i-RU.CZ - Info Office Ruská federace
Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Třinec vyrobí kolejnice pro železnici v Ázerbájdžánu | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | Čeští odborníci o chovu divoké zvěře. Velmi úspěšná prezentace na ruské konferenci  | Nový ministr Havlíček dostal od Sobotky úkol rozhýbat miliardovou dostavbu Dukovan. To může nahrát Rosatomu | Podnikatel Chrenek a spol. vydělávají miliardy na Ukrajině (Euro)  | V Nižním Novgorodě zahájili výrobu nové Škody Rapid | Ve Zlíně pořádali zdařilý seminář ´Ruský byznys: mýty a realita II.´ | Vologodský opticko-mechanický závod vyexportoval celou dodávku loveckých hledí do ČR | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Do Kazachstánu na Budvar. Na výstavě EXPO se bude jako jedidé české točit pivo z budějovického pivovaru | ČEB vidí potenciál v česko-kyrgyzských vztazích. Banka připravuje první projekty | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Semináře „Rusko – exportní příležitosti pro české firmy“ v Praze a v Ostravě | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Podíl problémových úvěrů ČEB na podporu exportu klesl pod polovinu | Hamáček jednal v Astaně o vyhlídkách dvoustranné spolupráce. (Video)  | Česká PSJ chce stavět letiště v ruském Saratovu za 7,5 miliardy | Kazašsko-české fórum v Astaně: obchodní a ekonomické vztahy dosud na nízké úrovni (Video) | Rusko chce zakázat dodávky drůbežího masa z Česka | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká exportní banka nechce převzít tureckou elektrárnu. Odmítá Babišův návrh | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Unistav se v Rusku podílí na výstavbě továrny za 2,7 miliardy | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | K pracovní návštěvě šéfa MPO Jana Mládka v Baku v čele podnikatelské mise Komory SNS a SPD  | Velvyslanec Remek jednal s ruským ministrem průmyslu Manturovem | Klaus v Moskvě: za ekonomické problémy může euro, ne EU. České podniky na protiruské sankce doplatily (Video) | TOP-30 nejčtenějších článků iRUCZ v roce 2016 | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Velvyslanec Zmejevskij: Češi chápou potenciál ruského trhu  | Exportní banku a EGAP čeká reforma | iRUCZ - Příběh online radosti. Novoroční editorial 2017 | Brněnská UNIS investuje miliardy v Bělorusku | MPO ČR rozvíjí intenzivní spolupráci s ruskými regiony: návštěva delegace z Čeljabinské oblasti | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Protiruské sankce v ceně... 1,2 miliardy českých korun | Českým konzervám se za Uralem stále daří. Hamé v Rusku rozšiřuje výrobu  | Bauer Technics investuje miliardy na východních trzích | Ukrajinský trh pro české firmy opět přitažlivý. Export stoupl o 42 procent | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Nedostatek zaměstnanců: RD Rýmařov Ukrajince nakonec získala - z Polska | České firmy se budou ucházet o modernizaci kazašské energetiky | ČEZ: Mládek míní, že o financování JE rozhodne až další vláda | V roce 2017 by se ruská ekonomika po dlouhodobé recesi měla vrátit k 1,5% růstu | ´Stav a vyhlídky spolupráce ČR se zeměmi Euroasijské hospodářské unie´. Konference v Praze | Ukrajina nabízí Pardubickému kraji vhodnou pracovní sílu | Cestovní ruch s Kazachstánem:´Kazaši do českých lázní, Češi do kazašských hor´. Ministryně K. Šlechtová  | Objem vzájemného obchodu mezi Kazachstánem a ČR neodráží potenciál možností. Byznys fórum v Astaně | Ján Čarnogurský: Dialóg na Volge | Ceny ´Stříbrný Lukostřelec – ČR´ za rozvoj rusko-českých vztahů předány v Praze | V Jekatěrinburgu proběhlo česko-sverdlovské podnikatelské fórum  | Češi pronikli do byznysu s ropnými břidlicemi v Estonsku | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Předseda českého Senátu a ministryně školství navštíví Ázerbájdžán | O spojení exportní banky ČEB a EGAP rozhodne až příští vláda | Velvyslanec Remek jednal v Čeljabinsku s gubernátorem Dubrovským | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | V Ufě jednala delegace podnikatelských kruhů České republiky o obnově spolupráce s Baškortostánem | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Delegace ze Středočeského kraje navštívila Grodněnskou oblast | Ruský byznys den na brněnském 58. MSV: přijelo 40 ruských podniků a firem z 10 regionů | MSV 2016 Brno Komora SNS: ´Business den Ruské federace´ (4. října)  | Business den Běloruska na MSV v Brně (5. října) | Česko se dohodlo s Ruskem na účasti v zátěžových testech Běloruské jaderné elektrárny (Video) | Česká exportní banka zve exportéry na MSV 2016 v Brně | Podnikatelská mise do Čeljabinska a Jekatěrinburgu (23.–27.října 2016) | Kdo porazí stát, jehož lidé mají takovéto nápady? (Video) | Česká exportní banka je připravena podpořit také obranný průmysl | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Ministr Jan Mládek připravuje misi do Kazachstánu, kde chystají EXPO-2017  | Perspektivy česko-ruské spolupráce v lehkém průmyslu u kulatého stolu v Rusku | Ruský trh se silně změnil, o dovoz hotových výrobků stát nestojí. HN | Český manažer: Sankce Rusku prospívají. Čím déle budou trvat, tím silnější Rusko bude | Exportní dům poprvé součástí Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně | ČEB chce ztrojnásobit objem finanční podpory pro české zemědělství | Český agrární export do Ruska rostl v prvním pololetí dvouciferným tempem | Škoda Auto prodala rekordních 569.400 aut, v Rusku zvýšila svůj tržní podíl o 13 proc.  | Kvůli realizaci oprav afghánských vrtulníků v ČR zrušily úřady USA sankce vůči Rosoboronexportu (Obnoveno) | Vozovnu v Tádžikistánu vyřeší odborníci z Brna | Aktuální stav českého exportu do Ruské federace  | Komentář MPO ČR k výsledkům zahraničního obchodu za červen 2016 | Rusko a ČR projednaly otázky spolupráce ve sféře standardizace a metrologie | Exportéři: Český vývoz bude v září atakovat letošní maxima | ZPA Pečky dodala komponenty do čínské JE Tianwan | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Stupar: Měníme přístupy k zahraničním investorům. Jak sankce přispívají k modernizaci ruského průmyslu (Rozhovor E15) | Německé investice v Rusku lámou historické rekordy, a to navzdory sankcím | Mládek: ČR je z hlediska dodávek energií zabezpečena | Rosněfť prodloužila dodávky ropy do českých rafinerií PKN Orlen o další tři roky  | Agrostroj Pelhřimov v Rusku zahájil stavbu továrny na zemědělské stroje | Kazachstán mění energetiku a zve k tomu české firmy  | Obchodní výměna mezi Arménií a Českou republikou dosahuje 22 mln.USD | Prezident Miloš Zeman zahájil oficiální jednání v Arménii (Video) | V Dambořicích spouštějí největší podzemní zásobníky zemního plynu v České republice | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Proč najednou tolik zájmu o ruštinu? - GLOSA + DISKUSE | Společenské setkání ´VEČER ZEMÍ SNS - 2016´  | Český konzulát ve Lvově navyšuje kapacity, přijme pět nových lidí | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ministr Jan Mládek jednal se svým ruským protějškem Denisem Manturovem | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | V Baku na nejvyšší úrovni projednali perspektivy česko-ázerbájdžánské spolupráce. (Obnoveno) | Konference ´Česko – ruské obchodně ekonomické vztahy: současný stav a perspektivy´- Praha 23. března 2016 | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4687 reg.uživatelů, 30513 článků,
1417 nabídek, 908 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

i-RU.CZ - Informační a podnikatelský Systém i-RU.CZ

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>
Domů >>> Info-office: Ruská federace

Info Office regionuRuská federace          ...>>>   Přejít na ruskou verzi... >>>      

Zprávy (12870)
Analytika (2718)
Nabídky (87)
Poptávky (280)
Odkazy (363)
Firmy (89)
Produkty (1)
Ubytování (1)







Našli jste chybu?


Navštíveno od 24.6.2009 - 57279 x
(44493 x)




Ruská federace



Odkazy:
kremlin.ru Prezident RF
government.ru Vláda RF
gks.ru Federální statistická služba


RF je rozlohou 17 075 400 km² největší zemí na světě. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. Ruská federace je osmá nejlidnatější země na světě.

Rusko rozlohou největším státem na světě. Evropská část tvoří 23 % území, asijská část 77 %. Délka hranic celkem: 20 096,5 km. Délka pobřeží: 37 653 km. Rusko je 1,8x větší než území Spojených států amerických a asi 220x větší než ČR. Ruská federace zabírá 76 % rozlohy bývalého SSSR.

Území RF pokrývají ze 69 proc. lesy, 4 proc. vodní plochy, 132 proc. zemědělská půda, 19 proc. pastviny v tundře, 19 proc. ostaní půda.

Lesy v RF: celá 1/4 světových zásob dřeva. Efektivnost jeho zpracování je ale oproti např. Finům 6x menší.

Ruská federace se dělí na samosprávné části různého typu: 49 oblastí, 21 republik, 10 autonomních okruhů, 6 krajů, 1 autonomní oblast a dvě velkoměsta s federálním statutem (Moskva, Sankt Petěrburg). Tyto subjekty jsou sdruženy do 8 federálních okruhů (nejmladší byl ustaven Severokavkazský FO).

Jen 3 proc. území RF se nachází jižněji od 50 rovnoběžky - tj. od úrovně Prahy. (Proto se Rusko po rozpadu SSSR v roce 1991 stalo v podstatě severskou zemí.) Asi devět měsíců v roce je v RF topná sezóna, což je v důsledcích i jeden z historických zdrojů centralizovaného stylu řízení...

Ekonomika

Vývoj ruské ekonomiky v prvním pololetí 2011 lze krátce charakterizovat jako mírný růst. Oproti krizovému roku 2009 největší růst zaznamenalo zemědělství, a stavebnictví, jen nepatrně stoupala průmyslová výroba. Ta však jako jediná z zaznamenala vyšší ukazatele v porovnání s rokem 2008. Mírně vzrostly také ukazatele maloobchodu a placených služeb.

Zahraniční obchod ČR-RF zaznamenal v r. 2010 výrazné oživení. Ve srovnání s rokem 2009 (8 mld. USD) se zvýšil o 29,2 % na 10,4 mld. USD. Český vývoz (asi 3,5 mld. USD) meziročně vzrostl o 35,5 % (v r. 2009 činil 2,6 mld. USD).
Očekávaný ekonomický růst ve výši 4,2% HDP v roce 2011 je založen zejména na příznivých cenách surovin (především ropy) a oživením vnější a vnitřní poptávky.

Z hlediska českých firem jsou zajímavé hlavně následující perspektivní obory :

Strojírenství – nutná modernizace a rozšíření výrobních kapacit s využitím moderní techniky
Energetika – roste význam alternativních a obnovitelných zdrojů energie, rozvoj a udržení těžby a distribuce nerostných surovin
Těžba surovin – příležitosti pro české výrobce těžní a důlní techniky
Dopravní infrastruktura
Automobilový průmysl
Zemědělsko–průmyslový komplex – zvyšující se poptávka po nových zemědělských technologiích, zvýšený zájem o technologie výroby potravin
Stavebnictví a bytová výstavba
Zdravotnictví – modernizace zdravotnické techniky a přístrojového vybavení, výrobní linky pro domácí výrobu léčiv

Podrobná ekonomická charakteristika Ruské Federace

Národnostní a náboženská struktura RF

Rusové (80,9 %). Největší národnostní menšinou v RF jsou Tataři (3,9 % z celkového počtu obyvatel).
Druhou největší skupinou jsou Ukrajinci (1,4 % dle sčítání v roce 2010). Národnosti z většiny ostatních bývalých svazových republik jsou také početně zastoupeny (například Arméni, Bělorusové, Kazaši).
Mezi další početné národnostní skupiny patří Avarové, Baškirové, Morvidnci, Čečenci, Čuvaši. Více: Sčítání lidu 2010

Dědictví minulosti

František Bahenský
Po dobu existence SSSR byla v celé řadě vnitřních záležitostí klíčovou otázka etnického původu. Ačkoli listopadový dekret z roku 1917 umožnil ´národům´ uplatnit právo na sebeurčení, praxe bolševiků po revoluci se v mnohém lišila. Následné uplatňování Leninovy národně-teritoriální autonomie dostalo za Stalina téměř čistě politickou pachuť.
Bylo zpočátku asi velmi obtížné nevidět za činy bolševiků v otázce národnostní samá pozitiva, zvláště když za jejich pomoci docházelo ke ´vzniku´ nových národů.
Dvojakost této politiky však spočívala v tom, že i přes poskytnutí národní autonomie měl v budoucnu vzniknout, pochopitelně za ruské dominance, sovětský národ. Tato představa však byla v neruských oblastech dosti efemerní. Naopak nátlak na stírání etnických rozdílů vyvolal pro bolševiky nečekaný odpor.
Neruští vědci píšící národní dějiny např. Tatarů, Baškirů či Udmurtů byli v nelehké pozici. Jejich interpretace nesměla především "pomlouvat" Rusy, ale musela zároveň přesvědčivě vylíčit velikost vlastního etn ika v minulosti, čímž mohli nenapadnutelným způsobem vyjádřit svoje etnické cítění, aniž by byli obviněni z nacionalismu.
Cíle těchto prací nebyly ovšem vědecké, nýbrž čistě politické. Mezietnická rivalita byla dále posilována i "koloniálním syndromem" sovětských orgánů, které zacházely s jednotlivými etniky selektivním způsobem podle jejich významu pro Moskvu. Existovaly národy, které měly vlastní autonomní republiku, pak existovala etnika, která měla autonomní okruh, další se museli spokojit s autonomní oblastí a byly i takové etnické skupiny, které neměly prostě nic. Tato hierarchie vzniklá ve 20. a 30. letech a naprosto nejasná pravidla získání příslušného statusu jen přilévala olej do ohně.

Rusko v 90. letech 20. století

Ruská federace zůstala i po rozpadu Sovětského svazu největším státem světa. Zůstala rovněž jednou ze zemí, na jejímž území žije nejvíce etnických skupin. Odklon od komunistického pojímání národnostní problematiky projevil na nejvyšších místech samotný B. Jelcin. Po roce 1991 vzniká dokonce v jeho administrativě speciální ministerstvo, které se zabývalo touto problematikou. Z Jelcinova popudu byla rovněž zřízena při úřadu prezidenta Rada pro federativní a národnostní politiku.

Dnešní Ruská federace se skládá z 21 autonomních republik, 1 autonomní oblasti (Židovské), 6 krajů, 49 oblastí, 10 autonomních okruhů a dvou měst se zvláštním statutem. Jednotlivé regiony si na začátku 90. let "vydobyly" v chaotickém právním prostředí různě velké pravomoci, ale i povinnosti vůči federálnímu centru. Do poloviny 90. let byla také zřejmě jedinečná možnost pro neruská etnika získat na centru co nejvíce pravomocí, případně se pokusit o osamostatnění. Současné Rusko se pravděpodobně stejně jako kdysi Sovětský svaz jeví nezaujatému pozorovateli jako změť regionů, které mají k moskevskému centru naprosto neidentifikovatelný vztah.

Dnes, stejně jako v minulosti, požívají autonomní republiky, okruhy, oblasti a rajóny naprosto odlišné výsady. Uveďme příklad: Tatarstán byl první autonomní sovětskou socialistickou republikou, který už v roce 1990 deklaroval svoji suverenitu. Tato republika má svého prezidenta, parlament, ústavu, státní symboly a znaky. Jediné, co nemá a o co nikdy ústy svých oficiálních přestavitelů neusilovala, je nezávislost. Národní emancipace jde tak daleko, že mešita v Kazani zbořená vojsky Ivana IV. zanedlouho uvítá první muslimy na ranní bohoslužbu. Představitelé Tatarstánu si dokonce v roce 1993 dovolili bojkotovat volby do federální dumy, což bylo, hodnoceno s odstupem, pravděpodobně nejsilnějším výrazem "nezávislé politiky". Shrneme-li tyto skutečnosti, je patrné, že Tatarstán dosáhl maxima možného.

Na druhé straně tvoří součást federace i autonomní okruhy, které však nemají onu "gusudarstvennost" jako republiky. To znamená, že tyto subjekty nemají prezidenta, ale mají rovněž vlastní parlamenty a ústavy. Domnívám se, že zhruba do poloviny 90. let bylo možné pro jednotlivé regiony získávat pravomoci na úkor federace, druhá polovina 90. let pak vyrovnala jazýčky na miskách vah a s nástupem V. Putina jednoznačně převládla snaha centra "korigovat" nesrovnalosti předešlých let. Je taktéž třeba zdůraznit, že především autonomní republiky a okruhy lze velmi těžko považovat za subjekty, které by měly plně uspokojit "národní cíle" neruských etnik. Všechny současné autonomní jednotky byly s drobnými hraničními úpravami sice koncipovány ve 20. a 30. letech jako národní regiony, ale tuto roli hrály v podstatě jen navenek. Například zmiňovaný Tatarstán nejenom že nikdy nebyl zcela záměrně domovem ani poloviny Tatarů žijících v SSSR, ale v průběhu celého 20. století docházelo k trvalému zmenšování jejich podílu hlavně na úkor majoritního etnika, takže dnes žije v této republice přibližně 49% Tatarů a celých 43% Rusů! Tento fakt svým způsobem představuje onu pověstnou kouli na noze, která by případně podstatně determinovala jakékoliv snahy autonomních subjektů.

Stejně závažná je ve vztahu centra a autonomních regionů i otázka hospodářsko-ekonomická. Nejagilnější autonomní republiky jako např. Baškortostán, Udmurtsko, Tatarstán, Jakutsko (Sacha) získaly na počátku 90. let vedle výrazných politických pravomocí i významné ekonomické "ústupky". Situace došla dokonce tak daleko, že tyto subjekty zahrnovaly daně vybrané na svém území výhradně do svých rozpočtů a do federálního neodváděly takřka nic. Naopak je prostým faktem, že nižší autonomní jednotky, tj. hlavně sibiřské okruhy a oblasti, nikdy takovéto výsady nezískaly. Jeden příklad za všechny. Dva autonomní okruhy na západní Sibiři Chanty-mansijský a Jamalo-něněcký patří k jednoznačně nejbohatším regionům Ruska, ve kterých se těží především ropa a zemní plyn. Podíl původních národů dosáhl tak mizivých hodnot, že Chantové, Mansové a Něnci netvoří na "vlastním" národním teritoriu ani 10%, čímž v postatě nikdy nepředstavovali žádný problém ve smyslu národně odstředivých tendencí od centra. V těchto subjektech se ovše m objevuje jiná forma "regionalismu" (možná i separatismu) vedená ovšem ruskou ekonomickou elitou, která odmítá poskytovat centru více, než dostává zpět z přerozděleného federálního koláče.

Po nástupu prezidenta Putina dochází rovněž k nátlaku na lokální administrativy (především autonomních republik) za účelem slaďování ústav a zákonů jednotlivých subjektů s federálními. Nicméně i pro něj bude asi velmi těžké přebudovat federaci na pevnějších základech, protože budou prostě existovat ekonomicky silné subjekty, které stále nerady platí do federální kasy více než ostatní, a regiony, které se neobejdou bez dotací. Putin vznikem federálních okruhů jednoznačně usiloval právě o posílení federativní ideje. Nový prezident taktéž krátce po své nástupu do funkce překvapil tím, že zrušil ono "Jelcinovo" ministerstvo, které se zabývalo problémy federace, národnostní a migrační politiky.

Zdroj: http://www.nkp.cz/seminar/npol.htm (2003)





V místě:  30.04.2017, 11:54
Praha:    30.04.2017, 10:54


Гидрометцентр




Mapy a statistika:

Google Maps    Яндекс карты



Prezident Ruské federace:
Vladimír Putin

Premiér vlády Ruské federace:
Dmitrij Medveděv

Administrativní centrum:
Moskva (Zal. 1147)

Gubernátor hl.města Moskvy :
Sergej Semjonovič Sobjanin

Tel. kód: +7 (495)
Poštovní index: XXX000
Kód automob. SPZ: XX
Rusko je rozděleno do 11 časových pásem.

Počet obyvatel: 143 mln. (2014)
Rozloha: 17 075 200 km2
Hustota zalidnění: 8,4 obyv. / km²
Podíl měst. obyv.: 73,7 %
Vývoj populace : V procentech, rok 2010 k roku 2002 : 98,4 %
Ve městech žije 105,3 mil. obyvatel (73,7 %), na venkově 37,6 mil. lidí (26,3 %). Podíl městského obyvatelstva se od roku 2002 zvýšil o 0,4 %.

Věková struktura obyvatelstva 2011 :
0–14 let : 21 401 tis.
50 let a více : 46 196 tis.

Národnostní složení obyvatelstva (2014) :

Rusové 81 %
Tataři 3,8 %
Ukrajinci 2,0 %
Baškirové 1,2 %
Čuvaši 1,0 %
Čečeni 1,0 %
Azerbajdžánci 0,8 %
Arméni 0,8 %
Ostaní 9,7 %



0    


Poslední aktualizace: 04.01.2016



Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ


KVS Ekodivize je partnerem i-RU.CZ od r.2006


  Kurzy valut











EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Akce našich partnerůAkce našich partnerů
Z událostí a akcí pořadaných významnými partnery Systému i-RU.CZ
Kalendář výstav, akcí 2017+ArchivKalendář výstav, akcí 2017+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2017 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz