Arménie se nachází v Zakavkazsku v jihozápadní Asii. Země nemá přístup k moři. Arménie byla první zemí světa, která oficiálně přijala křesťanství. Země má velmi bohatou a současně i pohnutou historii.
Provincie mají městské a vesnické části. Gubernátoři jsou jmenováni a odvoláváni vládou. V obcích funguje místní samospráva. Orgány místní správy - Rada starších obce a starosta (starosta města nebo obce) jsou voleni na tříleté období. Starostu hlavního města - Jerevanu - jmenuje a odvolává z funkce Prezident. V republice je celkem 953 vesnic, 48 měst, 932 obcí, z nichž je 871 vesnických a 61 městských (1999).
Přírodní podmínky : Do Arménie zasahuje horské pásmo Malého Kavkazu a vysokohorské pohoří Ararat. Převládají polopouštní a stepní vegetace. Hornatá krajina a vysokohorské klima nejsou vhodná k provozování zemědělských výrob.
Nerostné suroviny : V Arménii se nachází 565 nalezišť asi 60 druhů nerostných surovin. Jsou zde zásoby železných (Fe, Mn, Cr), vzácných (Ti, Ni, W, Mo, Re), stopových (Bi, Hg), barevných (Cu, Pb, Al, Zn, Mg) a drahých kovů (Au, Ag, Pt). Zastoupeny jsou i vzácné kameny: tuf, čedič, pemza, mramor, onyx a další. V zásobách molybdenu zaujímá Arménie jedno z prvních míst ve světě. V zemi jsou naleziště železné rudy, zásoby slitin mědi a molybdenu a polokovů, ložiska boritu s příměsemi zlata a stříbra, olova a zinku, dále jsou zjišteny ložiska "nefelínových sionitů" - suroviny používané na výrobu hliníku a managanu. Jsou zde i prvotní naleziště zlata a platiny, ložiska antimonu, rtuti a arzénu. Arménie disponuje značnými zásobami stavebních materiálů (štěrku, mramoru, travertinu, vápence), polodrahokamů a ozdobných kamenů. Nedaleko Jerevanu bylo objeveno naleziště kuchyňské soli. Jsou zde zdroje minerálních vod. V Arménii je více jak 700 vrtů s celkovou výkonností 1000 l/sek. Arménie nezjistila žádné průmyslové zásoby minerálních nositelů energie a je na jejich dovozu proto závislá.
Doprava : V Arménii fungují tři letiště – civilní letiště ´Zvartnoc´ a ´Sirak´ (ve městě Gjumri) a vojenské letiště ´Erenbuni´ (v hlavním městě Jerevan). Letiště v Jerevanu ´Zvartnoc´ vypravuje lety do Moskvy, Bejrútu, Paříže, Tbilisi a ostatních měst. V současnosti probíhá modernizace letiště ´Širak´ (objem investic - 10 mil.USD). Po dokončení bude odbavovat lety do Moskvy, Rostova na Donu, Jekatěrinburgu a Mineralnych Vod. Dopravní infrastruktura Arménie je ve složité situaci. Aktuálním úkolem země je opravit silnice, zprovoznit a vybudovat nové tunely. Železniční síť v Arménii je prakticky izolovaná od okolního světa. Spojení s Azerbajdžánem a Tureckem bylo přerušeno z politikých důvodů. Dopravní síť Arménie se skládá z elektrifikované železnice o celkové délce 830 km, vedoucí přes Irán, a ze silnic o celkové délce 9500 km, které protínají hranice republiky 12 přechody. Silniční magistrály spojují údolí Araksa a Araratské údolí přes Agstjev s údolím Kury (Gruzie), Jerevan a Zangezur přes jižní Arménii, Jerevan, Gjumri a Axalkalaki (Gruzie). Ze čtyř možných bodů propojení železniční dopravy s ostatními státy (dva na hranici s Azerbajdžánem, jeden s Gruzií a jeden s Tureckem) funguje pouze přechod s Gruzií (2008), přes něhož Arménie realizuje 80% veškeré přepravy zboží z (a do) gruzínských přístavů na Černém moři a dále pak do Ruska a na Ukrajinu. Pro Arménii je velevýznamná Gruzie - jako dopravní tepna – především železnice a přístup k moři.
Investice : Objem zahraničníh investic do ekonomiky země v roce 2007 dosáhl 1337,0 mil.USD, což představuje nárůst oproti roku 2006 o 73,7%. Objem přímých investic podle výsledků za rok 2007 srovnatelně stoupl o 43,3% a dosáhl 669,8 mil.USD. Vývoz kapitálu ven z republiky v roce 2007 činil 35,3 mil USD. Celkové zahraniční investice do reálného sektoru ekonomiky v roce 2007 dosáhly 846,4 mil USD (nárůst o 34,6%), přímé investice vzrostly o 34,0% - na 582,3 mil. USD. Lídrem v objemu investic v roce 2007 bylo Rusko - celkem 449,4 mil. USD (nárůst 200proc.). Přímé ruské investice dosáhly 293,2 mil USD (nárůst 1,9x).
Ekonomické vztahy : Hlavním obchodním partnerem Arménie i po rozpadu SSSR zůstává Ruská federace. Obrat zboží mezi RF a Arménií předtavuje asi 20% zahraničního obchodu země. Arménie dále obchoduje s Gruzií, Turkmenistánem a Ukrajinou, ale také s Německem, Belgií, Izraelem, USA a Iránem. Arménie exportuje opracované drahokamy a polodrahokamy, drahé kovy a produkty z nich vyrobené. Dále vyváží běžné kovy a hotové potraviny. Dováží se energetické zdroje, nezpracované drahokamy a polodrahokamy, stroje a zařízení. Ekonomické vztahy má Arménie přibližně se 70 subjekty RF. Na počátku r. 2008 bylo v Arménii registrováno 852 firem s ruským kapitálovým podílem. Rusové v r.2007 v Arménii nejvíce investovali do oblasti výroby 49,2% - 220,9 mil.USD, rozvodu energie, plynu, teplé vody, do oblasti spojů 28,4% - 127,7 mil.USD a hutnického průmyslu10% - 45 mil.USD.
Možnosti pro český export a ekonomickou spolupráci s ČR : Přes všechny problémy v obchodu s regionem si Arméni ještě z období SSSR pamatují kvalitu českého zboží. Je zde stále skupina obyvatel a firem, která i přes vyšší ceny (ve srovnání např. s tureckým či jiným východním zbožím) má stále zájem o český křišťál, porcelán, sanitární techniku (baterie, vany, obklady atd.), zemědělskou techniku, potraviny. Možnosti spolupráce jsou v oblasti IT, infrastruktury, zemědělství, stavebnictví, potravinářského a zpracovatelského průmyslu atd., zpracování drahých kamenů, velký potenciál má turistika. České firmy mohou najít své uplatnění též jako subdodavatelé v rámci velkých projektů, které jsou financovány mezinárodními organizacemi a zahraničními investory.
Turistický průmysl : Arménie nabízí vysoký potenciál rozvoje turismu, který je podmíněn vhodnou turistickou polohou i kulturním bohatstvím. Nejperspektivnější je kulturně-poznávací, církevní a eko turistika. I v tomto odvětví je důležitý rozvoj infrastruktury.
Zemědělství : Specializace zejména na:
pěstování rostlin
pěstování ovoce
vinohradnictví
živočišnou výrobu Nejdůležitější položkou zemědělské produkce je pro Arménii pěstování meruněk. V roce 2007 Arménie překonala vývozní ukazatele u vývozu broskví, meruněk a švestek.
Zahraničně-politická situace : Napjatá atmosféra v Zakavkazku a přetrvávající blokáda ze strany Azerbajdžánu (kvůli spornému Náhornímu Karabachu) a Turecka (kvůili nedořešeným otázkám ke genocidě Arménů) je důvodem, kdy Arménie vítá přítomnost ruského vojenského kontingentu na svém území. Základ vojenské spolupráce RF a Arménie spočívá v blízkosti národně bezpečnostních zájmů obou zemí. Její obchodní výměna proto funguje významněji jen s gruzií a Íránem.
Členství Arménie v mezinárodních organizacích : SNS, WTO, Rada Evropy, OECD, Organizace černomořské ekonomické spolupráce. Probíhají jednání o možném vstupu Arménie do EU.
Od rozpadu SSSR v roce 1991, emigrovala obrovská skupina (téměř jeden milion) obyvatel. Více než 8 milionů Arménů žije nyní v zahraničí. Známé jsou velké diaspory např. ve Francii nebo v USA.
Náboženství: Arménská apoštolská církev 93% Arménská katolická církev 1 % islám 4 % pravoslaví 1 % ostatní 1 %
Křesťanství se v Arménii stalo oficiálním náboženstvím v roce 301. Arméni - křesťané, vyznávají víru arménské Apoštolské církve. Podle prvního katolíka (velekněze Grigorije Lusavoriča) nazývají někdy arménskou církev grigorijánskou. V Arménii jsou mj. čtyři ruské pravoslavné chrámy (v Jerevanu, Vanadzore, ve vesnicích Dimitrovo a Ankavan).