i-RU.CZ - Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky
V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | V Minsku se konalo Bělorusko-české byznys fórum  | Předseda Sněmovny Vondráček přijat nejvyššími představiteli Kazachstánu. (Obnoveno) | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | VIII. Slovanské ekonomické fórum se bude konat v Brjansku 18. října 2019  | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | ŽDAS představí na MSV v Brně své produkty pro železniční průmysl a energetiku. K vidění bude digitální dvojče lisu | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Litovelský Papcel zkrachoval. Strojírenské firmě přestaly věřit banky | Pivoňka hovořil o českých plánech hostit ruský festival v Praze | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Ruské banky žalují insolvenčního správce Pilsen Steel, jde jim o miliardy - E15.cz | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Čeští exportéři hledí do budoucna s obavami. Z Ruska však jdou dobré zprávy  | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Expert: Letecké dohody s Ruskem jsou zastaralé a omezující | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Na světě žije přes 350 milionů Slovanů  | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Projev velvyslance A. Zmejevského u příležitosti Dne Ruska (FOTO) | Rosatom bude i nadále dodávat palivo do slovenských jaderných elektráren | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Nízkouhlíkový úspěch Čechů v Biškeku: Vyřešili vytápění města, budou ohřívat i bazén | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Češi sondují šance v moldavském zemědělství  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Kombinát na zpracování zlatých rud za 10 miliard korun postaví v Rusku podnikatel Alexander Nesis a Petr Kellner | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | České oficiální účastí na veletzích v Rusku v roce 2019 | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | Proč jsou vozy Škoda smontované v Nižním Novgorodě dodávány do ČR? (S. Stupar pro RIA NOVOSTI - 1. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4788 reg.uživatelů, 34352 článků,
1440 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky


Budoucnost státní pojišťovací společnosti EGAP je ve spolupráci s komerčními bankami a pojišťovnami.

V rozhovoru pro All for Power její generální ředitel Jan Procházka říká, že státní agentura nemá pojišťovat všechno. To nemohou ani komerční pojišťovny.

„Nemůže to ale fungovat tak, že si komerční finanční instituce vyzobou jen nejlepší rizika, ostatní rizika nechají na exportérech a nám tak zbydou jenom takové ty zkažené třešničky,“ dodává Jan Procházka.

EGAP hodlá dál posilovat své know-how mimo jiné v oblasti energetického exportu. Navzdory problémům, se kterými se potýká dostavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce, zkušenosti z tohoto projektu byly přínosné i pro finančníky. „Jsem rád, že se bankéři a naši pojišťováci díky Mochovcům secvičili, oživili si problematiku takto složitých energetických projektů,“ uvádí šéf české státní pojišťovny.

Státní pojišťovna EGAP patří mezi agentury pro podporu exportu, které najdeme ve všech vyspělých zemích. Jaký druh rizika mají tyto agentury přebírat? Hodně se mluví o tom, že cílem není podporovat nějaké příliš riskantní exportní transakce, ale spíše vývoz do rizikovějších zemí. Jak to vidíte vy?

Tyto agentury vznikaly proto, aby podpořily rozumné projekty v rizikovějších zemích nebo projekty s delší splatností dvanácti, patnácti a více let. Tedy projekty, o které by za normálního stavu bankovního trhu neměly komerční banky a pojišťovny zájem, nebo by je byly ochotné financovat třeba jen částečně. Průměrná délka projektů, které podporujeme, překračuje osm let. A ani komerční úvěr na osm let není úplně obvyklý. V současnosti je situace poměrně výjimečná, trh je velmi likvidní a komerční pojišťovny i banky jsou ochotny více riskovat. Historie agentur typu EGAP ale sahá do doby před 85 lety, a to už je dost dlouhá doba, aby bylo možné mít představu o nejlepších praktikách, postupech.

Mnohokrát jsem slyšel, že význam státních agentur pro podporu exportu roste zvlášť v dobách krize. V současnosti ekonomika zpomaluje, objevují se různá rizika, která ohrožují další růst. Poroste opět význam EGAP a dalších agentur?

Minulá krize ukázala také odvrácenou stranu mince. Význam těchto institucí opravdu rostl, všichni od nich hodně očekávali a agentury pro podporu exportu také byly dost aktivní. Dodnes ale vidíme negativní dopady – ať už v Česku, Německu, Maďarsku nebo jiných zemích. Řadu podpořených exportních případů se nedařilo úspěšně dotáhnout do konce, což pak přinášelo velké ztráty. Není možné očekávat, že až přijde další krize, agentury zase naběhnou s plnou parádou a budou bezhlavě podporovat export. Nemůže to fungovat tak, že každý, kdo má obě nohy, si může přiběhnout pro státní úvěr nebo pojištění. Nebo že podpoříme každého, komu hrozí, že bude muset zavřít fabriku nebo propouštět zaměstnance.

Problémy České exportní banky a pojišťovny EGAP tedy nebyly v mezinárodním srovnání až tak výjimečné?

Pokud jde o ztráty, výjimeční jsme nebyli. Něco jiného ale je, jak velké tyto ztráty byly v poměru k velikosti té konkrétní agentury pro podporu exportu, v našem případě tedy pojišťovny EGAP. A v tom česká bilance výjimečná je. Ztráty přicházely v několika vlnách. První vlnou byla světová finanční krize na konci minulého desetiletí. Pak přišla rublová krize, která zasáhla ty agentury, které byly hodně orientované na ruský trh. A to agentury ze střední a východní Evropy byly. A pak tu byl ještě třetí zásah kvůli krizi v Turecku.

Po hospodářské krizi ale přišlo období, kdy je peněz na světovém trhu naopak hodně. V této situaci je složitější obhájit roli agentury vašeho typu…

Je to přesně tak. Slýcháme, že máme být opatrnější, konzervativnější. Zároveň větší část trhu obsazují komerční banky a pojišťovny, což my vítáme. Myslím, že naše budoucnost je ve spolupráci s nimi. Státní agentura nemá pojišťovat všechno. To nemohou ani komerční pojišťovny. Nemůže to ale fungovat tak, že si komerční finanční instituce vyzobou jen nejlepší rizika, ostatní rizika nechají na exportérech a nám zbydou jenom takové ty zkažené třešničky.

Požadavek, abyste pojišťovali jen to, do čeho se nepustí komerční pojišťovny, ale zaznívá…

V pojišťovnictví platí zákon velkých čísel. Komerční pojišťovna řeší desetitisíce nebo statisíce případů. A podle tohoto matematického zákona je schopna predikovat, jaké budou celkové ztráty, pojistné plnění. V pojišťovně našeho typu, která má těch případů třeba kolem stovky ročně, funguje zákon velkých čísel hůře. Pokud pojistíme stavbu elektrárny za dvanáct nebo patnáct miliard korun a tento projekt dopadne špatně, promítne se to výrazně do naší bilance. Nemůžeme se zabývat jen těmi nejrizikovějšími případy. Takové zadání od akcionáře ani nemáme. Máme pomáhat českým exportérům, přispívat k posilování jejich konkurenční schopnosti a inovačního potenciálu. Nemáme se pouštět do extrémně rizikových projektů, ale spolupracovat s komerčními hráči na přiměřeně rizikových zakázkách.

Je možné říct, že hlavními trhy pro EGAP jsou rizikovější země? Jaké máte teritoriální priority?

Prioritní jsou pro nás zájmy exportérů. A stát má instituci jako EGAP primárně proto, aby český export pomáhala diverzifikovat – v našem případě tedy posilovat vývoz na mimoevropské trhy, mimo Evropskou unii. Malý nebo střední exportér přitom obvykle směřuje na Slovensko, do Německa a okolních zemí. Třeba Latinská Amerika už je pro něj hodně vzdálená. Ale může se zajímat o Srbsko, další balkánské země, Ukrajinu, Rusko. Velcí vývozci pak mohou mířit i na vzdálenější trhy. Sledujeme trendy a následujeme české exportéry. Otevíráme i nové destinace typu Papua-Nová Guinea, Laos, Ghana, Gabon nebo Senegal. Jde ale samozřejmě jen o malou část celkového objemu českého exportu.

Rusku se nebráníme


Rusko dříve tvořilo ve vaší celkové angažovanosti dominantní část, pořád je v pořadí zemí někde na špici, ale nyní už je jeho podíl podstatně nižší. Je to primárně důsledek tamní krize, nebo toho, že nastavujete přísnější kritéria, která mají omezit přílišnou koncentraci na jednu zemi?

Máme nastavený systém, který zajišťuje, že nedáváme všechna vajíčka do jednoho košíku. Jsme standardní pojišťovna a jestliže jsme v minulosti měli přes 50 procent celkového objemu pojištěných úvěrů v Rusku, nebylo to zdravé. Na druhé straně Rusko bylo pro české exportéry zajímavé, Češi si tam udržovali vztahy, nebyla jazyková bariéra. Ale 55 procent našeho portfolia, to už byl problém. Dneska jsme na úrovni kolem dvaceti procent, je to primárně v důsledku ruské krize a také jejich programu lokalizace výroby. To ovlivňuje charakter českého exportu – v Rusku už není poptávka po větších technologických celcích, ale například po agrárních strojích, protože Rusové chtějí být v zemědělství soběstační.

Pojistili byste v současnosti vývoz velkých investičních celků do Ruska?

Určitě ano, pokud by to dávalo ekonomický smysl. Ještě před několika lety jsme pojistili dodávku technologie pro ruského výrobce hnojiv FosAgro Čerepovec. Šlo o zakázku za zhruba 100 milionů eur. Dnes se ale takové velké projekty v Rusku nerýsují.

V případné podpoře větších projektů by vám tedy nebránil ani teritoriální limit pro Rusko?

Ne, pro Rusko je tady pořád velký prostor. V minulosti jsme byly pod tlakem pojistného limitu, protože jsme se mu už hodně přiblížili. To v současnosti neplatí. Pokud bychom ale podpořili například velký projekt v energetice, mohlo by se to samozřejmě změnit.

Mnozí exportéři vidí velkou příležitost v dalších státech bývalého Sovětského svazu. Projevuje  se to i ve vaší bilanci, první místo převzal od Ruska Ázerbájdžán. Jaký je potenciál dalších zemí typu Kazachstánu?

S Kazachstánci jednáme poměrně často, projektů je tam hodně. Tato jednání ale nejsou jednoduchá, Kazachstánci se snaží co nejvíc srazit cenu, vyjednávají velmi dlouho, až nakonec řeknou, že už nemají zájem. To se bohužel stává často. Ani v případě Kazachstánu není žádný problém s teritoriálním limitem, ten je hodně velký. Stejně jako v Bělorusku, kam Češi v minulosti dodávali řadu technologických celků včetně rafinérií nebo papíren, ale kde v poslední době příliš velkých projektů nerealizovali. V Ázerbájdžánu je ještě poměrně velký potenciál, Češi tam staví železnice i dálnice. Čeští exportéři mají zájem i o další země včetně například Uzbekistánu.

Čeští podnikatelé se také hodně zajímali o íránský trh, byla zde velká očekávání, ale ta se nenaplňují. Přitom vaše zkušenost s tím, jak Íránci nakonec začali splácet dluhy, byla dobrá…

V Íránu jsme v minulosti evidovali několik případů nesplácených pohledávek, které prakticky ani nebylo možné splácet vzhledem k mezinárodním sankcím vůči této zemi. Po zrušení sankcí Íránci vše zaplatili. Začali jsme s nimi více spolupracovat, čeští exportéři se chystali na významné zakázky. Situace se ale opět zhoršila. EGAP teoreticky pojišťovat může, ale vzhledem k americkým sankcím neexistuje banka, která by na export do Íránu poskytla úvěr. Tím si nestěžuji, naprosto rozumím tomu, proč banky tyto obchody financovat nemohou.

Energetické patálie


EGAP podpořil dodávky českých firem pro slovenskou jadernou elektrárnu Mochovce. Jde o projekt v sousední zemi, pojištění EGAP je klíčové vzhledem k velmi dlouhé splatnosti úvěru. Stavba elektrárny se ale výrazně prodlužuje, prodražuje. Co to pro vás znamená?

V průběhu posledních let skutečně docházelo ke zpožďování projektu, prodlužování lhůt. Jsem proto rád, že jsme se na začátku loňského roku dohodli na restrukturalizaci. Česká exportní banka podmínky úvěru upravila tak, aby lépe odpovídal harmonogramu dostavby. Úvěr splácí společnost Slovenské elektrárny, ve které má podíl také slovenský stát.

Mohou zkušenosti z Mochovců omezit vaši ochotu pojistit úvěry na dodávky do dalších jaderných elektráren? Je už skoro pravidlem, že se tyto projekty protahují a prodražují…
Problémem pro banku je zpoždění. Navyšování rozpočtu stavby není problémem banky, ale dlužníka, který pak musí shánět dodatečné prostředky a vzít si třeba další úvěr. Chtěl bych zdůraznit, že jsme ani při restrukturalizaci dluhů v Mochovcích nenavyšovali naši angažovanost. Prodloužila se délka splatnosti. Za prodlouženou dobu pojištění jsme vybrali pojistné. Důležité je také to, že část rizika převzal komerční trh, část ruská pojišťovna EXIAR, která tak podpořila ruské dodávky. A jsem rád, že se bankéři a naši pojišťováci díky Mochovcům se cvičili, oživili si problematiku takto složitých energetických projektů. Díky tomu jsme do budoucna na podobné projekty lépe připraveni.

Pokud jde o dodávky pro další jaderné elektrárny, před časem se zdálo, že by se české firmy mohly ve velkém zapojit do výstavby atomového reaktoru v Jordánsku. Tento projekt ale padl. Rýsují se nějaké další podobné projekty, které byste mohli podpořit?

Největší prioritou je teď jaderná elektrárna Akkuyu, kterou začal v Turecku stavět ruský Rosatom. V tomto případě se bude ještě upřesňovat struktura investorské společnosti, na investici se mají přibližně stejným dílem podílet Rusové a Turci. Musíme tedy počkat, ale chceme podpořit české subdodavatele. Věřím, že v tomto projektu uspějí. České firmy mají šanci se prosadit například také při stavbě dalších reaktorů maďarské jaderné elektrárny Paks, ale tam se zdá, že naše podpora nemusí být na rozdíl od Turecka nutná. Záleží totiž na struktuře financování a ta se u jednotlivých projektů liší.

Předpokládáte, že byste ještě mohli pojistit projekty výstavby uhelných elektráren? Země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoji (OECD) se sice dohodly, že už státní podporu exportu v těchto případech poskytovat nebudou, ale určité výjimky asi teoreticky možné jsou…
Nařízení OECD jsou poměrně striktní. Výjimky jsou možné pouze v případě projektů v rozvojových zemích, které by obsahovaly takzvaný grantový element. To znamená, že by 35 procent úvěru bylo nutné poskytnout zdarma. A žádný takový projekt neleží na stole. Poptávka po podpoře z naší strany je tedy nulová. Jsou tu ale konkrétní jednání o exportu důlní techniky, důlních kombajnů nebo důlních výztuží.

Mezi většími investičními celky, které EGAP v posledním desetiletí podpořil, byly také paroplynové elektrárny. Jejich výstavbu se ale také nedařilo dotáhnout od úspěšného konce. Jaké mají šance podobné projekty do budoucna?

Je třeba si uvědomit rozdíly mezi jednotlivými projekty. V některých případech se ukázalo, že výstavba elektrárny na konkrétním místě vůbec nedávala smysl. U jiných projektů jsme se dostali do problémů kvůli struktuře financování, pro nás nevýhodné. V případě jedné elektrárny, která byla postavena a funguje, nás poškodil ruský stát. Rozdělil ji totiž na dvě části a námi podpořený úvěr spadl do té společnosti, která ho nebyla schopna splácet. Tento problém se pomalu daří řešit.

Jste ale ochotni podobné projekty podpořit, pokud budou na rozdíl od některých dřívějších případů dobře připravené?

To ano. Chceme podpořit technologické celky, dodávky pro paroplynové i jaderné elektrárny. Problém je v tom, že se příliš nestaví a nerýsuje se mnoho projektů výstavby nových zdrojů. Pokud se objeví, jsme ochotni je pojistit a myslím, že české firmy jsou pořád schopny je realizovat.
Na druhou stranu je jasné, že bez dalších projektů budou tuto schopnost dále ztrácet. Jsme si také vědomi toho, že v energetice se stále více prosazují obnovitelné zdroje včetně bioplynu nebo fotovoltaiky. I takové projekty považujeme za zajímavé, pokud ovšem exportér zajistí dostatečný český podíl. Nemůžeme podporovat vývoz, který je postavený na dodávkách solárních panelů vyrobených v Číně.

Kdo má sdílet riziko


EGAP obvykle přebírá 95 procent rizika v rámci podpořeného projektu, pojištění se týká 95 procent celkové hodnoty úvěru. O zbytek rizika se dělí rovným dílem banka s exportérem. Zůstane to takto i do budoucna?

Tento systém má svoje výhody i nevýhody. Je standardní i v mezinárodním srovnání, uplatňuje ho většina agentur pro podporu exportu, takže český exportér si díky němu zachovává konkurenční schopnost na světovém trhu. V některých případech jsme schopni převzít i sto procent rizika. Zaznívá také názor, že spoluúčast exportéra by měla být vyšší, aby příliš nespoléhal na stát a aby riziko státu bylo nižší. Snažíme se ale přenášet část našeho rizika spíše na komerční trh, nikoliv na exportéra. Nechceme činit exportéra odpovědným za to, že jeho protistrana nezaplatí úvěr. To by nedávalo smysl. Pokud ale exportér projekt nedokončí kvůli jeho vlastním chybám, budeme samozřejmě škodu vymáhat na něm.

A jak je to se spoluúčastí bank?

Pokud jde o banky, funguje tu systém bonusů a malusů podle toho, jakou měly v minulosti bilanci nesplácených úvěrů. To znamená, že u některých bank je pak spoluúčast vyšší, u některých nižší.


Zaznamenal jsem vyjádření některých exportérů, že sám EGAP se chová více jako banka než jako pojišťovna. Mají pravdu?

Opravdu se při schvalování jednotlivých projektů zabýváme i tím, co by měly normálně dělat banky. Je to kvůli zkušenostem z minulosti. Stávalo se totiž, že banky se spokojily s tím, že mají takzvaně zaegapováno – tedy jistotu, že jejich úvěry pojistí EGAP. Nevěnovaly pak dostatečnou pozornost zajištění úvěrů, nepečovaly o projektovou dokumentaci tak, jak by měly.

Vy tedy sami vyžadujete silnější záruky?

Po diskusi s Českou národní bankou a s naším stoprocentním akcionářem, kterým je ministerstvo financí, se naše oddělení risku věnuje jednotlivým případům více než dříve. Nespoléháme na to, že si veškerá rizika dostatečně vyhodnotila banka. Naši riskaři jdou do větší hloubky a je možné říct, že se v určité fázi skutečně chováme jako banka. Moc nás to netěší, protože trávíme hodnocením rizika daleko více času. A navíc získáváme pověst toho, kdo otravuje exportéry dalšími podmínkami, zatímco banky někdy nesmyslně tvrdí, že by ani tak striktní nebyly.

Co se na fungování pojišťovny EGAP změnilo od chvíle, kdy ministerstvo financí loni stoprocentně převzalo akcionářská práva od další tří resortů – tedy ministerstev průmyslu, zahraničí a zemědělství?

Z hlediska fungování pojišťovny se, myslím, nic zásadního nezměnilo. Ve prospěch změny hovoří skutečnost, že ministerstvo financí má největší zkušenosti s bankovnictvím a pojišťovnictvím. V dozorčí radě jsou ale stále zástupci všech čtyř resortů. A zvláště role ministerstva průmyslu, které má zase největší zkušenosti s exportem, bude i do budoucna stále významná.

Před časem vznikly studie o přínosu pojišťovny EGAP pro českou ekonomiku. Od té doby už ale uběhlo dost času. Později jste se rozhodli hodnotit efektivitu vaší podpory exportu u jednotlivých případů. Jak tento systém funguje?

Jedna z analýz, kterou připravoval profesor Michal Mejstřík, se zabývala multiplikačním efektem. Ukazovala, že jedna miliarda korun vložená do našeho kapitálu přináší státu 1,8 miliardy na daních, sociálním a zdravotním pojištění, a že přispívá k vytvoření 1800 pracovních míst. Další studie dospěla k závěru, že pojištění EGAP má pětkrát příznivější dopad na ekonomiku než investiční pobídky.
Pokud jde o naše hodnocení EPE (efektivita podpory exportu), nejde o rozhodující kritérium při schvalování jednotlivých vývozních případů. Při rozhodování ale chceme vidět i to, jaké budou konkrétní dopady na českou ekonomiku, jaké budou přínosy z hlediska zaplacených daní, zapojení českých subdodavatelů nebo vzniku nových pracovních míst. Jde o náš vnitřní nástroj, ale do budoucna hodláme s tímto hodnocením více seznamovat také širší veřejnost.

Připravil Žižka Jan, Allforpower.cz



Nahoru


Klíčová slova: egap

Odkazy:
http://www.egap.cz 6733 x
  

Zdroj: http://allforpower.czPublikováno 22.11.2019

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 159 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Velvyslanec: Hodnota obchodní výměny Kazachstánu a ČR letos...

15.12.2019

Škoda začala vyrábět Karoq v Rusku. Příští rok pak i v...

15.12.2019

Auto expedice do hlavního Arktického města na ostrov Dikson....

15.12.2019



Nejnovější nabídky
Prodej pískovny 262.062 m2 Nebanice u Chebu v České...

29.07.2019

AO Polotsk - Stěklovolokno vyrábí kompozitní materiály a...

19.07.2019

´Ready to build´projekty solarnich elektraren na Ukrajine....

18.06.2019



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2838
Země se rozpadne na několik států

1978
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

309

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ

Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k. je generálním partnerem serveru od r. 2003

  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.

ČEB, a.s.

Ondřejovická strojírna je dlouhodobým partnerem iRUCZ




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz