i-RU.CZ - Info Office Ruská federace - Uralský FO
Český byznys v Rusku: Jak se prodávají minerálky | Česko mlží a odkládá odchod z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) | Kazachstán přivítá investory z ČR do projektů v cestovním ruchu | Rusko požádalo Německo, aby mu postavilo továrny  | Ukrajinský výrobce BOGDAN MOTORS spouští v ČR výrobu trolejbusů a hledá odběratele | Rosatom chce Česko v mezinárodním projektu rychlého reaktoru MBIR | Pivoňka: Česká republika ve vztazích s Ruskem klesla na dno. (Video) | Rusko vyhošťuje dva české diplomaty | Seminář ve Zlíně: Obchodní spolupráce na východních trzích (18. 6. 2020)  | Česká Mattonka vstupuje na trhy Kazachstánu | Proč přestal vycházet Newsletter iRUCZ?  | Čeští představitelé pogratulovali Tatarstáncům ke 100. výročí TASSR | Vláda tajně schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan | Zeman: Firmy mají zájem o Rusko a Čínu i přes zdejší hysterii | Šeříky kvetly v roce 1945 tak krásně. Prezident Zeman zaslal gratulační dopis prezidentovi Putinovi  | Uskutečnila se mezinárodní online tisková konference ´Moskva - Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti´. (Video) | Budvaru kvůli viru klesá export, do Ruska o desítky procent | Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun | Zacharová varovala Česko před důsledky situace s údajnou ´otravou´ politiků | Moskva vyzvala Prahu k jednáním o Koněvově soše | Před 65 lety startoval český jaderný průmysl | Korona pohledem Východní metafyziky | Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Masopust: Koronavirus náš obchod s Ruskem nenakazil. (Rozhovor) | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Podnik Škoda JS čelí korupční kauze ve třech zemích, firma vinu popírá | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Podnikatelská mise na Ukrajinu. (9. až 11. března 2020)  | ČEZ: V únoru se uskuteční jednání se zájemci o stavbu jaderného bloku v Česku | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4806 reg.uživatelů, 35451 článků,
1452 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
75 let od Vítězství

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>
Domů >>> Info-office: Ruská federace >>> Uralský FO

Info Office regionuUralský FO          ...>>>   Přejít na ruskou verzi... >>>      

Zprávy (872)
Analytika (215)
Nabídky (6)
Odkazy (18)
Firmy (10)







Našli jste chybu?


Navštíveno od 24.6.2009 - 43380 x
(30820 x)




Uralský federální okruh (URFO)


Odkazy:
Portal-urfo.ru - Oficiální stránky URFO
Uralfo.ru - Stránky představ.prezidenta RF v URFO
Ural.ru - Internetový rozcestník
Invur.ru - Portál pro inovace v URFO
URA.ru - Informační agentura URA.ru
RIAN.ru/Ural - Zpravodajství z Uralu
Regnum.ru/Ural - Zpravodajství z Uralu
Invest.midural.ru - Investiční portál Sverdlovské oblasti

(OFISS je v úpravě)


Centrum URFO – Jekatěringurg.

URFO je tvořen čtyřmi oblastmi, a to Kurganskou, Svěrdlovskou, Čeljabinskou a Chanty-Mansijskou spolu s Jamalo-Mansijským a Jamalo-Něněckým autonomním okruhem.

Geografické rozpoložení na hranici Evropy a Asie udělalo z Uralu „pojící článek“ mezi evropskou a asijskou částí Ruska. Toto území je součástí Ruské Federace od druhé poloviny 16. století, stalo se základnou pro zabrání Sibiře.

Hospodářství Uralu se začalo vyvíjet už na začátku 17. století, ale obzvláště rychle se rozvíjelo až na počátku 18. století po reformách Petra I. Zanedlouho se rajon stal vedoucí průmyslovou zónou Ruska.

Nerostná bohatství:
URFO je nejbohatší na nerostné suroviny. V horách Uralu se nacházejí: zlato, platina, stříbro, azbest, síra, bauxit, železné rudy, měď, nikl, chrom, titan, vanad, polodrahokamy (malachit, jaspis, ametyst) atd. Má nejvíce rozvinutý ropný a důlní průmysl v Rusku. Soustředí se zde okolo 27 % zásob manganových rud, dále jsou zde také velké zásoby stříbra, zlata a železných rud. Těží se zde olovo, nikl a uhlí. Rozšířena je také těžba kamene.

Ropná a plynová pole v Chanty-Mansijském a Jamalo-Něněckém autonomním okruhu náleží k Západo-Sibiřské ´ropně-plynové provincii´, v níž je soustředěno 66,7 % zásob ropy RF (6 % — světových) a 77,8 % zásob plynu RF (26 % světových zdrojů). Podrobněji zde.

Nesporným lídrem v ekonomice regionu jsou plyn (92 % těžby Ruska) a ropa (65 % těžby Ruska). Nicméně, Západo-Sibiřská ropná a plynová provincie se dnes nachází v režimu „klesající těžby“. Problém je v tom, že svého času dostali v této oblasti ropní magnáti licenci na více než 200 nalezišť. Dnes ale mnohé z nich stojí. Někteří „vlastníci“ nemají peníze, některým chybí moderní technologie.

Vyčerpávání nerostných zdrojů v zóně před Uralem (levé svahy), kde se těží 300 let, bylo důvodem k vytvoření megaprojektu federálního významu Ural průmyslový - Ural polární. Cílem projektu je zajistit pro metalurgii středního a východního Uralu surovinovou základnu a současně diverzifikovat ekonomiku severních oblastí Uralu.

Okruh se rozprostírá v radiále tří perspektivních palivových energetických komplexů světového významu: západní Sibiř včetně šelfu Karského moře, Timano-Pečorské provincie, šelfu Barentsova moře a také Kaspického regionu i západního Kazachstánu.

Řeka Ob
Ob je nejdelší řeka v Rusku (5410 km) a druhá nejdelší v Asii. Podle charakteru říční sítě, podmínek krmení a tvorby vodního režimu se Ob dělí na 3 části: horní (po ústí řeky Tom), střední (po ústí řeky Irtyš) a dolní (po Obský záliv). V jižní části Obu se nachází Novosibiřská vodní nádrž tvořená hrází Novosibiřské vodní elektrárny.

Hlavní přítoky Obu: Čaryš, Tom, Čulym, Keť, Irtyš.

Ve vodách Obu a Obského zálivu žije okolo 50 druhů a poddruhů ryb, polovina z nich se loví. Nejcennějšími druhy jsou: jeseter, jeseter malý, nelma, síh, peled. Obchoduje se především s: candáty, štikami, jelcem jesenem, mníkem, jelcem proudníkem, ploticí, karasem, okounem.

Hlavní přístavy a přístaviště povodí Obu: Novosibirsk, Tomsk, Surgut, Labytnangi, Pavlodar, Omsk, Tobolsk, Ťumeň.

Doprava :
Jekatěrinburg má přímé letecké spojení s 26 zeměmi světa.

V Uralském ekonomickém rajonu převládá železniční doprava.

Automobilová doprava má velký význam pro převoz různého nákladu uvnitř rajonu. Nedostačující jsou délka a kvalita zpevněných silnic. V budoucnu se plánuje stavba nový silnic i železničních drah do Severo-Kavkazského, Volho-Vjatského a Západo-Sibiřského ekonomického rajonu i do Kazachstánu.

Velkou roli hraje potrubní přeprava, Uralem prochází potrubí s naftou i zemním plynem ze západní Sibiře do Evropské části země i do zahraničí.

Z východních krajů Ural dostává především suroviny a palivo a dodává výrobky zpracovatelského odvětví průmyslu. S evropskými oblastmi provádí převážně výměnu hotových výrobků a konstrukčních materiálů, přičemž vývoz převyšuje dovoz.

Západní Sibiř dodává Uralu koks, ropu, zemní plyn, v budoucnu pak elektrickou energii, dále převážně strojírenské výrobky a stavební materiály. Z Kazachstánu přijímá Ural železnou rudu, měděné koncentráty, elektrickou energii a další. Do Povolží se dostává dřevo a kovy, s Uralem také Kazachstán komunikuje v oblasti výroby, chemie, strojírenství a dovozu potravin.

Poměrně významnou roli hraje Ural i v zahraničním obchodu. Vyváží do zahraničí draselné soli, hutní zařízení, buldozery, rypadla, motocykly a zemní plyn.

Průmysl:
Kurganská oblast
Vedoucí odvětví průmyslu (%):
  • strojírenství a obrábění kovů (42,8)
  • výroba elektřiny (23,0)
  • potravinářský průmysl (14,4)
  • chemický průmysl (7,7)
  • výroba stavebních hmot (3,0)
    Nejdůležitější centra průmyslu:
  • Kurgan (zařízení pro chemický a lehký průmysl, zemědělské stroje, chemicko-farmaceutická výroba, potravinářský průmysl)
  • Šadrinsk (autoagregáty, tiskařské stroje, kožené výrobky, potravinářský průmysl)

    Sverdlovská oblast:
    Struktura průmyslové výroby (%):
  • strojírenství a obrábění kovů (18,1)
  • černá metalurgie (26,2)
  • barevná metalurgie (17,4)
  • lesnictví a těžba dřeva (2,2)
  • výroba stavebních hmot (5,5)
  • elektřina (15,9)
    Nejdůležitější průmyslová centra:
  • Jekatěrinburg (důlní, hutní a chemická zařízení, stroje, ložiska, turbomotory, elektrotechnické agregáty, transformátory, kabely, umělá hmota, pneumatiky, polodrahokamy, lehký a potravinářský průmysl)
  • Nižnij Tagil (hutní společnosti, firmy sestrojující nákladní vagóny, umělá hmota)

    Černá metalurgie je zastoupena v městech:
  • Pervouralsk
  • Serov
  • Polevskij
  • Alapajevsk
  • Centra měděného průmyslu:
  • Revda
  • Věrchňaja Pyšma
  • Kirovgrad
  • Krasnouralsk
    Centra aluminiového průmyslu:
  • Kamensk-Uralský
  • Krasnoturinsk
    Výroba niklu:
  • Rež
    Sverdlovská oblast je lídrem nebo zabírá jedno z vedoucích míst ve výrobě:
  • litiny (12%)
  • oceli (7%)
  • potrubí (28%)
  • dieselových motorů (16%)
  • praček (20%)

    Ťumeňská oblast:
    Na rozdíl od severních krajů, jih Ťuměni nedisponuje zásobami důležitých nerostných surovin, přesto se usilovně vede jejich průzkum. Jsou zde perspektivy v těžbě u nalezišť ropy v kraji Uvat.

    Průmysl s diferencovanou strukturou výroby (%):
  • výroba elektřiny (26,6)
  • strojírenství (16,6)
  • potravinářský průmysl (24,9)
  • ropný a ropněchemický průmysl (11,4)
  • těžba dřeva (4,7)
  • výroba stavebních hmot (8,4)
  • sklářství (3,8)
    Největší průmyslové centrum:
  • Ťumeň (motory, ropná zařízení, akumulátory, umělá hmota, lékárnictví, podniky dřevozpracujícího, lehkého a potravinářského průmyslu)
    Další centra:
  • Tobolsk (loděnice, ropněchemické podniky, těžba dřeva, výroba koberců)
  • Išim (výroba stavebních hmot, potravinářský a lehký průmysl)

    Chanti-Mansijský autonomní okruh
    Struktura průmyslové výroby (%):
  • palivový průmysl (85)
  • výroba elektřiny (12)
    Největší průmyslová centra:
  • Surgut, Nižněvartovsk (v obou městech – podniky zabývající se zpracováním zemního plynu)
  • Něftějugansk, Megion, Langepas, Uraj (centra těžby ropy)
  • Berezovo (těžba zemního plynu)
  • Chanti-Mansijsk (zpracování dřeva, obchod s rybami, firma s konzervovanými rybami)

    Jamalo-Něněcký autonomní okruh
    Hlavním nerostným bohatstvím jsou zásoby zemního plynu. Nachází se zde jeho největší naleziště. Na světě žádné takové neexistuje. Méně významné jsou zásoby ropy. Téměř 90 % produkce se soustředí na palivový průmysl.

    Čeljabinská oblast
    Ve struktuře průmyslové výroby dominují odvětví těžkého průmyslu (%):
  • černá metalurgie (43,3)
  • strojírenství a obrábění kovů (19,6)
  • barevná metalurgie (3,9)
  • výroba elektřiny (13,6)
  • palivový průmysl (2,1) – uhlí
  • průmysl stavebních materiálů (7,1) – cement
    Nejdůležitější průmyslová centra:
  • Čeljabinsk (černá metalurgie včetně výroby potrubí, barevná metalurgie (zinek), traktory, stroje, rádia, chemicko-farmaceutická produkce, komplex lehkého a potravinářského průmyslu)
  • Zlatoust (centrum výroby jakostní oceli)
  • Miass (průkopník výroby automobilů v kraji – "UralZIS")
    Centra černé metalurgie:
  • Čebarkul, Satka, Aša, Sim
    Výroba mědi:
  • Kyštym, Karabaš
    Výroba niklu:
  • Verchnij Ufalej

    Zemědělství
    Kurganská oblast
    31 % představuje rostlinná výroba, 69 % živočišná. Živočišná výroba je zaměřena na mléčnou a masnou výrobu. Rozvinutý je zde také chov drůbeže (především vyšlechtěný druh „šadrinských hus“). Pokud jde o rostlinnou výrobu, hlavními pěstovanými rostlinami jsou pšenice, ječmen a žito.

    Sverdlovská oblast
    Na jedné straně straně zde slouží zemědělství k uspokojení potřeb obyvatel průmyslových center, na straně druhé je mimořádně rozvinuto individuální ovocnářství a zahradnictví (zelenina). Ve výsevu převládají obilniny. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou, především chov prasat a drůbeže. Charakteristická je organizace ve formě velkých chovatelských komplexů. Zemědělství spolupracuje i se zahraničním trhem.

    Ťumeňská oblast
    Oblast se stala významnou ve sběru obilnin - nachází se na 18. místě v Rusku. Pěstují a vyvážejí se tvrdé druhy pšenice. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou. Rozšířený je zde rybolov a včelařství. Ťumeňská oblast je jednou z nejbohatších v Rusku ve výskytu hub.

    Chanti-minajský autonomní okruh
    Zemědělství zde není moc rozvinuté, pouze lze do jisté míry hovořit o pěstování ovoce. Naopak rozvinutý je zde chov zvířat kvůli srsti (tmavohnědé lišky, norek, polární lišky), kožešnictví, rybolov.

    Jamalo-něněcký autonomní okruh
    Zemědělství má primitivní charakter. Velký význam má rybolov a kožešnictví spojené s chovem zvířat. Důležitou roli hraje chov jelenů. V okruhu žije celá pětina všech jelenů státu.

    Čeljabinská oblast
    Oblast se nachází v první desítce (z 89 regionů) v chovu drůbeže a v první dvacítce ve sběru obilí, produkci masa, zpracování srsti i hrubé produkci agrárního sektoru. 40 % produkce představuje rostlinná výroba, 60 % živočišná. Ve výsevu převládají obilniny (jarní pšenice) a luštěniny (hrách), v okolí průmyslových center pak brambory a zahradní kultury. Živočišná výroba se orientuje na mléčnou a masnou, dále je zde rozšířeno kožešnictví, chov drůbeže a včelařství.

    Specializace
    Uralský federální okruh se specializuje na těžbu tepelně-energetických nerostných bohatství (47,3 %), hutnictví a na výrobu hotových kovových výrobků.

    V Chanti-minajském a Jamalo-něněckém okruhu se nacházejí naleziště ropy a zemního plynu, která patří do Západo-Sibiřské ropné provincie. V té je soustředěno 66,7 % zásob ropy (6 % světových) a 77,8 % zásob zemního plynu (26 % světových) v Rusku.

    Výrobní síla je soustředěna do východní části Uralského ekonomického rajonu a Ťumeňské oblasti.

    Bilaterální vztahy ČR se Sverdlovskou oblastí
  • Export z ČR: strojírenská výroba a obráběcí stroje, výrobky chemické produkce.
  • Import do ČR: výrobky z kovu (ocel, hliník a měď), strojírenské výrobky, zařízení, výrobky chemické produkce, rudy a další.

    Platforma pro rozvoj dvoustranných vztahů
  • Spolupráce mezi ekonomickými univerzitami ČR a Sverdlovské oblasti (z české strany VŠE Praha, Západočeská univerzita Plzeň, ze Sverdlovské oblasti Uralská státní ekonomická univerzita)
  • Partnerství mezi městy Plzeň a Jekatěrinburg, Cheb a Nižnij Tagil, Klatovy a Polevskoj.

    Stručný přehled nejvýznamnějších dvoustranných akcí v ekonomické oblasti
  • 1. národní výstava ČR v Jekatěrinburgu (1999)
  • 1. zasedání Společné pracovní skupiny (2000)
  • delegace Sverdlovské oblasti včetně představitelů podniků na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně
  • pracovní cesta předsedy Senátu P. Sobotky do Jekatěrinburgu a Nižního Tagilu (2007)
  • podnikatelská mise ministra průmyslu a obchodu do ruských regionů (Sverdlovská oblast) v rámci pracovní návštěvy premiéra ČR Petra Nečase do Ruska (2013)
  • 9. zasedání Společné pracovní skupiny (2013)

    Některé úspěšné příklady spolupráce
  • přítomnost výrobků a služeb více než 50 českých firem (ČSA, ALTA Brno, TECHFLOOR a další)
  • společný projekt modernizace výrobních kapacit „FGUP Uralvagonzavod“ Nižnij Tagil – dodavatel ALTA Brno a další české firmy (jedná se o největší kontrakt v historii česko-ruských vztahů)
  • k perspektivním patří projekty z oblasti hutnictví, stavebnictví, energetiky, strojírenství a zdravotnictví.

    Velké společnosti
    Těžební průmysl
    „Bogoslovskoje rudoupravlenije“ - podzemní těžba rudy (železo, síra, měď, kobalt a v jednotlivých zónách zlato, stříbro a další).
    „VGOK“ – železná ruda, magnetické separace, vysokopecní aglomerát, vápenec, štěrk, směs písku a drceného kamene a řada dalších produktů.

    Černá metalurgie
    „TK EvrazCholding“ – dodavatel jakostních kovových vývalků určených ke stavebnictví, do průmyslu a dopravy a také dodavatel uhelných výrobků i výrobků koksochemie.
    „TMK“ - nabízí široké spektrum rourových výrobků, firma se pohybuje v chemickém průmyslu, oblasti energetiky, strojírenství, stavebnictví, zemědělství a dalších odvětvích.
    „Mečel“ – sjednocuje zprostředkovatele uhlí, železné rudy, oceli, feroslitin, tepelné a elektrické energie.
    „Oksid“ - široký sortiment antikorozního pokrytí, dále chemické výrobky pro výrobu pneumatik, technické pryže, barevných laků a pro farmaceutický průmysl.

    Strojírenství
    Strojírenství Uralu představuje 210 velkých a středních firem, které zaměstnává 160 tis. pracovníků.

    „Uralmaš“ – zařízení pro metalurgii, hornictví, těžbu ropy a zemního plynu a pro další odvětví průmyslu.
    „Uraltrak“ – průmyslové sdružení v oblasti výroby a prodeje široké škály kolové i pásové cestovní i stavební techniky (buldozery, jeřáby na ukládání potrubí, čelní nakladače, mini traktory), náhradních dílů a další high-tech strojírenské výroby.
    Uralský automobilový závod „Ural“:
  • nákladní off-roady s pohonem všech kol s nápravou 4x4, 6x6, 8x8 a s nosností do 20 tun.
  • silniční nákladní automobily s nápravou 4x2, 6x4, 8x4 a s nosností do 25 tun.
  • služební autobusy na principu automobilu s pohonem všech kol s názvem „Ural“, náprava 4x4 a 6x6 (od 22 do 30 pasažérů)
    „UralVagonZavod“ – hutní výroba, výroba železničních vozů, strojírenská výroba, výroba drobných součástek a další. Firma zpracovává a zavádí do sériové výroby nové modely dopravních prostředků a speciální techniky. Uralvagonzavod má uzavřen dlouhodobý kontrakt s firmou Alta (12 spol.projektů).
    Kurganský autobusový závod „KAvZ“ – autobusy, školní autobusy, autobusy KAVZ-4238, které pracují na principu stlačeného zemního plynu (podle ekologické normy EURO 5).
    Zlatoustovský strojírenský závod „Zlatmaš“:
  • raketové komplexy strategického významu pro ruské námořnictvo
  • vysoce produktivní extruzní linky.


    Zdroje:
    http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bilateralni-vztahy-cr-sverdlovska-oblast-488.html
    http://polbu.ru/mischenko_reconomy/ch32_all.html,
    http://www.grandars.ru/shkola/geografiya/uralskiy-federalnyy-okrug.html, http://ru.wikipedia.org/wiki/Обь, http://mixport.ru/referat/referat/62881/


    Kontakty:
    MZV ČR - Gen. konzulát ČR v Jekatěrinburgu
    TPP RF - Uralská TPP
    TPP RF - Jižní TPP
    TPP URFO - Další TPP URFO
    RSPP - Uralské oddělení
    (Ruský Svaz průmyslníků a podnikatelů)
    Více: http://www.partnersearch.ru/okruga/sev_zap.php




  • V místě:  06.07.2020, 04:32
    Praha:    06.07.2020, 00:32


    Гидрометцентр России




    Mapy a statistika:

    Google Maps    Яндекс карты



    Administrativní centrum:
    Jekatěrinburg
    (4. největší město v RF, 1,4 mln. obyv.)

    Gubernátor:
    Igor Rjurikovič Cholmanskich (pověřen 18. května 2012)

    Počet obyvatel:
    12 197 544 osob (2013, 8,51 % obyvatel RF)
    12 143 400 osob (2012, 8,4 % obyvatel RF)
    Plocha URFO:
    1 788 900 km² (10,5 % rozlohy RF)
    Hustota osídlení:
    6,71 os./km²

    Tel. kód (Jekatěrinburgu):
    +7 (343)
    Atomobil. SPZ: 66 (Jekaterinburg)
    620 000 Jekatěrinburg

    Vzdálenost do Moskvy: 1818 km (34 hod.vlakem)

    Územní struktura :
    Počet měst: 112
    Podíl měst. obyv.: 81 %

    Města:
    Čeljabinsk (1 156 201 obyvatel, 2013)
    Tjumeň (657 011 obyvatel, 2013)
    Magnitogorsk (411 880 obyvatel, 2013)
    Nižnij Tagil (358 378 obyvatel, 2013)
    Kurgan (325 565 obyvatel, 2013)
    Surgut (325 511 obyvatel, 2013)
    Zlatoust (172 318 obyvatel, 2013)
    Miass (150 665 obyvatel, 2013)
    Kopějsk (139 875 obyvatel, 2013)
    Tobolsk (98 169 obyvatel, 2013)
    Ozersk (81 023 obyvatel, 2013)
    Troick (77 737 obyvatel, 2013)
    Sněžinsk (49 116 obyvatel, 2013)

    Jazyk: ruština

    Náboženství: pravoslaví

    Národnostní složení: (2010)
  • Rusové (80,22 %)
    Ostatní:
  • Tataři
  • Baškirové
  • Ukrajinci
  • Němci

    Podíl FO vůči celé RF:
  • Území 11%
  • Obyvatelstvo 10,2 %
  • HDP regionu na RF 16 % (2008)
  • Oceli a válc. mater. 40 % z RF
  • Rafinované mědi 45 % z RF
  • Produkce hliníku 40 % z RF
  • Strojírenské produkce 10 % z RF

    Objem zahraničních investic 5 mlrd. USD (2006)






  • 0    


    Poslední aktualizace: 25.03.2014



    Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


       Generální partner i-RU.CZ

    Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k. je generálním partnerem serveru od r. 2003

      Významní partneři i-RU.CZ

    EGAP, a.s.

    ČEB, a.s.




      Kurzy valut











    Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
    Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
    EditorialEditorial
    Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
    Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
    Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
    Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
    Co očekávat
    v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
    FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
    ´OKNA DO RUSKA´

    Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

    Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
    O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



    Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz