Česko usiluje o roli jednoho z hlavních uzlů pro ruský plyn v EU, uvádí Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Podporou Němců v realizaci projektu Severní proud 2 mohou Češi z této role vytlačit Poláky s Američany a zajistit si tranzit modrého paliva do západní a středovýchodní Evropy, vysvětluje list.
Česko se chce stát uzlem pro ruský plyn v Evropské unii, píše Deutsche Wirtschafts Nachrichten.
A Praha kladně hodnotí své šance na úspěch, protože tranzit modrého paliva přes Ukrajinu už není bezpečný. Není to spojeno pouze se situací na východě země, ale i s problémy v infrastruktuře, podotýká autor článku. Ukrajinský ministr energetiky nedávno oznámil, že kvůli špatnému stavu místního plynovodu v roce 2019 stát nedokáže zajistit bezpečný tranzit ruského plynu do Evropy.
V této situaci může Česko sehrát důležitou roli, pokračuje list. Polsko také usiluje o roli hlavního energetického uzlu Evropy a aktivně s Američany vyjednává o dodávkách zkapalněného zemního plynu. V tomto ohledu však Varšava konkuruje Berlínu, Praha může naopak navázat spolupráci s Němci a uzavřít s nimi svérázné spojenectví, vysvětluje autor.
Když USA zpřísnily protiruské sankce tlakem na evropské investory, kteří jsou zapojeni do realizace projektu Severní proud 2, nepřímo se to dotklo i českého energetického trhu. Česko leží v samém srdci Evropy a rozšíření plynovodu probíhajícího přes Baltské moře pouze posílí jeho pozici a také otevře nové možnosti, zejména tranzitu modrého paliva ze severu Německa do zemí západní a středovýchodní Evropy.
Zdálo by se, že v této souvislosti by české orgány měly otevřeně vystupovat za realizaci projektu Severní proud 2, podotýká list.
Žádná vládní prohlášení z Prahy ohledně zpřísnění protiruských sankcí však zatím nezazněla. Jediným momentem, podle kterého lze usuzovat na postoj českých orgánů, je odmítnutí podepsání protestní nóty bývalého slovenského ministra ekonomiky Vazila Hudáka.
V nótě je uvedeno, že rozšíření Severního proudu povede ke zhoršení situace na Ukrajině. Tuto iniciativu podpořilo Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Jan Mládek, český kolega Hudáka, se však domníval, že tato formulace je příliš tvrdá a odmítl dokument podepsat.
Češi se v otázce realizace projektu Severní proud 2 nemůžou otevřeně na stranu Německa a Rakouska postavit kvůli politickým vztahům se Slovenskem a Ukrajinou, vysvětluje autor. Vždyť rozšíření plynovodu se dotkne jejich finančních zájmů. Tranzitem ruského modrého paliva Kyjev ročně vydělává asi dvě miliardy dolarů a Bratislava 400 milionů eur.
Za poslední dva roky se postoj Slovenska v otázce stavby Severního proudu 2 citelně zmírnil, uvádí list. Místní orgány zřejmě došly k závěru, že Němci v jakémkoliv případě mají v úmyslu tento projekt realizovat, a že pro Slováky bude praktičtější z něho "vytáhnout výhodu", než Němcům házet klacky pod nohy.
Češi situaci hodnotí také z pragmatického hlediska. Plyn přicházející přes Baltské moře je pro Německo o 40 % levnější. Přitom ruský Gazprom garantuje dodávky v takovém objemu, který uspokojí energetické potřeby nejen Německa, ale i dalších zemí. Nízké ceny modrého paliva jsou výhodné pro všechny, zdůrazňuje autor. (SPUTNIK)
Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 158 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!
Pokud ne, můžeme to společně vylepšit. Pošlete nám klíčová slova, termíny, o kterých byste chtěli (v souvislosti s tímto článkem) příště číst. Vyplatí se vám to!
Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)
Dnes: 4788 reg.uživatelů, 34336 článků,
Akce Česko ruské spol.
Editorial
Kalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Analýzy, rozbory
FESTIVAL 
irucz.ru sales
