i-RU.CZ - Info Office Uzbekistán
Čeští představitelé pogratulovali Tatarstáncům ke 100. výročí TASSR | Vláda tajně schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan | Zeman: Firmy mají zájem o Rusko a Čínu i přes zdejší hysterii | Šeříky kvetly v roce 1945 tak krásně. Prezident Zeman zaslal gratulační dopis prezidentovi Putinovi  | Uskutečnila se mezinárodní online tisková konference ´Moskva - Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti´. (Video) | Budvaru kvůli viru klesá export, do Ruska o desítky procent | Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun | Zacharová varovala Česko před důsledky situace s údajnou ´otravou´ politiků | Moskva vyzvala Prahu k jednáním o Koněvově soše | Před 65 lety startoval český jaderný průmysl | Korona pohledem Východní metafyziky | Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | Masopust: Koronavirus náš obchod s Ruskem nenakazil. (Rozhovor) | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Podnik Škoda JS čelí korupční kauze ve třech zemích, firma vinu popírá | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Podnikatelská mise na Ukrajinu. (9. až 11. března 2020)  | ČEZ: V únoru se uskuteční jednání se zájemci o stavbu jaderného bloku v Česku | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4802 reg.uživatelů, 35278 článků,
1451 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
75 let od Vítězství

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>
Domů >>> Info-office: Uzbekistán

Info Office regionuUzbekistán           ...>>>   Přejít na ruskou verzi... >>>      

Zprávy (309)
Analytika (95)
Nabídky (1)
Poptávky (4)
Odkazy (6)







Našli jste chybu?


Navštíveno od 24.6.2009 - 23083 x
(13100 x)




Centrální Asie

Republika Uzbekistán
(O‘zbekiston Respublikasi)


Odkazy:
Parliament.gov.uz/ - Prezident Republiky Uzbekistán
Gov.uz/ru/ - Oficiální weby vládních orgánů a organizací Uzbekistánu
Senat.gov.uz/ - Senát Republiky Uzbekistán
Parliament.gov.uz/ - Zákonodární komora Olij Mažlisu Republiky Uzbekistán
MFA.uz/ - MZV Republiky Uzbekistán
Mfer.uz - Ministerstvo zahraničních styků, investic a ekonomiky Republiky Uzbekistán
MZV.cz/tashkent - Velvyslanectví ČR v Uzbekistánu
Press-service.uz - Tisková služba Prezidenta Republiky Uzbekistán
Customs.uz/ - Státní celní výbor Uzbekistánu (ru)
Uzinfoinvest.uz - Podpora MSP v Uzbekistánu (en/ru)
Uzreport.com - Státní informační agentura Uzbekistánu. Zprávy z ekonomiky, financí, kultury ap.
Promzona.uz - Specializovaný portál kde mohou zájemci o export do Uzbekistánu nebo o import zboží z Uzbekistánu v ruštině zveřejňovat své nabídky


Uzbekistán (ofic. Uzbekistánská republika, uzbecky: O´zbekiston Respublikasi) je vnitrozemský stát ve střední Asii. Sousedy jsou na jihu Afghánistán a Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán. Zamě byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu, nezávislost získala v roce 1991.

Přírodní podmínky :
Území Uzbekistánu je různorodé. Velké části této země jsou málo vhodné pro život: pustiny, stepy a hory. Města Uzbekistánu, kolem nichž je soustředěn život země, leží v údolích řek.
Pro Uzbekistán je charakterná přítomnost velkých přírodních zrojů zaprášení atmosféry, jako je poušť Karalkum a Kyzylkum s častými prachovými bouřemi. V posledních letech se přidalo vyschlé Aralské moře.

Podnebí :
Podnebí je horké, extrémně suché, ostře kontinentální, což se projevuje ve velkých rozdílech denních, nočních, letních a zimních teplot.

Nerostné suroviny :
Na území Uzbekistánu byl objeven rozsáhlý komplex nerostných surovin, který zahrnuje asi 100 druhů minerálních surovin, z nichž se již 60 uplatňuje v národním hospodářství.
Podle potrvrzených rezerv nerostných surovin jako zlato, uran, měď, přírodní plyn, wolfram, draselná sůl, fosfority, kaolíny, Uzbekistán zaujímá vedoucí příčku nejen v SNS, ale i na celém světě.

Ekonomika :
Uzbekistán je čtvrtý největší producent a druhý největší vývozce bavlny a sedmý producent zlata na světě. Je také významný producent zemního plynu, uhlí, mědi, oleje, stříbra, a uranu. Objem šedé ekonomiky se odhaduje na 40 až 50% HDP.

Hlavní exportní příjmy pocházejí z vývozu zlata a bavlny. Přes pokračující úsilí o překonání následků monokulturního pěstování byvlny, zůstává uzbecké zemědělství na ní z velké části soustředěno. Výroba bavlny od roku 1991 klesla o 35 %. Uzbekistán je nyní 5. největším světovým vývozcem bavlny a jejím 6. největším světovým producentem.

Podle oficiálních statistik , Uzbekistán vykazoval po dobu několika let do r.2012 růst HDP o více než 8 %, tažen především státními investicemi a příznivým exportním prostředím. Růst HDP je po roce 2013 v důsledku snížení vývozních cen a kvůli pokračující evropské recesi nižší.

Průmysl :
Současný Uzbekistán je nejvíce průmyslově rozvinutou zemí v centrálním regionu. Ve struktuře HDP má značný podíl zemědělství - 38 %, 26 % připadá na průmysl, 36 % sféře služeb. Rychle se rozvíjel dřevozpracující a papírenský průmysl, poté strojírenství a zpracování kovů, na třetím místě výroba spotřebního zboží.

Chemický a petrochemický průmysl :
Na podíl chemického a petrochemického průmyslu připadá 5,5% celkové průmyslové produkce. Zahrnuje 4 odvětví: základní chemii, petrochemickou výrobu, mikrobiologickou a chemicko-farmaceutickou výrobu.

Strojírenství :
Široce rozvinuté strojírenství je základem technické obnovy všech odvětví hospodářství. Vedoucí roli patří zemědělskému strojírenství. V republice je více jak 300 strojírenských a kovoobráběcích podniků.
Vyrobní syndikát ´Taškentskij traktornyj zavod´, ´Uzbekselmaš´, ´Tašcelmaš´, ´Čirčikselmaš´. Společně s jihokorejskou společností ´Daewoo´ byl postaven podnik ´UzDeuAvto´ ve městě Asaka, v Ferganské dolině.
V Taškentu je jeden z největších leteckých podniků, v SNS jediný výrobce vojenského dopravního letadla IL-76.

Lehký a textilní průmysl :
Na formování a rozvoji průmyslového komplexu Uzbekistánu se velkou měrou podílel lehký a textilní průmysl. Jde o velký mnohoodvětvový industriální komplex s vysokým stupněm vybavenosti výroby.
Lehký průmysl zahrnuje: výrobu bavlny - vlákna, bavlněných a hedvábných nití, hedvábí - polotovaru, vlákna kenafa, punčochářských výrobků, úpletů, obuvi atd. K lehkému průmyslu patří také výroba koberců, galanterních výrobků, porcelánového a kameninového nádobí.

Stavebnictví :
Růst stavební výroby zaznamenaný v roce 2006 pokračoval i v roce 2007. Došlo i ke značnému oživení soukromé výstavby bytů a domů a to nejen v Taškentu a větších městech, ale i na venkově.

Energetika :
Energetická vybavenost Uzbekistánu se pohybuje nad světovým průměrem. Efektivnost využití energetických zdrojů je velice nízká.
V současné době je hlavním zdrojem energie - zemní plyn, který představuje 80% tepelně - energetické bilance Uzbekistánu.
Ropa představuje 16% podíl na tepelně - energetické bilanci Uzbekistánu. Ropněplynárenský sektor ovládá monopolně Národní holdingová společnost ´Uzbekněftěgaz´. Tato společnost je 8. největším producentem zemního plynu na světě.
Hydroenergetické zdroje spočívají ve dvou říčních systémech - Amudarji a Syrdarji. Většina vodních elektráren je vybudována na řece Syrdarji a jejích přítocích.
Uhelné a hydroenergetické zdroje se podíleji na uzbecké tepelně energetické bilancí zhruba 5%. Biomasa představuje další energetický zdroj Uzbekistánu. Patří sem hlavně stonky bavlníku a třtiny.
Uzbekistán disponuje značnými zdroji geotermální energie. Zatím není využíván.

Zěmědělství :
Zemědělství je stále velice významným odvětvím uzbeckého hospodářství. Nejvýznamnějšími agrárními oblastmi Uzbekistánu jsou Samarkandská, Taškentská, Bucharská, Andižanská, Kaškadyrnská, Ferganská.
Rostlinná produkce: obilí, surová bavlna, brambory, zelenina, tykvoviny, ovoce, vinná réva, rýže, kukuřice na zrno se zvyšuje.
Živočišná výroba: hovězí dobytek, prasata, ovce a kozy, drůbež
Výroba živočišné produkce: maso živé váhy, mléko, vejce, vlna, karakul (=perzián), hedvábný kokon
Uzbekistán je třetím největším výrobce hedvábí na světě (po Číně a Indii).
Uzbekistán přijal v nedávné době plán na zvýšení počtu kusů hovězího dobytka, ovcí a koz.


Zahraniční obchod :
Zahraniční obchod Uzbecké republiky má od r. 2003 rostoucí tendenci. Nastalo oteplení ve vztazích s Ruskem, což se projevilo růstem vzájemného obratu i růstem obratu s ostatními zeměmi SNS.
Uzbekistán v roce 2007 obchodoval se 157 zeměmi. Největší dynamiku v průběhu roku 2007 zaznamenal obchod se Švýcarskem, Francií a Afghánistánem.
Největším zahraničně obchodním partnerem Uzbekistánu je Rusko.
Dálšími zahraničně-obchodními partnery jsou: Kazachstán, Ukrajina, Turecko, Čína, ze zemí EU - Německo, Francie, VB, Lotyšsko, Rakousko, Nizozemí, Belgie a ČR.
Struktura uzbeckého vývozu: vývoz energonosičů a ropných produktů (zemní plyn), bavlněné vlákno, barevné a železné kovy, stroje a zařízení (v podstatě automobily UZDAEWOO), potravinářské zboží - nezpracované ovoce a zelenina.
Uzbecký import: stroje a zařízení, chemické výrobky a plasty, barevné a železné kovy, potraviny, služby, energetické suroviny.

Česko-Uzbecká ekonomická spolupráce :
Dovoz z Uzbekistánu je trvale nízký.
Perspektivní pro české exportéry jsou dodávky do odvětví, jejichž rozvoj je uzbeckou vládou považován za prioritní (chemický a petrochemický průmysl, farmaceutický průmysl, průmysl stavebních hmot, zpracovatelský průmysl).
V letošním roce by se měl uskutečnit dovoz prvních osobních automobilů zn. Škoda.

Doprava :
Uzbekistán má k nejbližším mořím (Černé, Arabské, Baltické moře) přístup pouze přes teritoria dvou dalších států, suchozemská doprava je pro něj proto mimořádně důležitá. Po Kazachstánu má nejrozvinutější dopravní infrastrukturu (železniční, automobilovou, leteckou, říční a potrubní).
Nejvýznamějším druhem dopravy je železniční doprava. Je státně monopolizována a uskutečňuje ji státní společnost ´Uzbekiston Temir Yullari´, která patří mezi nevětší podniky ve Střední Asii.
Celkové délka železničních tratí představuje 3 986 km. Železničí tratě se postupně elektrifikují. Technická úroveň je však stále nízká.
Automobilová doprava přepraví nejvíce nákladů, v horských je nezastupitelná. Asfaltované cesty jsou soustředěny převážně v Taškentské oblasti a Ferganské dolině.
Letecká doprava: Uzbecká národní letecká společnost ´Uzbekiston Havo Yullari ´ zajišťuje letecké spojení na 10 místních linkách, a přímá letecká spojení z Taškentu do 18 měst Evropy. Česká republika nemá přímé letecké spojení Taškentem.
Vodní dopravu tvoří hlavně Amudarjinská paroplavba, menším podílem se účastní Syrdarjinská paropalvba. Vodní doprava na Aralském moři prakticky zanikla z důvodů jeho vysychání.

Turismus :
Uzbekistán disponuje kolosálním turistickým potenciálem. Země je považována za jedno z center turizmu nejen v Centrální Asii, ale i na celém světě. V pro turisty nejpřitažlivějších městech, přes která vedla v minulosti Velká hedvábná stezka, spojující Čínu se zeměmi Evropy, se nachází velké množství architektonických památek různých historických epoch: Samarkand, Buchara, Chiva, Šachrisabz, Kokand, Termez.

Členství v zahraničních organizacích :
Uzbekistán je členem OSN, UNESCO, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), MMF, SNS, Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) a řady dalších mezinárodních a regionálních organizací.

Vysoké školy :
Příprava odborníků s vysokoškolským vzděláním probíhá na 64 vysokých školách - univerzitách, institutech a jiných vzdělávacích zařízeních vysoké školy.
  • Vědecká a vzdělávací síť Uzbekistánu
  • Vzdělání v Republice Uzbekistán
  • Státní univerzita Uzbekistánu
  • Taškentská státní ekonomická univerzita

    Kontakty:
    TPP - Republiky Uzbekistán
    UZINFOINVEST (en)
    Průmyslový veletrh a kooperační burza Uzbekistánu
    Podniky - Podnikové-informační zdroje

    Použité textové zdroje :
    wikipedia.org, ru.wikipedia.org, HedvabnaStezka.cz, businessinfo.cz, panasia.ru, uzintour.com, geosite.com.ru - vč.odkazů evedených výše.



  • V místě:  30.05.2020, 11:08
    Praha:    30.05.2020, 07:08


    Гидрометцентр России




    Mapy a statistika:

    Google Maps    



    Počet obyvatel:
    32 000 000 obyv. (2018)
    28 000 000 (2010)

    Administrativní centrum:
    Taškent 2 205 000 obyv. (2010)

    Prezident:
    Islam Karimov
    Předseda vlády:
    Šavkat Mirzijajev

    Státní svátek:
    1. září - Den nezávislosti

    Tel. kód: +998
    Poštovní index : 100000 Taškent
    Mezin. automob. značka: UZ

    Peněžní jednotka: sum (UZS)
    Počet obyvatel:29 994 600 (2013)
    Rozloha : 447 400 km² (z toho 5% vodní plocha)

    Hustota zalidnění: 62,5 ob. / km² (2010)
    Podíl měst. obyv.: 51 %
    Většina obyvatelstva žije ve Ferganské dolině, hlavním městě Taškentu a Taškentské oblasti, zatímco rozsáhlé oblasti ve středu a na západě země jsou prakticky neobydlené.

    Územní struktura:
    Uzbekistán je administrativně členěn na 12 oblastí (oblast – viloyat). Jsou to Andižanská, Bucharská, Džizacká, Ferganská, Chorézmská,Kaškadarjinská, Navojská, Namanganská, Samarkandská, Surchardarjinská, Syrdarjinská, Taškentská + hlavní město Taškent. Zahrnuje též autonomní Republiku Karakalpakstan s vlastní vládou a parlamentem, hlavní město Nukus.
    V Uzbekistánu je registrováno celkem 120 měst a 115 sídlišť městského typu, kde žije celkem 9,4 miliónu osob, což je 37% celkového počtu obyvatel. Ostatní obyvatelstvo žije v kyšlacích a aulech (sídliště vesnického typu).

    Velká města:
    Taškent 2 220 000 obyv. (2014), 2.205.000 obyv. (2010)
    Namangan 441.300 obyv. (2014), 433 400 obyv. (2009)
    Samarkand
    399.600 (2014), 394.300 obyv. (2009)
    Andižan 373.800 (2014), 370.500 obyv. (2009)
    Nukus 271.400 (2014), 274.200 obyv. (2009)
    Buchara 266 300 obyv. (2009)
    Karši 233 900 obyv. (2009)
    Fergana 231 200 obyv. (2009)
    Čísla uvádí jen registrované obyvatelstvo. Skutečnost je podstatně vyšší, zejména v Taškentu.
    Jazyky: uzbečtina (úřední) 74.3%, ruština 14.2%, tádžičtina 4.4%, jiné 7.1%

    Národnostní složení :
  • Uzbekové (80 %)
  • Rusové (5,5 %)
  • Tádžikové (5 %)
  • Kazaši (3 %)
  • Karakalpakové (2,5 %)
  • Tataři (1,5 %)
  • ostatní

    Náboženství: muslimové 88% (převážně sunnité), pravoslavní 9%, jiní 3%





  • Poslední aktualizace: 08.04.2019



    Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


       Generální partner i-RU.CZ

    Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k. je generálním partnerem serveru od r. 2003

      Významní partneři i-RU.CZ

    EGAP, a.s.

    ČEB, a.s.




      Kurzy valut











    Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
    Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
    EditorialEditorial
    Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
    Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
    Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
    Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
    Co očekávat
    v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
    FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
    ´OKNA DO RUSKA´

    Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

    Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
    O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



    Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz