U tohoto článku je možné diskutovat. Chcete-li číst, komentovat, klikněte SEM
EGAP: Pojišťujeme v národním zájmu (rozhovor pro přílohu HN Exportér)
Rozhovor s JUDr. Ing. Janou Ammerlaan, náměstkyní generálního ředitele EGAP
Nedávno jsem se dočetla, že jste nově začali pojišťovat v "národním zájmu". Trochu mě to překvapilo, protože jsem žila v přesvědčení, že jste vždycky pojišťovali v národním zájmu. Nebo se snad mýlím?
To se nemýlíte. Samozřejmě se dá obecně říct, že jako státem vlastněná úvěrová pojišťovna jsme po celou dobu pojišťovali rizika spojená s vývozem českého zboží, služeb a investic v národním zájmu. Protože je přece logicky v národním zájmu, aby se exportéři mohli pouštět do dlouhodobých projektů a prosazovat se i tam, kde tržní vztahy nejsou vyladěny na takovou úroveň jako třeba v Evropské unii.
Export je hybnou silou naší ekonomiky a my se nemůžeme a ani nechceme omezovat jenom na nejvyspělejší trhy, ale chceme jít i do teritorií s poněkud vyšší mírou rizika, že přes všechno vynaložené úsilí a péči někdy nedostaneme zaplaceno. Ale s tím národním zájmem je to trochu jinak. Zákon 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, který upravuje naši činnost, nám až dosud umožňoval pojišťovat pouze vývozce, kteří měli sídlo v České republice. Říká se tomu pojišťování vývozu zboží a služeb národního původu. Novela tohoto zákona, která vstoupila v účinnost 4. září, nám však umožnila přejít na princip podpory vývozu zboží a služeb v národním zájmu.
Ten hlavní rozdíl mezi původem a zájmem je ten, že teď můžeme pojišťovat nejen vývozce se sídlem v ČR, ale za stejných podmínek také jejich zahraniční dceřinné společnosti.
Proč k této změně vůbec došlo?
Protože původní definice nám a našim klientům začínala být poněkud těsná. Kdo chce v dnešní konkurenci uspět, musí nejenom umět nabídnout kvalitu za přijatelnou cenu, ale být taky velmi pružný, aby se dokázal trvale etablovat na zahraničních trzích. A stále častěji to prostě bez trvalé přítomnosti nejde.
Můžete dát nějaký konkrétní příklad?
Při argumentaci v průběhu celého procesu přípravy a schvalování novely zákona jsem nejčastěji uváděla příklad exportéra, pro kterého je mnohem efektivnější vyvážet plechy a v zahraničí ve své dceřiné firmě na trubky je svářet než vyvážet rovnou od nás trubky, protože tak by prostě přepravoval vzduch na velkou vzdálenost. Dalším modelovým příkladem jsou dceřinné společnosti s funkcí obchodních zástupců, které prodávají výrobky svých českých mateřských společností na zahraničních trzích. A podobných případů, kdy se na nás klienti obracejí, jestli bychom neuměli poskytnout pojistnou ochranu jejich společnostem v zahraničí, je celá řada.
Jak bude pojišťování zahraničních dceřiných společností vypadat v praxi?
My budeme se zahraniční dceřinou společností českého exportéra zacházet úplně stejně jako by měla sídlo v České republice. Její dodávky budeme považovat za zboží nebo služby českého původu, což je důležité pro výpočet českého podílu na celkové hodnotě vývozu. Znamená to ale hlavně, že zahraniční dceřiná společnost bude moci v případě zájmu využít jakýkoliv z našich pojistných produktů, nejenom tedy řekněme klasické pojištění proti riziku nezaplacení za dodané zboží či služby, ale taky třeba pojištění bankovní záruky, úvěru na předexportní financování výroby nebo pojištění výrobního rizika.
Celý rozhovor s JUDr. Ing. Janou Ammerlaan, náměstkyní generálního ředitele EGAP - (původně zveřejněný příloze HN Exportér) - viz Odkazy.