i-RU.CZ - Jak se volí běloruský samovládce. Prezidentské volby budou 19.března 2006
Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Vztahy mezi Českou republikou a Ruskem by měly být lepší, říká Vondráček | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Komora SNS - Business den Ruské federace na MSV v Brně (02.10.2018) | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Komora SNS - Business den Běloruska na MSV v Brně (03.10.2018) | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Slovenská delegace na Jaltinském ekonomickém fóru na Krymu (Izvestia) | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | 21. sněm Komory pro země SNS. Ze zprávy představenstva (FOTO) | Aircraft Industries loni utržil 1,9 miliardy korun a prodal 11 letadel do Ruska a jedno do Indonésie | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | V Minsku se uskuteční 10. zasedání česko-běloruské Smíšené komise | Projevy na banketu u příležitosti Dne vítězství 9 května 2018 na ruském velvyslanectví v Praze | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Za nejchutnější pivo světa označilo 44% ruských turistů - to v Čechách | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Vydání Nikulina byla chyba, prohlásil Zeman – Novinky.cz | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Pozor - přeregistrace odběratelů bezplatného Newsletteru iRUCZ. (GDPR - změna v ZASÍLÁNÍ)  | ČTK: Remek očekával, že bude mít české následovníky (Video) | Český ministr zahraničí M. Stropnický pro zachování protiruských sankcí | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | TOP-100 nejčtenějších článků na iRUCZ v roce 2017 | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Co je česko-ruské a co rusko-české. Jak můžeme pomoci? Editorial  | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | I. zasedání diskuzního Česko-ruského fóra se uskuteční v květnu v Praze. Ruský koordinátor | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | Kdo dostaví Temelín? České strojírenské firmy nezvládají mnohem lehčí zakázky | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Důležité setkání prezidenta Putina s německými průmyslníky a podnikateli v Soči. Konec sankcím? | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | Na Výstavišti v Brně připravují ´Den ruských regionů´ (10. 10. 2017)  | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | Ruská firma chce v Prostějově postavit továrnu na potisk obalů. Investice za 2,6 miliardy | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4765 reg.uživatelů, 32531 článků,
1432 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Jak se volí běloruský samovládce. Prezidentské volby budou 19.března 2006


Jak se volí běloruský samovládce

Podle všech dosud známých skutečností zvítězí v běloruských prezidentských volbách opět Alexandr Lukašenko. Navzdory sjednocené opozici, zahraničnímu tlaku i zarputilosti českých žurnalistů, za pomoci spojení nových propagandistických metod s tradičními.

Kdyby světová média zpravovala o porušování lidských práv v Africe se stejným zápalem, s jakým tak činí české noviny v případě Běloruska, jistě by se na černém kontinentu dýchalo už dávno svobodněji.

Není u nás totiž jediné nebulvární tiskoviny, která by na blížící se důležitý den – 19. březen 2006 – nepoukázala alespoň třikrát. Žádný z autorů příslušných článků rovněž neopomněl upozornit na nedávné barevné revoluce; zvláště pak na událost, která jejich rozpuk podnítila – stejně jako nyní v Bělorusku, také tenkrát se na Ukrajině, v Gruzii a Kyrgyzstánu chystaly celostátní volby.

Bělorusko je navíc krajina téměř středoevropská a našinci tudíž blízká. Situaci v ní vytrvale sleduje několik občanských iniciativ, informace přináší též polští příbuzní tamní menšiny a konečně i naši politici si s představiteli běloruské opozice občas zavzpomínají na disidentské časy.

Díky tomu všemu si každý dokáže zběžně přestavit, co se za východní hranicí Polska, Litvy a Lotyšska odehrává.

Stručně zmínit obecné skutečnosti však určitě nezaškodí: od roku 1994 vládne v Bělorusku Alexandr Lukašenko. Pyšní se titulem řádně vybraného prezidenta, západoevropští pozorovatelé ale demokratičnost místních voleb opakovaně zpochybňují. Pro nesrovnalosti při hlasování bylo později jeho zemi zapovězeno i členství v Radě Evropy (1997).

Z pohledu od západu přežívá Bělorusko v mezinárodní izolaci. O to pevnější vazby ovšem udržuje s Putinovým Ruskem. Dohady o plánu na úplné sloučení obou států ostatně dodnes neutichly. Je též povšechně známo, že v Lukašenkově říši přečkaly rozpad východního bloku všechny totalitní pořádky.

Funguje tu cenzura, potlačují se veškeré občanské i opoziční aktivity. Menšinovým skupinám jsou upírána svrchovaná práva a nezávislá média byla téměř vyhubena. V Bělorusku je jako v jediném evropském státě využíván trest smrti (zákony Lotyšska a Albánie jej povolují pouze ve výjimečných případech).

Označení „poslední evropská diktatura“ či „jediný pozůstatek starého totalitarismu“ si tak tato země zaslouží bezpochyby právem. Puristé by pochopitelně našli i výstižnější, méně frázovitá přirovnání. Kupříkladu Ales Bialacki, uprchlý aktivista, jehož práce byla letos na festivalu Jeden svět pochválena cenou Homo homini, připodobnil ovzduší své vlasti k „vojenskému puchu kasárenské izolace“.

Nejznámější z představitelů běloruské opozice – Alexandr Milinkevič – se pak domnívá, že příhodnější metaforou bude spíš starý „socialistický“ kolchoz. V tom mají navenek všichni vše pospolu, ale ve skutečnosti myslí každý jen sám na sebe. Také pro veřejný život zde platí osvědčená sovětská zásada: „Je zakázáno vše, co není výslovně povoleno“.

Naprosto v duchu těchto náčrtů k nám v poslední době doléhají i zvěsti o probíhající předvolební kampani: víme, že Lukašenko by správně již kandidovat vůbec neměl.

Před dvěma lety si však nechal v referendu potvrdit ústavní změnu, aby se mohl stát prezidentem i do třetice. Nyní tak objíždí – za ohromného zájmu všech povolených médií – celou zemi.

V každém hostinci či kulturním domě vychvaluje úspěchy vlastní politiky a nechává se fotografovat s hvězdami místního showbyznysu.

Stoupenci sjednocených opozičních stran, jež v říjnu zvolily za svého vůdce už zmiňovaného Alexandra Milinkeviče, se oproti tomu potkávají toliko na náměstích. Mají vždy pro sebe jen několik desítek minut, než policejní síly jejich srocení rozeženou.

Kolem bytů protirežimně smýšlejících politiků neustále slídí běloruská KGB, vytrvale obtěžující všechny příbuzné dotyčného.

Občas dojde i na násilí – třeba Alexandr Kozulin, jeden z dalších disidentů, kteří se odvážili kandidovat proti Lukašenkovi, byl před dvěma týdny ztlučen agenty tajné služby.

Důvod? Pokoušel se proniknout na shromáždění, kde prezident přednášel svůj agitační projev. Dvanáct opozičních představitelů je za své názory vězněno, desítky studentů byly vyhozeny z univerzit, tisíce lidí dostávají pokuty.

Navzdory tomu pořád nezmizely skupinky občanů, kteří vyzývají ostatní Bělorusy k protestním srocením a demonstracím. Přestože je naděje udolat totalitní režim v nadcházejících volbách opravdu mizivá, spousty lidí se jí doposud nevzdaly.

O čem čeští novináři nepíší

Jestliže nabyl v této chvíli některý ze čtenářů pocitu, že jsou dva předchozí odstavce pojaty příliš černobíle, nezbývá než pochválit jeho podezíravost. K jejich sestavení byly použity výhradně informace, které nabízejí české deníky a zpravodajské agentury.

Ne že by si naši novináři vymýšleli. Vše, co bylo řečeno, je holá pravda. Jako vždy ale i tentokráte rovněž platí, že skutečnost není pouze dvoubarevná. Předně, běloruská opozice se nedokázala sjednotit celá. Proti Alexandru Lukašenkovi kandidují dohromady tři jeho kritici naráz.

Krom Milinkeviče je to též Sergej Gajdukevič, předseda Liberálně-demokratické strany Běloruska, a potom také onen napadený: Alexandr Kozulin, předseda Gromady, jedné z místních sociálnědemokratických stran. Gajdukeviče podporují především bohatí podnikatelé a představení několika polostátních koncernů. Jako jediný z uchazečů zveřejnil ucelený politický program, s plánem reforem pro každé ministerstvo.

Na rozdíl od Milinkeviče nevyzývá Gajdukevič k revoluci, nýbrž k drobným změnám režimu. Alexandr Kozulin je zase typickým populistou – slibuje snadná řešení, o žádných nepříjemných či asociálních opatřeních vůbec nemluví. Ve svém volebním programu se dokonce zavazuje k tomu, že se jako prezident postará o zvýšení reálné mzdy a důchodů do tří let na trojnásobek.

Přestože za Lukašenkova prvního období působil coby rektor Běloruské státní university a v letech 1998–2001 vykonával i funkci ministra, patří dnes k nejhlasitějším kritikům prezidentova panování. Kozulin je také pověstný svou zálibou v provokativním jednání. Před vzpomínaným incidentem například v televizi oznámil, že si hodlá vstup na dané setkání vynutit i silou.

Jeho napadení agenty KGB odvysílalo v přímém přenosu několik zahraničních štábů. Návštěvnost Kozulinových stránek na internetu rázem vzrostla o devět tisíc.

Konečně je tu Alexandr Milinkevič. Česká média si ho zvykla nazývat vůdcem všech demokratických nespokojenců a rovněž začala uvádět jeho jméno v běloruském přepisu – Aljaksandr (ačkoliv Lukašenko byl pokřtěn stejně, jemu ruská podoba jména zůstala).

Faktem je, že Milinkeviče si za společného prezidentského kandidáta zvolila pouze část protirežimních politiků. Důvěru mu ovšem dali téměř všichni delegáti občanských iniciativ. V obou skupinách bychom nicméně našli i nemálo osob, které lze za demokraty označit jen stěží: ke stoupencům Milinkeviče dnes patří například běloruští komunisté, nacionálně smýšlející spolky či rusofilští solitéři typu generála Valerije Fraloua.

Snad právě proto připomíná jeho volební program míchanici neperspektivních a nesplnitelných opatření s demokratizačními reformami: vedle svobody médií, podřízení prezidenta parlamentu a obnovení voleb do místních samospráv totiž Milinkevič slibuje také příspěvek na první dítě ve výši pětapadesát tisíc korun či práci pro každého mladého člověka.

A nyní to nejpodstatnější. V ostrém rozporu s mediálním obrazem v zahraničí není Alexandr Milinkevič v Bělorusku nikterak známou osobností. K jeho registraci do prezidentských voleb bylo předloženo jen o málo víc podpisů, než dokázali sehnat ostatní protilukašenkovští kandidáti. Na Milinkevičovy mítinky se rovněž nikdy nedostavilo přes tři tisíce lidí. Tím však může být na druhou stranu vina i dříve popsaná totalitní atmosféra v zemi.

Lukašenkovy klíče k vítězství

Pouze málo údajů, které by vypovídaly o názorech běloruské společnosti, není zkresleno vládní cenzurou. Přesto se i takové najdou.

Dle výzkumu, který provedl během loňského září prezidentem zrušený Nezávislý institut sociálně-ekonomických a politickým průzkumů (nyní sídlí v litevském vyhnanství), je jenom deset procent dotázaných Bělorusů ochotno podpořit společného kandidáta opozice. Pětačtyřicet procent odpovídajících se potom domnívalo, že by měl zemi vládnout někdo jiný než Lukašenko. Většina tudíž zdejšího autokrata podporuje.

Proč mu však – navzdory zjevné nesvobodě a totalitnímu ovzduší – dávají svou důvěru? Nejvýstižněji dokázal v minulých dnech odpovědět Vincuk Viačorka, předseda opoziční Běloruské lidové fronty: „Režim má k dispozici všechny nástroje, aby takzvané volby dopadly podle jeho představ.“ Čím konkrétně si tedy Alexandr Lukašenko své stoupence získává?

Mezi prvními se logicky vybaví klasické nástroje despotických vládců: kontrola televize a tisku, zneužívání armády, pořádkových a výzvědných složek atd. O tom všem již byla řeč jinde. Méně se už zmiňují způsoby, jimiž kombinuje běloruský režim propagandu takříkajíc tradiční s metodami moderního vymývání mozků. V posledních měsících kupříkladu začaly televizní kanály vysílat nové řady telenovel a oblíbených seriálů. Namísto reklamy jsou pak do filmu vložena agitační okna. V nich se obvykle střídají záběry násilností z Iráku a Afghánistánu s projevy Lukašenkovy samochvály a líčením úspěchů státního hospodářství.

Běloruský prezident dobře ví, že samovládce, který panuje jen za pomoci strachu a lží, se na trůnu nikdy dlouho neudrží. Proto krom nástrojů „standardně diktátorských“ využívá také sociálních argumentů. Bělorusko konečně není žádný poloasijský chudobinec, jak by se mohlo z českého zpravodajství zdát. Zdejší obyvatelstvo se těší nejvyššímu životnímu standardu ze všech republik ve Společenství nezávislých států. Lidé mají zajištěné slušné sociální minimum, senioři se mohou spolehnout na dostatečné důchody.

Ceny plynu jsou dotovány moskevským Gazpromem. Vedle státních škol fungují i elitní, placené vzdělávací instituce a podobně je tomu též ve zdravotnictví. Díky kabelovém připojení je možné chytit vysílání Euronews, satelity nejsou rovněž výjimečné. Krom toho se Alexandr Lukašenko postaral, aby za dvanáct měsíců před volbami vzrostly reálné mzdy o čtyřiadvacet procent.

A ještě ke všemu se podařilo docílit poklesu počtu chudobných na polovinu, zpomalit inflaci a snížit daně. Starším lidem, vychovaným v hubených letech po druhé světové válce, tyto skutečnosti naprosto postačují.

Těm, kteří se nespokojí s levným masem a bramborami, se režim pokouší znechutit opozici. Vedle prvoplánového lhaní se přitom spoléhá v zásadě na dvě strategie: znevažuje protestní hnutí jeho vlastními zbraněmi a zveličuje nepopulární skutečnosti. Pokud jde o první z jmenovaných postupů, poučili se Lukašenkovi lidé z ukrajinského scénáře – uvědomují si, že se opozice po skončení hlasování pokusí vyhlásit volební výsledky za podvržené.

Rozhodli se proto tomuto kroku zabránit stejnou protiakcí: právě před týdnem provedl zvláštní oddíl KGB razii v sídle organizace Partnerství, kde údajně nalezl zfalšované volební průzkumy. Dle předem vyplněných dotazníků měl Alexandr Milinkevič získat 53,7 procent hlasů. Alexandr Lukašenko pak pouze osm procent. Ať už teď hlasování 19. března dopadne jakkoliv, na každou z námitek opozicí bude nahlíženo ve světle tohoto „odhalení“.

Poslední taktika běloruského režimu spočívá v prostém poukazování na nepříliš populární fakta. Zde stačí místnímu obyvatelstvu prostě zdůraznit, jak velké částky jsou opozici posílány ze zahraničí. A jelikož Spojené státy na její podpoře vskutku nešetří, závist se spolehlivě postará o zbytek.

Ani Juščenka nezvolila většina

Alexandra Milinkeviče jsou tudíž rozhodnuti podpořit převážně intelektuálové a mladí lidé. Jejich hlasy ovšem k vítězství nejspíše stačit nebudou. Dle střízlivých odhadů, zveřejněných na konci ledna v emigrantském časopise Belarusian Review, Lukašenka zvolí mírná nadpoloviční většina hlasujících. Milinkeviče si přitom vybere pouze sedmnáct procent populace.

Co bude následovat, to se však předpovědět nedá. Opozice již dnes vyzývá k protestům v ulicích. Ty mohou dopadnout v zásadě trojím způsobem: lidé se vykřičí a zase rozejdou, demonstrace budou potlačeny, anebo se pořádkové milice přidají k nespokojencům. Rozhodující zde bude bezesporu počet účastníků.

„Osobně si myslím, že ta hranice, kdy se to může zvrátit, je tak kolem padesáti tisíc lidí,“ řekl ČTK český vyslanec v Minsku Vladimír Ruml. „Lidé jistě budou chtít vyjádřit své názory, povolební podporu nebo rozčarování. Jejich odhodlání bude zřejmě závislé na volebním výsledku.“ Lukašenkův režim využije nepochybně i provokatérů, kteří se budou snažit vyburcovat davy k agresivitě. Také na reakcích a zkušenosti pořadatelů bude úspěch protestního hnutí záviset.

„Podle mne nedojde po prezidentských volbách 19. března k takovým změnám jako na Ukrajině,“ prozradil běloruský disident Ales Bialacki svůj odhad situace reportérům internetového deníku Aktuálně.cz. „Bude to jenom jedna z etap činnosti, kterou bude opozice provádět. Doufáme, že demokratický blok nepřestane fungovat i po volbách, že to není krátkodobé spojení.“ Už proto netřeba předem věšet hlavu. Vždyť ani na Ukrajině (dle opravených výsledků) nepřesvědčil Viktor Juščenko nadpoloviční většinu spoluobčanů.


Převzato: Literární noviny. Autor Petr Jedlička, studuje historii, sociologii a mezinárodní vztahy - evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně. Je členem redakce LtN, v níž odpovídá za rubriku Zahraničí.
Text vyšel v Literárních novinách 2006-11 na straně 4.
Publikováno online 13.3.2006



Nahoru


  

Zdroj: http://literarky.czPublikováno 13.03.2006

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 143 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
V období leden – září do Běloruska přiteklo 6,1 mld. USD...

20.11.2018

Lukašenko blahopřál patriarchovi Kirilovi k jeho narozeninám

20.11.2018

Nad Čechami zaznamenali jako mraky maskované UFO

19.11.2018



Nejnovější nabídky
Soudní překlady ruského a ukrajinského jazyka. Překlady...

25.10.2018

HLEDÁME ZEDNÍKY / FASÁDNÍKY DO NĚMECKA – AŽ 95.680 Kč/...

30.08.2018

Výrobce vysoce kvalitních a ekologických dětských hraček a...

31.05.2018



Nejnovější poptávky
Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018

Hledají se zájemci o spolupráci s vlastním názorem na...

13.05.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2349
Země se rozpadne na několik států

1839
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

282

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ


EGAP, a.s.

KVS Ekodivize je partnerem i-RU.CZ od r.2006


  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2018+ArchivKalendář výstav, akcí 2018+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2018 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz