Ázerbájdžán, na jižní straně Kavkazu - je největší a nejvíce zalidněná země v Eurasii. Leží ve východní Evropě a částečně zasahuje do západní Asie. Na východě je Ázerbajdžán ohraničen Kaspickým mořem, na severu sousedí s Gruzií (322 km) a Ruskem (284 km), na jihu s Íránem (611 km), na západě s Arménií (787 km) a exklávou Nachičevan s Tureckem (9 km). Země nemá přístup k otevřenému moři, pouze k moři Kaspickému.
Přírodní podmínky : Polovinu území Ázerbajdžánu zaujímají hory. Na severu - horský hřeben Kavakzu, na jiho-západu - Karabašská horská oblast, v střední části - Kura-Araksinská nížina, na jiho-východu - Talyšské hory a Lenkoranská nížina. Ázerbajdžán je územně největší z republik Zakavkazska. Mnohočetné řeky mají značný potenciál energetických zdrojů, což umožňuje budování hydroelektráren s vodními nádržemi a systémy umělého zavlažování. Hlavní řeky - Kura a Araks. Zavlažovací kanály - ´Verchnekarabachskij´, ´Verchneširvanskij´ a jiné. Mingečaurská vodní nádrž. Půdy:Převládá šedozem, v horách hnědozem, horské-lesní půdy a horské-luční, v Lenkoranské nížině žlutozem. Rostlinstvo je v suchých stepích, polopustinách, vysokohorských lukách, v horách jsou širokolistnaté lesy.
Klima : Podnebí je různorodé - od teplých a vlažných subtropů Lenkoranské nížiny a Talyša do sněhových vysokohorských pásem Kavkazu. Průměrná teplota v červenci je od 5 °C ve vysokohorských oblastech do 25—27 °C v nížinách, v lednu přibližně od −10 ° a 3 °C. Srážky od 200 mm za rok v předhůří Kavkazu, do 1200—1700 mm v Lenkoranské nížině.
Nerostné suroviny : Nerostné bohatství Ázerbajdžánu je tvořeno cennými nerostnými surovinami: nafta a plyn, alunity, polokovy, měděná ruda, zlato, molybden a další. V republice jsou různé suroviny pro průmysl stavebních materiálů: mramor, kaolín, tuf, dolomit, hlína. K přírodním bohatstvím patří také překrásné klimatické a vodoléčebné lázně Ázerbajdžánu. S přírodními zdroji souvisí odvětví národního hospodářství jako je rybný průmysl.
Doprava : Základ dopravní sítě republiky tvoří - železniční magistrály, které obstarávají 60% veškerého objemu přepravy zboží. Větší význam má mořská přeprava, která uskutečňuje přepravu kusového zboží a přeprau tankových lodí na naftu. Funguje trajektová doprava, spojující Ázerbajdžán se Střední Ázií. V zemi je okolo 30 letišť. Ve druhém a třetím čtvrtletí r. 2008 je naplánováno v Ázerbajdžáně zprovoznit ještě dvě lmezinárodní letiště - v Zakatalích (severo-západ republiky) a v Lenkorani (na jihu).
Průmysl : Ázerbajdžán je průmyslově-agrární země s vysoce rozvinutým průmyslem a víceodvětvovým zemědělstvím. Důležité místo v průmyslu Ázerbajdžánu zaujímá těžba ropy a plynu, zpracování ropy, chemický (průmyslová hnojiva, syntetický kaučuk, atom.pneumatiky a další), strojírenský, rudný průmysl (těžba železné rudy a alunitu) a metalurgie neželezných kovů, různá odvětví potrainářského průmyslu (konzervárenství, čajový průmysl, tabákový, vinařský průmysl) a lehký průmysl (čištění surové bavlny, bavlněný průmysl, hedvábnický, vlněný průmysl, výroba koberců). Významným odvětvím je námořní přeprava a opravy lodí - loďařství.
Ázerbajdžán vyváží produkci chemického průmyslu a paliva, produkci metalurgie želzných a neželezných kovů, strojírenství a zpracování kovů (posuvné vrtné soupravy, zdvižné agregáty, mobilní věže, těžební výstroj, ponorná čerpadla, elektromotory, geofyzikální přístroje) atd. Dováží především obráběcí stroje, různé zemědělské stroje, automobily, oděvy, potraviny.
Zemědělství : Se specializuje na: vinařství, ovocnářství, pěstování tabáku, zeleniny, živočišnou výrobu a pěstování hednábníka. Hlavní technické plodiny: bavlník, tabák, čaj. Je rozvinuté zelinářství a pěstování subtropického ovovce. Hlavní odvětví živočišné výroby - chov ovcí, chov dobytka na mléčnou a masovou výrobu, drůbežnictví. Pěstvoání hedvábníka.
Ekonomika : Ázerbájdžánský hrubý domácí produkt (HDP) rostl v prvním čtvrtletí 2007 o neuvěřitelných 41.7% , což je nejvyšší růst HDP na světě. To samozřejmě nemůže být trvalé, v roce 2005 to bylo 26.4% (druhý nejvyšší růst HDP na světě) a v roce 2006 - 36.6% (1. na světě). Nejdůležitějším odvětvím národního hospodářství je těžba ropy. Ropný průmysl byl v nedávné době privatizován. Důležitá byla stavba ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan, délka 1,768 km z ropných polí ´Azeri-Širag-Gunešli´ v Kaspickém moři do Středozemního moře. Ropovod spojuje Baku - hlavní město Ázerbájdžánu, Tbilisi - hlavní město Gruzie a Ceyhan - přístav na jihovýchodním břehu Středozemního moře v Turecku, odtud vznikl jeho název. Je druhým nejdelším ropovodem na světě po ropovodu Družba.
Investice : Rekordní růst ázerbajdžánské ekonomiky vábí zahraniční investory především díky ropnému boomu. Zástupy zahraničních investorů příjíždí do rychle se měnící země. Nechybí ani české firmy, které v Ázerbajdžánu budují nové dálnice a tamním naftařům dodávají čerpadla. Příslib dalších peněz ze západu znamenají pro rychle bohatnoucí zemi nová naleziště zemního plynu objevená loni na podzim. O ázerbajdžánský plyn mají zájem i státy Evropské unie, kterým by se díky němu podařilo snížit energetickou závislost na Rusku. Objem zahraničních investic do ekonomiky Ázerbajdžánu se v r.2007 snížil o 10,1% ve srovnání s ukazately r.2006 - na 2, 736 mld. manatů (3,218 mld. USD).
Zahraniční politika : Zvláštní vztahy Ázerbajdžán udržuje se sousedními muslimskými státy - Tureckem a Íránem. K něřešeným mezinárodním otázkám patří karabašský problém a nepřítomnost dohody o hranicích mezi Ázerbajdžánem, Íránem, Kazachstánem, Ruskem a Turkmenistánem v Kaspickém moři.
Karabašský konflikt : Náhorní Karabach je území o rozloze 4400 km² v jihozápadním Ázerbájdžánu, z jehož asi 145 000 obyvatel je tvoře z 95 % Armény. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území dlouholetý spor, který v 90. letech 20. století vygradoval v regulérní válečný konflikt. V současné době se Náhorní Karabach nachází pod vojenskou kontrolou Arménie. Republiku, vyhlášenou místními Armény na území Karabachu a přilehlého koridoru k Arménii, mezinárodně nikdo neuznal. V současnosti trvá mezi oběma stranami příměří a na území Náhorního Karabachu a přilehlých oblastech pod arménskou kontrolou funguje Náhorno-karabašská republika, na Ázerbájdžánu de facto nezávislá, ale nikým (ani Arménií) mezinárodně neuznaná. Republika nepoužívá jako svou měnu ázerbájdžánský manat, ale arménský dram. Ázerbájdžán požaduje vyklizení Armény okupovaných území, Arménie zase uznání nezávislosti Náhorního Karabachu.
Členství Litvy v mezinárodních institucích : GUAM (Organizace pro demokratický a ekonomický rozvoj) a OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní), SNS (od září 1993), člen OSN (Organizace spojených národů), OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), RE (Rady Evropy) a partner NATO pro mírový program (PfP).
Vysoké školy : Baku je centrem vzdělávání v Ázerbájdžánu. Je sídlem mnoha státních i soukromých univerzit
Administrativní centrum: Baku 2 036 000 obyv.(2006)
Prezident republiky: Ilham Alijev (od r. 2003) Předseda vlády: Artur Rasizada (od r.2003)
Státní svátek: 9. května - Den Vítězství 28. května - Den Ázerbajdžánské republiky 18. říjen - Den státní suverenity Ázerbájdžánské republiky 12. listopad - Den ústavy 17. listopad - Národní den obrození 31. prosinec - Svátek ázerbájdžánských obětí
Počet obyvatel: 8 621 000 (2008) Rozloha : 86 600 km²
Hustota zalidnění: 91,3 obyv./ km² Podíl měst. obyv.: 51,6%
Tel. kód: +994 Poštovní index : AZ1000 Baku Mezin. automob. značka: AZ
Peněžní jednotka: manat (100 gepiků) (AZN)
Územní struktura: Ázerbájdžán se dělí na 59 rajónů (okresů), 11 statutárních města 1 autonomní republiku Nachičevan, která se dále dělí na 7 rajónů (okresů) a měst a 1 autonomní oblast Náhorní Karabach.
irucz.ru sales
Dnes: 4818 reg.uživatelů, 35926 článků,
Ázerbajdžán 
