URFO je tvořen čtyřmi oblastmi, a to Kurganskou, Svěrdlovskou, Čeljabinskou a Chanty-Mansijskou spolu s Jamalo-Mansijským a Jamalo-Něněckým autonomním okruhem.
Geografické rozpoložení na hranici Evropy a Asie udělalo z Uralu „pojící článek“ mezi evropskou a asijskou částí Ruska. Toto území je součástí Ruské Federace od druhé poloviny 16. století, stalo se základnou pro zabrání Sibiře.
Hospodářství Uralu se začalo vyvíjet už na začátku 17. století, ale obzvláště rychle se rozvíjelo až na počátku 18. století po reformách Petra I. Zanedlouho se rajon stal vedoucí průmyslovou zónou Ruska.
Nerostná bohatství: URFO je nejbohatší na nerostné suroviny. V horách Uralu se nacházejí: zlato, platina, stříbro, azbest, síra, bauxit, železné rudy, měď, nikl, chrom, titan, vanad, polodrahokamy (malachit, jaspis, ametyst) atd. Má nejvíce rozvinutý ropný a důlní průmysl v Rusku. Soustředí se zde okolo 27 % zásob manganových rud, dále jsou zde také velké zásoby stříbra, zlata a železných rud. Těží se zde olovo, nikl a uhlí. Rozšířena je také těžba kamene.
Ropná a plynová pole v Chanty-Mansijském a Jamalo-Něněckém autonomním okruhu náleží k Západo-Sibiřské ´ropně-plynové provincii´, v níž je soustředěno 66,7 % zásob ropy RF (6 % — světových) a 77,8 % zásob plynu RF (26 % světových zdrojů). Podrobněji zde.
Nesporným lídrem v ekonomice regionu jsou plyn (92 % těžby Ruska) a ropa (65 % těžby Ruska). Nicméně, Západo-Sibiřská ropná a plynová provincie se dnes nachází v režimu „klesající těžby“. Problém je v tom, že svého času dostali v této oblasti ropní magnáti licenci na více než 200 nalezišť. Dnes ale mnohé z nich stojí. Někteří „vlastníci“ nemají peníze, některým chybí moderní technologie.
Vyčerpávání nerostných zdrojů v zóně před Uralem (levé svahy), kde se těží 300 let, bylo důvodem k vytvoření megaprojektu federálního významu Ural průmyslový - Ural polární. Cílem projektu je zajistit pro metalurgii středního a východního Uralu surovinovou základnu a současně diverzifikovat ekonomiku severních oblastí Uralu.
Okruh se rozprostírá v radiále tří perspektivních palivových energetických komplexů světového významu: západní Sibiř včetně šelfu Karského moře, Timano-Pečorské provincie, šelfu Barentsova moře a také Kaspického regionu i západního Kazachstánu.
Řeka Ob Ob je nejdelší řeka v Rusku (5410 km) a druhá nejdelší v Asii. Podle charakteru říční sítě, podmínek krmení a tvorby vodního režimu se Ob dělí na 3 části: horní (po ústí řeky Tom), střední (po ústí řeky Irtyš) a dolní (po Obský záliv). V jižní části Obu se nachází Novosibiřská vodní nádrž tvořená hrází Novosibiřské vodní elektrárny.
Hlavní přítoky Obu: Čaryš, Tom, Čulym, Keť, Irtyš.
Ve vodách Obu a Obského zálivu žije okolo 50 druhů a poddruhů ryb, polovina z nich se loví. Nejcennějšími druhy jsou: jeseter, jeseter malý, nelma, síh, peled. Obchoduje se především s: candáty, štikami, jelcem jesenem, mníkem, jelcem proudníkem, ploticí, karasem, okounem.
Hlavní přístavy a přístaviště povodí Obu: Novosibirsk, Tomsk, Surgut, Labytnangi, Pavlodar, Omsk, Tobolsk, Ťumeň.
Doprava : Jekatěrinburg má přímé letecké spojení s 26 zeměmi světa.
V Uralském ekonomickém rajonu převládá železniční doprava.
Automobilová doprava má velký význam pro převoz různého nákladu uvnitř rajonu. Nedostačující jsou délka a kvalita zpevněných silnic. V budoucnu se plánuje stavba nový silnic i železničních drah do Severo-Kavkazského, Volho-Vjatského a Západo-Sibiřského ekonomického rajonu i do Kazachstánu.
Velkou roli hraje potrubní přeprava, Uralem prochází potrubí s naftou i zemním plynem ze západní Sibiře do Evropské části země i do zahraničí.
Z východních krajů Ural dostává především suroviny a palivo a dodává výrobky zpracovatelského odvětví průmyslu. S evropskými oblastmi provádí převážně výměnu hotových výrobků a konstrukčních materiálů, přičemž vývoz převyšuje dovoz.
Západní Sibiř dodává Uralu koks, ropu, zemní plyn, v budoucnu pak elektrickou energii, dále převážně strojírenské výrobky a stavební materiály. Z Kazachstánu přijímá Ural železnou rudu, měděné koncentráty, elektrickou energii a další. Do Povolží se dostává dřevo a kovy, s Uralem také Kazachstán komunikuje v oblasti výroby, chemie, strojírenství a dovozu potravin.
Poměrně významnou roli hraje Ural i v zahraničním obchodu. Vyváží do zahraničí draselné soli, hutní zařízení, buldozery, rypadla, motocykly a zemní plyn.
Průmysl: Kurganská oblast Vedoucí odvětví průmyslu (%):
strojírenství a obrábění kovů (42,8)
výroba elektřiny (23,0)
potravinářský průmysl (14,4)
chemický průmysl (7,7)
výroba stavebních hmot (3,0) Nejdůležitější centra průmyslu:
Kurgan (zařízení pro chemický a lehký průmysl, zemědělské stroje, chemicko-farmaceutická výroba, potravinářský průmysl)
Sverdlovská oblast: Struktura průmyslové výroby (%):
strojírenství a obrábění kovů (18,1)
černá metalurgie (26,2)
barevná metalurgie (17,4)
lesnictví a těžba dřeva (2,2)
výroba stavebních hmot (5,5)
elektřina (15,9) Nejdůležitější průmyslová centra:
Jekatěrinburg (důlní, hutní a chemická zařízení, stroje, ložiska, turbomotory, elektrotechnické agregáty, transformátory, kabely, umělá hmota, pneumatiky, polodrahokamy, lehký a potravinářský průmysl)
Nižnij Tagil (hutní společnosti, firmy sestrojující nákladní vagóny, umělá hmota)
Černá metalurgie je zastoupena v městech:
Pervouralsk
Serov
Polevskij
Alapajevsk
Centra měděného průmyslu:
Revda
Věrchňaja Pyšma
Kirovgrad
Krasnouralsk Centra aluminiového průmyslu:
Kamensk-Uralský
Krasnoturinsk Výroba niklu:
Rež Sverdlovská oblast je lídrem nebo zabírá jedno z vedoucích míst ve výrobě:
litiny (12%)
oceli (7%)
potrubí (28%)
dieselových motorů (16%)
praček (20%)
Ťumeňská oblast: Na rozdíl od severních krajů, jih Ťuměni nedisponuje zásobami důležitých nerostných surovin, přesto se usilovně vede jejich průzkum. Jsou zde perspektivy v těžbě u nalezišť ropy v kraji Uvat.
Průmysl s diferencovanou strukturou výroby (%):
výroba elektřiny (26,6)
strojírenství (16,6)
potravinářský průmysl (24,9)
ropný a ropněchemický průmysl (11,4)
těžba dřeva (4,7)
výroba stavebních hmot (8,4)
sklářství (3,8) Největší průmyslové centrum:
Ťumeň (motory, ropná zařízení, akumulátory, umělá hmota, lékárnictví, podniky dřevozpracujícího, lehkého a potravinářského průmyslu) Další centra:
Tobolsk (loděnice, ropněchemické podniky, těžba dřeva, výroba koberců)
Išim (výroba stavebních hmot, potravinářský a lehký průmysl)
Chanti-Mansijský autonomní okruh Struktura průmyslové výroby (%):
palivový průmysl (85)
výroba elektřiny (12) Největší průmyslová centra:
Surgut, Nižněvartovsk (v obou městech – podniky zabývající se zpracováním zemního plynu)
Chanti-Mansijsk (zpracování dřeva, obchod s rybami, firma s konzervovanými rybami)
Jamalo-Něněcký autonomní okruh Hlavním nerostným bohatstvím jsou zásoby zemního plynu. Nachází se zde jeho největší naleziště. Na světě žádné takové neexistuje. Méně významné jsou zásoby ropy. Téměř 90 % produkce se soustředí na palivový průmysl.
Čeljabinská oblast Ve struktuře průmyslové výroby dominují odvětví těžkého průmyslu (%):
černá metalurgie (43,3)
strojírenství a obrábění kovů (19,6)
barevná metalurgie (3,9)
výroba elektřiny (13,6)
palivový průmysl (2,1) – uhlí
průmysl stavebních materiálů (7,1) – cement Nejdůležitější průmyslová centra:
Čeljabinsk (černá metalurgie včetně výroby potrubí, barevná metalurgie (zinek), traktory, stroje, rádia, chemicko-farmaceutická produkce, komplex lehkého a potravinářského průmyslu)
Zlatoust (centrum výroby jakostní oceli)
Miass (průkopník výroby automobilů v kraji – "UralZIS") Centra černé metalurgie:
Čebarkul, Satka, Aša, Sim Výroba mědi:
Kyštym, Karabaš Výroba niklu:
Verchnij Ufalej
Zemědělství Kurganská oblast 31 % představuje rostlinná výroba, 69 % živočišná. Živočišná výroba je zaměřena na mléčnou a masnou výrobu. Rozvinutý je zde také chov drůbeže (především vyšlechtěný druh „šadrinských hus“). Pokud jde o rostlinnou výrobu, hlavními pěstovanými rostlinami jsou pšenice, ječmen a žito.
Sverdlovská oblast Na jedné straně straně zde slouží zemědělství k uspokojení potřeb obyvatel průmyslových center, na straně druhé je mimořádně rozvinuto individuální ovocnářství a zahradnictví (zelenina). Ve výsevu převládají obilniny. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou, především chov prasat a drůbeže. Charakteristická je organizace ve formě velkých chovatelských komplexů. Zemědělství spolupracuje i se zahraničním trhem.
Ťumeňská oblast Oblast se stala významnou ve sběru obilnin - nachází se na 18. místě v Rusku. Pěstují a vyvážejí se tvrdé druhy pšenice. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou. Rozšířený je zde rybolov a včelařství. Ťumeňská oblast je jednou z nejbohatších v Rusku ve výskytu hub.
Chanti-minajský autonomní okruh Zemědělství zde není moc rozvinuté, pouze lze do jisté míry hovořit o pěstování ovoce. Naopak rozvinutý je zde chov zvířat kvůli srsti (tmavohnědé lišky, norek, polární lišky), kožešnictví, rybolov.
Jamalo-něněcký autonomní okruh Zemědělství má primitivní charakter. Velký význam má rybolov a kožešnictví spojené s chovem zvířat. Důležitou roli hraje chov jelenů. V okruhu žije celá pětina všech jelenů státu.
Čeljabinská oblast Oblast se nachází v první desítce (z 89 regionů) v chovu drůbeže a v první dvacítce ve sběru obilí, produkci masa, zpracování srsti i hrubé produkci agrárního sektoru. 40 % produkce představuje rostlinná výroba, 60 % živočišná. Ve výsevu převládají obilniny (jarní pšenice) a luštěniny (hrách), v okolí průmyslových center pak brambory a zahradní kultury. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou, dále je zde rozšířeno kožešnictví, chov drůbeže a včelařství.
Specializace Uralský federální okruh se specializuje na těžbu tepelně-energetických nerostných bohatství (47,3 %), hutnictví a na výrobu hotových kovových výrobků.
V Chanti-minajském a Jamalo-něněckém okruhu se nacházejí naleziště ropy a zemního plynu, která patří do Západo-Sibiřské ropné provincie. V té je soustředěno 66,7 % zásob ropy (6 % světových) a 77,8 % zásob zemního plynu (26 % světových) v Rusku.
Výrobní síla je soustředěna do východní části Uralského ekonomického rajonu a Ťumeňské oblasti.
Bilaterální vztahy ČR se Sverdlovskou oblastí
Export z ČR: strojírenská výroba a obráběcí stroje, výrobky chemické produkce.
Import do ČR: výrobky z kovu (ocel, hliník a měď), strojírenské výrobky, zařízení, výrobky chemické produkce, rudy a další.
Platforma pro rozvoj dvoustranných vztahů
Spolupráce mezi ekonomickými univerzitami ČR a Sverdlovské oblasti (z české strany VŠE Praha, Západočeská univerzita Plzeň, ze Sverdlovské oblasti Uralská státní ekonomická univerzita)
Partnerství mezi městy Plzeň a Jekatěrinburg, Cheb a Nižnij Tagil, Klatovy a Polevskoj.
Stručný přehled nejvýznamnějších dvoustranných akcí v ekonomické oblasti
1. národní výstava ČR v Jekatěrinburgu (1999)
1. zasedání Společné pracovní skupiny (2000)
delegace Sverdlovské oblasti včetně představitelů podniků na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně
pracovní cesta předsedy Senátu P. Sobotky do Jekatěrinburgu a Nižního Tagilu (2007)
podnikatelská mise ministra průmyslu a obchodu do ruských regionů (Sverdlovská oblast) v rámci pracovní návštěvy premiéra ČR Petra Nečase do Ruska (2013)
9. zasedání Společné pracovní skupiny (2013)
Některé úspěšné příklady spolupráce
přítomnost výrobků a služeb více než 50 českých firem (ČSA, ALTA Brno, TECHFLOOR a další)
společný projekt modernizace výrobních kapacit „FGUP Uralvagonzavod“ Nižnij Tagil – dodavatel ALTA Brno a další české firmy (jedná se o největší kontrakt v historii česko-ruských vztahů)
k perspektivním patří projekty z oblasti hutnictví, stavebnictví, energetiky, strojírenství a zdravotnictví.
Velké společnosti Těžební průmysl „Bogoslovskoje rudoupravlenije“ - podzemní těžba rudy (železo, síra, měď, kobalt a v jednotlivých zónách zlato, stříbro a další). „VGOK“ – železná ruda, magnetické separace, vysokopecní aglomerát, vápenec, štěrk, směs písku a drceného kamene a řada dalších produktů.
Černá metalurgie „TK EvrazCholding“ – dodavatel jakostních kovových vývalků určených ke stavebnictví, do průmyslu a dopravy a také dodavatel uhelných výrobků i výrobků koksochemie. „TMK“ - nabízí široké spektrum rourových výrobků, firma se pohybuje v chemickém průmyslu, oblasti energetiky, strojírenství, stavebnictví, zemědělství a dalších odvětvích. „Mečel“ – sjednocuje zprostředkovatele uhlí, železné rudy, oceli, feroslitin, tepelné a elektrické energie. „Oksid“ - široký sortiment antikorozního pokrytí, dále chemické výrobky pro výrobu pneumatik, technické pryže, barevných laků a pro farmaceutický průmysl.
Strojírenství Strojírenství Uralu představuje 210 velkých a středních firem, které zaměstnává 160 tis. pracovníků.
„Uralmaš“ – zařízení pro metalurgii, hornictví, těžbu ropy a zemního plynu a pro další odvětví průmyslu. „Uraltrak“ – průmyslové sdružení v oblasti výroby a prodeje široké škály kolové i pásové cestovní i stavební techniky (buldozery, jeřáby na ukládání potrubí, čelní nakladače, mini traktory), náhradních dílů a další high-tech strojírenské výroby. Uralský automobilový závod „Ural“:
nákladní off-roady s pohonem všech kol s nápravou 4x4, 6x6, 8x8 a s nosností do 20 tun.
silniční nákladní automobily s nápravou 4x2, 6x4, 8x4 a s nosností do 25 tun.
služební autobusy na principu automobilu s pohonem všech kol s názvem „Ural“, náprava 4x4 a 6x6 (od 22 do 30 pasažérů) „UralVagonZavod“ – hutní výroba, výroba železničních vozů, strojírenská výroba, výroba drobných součástek a další. Firma zpracovává a zavádí do sériové výroby nové modely dopravních prostředků a speciální techniky. Uralvagonzavod má uzavřen dlouhodobý kontrakt s firmou Alta (12 spol.projektů). Kurganský autobusový závod „KAvZ“ – autobusy, školní autobusy, autobusy KAVZ-4238, které pracují na principu stlačeného zemního plynu (podle ekologické normy EURO 5). Zlatoustovský strojírenský závod „Zlatmaš“:
raketové komplexy strategického významu pro ruské námořnictvo
Počet obyvatel: 12 197 544 osob (2013, 8,51 % obyvatel RF) 12 143 400 osob (2012, 8,4 % obyvatel RF) Plocha URFO: 1 788 900 km² (10,5 % rozlohy RF) Hustota osídlení: 6,71 os./km²
irucz.ru sales
Dnes: 4741 reg.uživatelů, 31951 článků,
Uralský FO 
