i-RU.CZ - EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny )
Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Masopust: Koronavirus náš obchod s Ruskem nenakazil. (Rozhovor) | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Podnik Škoda JS čelí korupční kauze ve třech zemích, firma vinu popírá | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Podnikatelská mise na Ukrajinu. (9. až 11. března 2020)  | ČEZ: V únoru se uskuteční jednání se zájemci o stavbu jaderného bloku v Česku | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4798 reg.uživatelů, 34966 článků,
1445 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny )


Úvěry pojištěné společností EGAP v Rusku přesahují 44 miliard korun, říká šéf pojišťovny Jan Procházka. Ohrožují je slabý rubl a levná ropa.

Letos poprvé vyplatí státní exportní pojišťovna EGAP na pojistném více než čtyři miliardy korun, říká v rozhovoru pro HN její šéf Jan Procházka. I když za většinu mohou starší případy, i loni některé úvěry zkrachovaly.

Největší je ruská paroplynová elektrárna Poljarnaja na severním Uralu. Situace v Rusku se navíc nezlepšuje, levná ropa a slabý rubl dále komplikují splácení úvěrů.

HN: Podle ministerstev financí a průmyslu máte mít za loňský rok ztrátu pět až osm miliard korun. Platí to?

Na přesná čísla je stále brzy. Je teprve leden a ještě je tu spousta splátek, které mají přijít. Bližší odhady budeme moct udělat až v únoru. Ztráta bude určitě v jednotkách miliard korun, všechno ale závisí na tom, jak velké rezervy nám auditor přikáže vytvořit. Platí totiž, že i když teoreticky nějaký obchodní případ selže v prvním čtvrtletí, auditor, který tu u nás už nyní je, ho započítá do rezerv loňského roku. Například situace s ruským rublem se opět komplikuje a máme obavy, že některé již restrukturalizované případy mohou mít problémy. Nejhorší je Poljarnaja

HN: Jak moc bude rozhodovat největší „krach“ loňského roku – sibiřská elektrárna Poljarnaja? Vedení EGAP navrhlo, aby se kvůli chybám ve smlouvě České exportní bance vyplatilo jen 20 procent z pojištěných 6,8 miliardy korun.

Zatím je případ projednán na úrovni škodního výboru a představenstva, ale ještě čekáme na rozhodnutí dozorčí rady. Detaily komentovat nemůžeme. Projekt Poljarnaja se nedokončí. Na druhou stranu se nám ale v posledních dnech roku podařilo i s pomocí velvyslance Vladimíra Remka a exportéra dostat splátky úroků od strojírny Uralvagonzavod, kde se také úvěry pohybují v nižších jednotkách miliard korun.

HN: Zde diplomatický tlak pomohl. Proč u projektu Poljarnaja nepomohlo ani angažování prezidentů Česka i Ruska?

Zatímco u elektrárny úvěr zjevně neměl nikdy vzniknout a je otázka, zda je tam poptávka po elektřině, tak u Uralvagonzavodu byla česká technologie potřeba a válcovací linky jsou několik let využívány. Pro nás je řešení splátek Uralvagonzavodu naprosto zásadní – pokud by neplatil takto důležitý ruský strategicky podnik, pak by byla otázka, kdo v současné době vůbec splácet může.

HN: V Rusku mají problémy také realitní projekty skupiny PPF a stavební firmy PSJ. Jak to vypadá?

Jsou to všechno případy, které se intenzivně řeší. Platební morálka v Rusku se samozřejmě zhoršila. Ale stále platí to, že spolu komunikujeme a ve spolupráci s bankami a klienty se snažíme projekty udržet při životě. I přes složitou situaci loni z Ruska přišly splátky za více než 5,6 miliardy korun.

HN: V Rusku jste měli pojištěno více než 50 miliard korun. Jak jste tamní krizi zvládli?

Právě teď máme v Rusku 105 pojištěných úvěrů, loni jich bylo 19 splaceno. Zbývá tam stále 44 miliard korun. Řadu případů jsme museli restrukturalizovat, upravit splátkové kalendáře, což nás čeká i letos. Situace není vůbec jednoduchá, zatím se nám ji ale daří ustát. Dokonce jsme v Rusku pojistili několik obchodů malých i větších firem. Zpřísnili jsme nicméně požadavky – muselo se jednat o silný subjekt ideálně kotovaný na burze, s příjmy v dolarech nebo eurech, silnou banku apod.

HN: Dopadly problémy Ruska na objem pojištěných obchodů?

Loni jsme pojistili obchody za 40,5 miliardy korun do 35 zemí světa, v podstatě to odpovídá plánu. Největším projektem byl vývoz kolejí do Ázerbájdžánu zhruba za sedm miliard korun. Jedná se ale jen o první polovinu, druhá část se vyveze zhruba za dva roky. Podařilo se nám pojistit nemocnice v Laosu či v Papui-Nové Guineji, chemičku PhosAgro v Rusku, autobusy za několik stovek milionů do Ázerbájdžánu.

HN: Kolik jste loni vyplatili na pojistném?
Poprvé v historii to bude více než čtyři miliardy. Většina těch věcí jsou ale starší případy. Největší díl stále tvoří ruské sklárny. Na druhou stranu jsme na vybraném pojistném inkasovali téměř 1,5 miliardy. A byli jsme úspěšní ve vymáhání dluhů a zábraně škod, kdy se nám podaří u již nahlášené pojistné události znovu rozjet splácení. Vymohli jsme více než 560 milionů a zábrana škod je téměř jedna miliarda korun. Z dlouhodobé statistiky víme, že v průměru 24 procent spadlých úvěrů nakonec vymůžeme zpátky, i když spory trvají třeba několik let. Turecká nervozita

HN: Hrozí letos krach nějakého velkého projektu? Jak vypadá projekt turecké elektrárny Adularya?

Nemohu to komentovat ani za Vítkovice, ani za ČEB. Konečně se ale u elektrárny kouří z komína a blíží se zapojení prvního bloku do sítě. To je naprosto stěžejní věc – potřebujeme, aby už elektrárna stála a generovala peníze.

Je to projekt, který se neúměrně vleče, bylo stanoveno mnoho nereálných termínů. Nyní je turecký klient nervózní, subdodavatelé jsou nervózní, Vítkovice jsou nervózní, ČEB je nervózní.

A my? Nervozita je asi slabé slovo. Je rozpůjčovaných 11,5 miliardy korun, což jsou obrovské peníze.

HN: Současné vedení EGAP bojuje s množstvím toxických úvěrů. V minulých letech jste například kompletně změnili pojistné podmínky a loni jste se pustili do nepopulárního navyšování spoluúčastí…

Těch změn bylo víc, kromě všeobecných pojistných podmínek jsme zpřísnili pravidla českého podílu, omezili projektové financování, zavedli přísnější koncentrační limity – to byl problém například u zmiňovaných ruských skláren. Od září loňského roku jsme také změnili podmínky pro spoluúčast.

Víceméně to znamená, kolik rizika zůstane na EGAP a kolik doplatí v případě problémů exportér a financující banka. Ta se z dosavadních pěti procent nově pohybuje mezi 0 a 10 procenty podle rizikovosti teritoria a případu. Druhou stejně důležitou změnou je systém bonusů a malusů, který počítá historii případů té které banky. Podíváme se tedy, kolik nám přinesla škod nebo jak aktivně vymáhá padlé případy. A podle toho se zase upravuje výše spoluúčasti klienta, přičemž tam neexistuje vrchní „záklopka“.

HN: Jaký je nejhorší malus, tedy penále, který jste zatím dali? A komu?

To opravdu nemohu říct. Jen obecně – od Nového roku mají tři banky malus, pět jich má bonus, ale většina bank má původní nastavení.

HN: Problémy měla i Česká exportní banka. EGAP fungoval často tak, že pojistil vše, o co si ČEB řekla. Jaký je její podíl na vašem portfoliu nyní?

Abych byl objektivní – občas to v minulosti také bylo naopak, že banka zafinancovala to, co se EGAP rozhodl pojistit. Za loňský rok je ČEB mezi bankami u našich nových případů až na třetím místě, její podíl se snížil.

HN: EGAP je také akcionářem ČEB. Loni jste zmínil plán, že tento podíl prodáte spolu s podílem v úvěrové pojišťovně KUPEG. Jak to vypadá?

Je to jedna z věcí, jak snížit dopady našeho hospodaření na státní rozpočet. Nedá se očekávat, že by se náš podíl v ČEB prodával na trhu. Protistranou bude každopádně stát. U KUPEG stále diskutujeme s belgickým akcionářem, víc bych k tomu nyní neříkal.

HN: Jakou mají podíly hodnotu?

U státních entit je to oceňování složitější, neoceňuje se totiž jen výnosovost podniku, ale hlavně to, jestli se například v případě problému stát za firmu postaví a tak podobně. Tu hodnotu teď říkat nemohu, i když na ocenění pracujeme (ve výroční zprávě 2014 si nicméně EGAP pětinu v ČEB ocenil na 961,5 milionu Kč a třetinu v KUPEG na 130,4 milionu, pozn. red.).

Kromě prodeje podílů ještě pracujeme na třetí možnosti, jak získat peníze – vydání podřízených dluhopisů. Setkali jsme se s největšími hráči na trhu a nyní jednáme s ČNB, jestli by nebyl jednodušší syndikovaný úvěr, který by si koupily české banky. Kolik to bude, uvidíme podle toho, jaké budou naše požadavky na kapitál kvůli nové evropské regulaci Solvency II. Pojištění projektů v Íránu

HN: Od prosince nemůžete pojišťovat nejrizikovější země, včetně Íránu, proti kterému tento týden skončily sankce. Co se stalo?

Celý loňský rok u nás probíhala kontrola České národní banky na téma řízení rizik. Skončila v prosinci, naštěstí bez sankcí a pokuty, nyní je nastavený smírčí režim, v rámci kterého jsme se dohodli, co je třeba upravit. Jádro pudla je v tom, že se máme řídit podle dvou zákonů – zákona o pojišťovnictví a zákona 58 o podpoře exportu. Otázka tedy je, zda jsme typická pojišťovna, nebo státní instituce podporující export. A ČNB jako regulátor nás bere jako klasickou pojišťovnu.

HN: Co po vás tedy přesně chce?

Jsou to všechno spíše věci technického rázu. A než se vyřeší, neměli bychom pojišťovat export do těch nejrizikovějších oblastí. Vznikl tým, který se tím zabývá a jejž osobně řídím. Centrální banka po nás chce vše vyřešit do konce března, věřím ale, že se nám to podaří do konce února.

Nemělo by to mít žádný dopad na exportéry, všechny rozjednané případy můžeme dotáhnout. Sankce proti Íránu padly o pár týdnů dříve, než se obecně čekalo. Nějakou dobu teď bude trvat administrace všech opatření – pro nás je samozřejmě nejdůležitější zrušení bankovních sankcí a opětovné navázání platebního styku s evropskými bankami.

Opatření ČNB se sice týká také Íránu, ale v současné době nás nijak nelimituje. Zatím jsme neobdrželi žádnou závaznou žádost o pojištění a ze zkušenosti víme, že zpracování jednotlivých případů bude také v Íránu chvíli trvat.



Nahoru


Klíčová slova: egapčebbankovkrize

Článek je zařazen k tématu: 
  

Zdroj: http://egap.czPublikováno 24.01.2016

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 165 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Proroctví bulharské jasnovidky Vangy o katastrofě v roce 2020...

06.04.2020

Chystané zátěžové testy. Cena ropy 10 USD, karanténa do...

06.04.2020

V Omsku do roku 2022 vzniknou dva hotely Hilton

06.04.2020



Nejnovější nabídky
Nabizím k nákupu a prodeji 100% slunečnicový olej z Ruské...

17.03.2020

Překlady z oblasti medicíny a farmacie (překlady...

26.02.2020

Nabízíme expresní vyhotovení soudních překladů ruského a...

16.01.2020



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2946
Země se rozpadne na několik států

2057
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

318

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ

Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k. je generálním partnerem serveru od r. 2003

  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.

ČEB, a.s.




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz