i-RU.CZ - EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny )
Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | V Minsku se uskuteční 10. zasedání česko-běloruské Smíšené komise | Projevy na banketu u příležitosti Dne vítězství 9 května 2018 na ruském velvyslanectví v Praze | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Za nejchutnější pivo světa označilo 44% ruských turistů - to v Čechách | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Vydání Nikulina byla chyba, prohlásil Zeman – Novinky.cz | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Pozor - přeregistrace odběratelů bezplatného Newsletteru iRUCZ. (GDPR - změna v ZASÍLÁNÍ)  | ČTK: Remek očekával, že bude mít české následovníky (Video) | Český ministr zahraničí M. Stropnický pro zachování protiruských sankcí | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | TOP-100 nejčtenějších článků na iRUCZ v roce 2017 | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Co je česko-ruské a co rusko-české. Jak můžeme pomoci? Editorial  | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | I. zasedání diskuzního Česko-ruského fóra se uskuteční v květnu v Praze. Ruský koordinátor | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | Kdo dostaví Temelín? České strojírenské firmy nezvládají mnohem lehčí zakázky | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Důležité setkání prezidenta Putina s německými průmyslníky a podnikateli v Soči. Konec sankcím? | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | Na Výstavišti v Brně připravují ´Den ruských regionů´ (10. 10. 2017)  | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | Ruská firma chce v Prostějově postavit továrnu na potisk obalů. Investice za 2,6 miliardy | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4742 reg.uživatelů, 31959 článků,
1430 nabídek, 912 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny )


Úvěry pojištěné společností EGAP v Rusku přesahují 44 miliard korun, říká šéf pojišťovny Jan Procházka. Ohrožují je slabý rubl a levná ropa.

Letos poprvé vyplatí státní exportní pojišťovna EGAP na pojistném více než čtyři miliardy korun, říká v rozhovoru pro HN její šéf Jan Procházka. I když za většinu mohou starší případy, i loni některé úvěry zkrachovaly.

Největší je ruská paroplynová elektrárna Poljarnaja na severním Uralu. Situace v Rusku se navíc nezlepšuje, levná ropa a slabý rubl dále komplikují splácení úvěrů.

HN: Podle ministerstev financí a průmyslu máte mít za loňský rok ztrátu pět až osm miliard korun. Platí to?

Na přesná čísla je stále brzy. Je teprve leden a ještě je tu spousta splátek, které mají přijít. Bližší odhady budeme moct udělat až v únoru. Ztráta bude určitě v jednotkách miliard korun, všechno ale závisí na tom, jak velké rezervy nám auditor přikáže vytvořit. Platí totiž, že i když teoreticky nějaký obchodní případ selže v prvním čtvrtletí, auditor, který tu u nás už nyní je, ho započítá do rezerv loňského roku. Například situace s ruským rublem se opět komplikuje a máme obavy, že některé již restrukturalizované případy mohou mít problémy. Nejhorší je Poljarnaja

HN: Jak moc bude rozhodovat největší „krach“ loňského roku – sibiřská elektrárna Poljarnaja? Vedení EGAP navrhlo, aby se kvůli chybám ve smlouvě České exportní bance vyplatilo jen 20 procent z pojištěných 6,8 miliardy korun.

Zatím je případ projednán na úrovni škodního výboru a představenstva, ale ještě čekáme na rozhodnutí dozorčí rady. Detaily komentovat nemůžeme. Projekt Poljarnaja se nedokončí. Na druhou stranu se nám ale v posledních dnech roku podařilo i s pomocí velvyslance Vladimíra Remka a exportéra dostat splátky úroků od strojírny Uralvagonzavod, kde se také úvěry pohybují v nižších jednotkách miliard korun.

HN: Zde diplomatický tlak pomohl. Proč u projektu Poljarnaja nepomohlo ani angažování prezidentů Česka i Ruska?

Zatímco u elektrárny úvěr zjevně neměl nikdy vzniknout a je otázka, zda je tam poptávka po elektřině, tak u Uralvagonzavodu byla česká technologie potřeba a válcovací linky jsou několik let využívány. Pro nás je řešení splátek Uralvagonzavodu naprosto zásadní – pokud by neplatil takto důležitý ruský strategicky podnik, pak by byla otázka, kdo v současné době vůbec splácet může.

HN: V Rusku mají problémy také realitní projekty skupiny PPF a stavební firmy PSJ. Jak to vypadá?

Jsou to všechno případy, které se intenzivně řeší. Platební morálka v Rusku se samozřejmě zhoršila. Ale stále platí to, že spolu komunikujeme a ve spolupráci s bankami a klienty se snažíme projekty udržet při životě. I přes složitou situaci loni z Ruska přišly splátky za více než 5,6 miliardy korun.

HN: V Rusku jste měli pojištěno více než 50 miliard korun. Jak jste tamní krizi zvládli?

Právě teď máme v Rusku 105 pojištěných úvěrů, loni jich bylo 19 splaceno. Zbývá tam stále 44 miliard korun. Řadu případů jsme museli restrukturalizovat, upravit splátkové kalendáře, což nás čeká i letos. Situace není vůbec jednoduchá, zatím se nám ji ale daří ustát. Dokonce jsme v Rusku pojistili několik obchodů malých i větších firem. Zpřísnili jsme nicméně požadavky – muselo se jednat o silný subjekt ideálně kotovaný na burze, s příjmy v dolarech nebo eurech, silnou banku apod.

HN: Dopadly problémy Ruska na objem pojištěných obchodů?

Loni jsme pojistili obchody za 40,5 miliardy korun do 35 zemí světa, v podstatě to odpovídá plánu. Největším projektem byl vývoz kolejí do Ázerbájdžánu zhruba za sedm miliard korun. Jedná se ale jen o první polovinu, druhá část se vyveze zhruba za dva roky. Podařilo se nám pojistit nemocnice v Laosu či v Papui-Nové Guineji, chemičku PhosAgro v Rusku, autobusy za několik stovek milionů do Ázerbájdžánu.

HN: Kolik jste loni vyplatili na pojistném?
Poprvé v historii to bude více než čtyři miliardy. Většina těch věcí jsou ale starší případy. Největší díl stále tvoří ruské sklárny. Na druhou stranu jsme na vybraném pojistném inkasovali téměř 1,5 miliardy. A byli jsme úspěšní ve vymáhání dluhů a zábraně škod, kdy se nám podaří u již nahlášené pojistné události znovu rozjet splácení. Vymohli jsme více než 560 milionů a zábrana škod je téměř jedna miliarda korun. Z dlouhodobé statistiky víme, že v průměru 24 procent spadlých úvěrů nakonec vymůžeme zpátky, i když spory trvají třeba několik let. Turecká nervozita

HN: Hrozí letos krach nějakého velkého projektu? Jak vypadá projekt turecké elektrárny Adularya?

Nemohu to komentovat ani za Vítkovice, ani za ČEB. Konečně se ale u elektrárny kouří z komína a blíží se zapojení prvního bloku do sítě. To je naprosto stěžejní věc – potřebujeme, aby už elektrárna stála a generovala peníze.

Je to projekt, který se neúměrně vleče, bylo stanoveno mnoho nereálných termínů. Nyní je turecký klient nervózní, subdodavatelé jsou nervózní, Vítkovice jsou nervózní, ČEB je nervózní.

A my? Nervozita je asi slabé slovo. Je rozpůjčovaných 11,5 miliardy korun, což jsou obrovské peníze.

HN: Současné vedení EGAP bojuje s množstvím toxických úvěrů. V minulých letech jste například kompletně změnili pojistné podmínky a loni jste se pustili do nepopulárního navyšování spoluúčastí…

Těch změn bylo víc, kromě všeobecných pojistných podmínek jsme zpřísnili pravidla českého podílu, omezili projektové financování, zavedli přísnější koncentrační limity – to byl problém například u zmiňovaných ruských skláren. Od září loňského roku jsme také změnili podmínky pro spoluúčast.

Víceméně to znamená, kolik rizika zůstane na EGAP a kolik doplatí v případě problémů exportér a financující banka. Ta se z dosavadních pěti procent nově pohybuje mezi 0 a 10 procenty podle rizikovosti teritoria a případu. Druhou stejně důležitou změnou je systém bonusů a malusů, který počítá historii případů té které banky. Podíváme se tedy, kolik nám přinesla škod nebo jak aktivně vymáhá padlé případy. A podle toho se zase upravuje výše spoluúčasti klienta, přičemž tam neexistuje vrchní „záklopka“.

HN: Jaký je nejhorší malus, tedy penále, který jste zatím dali? A komu?

To opravdu nemohu říct. Jen obecně – od Nového roku mají tři banky malus, pět jich má bonus, ale většina bank má původní nastavení.

HN: Problémy měla i Česká exportní banka. EGAP fungoval často tak, že pojistil vše, o co si ČEB řekla. Jaký je její podíl na vašem portfoliu nyní?

Abych byl objektivní – občas to v minulosti také bylo naopak, že banka zafinancovala to, co se EGAP rozhodl pojistit. Za loňský rok je ČEB mezi bankami u našich nových případů až na třetím místě, její podíl se snížil.

HN: EGAP je také akcionářem ČEB. Loni jste zmínil plán, že tento podíl prodáte spolu s podílem v úvěrové pojišťovně KUPEG. Jak to vypadá?

Je to jedna z věcí, jak snížit dopady našeho hospodaření na státní rozpočet. Nedá se očekávat, že by se náš podíl v ČEB prodával na trhu. Protistranou bude každopádně stát. U KUPEG stále diskutujeme s belgickým akcionářem, víc bych k tomu nyní neříkal.

HN: Jakou mají podíly hodnotu?

U státních entit je to oceňování složitější, neoceňuje se totiž jen výnosovost podniku, ale hlavně to, jestli se například v případě problému stát za firmu postaví a tak podobně. Tu hodnotu teď říkat nemohu, i když na ocenění pracujeme (ve výroční zprávě 2014 si nicméně EGAP pětinu v ČEB ocenil na 961,5 milionu Kč a třetinu v KUPEG na 130,4 milionu, pozn. red.).

Kromě prodeje podílů ještě pracujeme na třetí možnosti, jak získat peníze – vydání podřízených dluhopisů. Setkali jsme se s největšími hráči na trhu a nyní jednáme s ČNB, jestli by nebyl jednodušší syndikovaný úvěr, který by si koupily české banky. Kolik to bude, uvidíme podle toho, jaké budou naše požadavky na kapitál kvůli nové evropské regulaci Solvency II. Pojištění projektů v Íránu

HN: Od prosince nemůžete pojišťovat nejrizikovější země, včetně Íránu, proti kterému tento týden skončily sankce. Co se stalo?

Celý loňský rok u nás probíhala kontrola České národní banky na téma řízení rizik. Skončila v prosinci, naštěstí bez sankcí a pokuty, nyní je nastavený smírčí režim, v rámci kterého jsme se dohodli, co je třeba upravit. Jádro pudla je v tom, že se máme řídit podle dvou zákonů – zákona o pojišťovnictví a zákona 58 o podpoře exportu. Otázka tedy je, zda jsme typická pojišťovna, nebo státní instituce podporující export. A ČNB jako regulátor nás bere jako klasickou pojišťovnu.

HN: Co po vás tedy přesně chce?

Jsou to všechno spíše věci technického rázu. A než se vyřeší, neměli bychom pojišťovat export do těch nejrizikovějších oblastí. Vznikl tým, který se tím zabývá a jejž osobně řídím. Centrální banka po nás chce vše vyřešit do konce března, věřím ale, že se nám to podaří do konce února.

Nemělo by to mít žádný dopad na exportéry, všechny rozjednané případy můžeme dotáhnout. Sankce proti Íránu padly o pár týdnů dříve, než se obecně čekalo. Nějakou dobu teď bude trvat administrace všech opatření – pro nás je samozřejmě nejdůležitější zrušení bankovních sankcí a opětovné navázání platebního styku s evropskými bankami.

Opatření ČNB se sice týká také Íránu, ale v současné době nás nijak nelimituje. Zatím jsme neobdrželi žádnou závaznou žádost o pojištění a ze zkušenosti víme, že zpracování jednotlivých případů bude také v Íránu chvíli trvat.



Nahoru


Klíčová slova: egapčebbankovkrize

Článek je zařazen k tématu: 
  

Zdroj: http://egap.czPublikováno 24.01.2016

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 1354 stálých odběratelů. Připojte se!
Pro denní export informací - Hlídací pes (přihlašte se vlevo, registrace - ZDARMA).
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Thermona jede v Rusku naplno. Po Sevastopolu má smlouvu o...

25.05.2018

TOP zpráva: Ruské ministerstvo obrany promluvilo o raketě,...

25.05.2018

´Technonikol´ vybuduje dva závody na Dálném východě

25.05.2018



Nejnovější nabídky
Ruský výrobce laminovaných dřevotřískových desek a...

22.05.2018

Ukrajinská společnost, která se zabývá zpracováním a...

18.05.2018

Významný strojírenský podnik v Jaroslavské oblasti hledá...

12.05.2018



Nejnovější poptávky
Hledají se zájemci o spolupráci s vlastním názorem na...

13.05.2018

Oděvní firma se zaměřuje na produkci textilních výrobků....

19.03.2018

Hledám pracovníka/pracovnici na malou rodinou farmu kousek od...

30.07.2017



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2180
Země se rozpadne na několik států

1760
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

271

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ


KVS Ekodivize je partnerem i-RU.CZ od r.2006


  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2017+ArchivKalendář výstav, akcí 2017+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2017 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz