i-RU.CZ - Info Office Bulharsko
Putin nařídil zákaz vývozu dřevěné kulatiny. Národní bohatství Ruska. (Video)  | Předseda Komory SNS F. Masopust poskytl rozhovor časopisu TRADE NEWS | Historie české metalurgie v Petrohradu - 13. Mezinárodní konference | ČSA obnoví lety do Moskvy od 4. října. Aktuální podmínky cestování do Ruské federace  | Jaderné dny v Plzni 2020: Rosatom nabízí Česku referenční technologii | Česká Logio navázala spolupráci s významným ruským systémovým integrátorem | České vyslanectví v Kazachstánu v nových prostorách | Dva přední kazašské potravinářské podniky v Almaty využívají technologie českých firem | Krize by přišla i bez covidu, bude trvat i příští rok, tvrdí šéf Žďasu | ´Předměty z vesmíru mám uložené v bance.´ Kosmonaut Remek promluvil o tom, jak se chrání před nezvanými hosty | K výsledkům česko-arménských ekonomických konzultací 14. 9. 2020 | X. Jaderné dny v Plzni: Konference o stavu příprav nového jaderného zdroje pro ČR (23. září - 27. října) | Česká republika hodlá při konzultacích s Ruskem nastolit širokou škálu otázek | Expedice Tatra kolem světa 2 opustila Írán. Nouzově se vrací do Prahy  | Česká republika odložila jednání s Ruskem kvůli případu Navalný | V Nižegorodské oblasti vzniklo Centrum obchodní a hospodářské spolupráce s ČR | Strojírenskou firmu Kovosvit MAS prodal její majitel Michal Strnad ruskému investičnímu fondu  | Kazachstán je zajímavým trhem i po epidemii. Uspějí ale jen silní hráči, říká zástupce CzechTrade v Almaty | Masopust: Jsem přesvědčen, že současné problémy nebudou mít na podnikání v Bělorusku výrazný dopad | Podmínky cestování občanů ČR do/z Kazachstánu - od 17. 8. 2020  | Česká vláda nemá v úmyslu vyloučit Rosatom z tendru na výstavbu Dukovan  | První vakcína proti COVID-19: Rusko obdrželo objednávky na miliardu dávek od 20 zemí. (Video) | Nová ikona sv. mučednice Dobroslavy Moravské. Ke kořenům lidové tradice ´Jízdy králů´ | Generální konzul ČR v Petrohradě navštívil karelský Památník Sandormoh | Jindrák pro RIA Novosti: Mé pravomoci platí od 1. srpna. Jednání o normalizaci vztahů s Ruskem startují | V Česku pokračují spory o ruské účasti na dostavbě jaderného reaktoru Dukovany | Sibiřsko-český vývoj materiálu pro výrobu vodíku z vody s pomocí Slunce  | Ruská energetika do roku 2035: velké čtení pro české firmy | Český investor spustí v Bělorusku výrobu endoprotéz | Rok 2020 nenechá nikoho v klidu - říká přední ruský astrolog A. Zarajev | Záruky už jedou, připraveno máme přes 140 miliard. Jestli pomoc dostanou i cestovky a dopravci, je otázka, říká šéf EGAP | Český byznys v Rusku: Jak se prodávají minerálky | Česko mlží a odkládá odchod z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) | Kazachstán přivítá investory z ČR do projektů v cestovním ruchu | Rusko požádalo Německo, aby mu postavilo továrny  | Ukrajinský výrobce BOGDAN MOTORS spouští v ČR výrobu trolejbusů a hledá odběratele | Rosatom chce Česko v mezinárodním projektu rychlého reaktoru MBIR | Pivoňka: Česká republika ve vztazích s Ruskem klesla na dno. (Video) | Rusko vyhošťuje dva české diplomaty | Seminář ve Zlíně: Obchodní spolupráce na východních trzích (18. 6. 2020)  | Česká Mattonka vstupuje na trhy Kazachstánu | Proč přestal vycházet Newsletter iRUCZ?  | Čeští představitelé pogratulovali Tatarstáncům ke 100. výročí TASSR | Vláda tajně schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan | Zeman: Firmy mají zájem o Rusko a Čínu i přes zdejší hysterii | Šeříky kvetly v roce 1945 tak krásně. Prezident Zeman zaslal gratulační dopis prezidentovi Putinovi  | Uskutečnila se mezinárodní online tisková konference ´Moskva - Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti´. (Video) | Budvaru kvůli viru klesá export, do Ruska o desítky procent | Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun | Zacharová varovala Česko před důsledky situace s údajnou ´otravou´ politiků | Moskva vyzvala Prahu k jednáním o Koněvově soše | Před 65 lety startoval český jaderný průmysl | Korona pohledem Východní metafyziky | Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | Masopust: Koronavirus náš obchod s Ruskem nenakazil. (Rozhovor) | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Podnik Škoda JS čelí korupční kauze ve třech zemích, firma vinu popírá | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Podnikatelská mise na Ukrajinu. (9. až 11. března 2020)  | ČEZ: V únoru se uskuteční jednání se zájemci o stavbu jaderného bloku v Česku | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4819 reg.uživatelů, 35927 článků,
1453 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
75 let od Vítězství

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>
Domů >>> Info-office: Bulharsko

Info Office regionuBulharsko          ...>>>   Přejít na ruskou verzi... >>>      

Zprávy (85)
Analytika (21)
Nabídky (1)
Firmy (1)







Našli jste chybu?


Navštíveno od 24.6.2009 - 11667 x
(9115 x)




Bulharská republika


Odkazy:
President.bg - Prezident Bulharska (en)
Government.bg/ - Vláda Bulharska
BGR.cz - Sdružení pro Bulharsko
Parliament.bg/ - Parlament Bulharska
Mfa.bg/ - MZV Bulharska
Nsi.bg/ - Národní Statistický úřad Bulharska (en)
MZV.cz/Sofie - České velvyslanectví v Bulhrasku
Czechcentres.cz/Sofia - České centrum v Sofii
Bulharsko.proweb.cz - Turistické informace o Bulharsku
Russkayagazeta.com/ - Ruské noviny v Bulharsku (ru)
AboutBulgaria.biz - O Bulharsku rusky (ru)


Bulharsko je stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (hranici tvoří převážně Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře.

Přírodní podmínky :
Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ pohoří Stara Planina. Jižně od hlavního města vystupuje masiv Vitoša měřící 2290 m.n.m. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími Rila, kde je také nejvyšší hora Bulharska a také Balkánského poloostrova Musala měřící 2925 m.n.m., dále Pirin a plošně rozsáhlejší Rodopi. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému.
Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země Dunaj, k úmoří Egejského moře patří Marica.

Klima :
Mírné kontinentální podnebí, černomořské pobřeží a povodí Marice tvoří přechod k podnebí středomořskému, průměrné teploty v lednu - 2 až + 2 °C, v červenci 21 až 24 °C, průměrné roční srážky od 450 mm (Dobrudža) do 1250 mm (vrcholky hor).

Nerostné suroviny :
Nerostné bohatství je omezené. Vyskytuje se zde nekvalitní hnědé uhlí, lignit (Pernik, Marica), kamenné uhlí, malá ložiska ropy (Varna) a zemního plynu (Vraca). Těží se olovo, zinek a měď, význam pro stavebnictví má vápenec, jíl a keramické hlíny. Na pobřeží Černého moře se získává mořská sůl.

Doprava :
Bulharská dopravní infrastruktura je relativně dobře rozvinutá, její stav však odpovídá nízkému objemu prostředků, alokovaných do její údržby a modernizace.
Silniční síť sestává z více než 37000 km silnic, z toho 416 km dálnic.
V silniční dopravě je prioritou č. 1 výstavba dálnic Trakia (Sofie – Burgas), Ljulin, Marica, Struma a Černo more.

Železnice obhospodařuje 6.500 km tratí (z toho cca 4300 km představují hlavní tratě), z nichž je více než 64% elektrifikováno.
Železniční síť je rozsáhlá, horské oblasti jsou však téměř bez železnic.
Dopravní sektor se také potýká s řadou problémů. Nejvýrazněji se potíže projevují na železnici – osobní doprava je ve ztrátě a pro ziskové nákladní přepravy chybí vagony.
V železniční dopravě jsou naplánované projekty modernizace evropských dopravních koridorů, železničních tratí Vidin-Sofia, Sofia-Plovdiv-Burgas, zdvojení tratí Plovdiv-Svilengrad, Svilengrad-TR hranice, výstavbu tratí Mezdra-Gorna Orjachovica, Radomir-Botevgrad a Sofie-Radomir, zlepšení projekčních parametrů tratí Plovdiv-Zimnica, obnovu úseků tratě Plovdiv - Burgas, modernizaci tratě Sofie - Dragoman a zlepšení projekčních parametrů tratě Ruse - Gorna Orjachovica.

Hlavními bulharskými přístavy jsou Burgas a Varna.
Ve vodní dopravě je hlavním cílem modernizace infrastruktury, přizpůsobení normám ochrany životního prostředí a zlepšení navigačních parametrů námořních a říčních přístavů (Burgas, Varna, Lom, Ruse a Vidin) a plavebních úseku na Dunaji.

Letecké dopravě slouží 5 mezinárodních letišť – Sofia, Varna, Burgas, Plovdiv a Gorna Orjachovica.
V letecké dopravě vzrostl v průběhu r. 2007 podíl nízkonákladových dopravců z 9 % na 15%, celkový objem letecké dopravy vzrostl řádově o 50 %. Priority letecké dopravy se týkají modernizace letišť v souladu s požadavky EU na zvýšení kvality poskytovaných služeb, bezpečnost a ochranu životního prostředí. Jedná se o rozšíření kapacity, modernizaci a rozvoj letišť Sofie, Burgas, Varna, Plovdiv, Gorna Orjachovica, Ruse, Trgovište a Stara Zagora.

Průmysl :
Bulharský průmysl vytváří 27 % HDP, přičemž v r. 2007 vzrostl objem průmyslové výroby o 14 %.
Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se hnědé uhlí a barevné kovy. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora.

Potravinářský průmysl :
V potravinářském průmyslu dominují malé a střední podniky, většina z nich trpí nedostatkem investičních zdrojů, nezbytných k provádění technologických inovací a uvádění nových výrobků na trh. Značná část výrobců se nedokázala plně přizpůsobit vývoji na mezinárodním trhu a čelit tvrdé konkurenci. Agrární sektor je poměrně zaostalý a v dnešní době není schopen zajistit dostatečný objem kvalitních surovin.

Textilní průmysl :
Bulharský textilní průmysl je výrazně provázán zejména s evropskými výrobci a distributory oděvů a doposud značně těžil z globalizace výrobních řetězců a tomu odpovídajícího přesouvání výrob ze zemí s vyššími (zejména mzdovými) náklady.
Kvůli silné konkurenci ze strany Číny a Turecka se uvedený sektor přeorientovává na menší, o to složitější a kvalitnější zakázky s širší modelovou škálou. Výraznou roli v řízení procesu restrukturalizace sehrávají zahraniční investoři, mezi něž patří Rollmann-Partners (SRN), Demo Bulgaria (Řecko), Kalcedonia (Itálie), Can da Int. OHG (SRN), Kosmos Textile (Řecko), Miroglio (Itálie) a Alt Group (SRN).
Textilní a oděvní fabriky jsou rozprostřeny téměř po celém Bulharsku, jejich nejvyšší koncentrace je kolem Plovdivu, Ruse, Slivenu a v jihovýchodní části Bulharska. Převážná většina výrobců je exportně orientována, přitom třetina celkového vývozu textilních výrobků směřuje do EU.

Hutnictví :
Hutnictví železa je v současnosti téměř výlučně závislé na dovážených surovinách (železná ruda, uhlí). Výrobky ze železa a oceli se z 80 % vyvážejí. Hlavními výrobci surového železa a ocele, válcovaných výrobků apod. jsou Kremikovtzi (Global Steel), Stomana Industry, Promet Steel, Precise Inter Holding, Gity, Interpipe, Metalsnab Holding a Rovotel.
V hutnictví neželezných kovů mají nejsilnější postavení podniky KCM a OCK (olovo, zinek). Největším výrobcem mědi je Kumerio Med. Dalším opracováním barevných kovů se zabývají Sofia Med (výrobky z mědi), Alko Med (zpracování hliníku), Stilmed (hliníkové profily), Precise Inter Holding (hliníková potrubí).

Strojírenský průmysl :
Odvětví strojírenského průmyslu je ve velké míře orientováno na vývoz, jeho výrobní struktura je však poměrně výrazně zaměřena na subdodávky pro zahraniční firmy.
Dosavadní růst výroby ve strojírenství je udržován dostatečným objemem zahraničních zakázek. Na druhé straně, nedostatečné investice a inovace neumožňují rychlejší růst efektivity práce a přidané hodnoty.
Jedinou konkurenční výhodou oproti EU jsou (stejně jako v řadě jiných odvětví) nízké mzdové náklady. Uvedený sektor je tudíž přitažlivý pro outsourcing, výrobu komponentů a zakázky náročné na manuální práci.
Výjimkou je Společnost Ideal Standard Bulgaria, jejíž výroba odpovídá vysokým standardům a jež vyrábí finální produkty (brandy) pro celosvětový trh.

Nejvýznamnější zahraniční investoři v odvětví jsou německá firma Liebher (výrobce chladniček), francouzská Montupet (náhradní díly pro automobilový průmysl), rakouská Palfinger (hydraulické nakladače, zvedáky apod.), nadnárodní M+S Hydraulic (hydraulické motory, brzdy a řídící jednotky), Sparky Group (elektrické průmyslové nářadí) apod.

Poměrně dobrou pozici na světových trzích si rovněž udržela část podniků zbrojařského průmyslu (firmy ARCUS Co. - výrobce leteckých bomb, dělostřelecké a minometní munice, granátů, granátometů, pistolí apod. a Arsenal Kazanlak - automatické zbraně, karabiny, lovecké zbraně).
Dobře jsou etablovány velké loděnice, např. BULYARD Shipbulilding Industry AD.
Progresivně se rozvíjí výroba dřevozpracujících strojů, např. ZMM Stomana Silistra se řadí mezi největší výrobce v jihovýchodní Evropě.
Podniky, vyrábějící technologické linky pro potravinářský průmysl jsou Chraninvest Chranmašprojekt (lahvárenské linky a stroje pro konzervárenský průmysl), Biomašinostrojenije Plovdiv (nádoby z nerezavějící oceli pro vinařský a mlékárenský průmysl) a Beta Fest Sofia (balící, lahvárenské, plnící a etiketovací stroje).

Elektrotechnický průmysl :
Elektrotechnický průmysl, díky svým perspektivním možnostem rozvoje, dokázal úspěšně přilákat řadu zahraničních investorů. Přibližně 70 % produkce se vyváží. Ze značné části je orientován na výrobu komponentů pro automobilový průmysl.
Mezi největší výrobce odpovídajícího sortimentu v Bulharsku patří EPIQ Electronic Assemby (Botevgrad, elektronické systémy pro automobilový průmysl, spotřební elektrotechnické zboží), ELMA Plc. (Trojan, asynchronní motory), ELPROM-ZEM Plc. (Sofia, elektromotory), DINAMO-SI Plc. (Sliven, automobilové startery), Arkomat Bulgaria (kabelové svazky pro Volkswagen Electrical Systems) a další výrobci elektromotorů, generátorů, signalizačních zařízení apod.

Stavebnictví :
Po vstupu Bulharska do EU a otevření trhu služeb ve stavebnictví se tento sektor i nadále vyvíjí velice slibně. Hnacím motorem růstu ve stavebnictví se stala rostoucí poptávka, ovlivněna nedostatečně rozvinutou a neudržovanou infrastrukturou, zastaralým bytovým fondem, nedostatkem průmyslových objektů, skladů a obchodních ploch, splňujících moderní technologická, komerční, hygienická a environmentální kritéria. Roste podíl používaných kvalitních stavebních materiálů, vyšší nároky zahraničních investorů nutí stavební firmy zkvalitňovat svoje služby.

Zemědělství :
V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: orná půda 37 %, louky a pastviny 18 % a lesy 35 %.
Převažuje rostlinná produkce. Významnou roli hraje pěstování zeleniny a vína. Teplé podnebí umožňuje v nížinách pěstovat také tabák, bavlník a nově rýži.
  • rostlinná produkce: obilniny, luštěniny, zelenina (rajčata, paprika, cibule, česnek), ovoce (broskve, meruňky, švestky, kdoule, melouny), vinná réva, tabák, bavlník, slunečnice, cukrovka, růže
  • živočišná produkce: ovce, buvoli, vepři, skot, drůbež, koně, muly, bourec morušový, rybolov

    Ekonomika :
    Bulharský průmysl vytváří 27 % HDP, přičemž v r. 2007 vzrostl objem průmyslové výroby o 14 %.
    V r. 2008 se očekává další mírné zpomalování ekonomického růstu v zemi. V zahraničním obchodu se předpokládá zvyšování tempa růstu vývozu, to ale zatím nebude stačit k zastavení růstu deficitu obchodní bilance. Lze rovněž očekávat určité zmírnění tempa inflace, i když k výraznějším cenovým skokům může dojít po předpokládaném zvýšení spotřebních daní na tabákové výrobky, benzín a naftu, stejně jako v důsledku očekávaného růstu cen energií (teplo, plyn, elektřina).

    Inflace :
    Alarmujícím je prudký nárůst inflace, ovlivněný zejména zdražováním potravin v důsledku vnitřních (nižší úroda zemědělských plodin) a vnějších (růst cen potravin na světových trzích, zejména v EU) faktorů. Index spotřebitelských cen vzrostl během roku o 12,5 %, přičemž potraviny zdražily o 21 %. Vysoká inflace zatím odsouvá na neurčito připojení se k mechanizmu ERM-II a následné zavedení eura. Pozitivní je postupný pokles nezaměstnanosti (6,9 % na konci r. 2007).

    Investice :
    Země je orientovaná především na obchod s EU (54%) a zeměmi CEFTA. Přímé zahraniční investice rostou, v r.2004 dosáhly rekordních 2,5mld.EUR. Bulharsko v současnosti skýtá stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí, levnou kvalifikovanou pracovní sílu a doposud neobsazené perspektivní mezery na trhu. Nový zákon o podpoře investic platný od srpna 2004 zjednodušuje administrativu a omezuje licenční a regulační režimy, které po léta odrazovaly investory.
    Podle dlouhodobé statistiky jsou největšími investory Německo, Řecko, Itálie, Belgie a Rakousko. Následují USA, Kypr, Rusko, Nizozemí, Velká Británie, Španělsko, Turecko, Francie, Švýcarsko ad.
    Také investice českých firem díky úspěchu českých energetických firem významně vzrostly. V oblasti energetiky se v Bulharsku prosadily společnosti ČEZ a Energo Pro. Nejatraktivnějšími oblastmi byly doposud telekomunikace, finančnictví a pojišťovnictví, stavebnictví a textilní průmysl.
    Zahraniční investory hledá nyní Bulharsko v oblasti energetiky, infrastruktury a životního prostředí. Možnosti jsou ale i pro investice do oblasti informačních technologií, obranného průmyslu, cestovního ruchu a do zemědělství. Stát poskytuje třicetileté koncese na dálnice, přístavy a letiště jako protihodnotu za jejich dostavbu.
    Obavy vyvolává přetrvávající korupce. Často kritizována byla také nízká úroveň marketingu. Zásadním problémem je malá koupěschopnost většiny obyvatelstva a praktická absence středních vrstev.

    Česko-Bulharská ekonomická spolupráce :
    Růstová tendence vývozu se v r. 2007 nejvýrazněji projevila u nosných exportních položek, a to zejména u strojních zařízení pro průmysl, zařízení k automatickému zpracování dat (paměťové jednotky), telefonních přístrojů (vč. mobilních) a telekomunikačních zařízení, papíru a lepenky, strojů a zařízení k výrobě energie, mléka a smetany, železa a oceli, plastů a léčiv.
    Oproti předchozím obdobím však začal stagnovat vývoz osobních automobilů. Výrazně klesl vývoz televizních přijímačů (dříve 2. největší položka) a pneumatik (dříve 3. pozice).

    V dovozu dominují: válcované plechy, hliník, syntetický kaučuk, měď, díly nábytku, radiátory, elektrické články (baterie) a akumulátory, oděvy, sanitární technika, oplatky a sušenky.
    S postupným rozvojem bulharské ekonomiky a přes nižší kupní sílu spotřebitelů se Bulharsko stále více stává vhodným místem pro středně silný český kapitál a jeho další expanzi do balkánské oblasti, event. na Blízký východ. Šance českých subjektů posiluje i obecně pozitivní jméno ČR a českých průmyslových výrobků i know-how v Bulharsku.
    Za perspektivní lze považovat rozvoj dopravní, energetické a městské infrastruktury. Možnosti se otevírají v oblasti dodávek zařízení a technologií pro výstavbu alternativních a obnovitelných zdrojů energie. V souvislosti s očekávanými investicemi do modernizace průmyslu bude růst zájem o spolupráci v oblastech využití moderních technologií (zejména v potravinářství, elektrotechnice a strojírenství).

    Zahraniční obchod :
    V r. 2007 pokračovala tendence růstu zahraničního obchodu, nadále se však prohlubuje deficit ZO. Jeho hodnota dosáhla v r. 2007 rekordních 7,4 miliardy EUR, což představuje 26 % HDP. Hlavním obchodním partnerem Bulharska je EU (60 % ve vývozu i v dovozu). V rámci EU jsou největšími obchodními partnery: SRN, Itálie a Řecko (téměř 50 % obratu mezi Bulharskem a EU). Zmírnilo se tempo růstu dovozu z Ruska. Výrazně vzrostly dovozy z Číny, Turecka, České republiky, Nizozemska a Maďarska.
    Značný podíl na dovozu mají stroje a dopravní prostředky (téměř 30 %, meziroční růst o 20 %), tržní výrobky (20 %, 22 %) a minerální paliva (20 %, 7,1 %). V roce 2008 se očekává postupné zvyšování tempa růstu vývozu.

    Velké podniky :
    Lukoil ´Neftochim´ — Ropný zprac. kombinát
    ´NEK´(Národní energetická společnost) — energetický monopol
    ´Bulgargaz´ — enefregitcká monopol
    AEC ´Kozloduj´ —energetická výroba
    ´Petrol´ — energetická výroba
    ´Agropolichim´ — chemický závod


    Turistický průmysl :
    Cestovní ruch je tradičně významný pro ekonomiku země. Bulharsko je vyhledávaným cílem turistů kvůli rekreaci u Černého moře, horské turistice všech stupňů a lyžování.
    Na černomořském pobřeží je velké množství středisek, která se ve velmi krátké době zmodernizovala na západní úroveň díky rozsáhlým investicím světových cestovních kanceláří. Obraz Bulharska jako turistické destinace se stále lepší a stává se postupně významným konkurentem pro regionální favority jako je Řecko či Chorvatsko. Výhodou jsou nízké ceny. Přímořská letoviska:
  • Albena
  • Zlaté písky
    jsou oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec.
    Město Primorsko je turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a je nejoblíbenější mezi českými turisty.

    Členství Estonska v mezinárodních institucích :
    V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. 1. 2007 do EU.

    Vysoké školy :
  • Sofijská Univerzita ´Sv.Klimenta Ochridského´
  • Plovdivská Univerzita ´Paisij Chilendarský´
  • ´Velikoťrnovská Univerzita Sv. Cyrila a Metoděje´
  • Jiho-západní Univerzita ´Neofit Rilski´ (v Blagoevgradu)
  • Rusenská Univerzita ´Angel Kynčev´
  • Trakijská Univerzita (Stará Zagora

    Kontakty pro podnikání:
    TPP - Obchodní komora Bulharska
    Bulharská průmyslová asociace
    Podniky - Ekon. informace, databáze firem Bulharska
    Obchodní katalog firem

    Použité textové zdroje:
    ru.wikipedia.org, wikipedia.org, businessinfo.cz, webgeo.ru, rustrade.org - včetně odkazů uvedených výše.





  • V místě:  04.12.2020, 00:20
    Praha:    03.12.2020, 23:20


    Гидрометцентр России




    Mapy a statistika:

    Google Maps    Яндекс карты



    Administrativní centrum:
    Sofia (Sofija) 1 400 603 obyvatel

    Prezident republiky:
    Georgi Parvanov
    (od r. 2002)

    Předseda vlády:
    Sergej Stanišev (od r.2005)

    Státní svátek:
    3. 3. – Den osvobození Bulharska od Osmanů
    22.9. - Den nezávislosti (1908)

    Počet obyvatel: 7,5 mln. Více než 23% Bulharů - ve věku 65 let. (2011)
    Rozloha : 110 993,6 km² (z toho 0,3 % vodních ploch)

    Hustota zalidnění: 69,5 obyv./ km²
    Podíl měst. obyv.: 70,7 %

    Tel. kód: +359
    Poštovní index : 1000 Sofija
    Mezin. automob. značka: BG

    Peněžní jednotka:

    Písmo je kyrilské (cyrilice).

    Územní struktura:
    Bulharsko se dělí na 28 krajů s krajskými městy.

    Města:
    Sofia (Sofija) 1 400 603 obyvatel
    Plovdiv 378 107 obyv. (2005)
    Varna 357 270 (skutečně 650 tis.) obyv. (2007)
    Burgas 229 250 obyv. (2007)
    Parnu 44 568 obyv. (2004)

    Jazyky: Bulharština - Písmo je kyrilské (cyrilice).

    Národnostní složení :
  • Bulhaři (84 %)
  • Turci (9,3%)
  • Romové (4,7 %)
  • Arméni, Rusové, Řekové, Židé (1%)

    Náboženství:
  • pravoslavní (Bulharská pravoslavná církev) - 85 %
  • muslimové-sunnité - 13 %
  • judaismus - 0,8 %
  • katolíci - 0,5 %







  • Poslední aktualizace: 20.11.2011



    Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


    
      Kurzy valut











    Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
    Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
    EditorialEditorial
    Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
    Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
    Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
    Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
    Co očekávat
    v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
    FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
    ´OKNA DO RUSKA´

    Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

    Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
    O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



    Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz