i-RU.CZ - Info Office Uzbekistán
Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | České oficiální účastí na veletzích v Rusku v roce 2019 | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | Proč jsou vozy Škoda smontované v Nižním Novgorodě dodávány do ČR? (S. Stupar pro RIA NOVOSTI - 1. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Vztahy mezi Českou republikou a Ruskem by měly být lepší, říká Vondráček | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Komora SNS - Business den Ruské federace na MSV v Brně (02.10.2018) | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Komora SNS - Business den Běloruska na MSV v Brně (03.10.2018) | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Slovenská delegace na Jaltinském ekonomickém fóru na Krymu (Izvestia) | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | 21. sněm Komory pro země SNS. Ze zprávy představenstva (FOTO) | Aircraft Industries loni utržil 1,9 miliardy korun a prodal 11 letadel do Ruska a jedno do Indonésie | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | V Minsku se uskuteční 10. zasedání česko-běloruské Smíšené komise | Projevy na banketu u příležitosti Dne vítězství 9 května 2018 na ruském velvyslanectví v Praze | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Za nejchutnější pivo světa označilo 44% ruských turistů - to v Čechách | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Vydání Nikulina byla chyba, prohlásil Zeman – Novinky.cz | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Pozor - přeregistrace odběratelů bezplatného Newsletteru iRUCZ. (GDPR - změna v ZASÍLÁNÍ)  | ČTK: Remek očekával, že bude mít české následovníky (Video) | Český ministr zahraničí M. Stropnický pro zachování protiruských sankcí | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | TOP-100 nejčtenějších článků na iRUCZ v roce 2017 | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Co je česko-ruské a co rusko-české. Jak můžeme pomoci? Editorial  | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | I. zasedání diskuzního Česko-ruského fóra se uskuteční v květnu v Praze. Ruský koordinátor | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | Kdo dostaví Temelín? České strojírenské firmy nezvládají mnohem lehčí zakázky | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Důležité setkání prezidenta Putina s německými průmyslníky a podnikateli v Soči. Konec sankcím? | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | Na Výstavišti v Brně připravují ´Den ruských regionů´ (10. 10. 2017)  | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | Ruská firma chce v Prostějově postavit továrnu na potisk obalů. Investice za 2,6 miliardy | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4769 reg.uživatelů, 32685 článků,
1433 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>
Domů >>> Info-office: Uzbekistán

Info Office regionuUzbekistán           ...>>>   Přejít na ruskou verzi... >>>      

Zprávy (250)
Analytika (54)
Nabídky (1)
Poptávky (4)
Odkazy (6)







Našli jste chybu?


Navštíveno od 24.6.2009 - 21179 x
(11907 x)




Centrální Asie

Republika Uzbekistán
(O‘zbekiston Respublikasi)


Odkazy:
Parliament.gov.uz/ - Prezident Republiky Uzbekistán
Gov.uz/ru/ - Oficiální weby vládních orgánů a organizací Uzbekistánu
Senat.gov.uz/ - Senát Republiky Uzbekistán
Parliament.gov.uz/ - Zákonodární komora Olij Mažlisu Republiky Uzbekistán
MFA.uz/ - MZV Republiky Uzbekistán
Mfer.uz - Ministerstvo zahraničních styků, investic a ekonomiky Republiky Uzbekistán
MZV.cz/tashkent - Velvyslanectví ČR v Uzbekistánu
Press-service.uz - Tisková služba Prezidenta Republiky Uzbekistán
Customs.uz/ - Státní celní výbor Uzbekistánu (ru)
Uzinfoinvest.uz - Podpora MSP v Uzbekistánu (en/ru)
Uzreport.com - Státní informační agentura Uzbekistánu. Zprávy z ekonomiky, financí, kultury ap.
Promzona.uz - Specializovaný portál kde mohou zájemci o export do Uzbekistánu nebo o import zboží z Uzbekistánu v ruštině zveřejňovat své nabídky


Uzbekistán (ofic. Uzbekistánská republika, uzbecky: O´zbekiston Respublikasi) je vnitrozemský stát ve střední Asii. Sousedy jsou na jihu Afghánistán a Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán. Zamě byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu, nezávislost získala v roce 1991.

Přírodní podmínky :
Území Uzbekistánu je různorodé. Velké části této země jsou málo vhodné pro život: pustiny, stepy a hory. Města Uzbekistánu, kolem nichž je soustředěn život země, leží v údolích řek.
Pro Uzbekistán je charakterná přítomnost velkých přírodních zrojů zaprášení atmosféry, jako je poušť Karalkum a Kyzylkum s častými prachovými bouřemi. V posledních letech se přidalo vyschlé Aralské moře.

Podnebí :
Podnebí je horké, extrémně suché, ostře kontinentální, což se projevuje ve velkých rozdílech denních, nočních, letních a zimních teplot.

Nerostné suroviny :
Na území Uzbekistánu byl objeven rozsáhlý komplex nerostných surovin, který zahrnuje asi 100 druhů minerálních surovin, z nichž se již 60 uplatňuje v národním hospodářství.
Podle potrvrzených rezerv nerostných surovin jako zlato, uran, měď, přírodní plyn, wolfram, draselná sůl, fosfority, kaolíny, Uzbekistán zaujímá vedoucí příčku nejen v SNS, ale i na celém světě.

Ekonomika :
Uzbekistán je čtvrtý největší producent a druhý největší vývozce bavlny a sedmý producent zlata na světě. Je také významný producent zemního plynu, uhlí, mědi, oleje, stříbra, a uranu. Objem šedé ekonomiky se odhaduje na 40 až 50% HDP.

Hlavní exportní příjmy pocházejí z vývozu zlata a bavlny. Přes pokračující úsilí o překonání následků monokulturního pěstování byvlny, zůstává uzbecké zemědělství na ní z velké části soustředěno. Výroba bavlny od roku 1991 klesla o 35 %. Uzbekistán je nyní 5. největším světovým vývozcem bavlny a jejím 6. největším světovým producentem.

Podle oficiálních statistik , Uzbekistán vykazoval po dobu několika let do r.2012 růst HDP o více než 8 %, tažen především státními investicemi a příznivým exportním prostředím. Růst HDP je po roce 2013 v důsledku snížení vývozních cen a kvůli pokračující evropské recesi nižší.

Průmysl :
Současný Uzbekistán je nejvíce průmyslově rozvinutou zemí v centrálním regionu. Ve struktuře HDP má značný podíl zemědělství - 38 %, 26 % připadá na průmysl, 36 % sféře služeb. Rychle se rozvíjel dřevozpracující a papírenský průmysl, poté strojírenství a zpracování kovů, na třetím místě výroba spotřebního zboží.

Chemický a petrochemický průmysl :
Na podíl chemického a petrochemického průmyslu připadá 5,5% celkové průmyslové produkce. Zahrnuje 4 odvětví: základní chemii, petrochemickou výrobu, mikrobiologickou a chemicko-farmaceutickou výrobu.

Strojírenství :
Široce rozvinuté strojírenství je základem technické obnovy všech odvětví hospodářství. Vedoucí roli patří zemědělskému strojírenství. V republice je více jak 300 strojírenských a kovoobráběcích podniků.
Vyrobní syndikát ´Taškentskij traktornyj zavod´, ´Uzbekselmaš´, ´Tašcelmaš´, ´Čirčikselmaš´. Společně s jihokorejskou společností ´Daewoo´ byl postaven podnik ´UzDeuAvto´ ve městě Asaka, v Ferganské dolině.
V Taškentu je jeden z největších leteckých podniků, v SNS jediný výrobce vojenského dopravního letadla IL-76.

Lehký a textilní průmysl :
Na formování a rozvoji průmyslového komplexu Uzbekistánu se velkou měrou podílel lehký a textilní průmysl. Jde o velký mnohoodvětvový industriální komplex s vysokým stupněm vybavenosti výroby.
Lehký průmysl zahrnuje: výrobu bavlny - vlákna, bavlněných a hedvábných nití, hedvábí - polotovaru, vlákna kenafa, punčochářských výrobků, úpletů, obuvi atd. K lehkému průmyslu patří také výroba koberců, galanterních výrobků, porcelánového a kameninového nádobí.

Stavebnictví :
Růst stavební výroby zaznamenaný v roce 2006 pokračoval i v roce 2007. Došlo i ke značnému oživení soukromé výstavby bytů a domů a to nejen v Taškentu a větších městech, ale i na venkově.

Energetika :
Energetická vybavenost Uzbekistánu se pohybuje nad světovým průměrem. Efektivnost využití energetických zdrojů je velice nízká.
V současné době je hlavním zdrojem energie - zemní plyn, který představuje 80% tepelně - energetické bilance Uzbekistánu.
Ropa představuje 16% podíl na tepelně - energetické bilanci Uzbekistánu. Ropněplynárenský sektor ovládá monopolně Národní holdingová společnost ´Uzbekněftěgaz´. Tato společnost je 8. největším producentem zemního plynu na světě.
Hydroenergetické zdroje spočívají ve dvou říčních systémech - Amudarji a Syrdarji. Většina vodních elektráren je vybudována na řece Syrdarji a jejích přítocích.
Uhelné a hydroenergetické zdroje se podíleji na uzbecké tepelně energetické bilancí zhruba 5%. Biomasa představuje další energetický zdroj Uzbekistánu. Patří sem hlavně stonky bavlníku a třtiny.
Uzbekistán disponuje značnými zdroji geotermální energie. Zatím není využíván.

Zěmědělství :
Zemědělství je stále velice významným odvětvím uzbeckého hospodářství. Nejvýznamnějšími agrárními oblastmi Uzbekistánu jsou Samarkandská, Taškentská, Bucharská, Andižanská, Kaškadyrnská, Ferganská.
Rostlinná produkce: obilí, surová bavlna, brambory, zelenina, tykvoviny, ovoce, vinná réva, rýže, kukuřice na zrno se zvyšuje.
Živočišná výroba: hovězí dobytek, prasata, ovce a kozy, drůbež
Výroba živočišné produkce: maso živé váhy, mléko, vejce, vlna, karakul (=perzián), hedvábný kokon
Uzbekistán je třetím největším výrobce hedvábí na světě (po Číně a Indii).
Uzbekistán přijal v nedávné době plán na zvýšení počtu kusů hovězího dobytka, ovcí a koz.


Zahraniční obchod :
Zahraniční obchod Uzbecké republiky má od r. 2003 rostoucí tendenci. Nastalo oteplení ve vztazích s Ruskem, což se projevilo růstem vzájemného obratu i růstem obratu s ostatními zeměmi SNS.
Uzbekistán v roce 2007 obchodoval se 157 zeměmi. Největší dynamiku v průběhu roku 2007 zaznamenal obchod se Švýcarskem, Francií a Afghánistánem.
Největším zahraničně obchodním partnerem Uzbekistánu je Rusko.
Dálšími zahraničně-obchodními partnery jsou: Kazachstán, Ukrajina, Turecko, Čína, ze zemí EU - Německo, Francie, VB, Lotyšsko, Rakousko, Nizozemí, Belgie a ČR.
Struktura uzbeckého vývozu: vývoz energonosičů a ropných produktů (zemní plyn), bavlněné vlákno, barevné a železné kovy, stroje a zařízení (v podstatě automobily UZDAEWOO), potravinářské zboží - nezpracované ovoce a zelenina.
Uzbecký import: stroje a zařízení, chemické výrobky a plasty, barevné a železné kovy, potraviny, služby, energetické suroviny.

Česko-Uzbecká ekonomická spolupráce :
Dovoz z Uzbekistánu je trvale nízký.
Perspektivní pro české exportéry jsou dodávky do odvětví, jejichž rozvoj je uzbeckou vládou považován za prioritní (chemický a petrochemický průmysl, farmaceutický průmysl, průmysl stavebních hmot, zpracovatelský průmysl).
V letošním roce by se měl uskutečnit dovoz prvních osobních automobilů zn. Škoda.

Doprava :
Uzbekistán má k nejbližším mořím (Černé, Arabské, Baltické moře) přístup pouze přes teritoria dvou dalších států, suchozemská doprava je pro něj proto mimořádně důležitá. Po Kazachstánu má nejrozvinutější dopravní infrastrukturu (železniční, automobilovou, leteckou, říční a potrubní).
Nejvýznamějším druhem dopravy je železniční doprava. Je státně monopolizována a uskutečňuje ji státní společnost ´Uzbekiston Temir Yullari´, která patří mezi nevětší podniky ve Střední Asii.
Celkové délka železničních tratí představuje 3 986 km. Železničí tratě se postupně elektrifikují. Technická úroveň je však stále nízká.
Automobilová doprava přepraví nejvíce nákladů, v horských je nezastupitelná. Asfaltované cesty jsou soustředěny převážně v Taškentské oblasti a Ferganské dolině.
Letecká doprava: Uzbecká národní letecká společnost ´Uzbekiston Havo Yullari ´ zajišťuje letecké spojení na 10 místních linkách, a přímá letecká spojení z Taškentu do 18 měst Evropy. Česká republika nemá přímé letecké spojení Taškentem.
Vodní dopravu tvoří hlavně Amudarjinská paroplavba, menším podílem se účastní Syrdarjinská paropalvba. Vodní doprava na Aralském moři prakticky zanikla z důvodů jeho vysychání.

Turismus :
Uzbekistán disponuje kolosálním turistickým potenciálem. Země je považována za jedno z center turizmu nejen v Centrální Asii, ale i na celém světě. V pro turisty nejpřitažlivějších městech, přes která vedla v minulosti Velká hedvábná stezka, spojující Čínu se zeměmi Evropy, se nachází velké množství architektonických památek různých historických epoch: Samarkand, Buchara, Chiva, Šachrisabz, Kokand, Termez.

Členství v zahraničních organizacích :
Uzbekistán je členem OSN, UNESCO, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), MMF, SNS, Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) a řady dalších mezinárodních a regionálních organizací.

Vysoké školy :
Příprava odborníků s vysokoškolským vzděláním probíhá na 64 vysokých školách - univerzitách, institutech a jiných vzdělávacích zařízeních vysoké školy.
  • Vědecká a vzdělávací síť Uzbekistánu
  • Vzdělání v Republice Uzbekistán
  • Státní univerzita Uzbekistánu
  • Taškentská státní ekonomická univerzita

    Kontakty:
    TPP - Republiky Uzbekistán
    UZINFOINVEST (en)
    Průmyslový veletrh a kooperační burza Uzbekistánu
    Podniky - Podnikové-informační zdroje

    Použité textové zdroje :
    wikipedia.org, ru.wikipedia.org, HedvabnaStezka.cz, businessinfo.cz, panasia.ru, uzintour.com, geosite.com.ru - vč.odkazů evedených výše.



  • V místě:  22.01.2019, 19:26
    Praha:    22.01.2019, 15:26


    Гидрометцентр России




    Mapy a statistika:

    Google Maps    



    Počet obyvatel:
    28 000 000 obyv. (2010)
    Administrativní centrum:
    Taškent 2 205 000 obyv. (2010)

    Prezident:
    Islam Karimov
    Předseda vlády:
    Šavkat Mirzijajev

    Státní svátek:
    1. září - Den nezávislosti

    Tel. kód: +998
    Poštovní index : 100000 Taškent
    Mezin. automob. značka: UZ

    Peněžní jednotka: sum (UZS)
    Počet obyvatel:29 994 600 (2013)
    Rozloha : 447 400 km² (z toho 5% vodní plocha)

    Hustota zalidnění: 62,5 ob. / km² (2010)
    Podíl měst. obyv.: 51 %
    Většina obyvatelstva žije ve Ferganské dolině, hlavním městě Taškentu a Taškentské oblasti, zatímco rozsáhlé oblasti ve středu a na západě země jsou prakticky neobydlené.

    Územní struktura:
    Uzbekistán je administrativně členěn na 12 oblastí (oblast – viloyat). Jsou to Andižanská, Bucharská, Džizacká, Ferganská, Chorézmská,Kaškadarjinská, Navojská, Namanganská, Samarkandská, Surchardarjinská, Syrdarjinská, Taškentská + hlavní město Taškent. Zahrnuje též autonomní Republiku Karakalpakstan s vlastní vládou a parlamentem, hlavní město Nukus.
    V Uzbekistánu je registrováno celkem 120 měst a 115 sídlišť městského typu, kde žije celkem 9,4 miliónu osob, což je 37% celkového počtu obyvatel. Ostatní obyvatelstvo žije v kyšlacích a aulech (sídliště vesnického typu).

    Velká města:
    Taškent 2 220 000 obyv. (2014), 2.205.000 obyv. (2010)
    Namangan 441.300 obyv. (2014), 433 400 obyv. (2009)
    Samarkand
    399.600 (2014), 394.300 obyv. (2009)
    Andižan 373.800 (2014), 370.500 obyv. (2009)
    Nukus 271.400 (2014), 274.200 obyv. (2009)
    Buchara 266 300 obyv. (2009)
    Karši 233 900 obyv. (2009)
    Fergana 231 200 obyv. (2009)
    Čísla uvádí jen registrované obyvatelstvo. Skutečnost je podstatně vyšší, zejména v Taškentu.
    Jazyky: uzbečtina (úřední) 74.3%, ruština 14.2%, tádžičtina 4.4%, jiné 7.1%

    Národnostní složení :
  • Uzbekové (80 %)
  • Rusové (5,5 %)
  • Tádžikové (5 %)
  • Kazaši (3 %)
  • Karakalpakové (2,5 %)
  • Tataři (1,5 %)
  • ostatní

    Náboženství: muslimové 88% (převážně sunnité), pravoslavní 9%, jiní 3%





  • Poslední aktualizace: 07.05.2017



    Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


       Generální partner i-RU.CZ



      Významní partneři i-RU.CZ


    EGAP, a.s.



    KVS Ekodivize je partnerem i-RU.CZ od r.2006


      Kurzy valut











    Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
    Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
    EditorialEditorial
    Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
    Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
    Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
    Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
    Co očekávat
    v roce 2018 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
    FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
    ´OKNA DO RUSKA´

    Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

    Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
    O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



    Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz