i-RU.CZ - Info Office Ruská federace - Uralský FO
Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Aktivity ČR na EXPO v Astaně směřují do své druhé poloviny  | Češi vyplatí Rusy a ukončí to štěkání, věří Liglassu kyrgyzský prezident | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Rusko skupuje česká oplodněná vejce. Chce zbudovat vlastní chovy | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Exportní průzkum AMSP ČR: Ožívá Rusko a mimoevropské trhy | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | V sobotu začala Mezinárodní specializovaná výstava´EXPO-2017´ (FOTO+VIDEO) | Průlom českého vývozu do Ruska - František Masopust | Velvyslanec Abdykarimov: Český pavilon bude trhákem | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Speciální podnikatelská mise KSNS do Kazachstánu s ministrem J. Havlíčkem (22. - 24. srpna 2017) | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Evropské road show ´EXPO Astana´ 2017 v Praze. Ještě dva dny  | Hamáček na ruské ambasádě anglicky vyzval ke zlepšení vztahů mezi ČR a Ruskem | České firmy se představily v Taškentu na mezinárodní zdravotnické výstavě TIHE  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Třinec vyrobí kolejnice pro železnici v Ázerbájdžánu | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | Čeští odborníci o chovu divoké zvěře. Velmi úspěšná prezentace na ruské konferenci  | Podnikatel Chrenek a spol. vydělávají miliardy na Ukrajině (Euro)  | Nový ministr Havlíček dostal od Sobotky úkol rozhýbat miliardovou dostavbu Dukovan. To může nahrát Rosatomu | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Do Kazachstánu na Budvar. Na výstavě EXPO se bude jako jedidé české točit pivo z budějovického pivovaru | ČEB vidí potenciál v česko-kyrgyzských vztazích. Banka připravuje první projekty | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Semináře „Rusko – exportní příležitosti pro české firmy“ v Praze a v Ostravě | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Podíl problémových úvěrů ČEB na podporu exportu klesl pod polovinu | Kazašsko-české fórum v Astaně: obchodní a ekonomické vztahy dosud na nízké úrovni (Video) | Hamáček jednal v Astaně o vyhlídkách dvoustranné spolupráce. (Video)  | Česká PSJ chce stavět letiště v ruském Saratovu za 7,5 miliardy | Rusko chce zakázat dodávky drůbežího masa z Česka | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká exportní banka nechce převzít tureckou elektrárnu. Odmítá Babišův návrh | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Unistav se v Rusku podílí na výstavbě továrny za 2,7 miliardy | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | K pracovní návštěvě šéfa MPO Jana Mládka v Baku v čele podnikatelské mise Komory SNS a SPD  | Velvyslanec Remek jednal s ruským ministrem průmyslu Manturovem | Klaus v Moskvě: za ekonomické problémy může euro, ne EU. České podniky na protiruské sankce doplatily (Video) | TOP-30 nejčtenějších článků iRUCZ v roce 2016 | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Velvyslanec Zmejevskij: Češi chápou potenciál ruského trhu  | Brněnská UNIS investuje miliardy v Bělorusku | MPO ČR rozvíjí intenzivní spolupráci s ruskými regiony: návštěva delegace z Čeljabinské oblasti | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Protiruské sankce v ceně... 1,2 miliardy českých korun | Bauer Technics investuje miliardy na východních trzích | Českým konzervám se za Uralem stále daří. Hamé v Rusku rozšiřuje výrobu  | Ukrajinský trh pro české firmy opět přitažlivý. Export stoupl o 42 procent | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | České firmy se budou ucházet o modernizaci kazašské energetiky | ČEZ: Mládek míní, že o financování JE rozhodne až další vláda | V roce 2017 by se ruská ekonomika po dlouhodobé recesi měla vrátit k 1,5% růstu | ´Stav a vyhlídky spolupráce ČR se zeměmi Euroasijské hospodářské unie´. Konference v Praze | Cestovní ruch s Kazachstánem:´Kazaši do českých lázní, Češi do kazašských hor´. Ministryně K. Šlechtová  | Objem vzájemného obchodu mezi Kazachstánem a ČR neodráží potenciál možností. Byznys fórum v Astaně | Ján Čarnogurský: Dialóg na Volge | Ceny ´Stříbrný Lukostřelec – ČR´ za rozvoj rusko-českých vztahů předány v Praze | V Jekatěrinburgu proběhlo česko-sverdlovské podnikatelské fórum  | Češi pronikli do byznysu s ropnými břidlicemi v Estonsku | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Předseda českého Senátu a ministryně školství navštíví Ázerbájdžán | Velvyslanec Remek jednal v Čeljabinsku s gubernátorem Dubrovským | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | V Ufě jednala delegace podnikatelských kruhů České republiky o obnově spolupráce s Baškortostánem | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Delegace ze Středočeského kraje navštívila Grodněnskou oblast | Ruský byznys den na brněnském 58. MSV: přijelo 40 ruských podniků a firem z 10 regionů | Business den Běloruska na MSV v Brně (5. října) | MSV 2016 Brno Komora SNS: ´Business den Ruské federace´ (4. října)  | Česká exportní banka zve exportéry na MSV 2016 v Brně | Česko se dohodlo s Ruskem na účasti v zátěžových testech Běloruské jaderné elektrárny (Video) | Podnikatelská mise do Čeljabinska a Jekatěrinburgu (23.–27.října 2016) | Kdo porazí stát, jehož lidé mají takovéto nápady? (Video) | Česká exportní banka je připravena podpořit také obranný průmysl | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Český manažer: Sankce Rusku prospívají. Čím déle budou trvat, tím silnější Rusko bude | Český agrární export do Ruska rostl v prvním pololetí dvouciferným tempem | Kvůli realizaci oprav afghánských vrtulníků v ČR zrušily úřady USA sankce vůči Rosoboronexportu (Obnoveno) | Aktuální stav českého exportu do Ruské federace  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Stupar: Měníme přístupy k zahraničním investorům. Jak sankce přispívají k modernizaci ruského průmyslu (Rozhovor E15) | Agrostroj Pelhřimov v Rusku zahájil stavbu továrny na zemědělské stroje | Kazachstán mění energetiku a zve k tomu české firmy  | Obchodní výměna mezi Arménií a Českou republikou dosahuje 22 mln.USD | Prezident Miloš Zeman zahájil oficiální jednání v Arménii (Video) | V Dambořicích spouštějí největší podzemní zásobníky zemního plynu v České republice | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Proč najednou tolik zájmu o ruštinu? - GLOSA + DISKUSE | Společenské setkání ´VEČER ZEMÍ SNS - 2016´  | Český konzulát ve Lvově navyšuje kapacity, přijme pět nových lidí | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ministr Jan Mládek jednal se svým ruským protějškem Denisem Manturovem | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | V Baku na nejvyšší úrovni projednali perspektivy česko-ázerbájdžánské spolupráce. (Obnoveno) | Konference ´Česko – ruské obchodně ekonomické vztahy: současný stav a perspektivy´- Praha 23. března 2016 | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4705 reg.uživatelů, 30889 článků,
1420 nabídek, 910 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>
Domů >>> Info-office: Ruská federace >>> Uralský FO

Info Office regionuUralský FO          ...>>>   Přejít na ruskou verzi... >>>      

Zprávy (754)
Analytika (197)
Nabídky (5)
Odkazy (18)
Firmy (10)







Našli jste chybu?


Navštíveno od 24.6.2009 - 34582 x
(24980 x)




Uralský federální okruh (URFO)


Odkazy:
Portal-urfo.ru - Oficiální stránky URFO
Uralfo.ru - Stránky představ.prezidenta RF v URFO
Ural.ru - Internetový rozcestník
Invur.ru - Portál pro inovace v URFO
URA.ru - Informační agentura URA.ru
RIAN.ru/Ural - Zpravodajství z Uralu
Regnum.ru/Ural - Zpravodajství z Uralu
Invest.midural.ru - Investiční portál Sverdlovské oblasti

(OFISS je v úpravě)


Centrum URFO – Jekatěringurg.

URFO je tvořen čtyřmi oblastmi, a to Kurganskou, Svěrdlovskou, Čeljabinskou a Chanty-Mansijskou spolu s Jamalo-Mansijským a Jamalo-Něněckým autonomním okruhem.

Geografické rozpoložení na hranici Evropy a Asie udělalo z Uralu „pojící článek“ mezi evropskou a asijskou částí Ruska. Toto území je součástí Ruské Federace od druhé poloviny 16. století, stalo se základnou pro zabrání Sibiře.

Hospodářství Uralu se začalo vyvíjet už na začátku 17. století, ale obzvláště rychle se rozvíjelo až na počátku 18. století po reformách Petra I. Zanedlouho se rajon stal vedoucí průmyslovou zónou Ruska.

Nerostná bohatství:
URFO je nejbohatší na nerostné suroviny. V horách Uralu se nacházejí: zlato, platina, stříbro, azbest, síra, bauxit, železné rudy, měď, nikl, chrom, titan, vanad, polodrahokamy (malachit, jaspis, ametyst) atd. Má nejvíce rozvinutý ropný a důlní průmysl v Rusku. Soustředí se zde okolo 27 % zásob manganových rud, dále jsou zde také velké zásoby stříbra, zlata a železných rud. Těží se zde olovo, nikl a uhlí. Rozšířena je také těžba kamene.

Ropná a plynová pole v Chanty-Mansijském a Jamalo-Něněckém autonomním okruhu náleží k Západo-Sibiřské ´ropně-plynové provincii´, v níž je soustředěno 66,7 % zásob ropy RF (6 % — světových) a 77,8 % zásob plynu RF (26 % světových zdrojů). Podrobněji zde.

Nesporným lídrem v ekonomice regionu jsou plyn (92 % těžby Ruska) a ropa (65 % těžby Ruska). Nicméně, Západo-Sibiřská ropná a plynová provincie se dnes nachází v režimu „klesající těžby“. Problém je v tom, že svého času dostali v této oblasti ropní magnáti licenci na více než 200 nalezišť. Dnes ale mnohé z nich stojí. Někteří „vlastníci“ nemají peníze, některým chybí moderní technologie.

Vyčerpávání nerostných zdrojů v zóně před Uralem (levé svahy), kde se těží 300 let, bylo důvodem k vytvoření megaprojektu federálního významu Ural průmyslový - Ural polární. Cílem projektu je zajistit pro metalurgii středního a východního Uralu surovinovou základnu a současně diverzifikovat ekonomiku severních oblastí Uralu.

Okruh se rozprostírá v radiále tří perspektivních palivových energetických komplexů světového významu: západní Sibiř včetně šelfu Karského moře, Timano-Pečorské provincie, šelfu Barentsova moře a také Kaspického regionu i západního Kazachstánu.

Řeka Ob
Ob je nejdelší řeka v Rusku (5410 km) a druhá nejdelší v Asii. Podle charakteru říční sítě, podmínek krmení a tvorby vodního režimu se Ob dělí na 3 části: horní (po ústí řeky Tom), střední (po ústí řeky Irtyš) a dolní (po Obský záliv). V jižní části Obu se nachází Novosibiřská vodní nádrž tvořená hrází Novosibiřské vodní elektrárny.

Hlavní přítoky Obu: Čaryš, Tom, Čulym, Keť, Irtyš.

Ve vodách Obu a Obského zálivu žije okolo 50 druhů a poddruhů ryb, polovina z nich se loví. Nejcennějšími druhy jsou: jeseter, jeseter malý, nelma, síh, peled. Obchoduje se především s: candáty, štikami, jelcem jesenem, mníkem, jelcem proudníkem, ploticí, karasem, okounem.

Hlavní přístavy a přístaviště povodí Obu: Novosibirsk, Tomsk, Surgut, Labytnangi, Pavlodar, Omsk, Tobolsk, Ťumeň.

Doprava :
Jekatěrinburg má přímé letecké spojení s 26 zeměmi světa.

V Uralském ekonomickém rajonu převládá železniční doprava.

Automobilová doprava má velký význam pro převoz různého nákladu uvnitř rajonu. Nedostačující jsou délka a kvalita zpevněných silnic. V budoucnu se plánuje stavba nový silnic i železničních drah do Severo-Kavkazského, Volho-Vjatského a Západo-Sibiřského ekonomického rajonu i do Kazachstánu.

Velkou roli hraje potrubní přeprava, Uralem prochází potrubí s naftou i zemním plynem ze západní Sibiře do Evropské části země i do zahraničí.

Z východních krajů Ural dostává především suroviny a palivo a dodává výrobky zpracovatelského odvětví průmyslu. S evropskými oblastmi provádí převážně výměnu hotových výrobků a konstrukčních materiálů, přičemž vývoz převyšuje dovoz.

Západní Sibiř dodává Uralu koks, ropu, zemní plyn, v budoucnu pak elektrickou energii, dále převážně strojírenské výrobky a stavební materiály. Z Kazachstánu přijímá Ural železnou rudu, měděné koncentráty, elektrickou energii a další. Do Povolží se dostává dřevo a kovy, s Uralem také Kazachstán komunikuje v oblasti výroby, chemie, strojírenství a dovozu potravin.

Poměrně významnou roli hraje Ural i v zahraničním obchodu. Vyváží do zahraničí draselné soli, hutní zařízení, buldozery, rypadla, motocykly a zemní plyn.

Průmysl:
Kurganská oblast
Vedoucí odvětví průmyslu (%):
  • strojírenství a obrábění kovů (42,8)
  • výroba elektřiny (23,0)
  • potravinářský průmysl (14,4)
  • chemický průmysl (7,7)
  • výroba stavebních hmot (3,0)
    Nejdůležitější centra průmyslu:
  • Kurgan (zařízení pro chemický a lehký průmysl, zemědělské stroje, chemicko-farmaceutická výroba, potravinářský průmysl)
  • Šadrinsk (autoagregáty, tiskařské stroje, kožené výrobky, potravinářský průmysl)

    Sverdlovská oblast:
    Struktura průmyslové výroby (%):
  • strojírenství a obrábění kovů (18,1)
  • černá metalurgie (26,2)
  • barevná metalurgie (17,4)
  • lesnictví a těžba dřeva (2,2)
  • výroba stavebních hmot (5,5)
  • elektřina (15,9)
    Nejdůležitější průmyslová centra:
  • Jekatěrinburg (důlní, hutní a chemická zařízení, stroje, ložiska, turbomotory, elektrotechnické agregáty, transformátory, kabely, umělá hmota, pneumatiky, polodrahokamy, lehký a potravinářský průmysl)
  • Nižnij Tagil (hutní společnosti, firmy sestrojující nákladní vagóny, umělá hmota)

    Černá metalurgie je zastoupena v městech:
  • Pervouralsk
  • Serov
  • Polevskij
  • Alapajevsk
  • Centra měděného průmyslu:
  • Revda
  • Věrchňaja Pyšma
  • Kirovgrad
  • Krasnouralsk
    Centra aluminiového průmyslu:
  • Kamensk-Uralský
  • Krasnoturinsk
    Výroba niklu:
  • Rež
    Sverdlovská oblast je lídrem nebo zabírá jedno z vedoucích míst ve výrobě:
  • litiny (12%)
  • oceli (7%)
  • potrubí (28%)
  • dieselových motorů (16%)
  • praček (20%)

    Ťumeňská oblast:
    Na rozdíl od severních krajů, jih Ťuměni nedisponuje zásobami důležitých nerostných surovin, přesto se usilovně vede jejich průzkum. Jsou zde perspektivy v těžbě u nalezišť ropy v kraji Uvat.

    Průmysl s diferencovanou strukturou výroby (%):
  • výroba elektřiny (26,6)
  • strojírenství (16,6)
  • potravinářský průmysl (24,9)
  • ropný a ropněchemický průmysl (11,4)
  • těžba dřeva (4,7)
  • výroba stavebních hmot (8,4)
  • sklářství (3,8)
    Největší průmyslové centrum:
  • Ťumeň (motory, ropná zařízení, akumulátory, umělá hmota, lékárnictví, podniky dřevozpracujícího, lehkého a potravinářského průmyslu)
    Další centra:
  • Tobolsk (loděnice, ropněchemické podniky, těžba dřeva, výroba koberců)
  • Išim (výroba stavebních hmot, potravinářský a lehký průmysl)

    Chanti-Mansijský autonomní okruh
    Struktura průmyslové výroby (%):
  • palivový průmysl (85)
  • výroba elektřiny (12)
    Největší průmyslová centra:
  • Surgut, Nižněvartovsk (v obou městech – podniky zabývající se zpracováním zemního plynu)
  • Něftějugansk, Megion, Langepas, Uraj (centra těžby ropy)
  • Berezovo (těžba zemního plynu)
  • Chanti-Mansijsk (zpracování dřeva, obchod s rybami, firma s konzervovanými rybami)

    Jamalo-Něněcký autonomní okruh
    Hlavním nerostným bohatstvím jsou zásoby zemního plynu. Nachází se zde jeho největší naleziště. Na světě žádné takové neexistuje. Méně významné jsou zásoby ropy. Téměř 90 % produkce se soustředí na palivový průmysl.

    Čeljabinská oblast
    Ve struktuře průmyslové výroby dominují odvětví těžkého průmyslu (%):
  • černá metalurgie (43,3)
  • strojírenství a obrábění kovů (19,6)
  • barevná metalurgie (3,9)
  • výroba elektřiny (13,6)
  • palivový průmysl (2,1) – uhlí
  • průmysl stavebních materiálů (7,1) – cement
    Nejdůležitější průmyslová centra:
  • Čeljabinsk (černá metalurgie včetně výroby potrubí, barevná metalurgie (zinek), traktory, stroje, rádia, chemicko-farmaceutická produkce, komplex lehkého a potravinářského průmyslu)
  • Zlatoust (centrum výroby jakostní oceli)
  • Miass (průkopník výroby automobilů v kraji – "UralZIS")
    Centra černé metalurgie:
  • Čebarkul, Satka, Aša, Sim
    Výroba mědi:
  • Kyštym, Karabaš
    Výroba niklu:
  • Verchnij Ufalej

    Zemědělství
    Kurganská oblast
    31 % představuje rostlinná výroba, 69 % živočišná. Živočišná výroba je zaměřena na mléčnou a masnou výrobu. Rozvinutý je zde také chov drůbeže (především vyšlechtěný druh „šadrinských hus“). Pokud jde o rostlinnou výrobu, hlavními pěstovanými rostlinami jsou pšenice, ječmen a žito.

    Sverdlovská oblast
    Na jedné straně straně zde slouží zemědělství k uspokojení potřeb obyvatel průmyslových center, na straně druhé je mimořádně rozvinuto individuální ovocnářství a zahradnictví (zelenina). Ve výsevu převládají obilniny. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou, především chov prasat a drůbeže. Charakteristická je organizace ve formě velkých chovatelských komplexů. Zemědělství spolupracuje i se zahraničním trhem.

    Ťumeňská oblast
    Oblast se stala významnou ve sběru obilnin - nachází se na 18. místě v Rusku. Pěstují a vyvážejí se tvrdé druhy pšenice. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou. Rozšířený je zde rybolov a včelařství. Ťumeňská oblast je jednou z nejbohatších v Rusku ve výskytu hub.

    Chanti-minajský autonomní okruh
    Zemědělství zde není moc rozvinuté, pouze lze do jisté míry hovořit o pěstování ovoce. Naopak rozvinutý je zde chov zvířat kvůli srsti (tmavohnědé lišky, norek, polární lišky), kožešnictví, rybolov.

    Jamalo-něněcký autonomní okruh
    Zemědělství má primitivní charakter. Velký význam má rybolov a kožešnictví spojené s chovem zvířat. Důležitou roli hraje chov jelenů. V okruhu žije celá pětina všech jelenů státu.

    Čeljabinská oblast
    Oblast se nachází v první desítce (z 89 regionů) v chovu drůbeže a v první dvacítce ve sběru obilí, produkci masa, zpracování srsti i hrubé produkci agrárního sektoru. 40 % produkce představuje rostlinná výroba, 60 % živočišná. Ve výsevu převládají obilniny (jarní pšenice) a luštěniny (hrách), v okolí průmyslových center pak brambory a zahradní kultury. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou, dále je zde rozšířeno kožešnictví, chov drůbeže a včelařství.

    Specializace
    Uralský federální okruh se specializuje na těžbu tepelně-energetických nerostných bohatství (47,3 %), hutnictví a na výrobu hotových kovových výrobků.

    V Chanti-minajském a Jamalo-něněckém okruhu se nacházejí naleziště ropy a zemního plynu, která patří do Západo-Sibiřské ropné provincie. V té je soustředěno 66,7 % zásob ropy (6 % světových) a 77,8 % zásob zemního plynu (26 % světových) v Rusku.

    Výrobní síla je soustředěna do východní části Uralského ekonomického rajonu a Ťumeňské oblasti.

    Bilaterální vztahy ČR se Sverdlovskou oblastí
  • Export z ČR: strojírenská výroba a obráběcí stroje, výrobky chemické produkce.
  • Import do ČR: výrobky z kovu (ocel, hliník a měď), strojírenské výrobky, zařízení, výrobky chemické produkce, rudy a další.

    Platforma pro rozvoj dvoustranných vztahů
  • Spolupráce mezi ekonomickými univerzitami ČR a Sverdlovské oblasti (z české strany VŠE Praha, Západočeská univerzita Plzeň, ze Sverdlovské oblasti Uralská státní ekonomická univerzita)
  • Partnerství mezi městy Plzeň a Jekatěrinburg, Cheb a Nižnij Tagil, Klatovy a Polevskoj.

    Stručný přehled nejvýznamnějších dvoustranných akcí v ekonomické oblasti
  • 1. národní výstava ČR v Jekatěrinburgu (1999)
  • 1. zasedání Společné pracovní skupiny (2000)
  • delegace Sverdlovské oblasti včetně představitelů podniků na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně
  • pracovní cesta předsedy Senátu P. Sobotky do Jekatěrinburgu a Nižního Tagilu (2007)
  • podnikatelská mise ministra průmyslu a obchodu do ruských regionů (Sverdlovská oblast) v rámci pracovní návštěvy premiéra ČR Petra Nečase do Ruska (2013)
  • 9. zasedání Společné pracovní skupiny (2013)

    Některé úspěšné příklady spolupráce
  • přítomnost výrobků a služeb více než 50 českých firem (ČSA, ALTA Brno, TECHFLOOR a další)
  • společný projekt modernizace výrobních kapacit „FGUP Uralvagonzavod“ Nižnij Tagil – dodavatel ALTA Brno a další české firmy (jedná se o největší kontrakt v historii česko-ruských vztahů)
  • k perspektivním patří projekty z oblasti hutnictví, stavebnictví, energetiky, strojírenství a zdravotnictví.

    Velké společnosti
    Těžební průmysl
    „Bogoslovskoje rudoupravlenije“ - podzemní těžba rudy (železo, síra, měď, kobalt a v jednotlivých zónách zlato, stříbro a další).
    „VGOK“ – železná ruda, magnetické separace, vysokopecní aglomerát, vápenec, štěrk, směs písku a drceného kamene a řada dalších produktů.

    Černá metalurgie
    „TK EvrazCholding“ – dodavatel jakostních kovových vývalků určených ke stavebnictví, do průmyslu a dopravy a také dodavatel uhelných výrobků i výrobků koksochemie.
    „TMK“ - nabízí široké spektrum rourových výrobků, firma se pohybuje v chemickém průmyslu, oblasti energetiky, strojírenství, stavebnictví, zemědělství a dalších odvětvích.
    „Mečel“ – sjednocuje zprostředkovatele uhlí, železné rudy, oceli, feroslitin, tepelné a elektrické energie.
    „Oksid“ - široký sortiment antikorozního pokrytí, dále chemické výrobky pro výrobu pneumatik, technické pryže, barevných laků a pro farmaceutický průmysl.

    Strojírenství
    Strojírenství Uralu představuje 210 velkých a středních firem, které zaměstnává 160 tis. pracovníků.

    „Uralmaš“ – zařízení pro metalurgii, hornictví, těžbu ropy a zemního plynu a pro další odvětví průmyslu.
    „Uraltrak“ – průmyslové sdružení v oblasti výroby a prodeje široké škály kolové i pásové cestovní i stavební techniky (buldozery, jeřáby na ukládání potrubí, čelní nakladače, mini traktory), náhradních dílů a další high-tech strojírenské výroby.
    Uralský automobilový závod „Ural“:
  • nákladní off-roady s pohonem všech kol s nápravou 4x4, 6x6, 8x8 a s nosností do 20 tun.
  • silniční nákladní automobily s nápravou 4x2, 6x4, 8x4 a s nosností do 25 tun.
  • služební autobusy na principu automobilu s pohonem všech kol s názvem „Ural“, náprava 4x4 a 6x6 (od 22 do 30 pasažérů)
    „UralVagonZavod“ – hutní výroba, výroba železničních vozů, strojírenská výroba, výroba drobných součástek a další. Firma zpracovává a zavádí do sériové výroby nové modely dopravních prostředků a speciální techniky. Uralvagonzavod má uzavřen dlouhodobý kontrakt s firmou Alta (12 spol.projektů).
    Kurganský autobusový závod „KAvZ“ – autobusy, školní autobusy, autobusy KAVZ-4238, které pracují na principu stlačeného zemního plynu (podle ekologické normy EURO 5).
    Zlatoustovský strojírenský závod „Zlatmaš“:
  • raketové komplexy strategického významu pro ruské námořnictvo
  • vysoce produktivní extruzní linky.


    Zdroje:
    http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bilateralni-vztahy-cr-sverdlovska-oblast-488.html
    http://polbu.ru/mischenko_reconomy/ch32_all.html,
    http://www.grandars.ru/shkola/geografiya/uralskiy-federalnyy-okrug.html, http://ru.wikipedia.org/wiki/Обь, http://mixport.ru/referat/referat/62881/


    Kontakty:
    MZV ČR - Gen. konzulát ČR v Jekatěrinburgu
    TPP RF - Uralská TPP
    TPP RF - Jižní TPP
    TPP URFO - Další TPP URFO
    RSPP - Uralské oddělení
    (Ruský Svaz průmyslníků a podnikatelů)
    Více: http://www.partnersearch.ru/okruga/sev_zap.php




  • V místě:  22.08.2017, 13:04
    Praha:    22.08.2017, 09:04


    Гидрометцентр России




    Mapy a statistika:

    Google Maps    Яндекс карты



    Administrativní centrum:
    Jekatěrinburg
    (4. největší město v RF, 1,4 mln. obyv.)

    Gubernátor:
    Igor Rjurikovič Cholmanskich (pověřen 18. května 2012)

    Počet obyvatel:
    12 197 544 osob (2013, 8,51 % obyvatel RF)
    12 143 400 osob (2012, 8,4 % obyvatel RF)
    Plocha URFO:
    1 788 900 km² (10,5 % rozlohy RF)
    Hustota osídlení:
    6,71 os./km²

    Tel. kód (Jekatěrinburgu):
    +7 (343)
    Atomobil. SPZ: 66 (Jekaterinburg)
    620 000 Jekatěrinburg

    Vzdálenost do Moskvy: 1818 km (34 hod.vlakem)

    Územní struktura :
    Počet měst: 112
    Podíl měst. obyv.: 81 %

    Města:
    Čeljabinsk (1 156 201 obyvatel, 2013)
    Tjumeň (657 011 obyvatel, 2013)
    Magnitogorsk (411 880 obyvatel, 2013)
    Nižnij Tagil (358 378 obyvatel, 2013)
    Kurgan (325 565 obyvatel, 2013)
    Surgut (325 511 obyvatel, 2013)
    Zlatoust (172 318 obyvatel, 2013)
    Miass (150 665 obyvatel, 2013)
    Kopějsk (139 875 obyvatel, 2013)
    Tobolsk (98 169 obyvatel, 2013)
    Ozersk (81 023 obyvatel, 2013)
    Troick (77 737 obyvatel, 2013)
    Sněžinsk (49 116 obyvatel, 2013)

    Jazyk: ruština

    Náboženství: pravoslaví

    Národnostní složení: (2010)
  • Rusové (80,22 %)
    Ostatní:
  • Tataři
  • Baškirové
  • Ukrajinci
  • Němci

    Podíl FO vůči celé RF:
  • Území 11%
  • Obyvatelstvo 10,2 %
  • HDP regionu na RF 16 % (2008)
  • Oceli a válc. mater. 40 % z RF
  • Rafinované mědi 45 % z RF
  • Produkce hliníku 40 % z RF
  • Strojírenské produkce 10 % z RF

    Objem zahraničních investic 5 mlrd. USD (2006)






  • 0    


    Poslední aktualizace: 25.03.2014



    Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


       Generální partner i-RU.CZ



      Významní partneři i-RU.CZ


    KVS Ekodivize je partnerem i-RU.CZ od r.2006


      Kurzy valut











    Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
    Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
    EditorialEditorial
    Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
    Kalendář výstav, akcí 2017+ArchivKalendář výstav, akcí 2017+Archiv
    Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
    Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
    Co očekávat
    v roce 2017 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
    FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
    ´OKNA DO RUSKA´

    Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

    Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
    O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



    Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz