na hrubém domácím produktu ze všech evropských zemí (8-9 %). Každoročně zemi navštěvuje kolem 20 milionů turistů.
Prezident: Heinz Fischer Tel. kód: +43 Mezinárodní automobilová značka : A
Počet obyvatel : 8 260 000 Rozloha : 83 871 km² (112. na světě) Hustota zalidnění : 98 ob. / km²
Vzdálenost do Moskvy : 1 669 km
Územní struktura : Rakousko se skládá z 9 spolkových zemí: (Burgenland, Vorarlbersko, Salzbursko, Korutany, Tyrolsko, Štýrsko, Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Vídeň)
irucz.ru sales
Dnes: 4696 reg.uživatelů, 30695 článků,
Rakousko 
