i-RU.CZ - Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví - MiG-25 - nejrychlejší stíhací letadlo (Video)
Předseda Sněmovny Vondráček přijat nejvyššími představiteli Kazachstánu. (Obnoveno) | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | VIII. Slovanské ekonomické fórum se bude konat v Brjansku 18. října 2019  | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | ŽDAS představí na MSV v Brně své produkty pro železniční průmysl a energetiku. K vidění bude digitální dvojče lisu | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Litovelský Papcel zkrachoval. Strojírenské firmě přestaly věřit banky | Pivoňka hovořil o českých plánech hostit ruský festival v Praze | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Ruské banky žalují insolvenčního správce Pilsen Steel, jde jim o miliardy - E15.cz | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Čeští exportéři hledí do budoucna s obavami. Z Ruska však jdou dobré zprávy  | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Expert: Letecké dohody s Ruskem jsou zastaralé a omezující | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Na světě žije přes 350 milionů Slovanů  | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Projev velvyslance A. Zmejevského u příležitosti Dne Ruska (FOTO) | Rosatom bude i nadále dodávat palivo do slovenských jaderných elektráren | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Nízkouhlíkový úspěch Čechů v Biškeku: Vyřešili vytápění města, budou ohřívat i bazén | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Češi sondují šance v moldavském zemědělství  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Kombinát na zpracování zlatých rud za 10 miliard korun postaví v Rusku podnikatel Alexander Nesis a Petr Kellner | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | České oficiální účastí na veletzích v Rusku v roce 2019 | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | Proč jsou vozy Škoda smontované v Nižním Novgorodě dodávány do ČR? (S. Stupar pro RIA NOVOSTI - 1. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4783 reg.uživatelů, 34050 článků,
1440 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví - MiG-25 - nejrychlejší stíhací letadlo (Video)


Vývoj stíhacího letectva byl od počátku poznamenán honbou za maximální rychlostí. Již na sklonku 1. světové války bylo jasné, že boj proti letadlům nepřítele bude vyžadovat hlavně dosažení co možná nejvyšší rychlosti i na úkor zhoršení manévrovacích schopností. Postupně tak byly vytlačeny velmi obratné dvouplošníky a ke konci 2. světové války dosahovala nejrychlejší letadla s pístovými motory rychlosti přes 750 km/h.



To bylo maximum pro vrtulová letadla. V té době se již objevila první letadla s proudovými motory, které umožnily další zvýšení rychlosti. Ve čtyřicátých letech 20. století se objevila nová meta – rychlost zvuku.

Pro její překonání byly zkonstruovány různé stroje, některé dokonce s raketovým motorem. Bell X-1 startoval zavěšen pod bombardérem B-29, od kterého se ve velké výšce odpoutal, zažehl raketový motor a po spotřebování paliva přistával klouzavým letem na svůj podvozek.
Jako první na něm překonal rychlost zvuku v horizontálním letu Charles Yeager 14. října 1947, dosáhl rychlosti 1299 km/h a ta odpovídala Machovu číslu M = 1, 015 (Machovo číslo vyjadřuje poměr rychlosti letu k rychlosti zvuku, pokud letadlo letí rychlostí odpovídající M = 1, znamená to, že letí právě rychlostí zvuku). Bell X-1 byl sice schopen i odstartovat ze země, ale stroj to byl pouze experimentální.

První letadla s proudovými motory, zařazená do služby u bojových útvarů, byla „podzvuková“, ale létala  vysokými rychlostmi, které se blížily k 1000 km/h, nepřekračovala však rychlost zvuku (M<1). Již před koncem války se objevil německý Me-262 a americký F-80. Překonání zvukové bariéry představovalo značný problém, protože při letu nadzvukovou rychlostí se na povrchu letadla vytváří rázové vlny, které vedou k prudkému nárůstu odporu letadla. Vědecká pracoviště největších leteckých mocností se začala zabývat touto problematikou s obrovským nasazením. Pouze nové poznatky aerodynamiky a nové konstrukce motorů mohly přinést takové výsledky, které vedly k vytvoření bojových letadel běžně překračujících rychlost zvuku. Těsně po válce v SSSR vznikl legendární MiG-15 a v USA F-86 . Jejich souboje v Koreji byly již mnohokrát popsány a svědčí o vysokých kvalitách těchto letadel a o obrovském skoku, který byl udělán ve vývoji a výrobě stíhacích letadel od konce války. K rychlosti zvuku se oba pouze nesměle přibližovaly.



Teprve v roce 1954 byl v SSSR ukončen vývoj a zahájena sérová výroba letounu MiG-19. Ten měl šípové křídlo s úhlem šípovitosti 55 st. Byl vybaven dvěma motory RD-9B a běžně překračoval rychlost zvuku v horizontálním letu. Jeho dva motory s forsážním režimem dávaly letounu velkou stoupavost (115 m/s), kterou nepřekonaly ani jeho bezprostřední následovníci.

Zajímavostí jistě je, že další pokračovatelé vytvoření konstrukční kanceláří Mikojana již nikdy nepoužily klasické šípové křídlo. Pozdější MiGy měly křídlo ve tvaru trojúhelníku, lichoběžníku nebo s měnitelnou geometrií. Právě trojúhelníkové křídlo využil nástupce MiG-19 letoun MiG-21. Ten vznikl v roce 1958 a byl letounem nové - 2. generace. Sériově se vyráběl od roku 1959 v několika zemích včetně ČSSR a stal se nejmasovějším stíhacím letadlem 60. let. Jeho rychlost dosahovala M = 2, létal běžně dvakrát rychleji než zvuk.

Jeho protivníkem byl F-104 Starfighter, který byl v létech 1965 – 1980 hlavním letounem ve výzbroji států NATO. Jeho maximální rychlost (2125 km/h) byla prakticky stejná jako u MiG-21.

Výzkum vysokých rychlostí pokračoval v 50. létech se stále stejnou intenzitou a jeho výsledky naznačovaly, že je možné dosáhnout rychlostí na hranici M = 3 i u velkých letadel jako jsou bombardéry a speciální výzvědné stroje. Začátkem roku 1955 byla letectvem USA rozpracována specifikace WS110, která předpokládala vytvoření těžkého bombardéru, vyzbrojeného jadernými zbraněmi. Byl zahájen vývoj North American XB-70 „Valkyrie“ schopného operovat rychlostí M = 3. Předpokládané náklady na zavedení letounu do výzbroje, technologické problémy a nová role při nasazení strategických bombardérů, definovaná na začátku 60. let, znamenaly ukončení projektu XB-70. Byly postaveny jenom dva prototypy.

Ve druhé polovině 50. let proto začala konstrukční kancelář A.I. Mikojana pracovat na vývoji těžkých rychlých výškových stíhačů E-150, E-152 a E-152M (E-166), které byly určeny pro boj s projektovanými nadzvukovými bombardéry. Při zkouškách těchto strojů bylo dosaženo rychlosti 2680 km/h a dostupu 22 670 m. Zároveň byly zkoušeny nové perspektivní typy především raketové výzbroje.

Získané výsledky umožnily zahájit konstrukční práce nad ještě výkonnějším bojovým letadlem schopným ničit cíle, jakými by mohly být bombardéry B-70, popřípadě již používané B-58 nebo výzvědné SR-71(o vývoji tohoto vysoce utajovaného stroje se v SSSR dověděli již v roce 1960, dva roky před jeho prvním startem).

První výzkumné práce spojené s hledáním nejvhodnějších tvarů budoucího stíhače začaly v OKB-155, v CAGI (Centrální aero-hydrodynamický institut) a dalších oborových výzkumných pracovištích v roce 1959. V roce 1961 bylo rozhodnuto o vytvoření nového stroje, který dostal pracovní označení E-155. Byly prostudovány různé varianty: uspořádání „kachna“ (výškové kormidlo před křídlem), letadlo s jednou a se dvěma směrovkami, letadlo s měnitelnou šípovitostí křídla, startovacími urychlovači atd. Ve finále byl vybrán letoun klasického aerodynamického tvaru, hornoplošník s lichoběžníkovým křídlem a dvěma směrovkami.

Stranické a vládní rozhodnutí o stavbě nového stíhacího letadla bylo přijato v únoru 1961 a 10. března téhož roku vydal A.I. Mikojan pro konstrukční kancelář nařízení o zahájení jeho projektování. Práce vedl M.I. Gurjevič, kterého později nahradil hlavní konstruktér N.Z. Matjuk.



E-155 se od počátku konstruoval ve dvou variantách – přepadový stíhač a výškový výzvědný letoun, které se od sebe minimálně odlišovaly. Úkolem bylo zkonstruovat bojové letadlo, které by bylo schopné létat rychlostí odpovídající M = 2,5 – 3,0 (tedy 2,5 až 3,0 krát rychleji než zvuk).
Velký problém představovala volba pohonné jednotky. Uvažovalo se o perspektivních motorech A.M. Kolesova a A.M. Ljulki, které byly v té době projektovány. Nakonec byl vybrán motor R-15B-300K zkonstruovaný A.A. Mikulinem, který byl pokračovatelem motoru 15K určeného pro první bezpilotní střely s plochou dráhou letu.

Přepadový stihač E-155P měl spolupracovat s pozemním naváděcím systémem „Vozduch-1“. Měl být vybaven palubním radiolokátorem „Smerč-A“, který využívaly přepadové stíhače TU-128.

V počátečním období se předpokládalo, že hlavní výzbroj letounu budou tvořit rakety K-9M, ale později bylo rozhodnuto použít nové rakety K-40.
Komise, která posuzovala maketu letadla E-155P, zahájila svoji práci v roce 1962. 15. června 1963 byly schváleny konečné technické podmínky pro stavbu nového přepadového stíhače. První let E-155P se uskutečnil 9. září 1964, v kabině seděl zkušební pilot P.M. Ostapenko. Je zajímavé, že první let se uskutečnil až půl roku poté co byly zahájeny letové zkoušky výzvědného E-155R.

Státní zkoušky přepadového stíhače začaly v prosinci 1965 a skončily v dubnu 1970. V září 1969 poprvé sestřelil raketou R-40R reálný letící cíl, který tvořil letoun MiG-17. 13. dubna 1972 byl MiG-25P oficiálně zařazen do výzbroje a v roce 1973 byly ukončeny jeho vojskové zkoušky. Na základě podnikových a státních zkoušek byla provedena řada konstrukčních změn draku i motoru.
Sériová výroba byla zahájena v  leteckém závodě v Gorkém v roce 1971 (nyní se transformoval na Nižněgorodský letecký závod „Sokol“) v kooperaci se strojírenským kombinátem v Dubně, kde se v počáteční fázi vyráběly trupy letadel a po Volze se převážely do Gorkého ke konečné montáži. Začátkem 70. let začaly MiG-25P přicházet k řadovým útvarům stíhacího letectva protivzdušné obrany státu. Jejich nástup do služby znamenal omezení činnosti výzvědných SR-71, které se do té doby „směle“ přibližovaly k hranicím SSSR na severu a dálném východě.

6. září 1976 došlo k události, která měla značný vliv na další osud stíhače: Nadporučík V. Bělenko unesl MiG-25P do Japonska. Přistál na letišti v Chakodato na ostrově Hokaido a předal nejvíce utajovaný letoun SSSR do rukou amerických specialistů. Letadlo bylo brzy vráceno, ale Američané se stačili seznámit jak s jeho konstrukcí, tak s jeho rádio-elektronickým vybavením. V důsledku toho bylo 4. listopadu 1976 vydáno nařízení vlády o urychlené modernizaci letadel, která se týkala především výzbroje.
Již v roce 1977 byl vyroben modernizovaný stíhač MiG-25PD s novým radarem „Sapfír-25“, který byl převzat z letadel MiG-23 a umožňoval sledovat a doprovázet cíle na pozadí zemského povrchu. Letadlo bylo dále vybaveno řízenými střelami R-40D a raketami R-60 pro vedení boje na krátké vzdálenosti. Na letadlo byl namontován nový motor R-15BD-300 s životností zvýšenou na 1000 letových hodin.

Nový letoun absolvoval státní zkoušky v období srpen 1978 – únor 1979 a již v roce 1978 byla v Gorkém zahájena jeho sériová výroba. Od roku 1979 opravárenské závody prováděly při generálních opravách přestavby dříve vyrobených MiG-25P na verzi MiG-25PD. Přestavěné letouny dostaly označení MiG-25PDS. Do roku 1982 prošly modernizací prakticky všechny stroje.

Po zkušenostech z bojů na Blízkém východě byly letouny vybaveny prostředky rádio-elektronické obrany, které umožňovaly provádění bojových úkolů v malých a středních výškách. Jeden MiG-25PD byl dokonce vybaven závěsným kontejnerem s vysílačem rušících signálů a bloky s tepelnými klamnými cíli, které byly situovány na horním povrchu letadla. Takto vybavený stroj dostal označení MiG-25PDSL, úspěšně absolvoval zkoušky, ale dále se nevyráběl.

Sériová výroba probíhala v Gorkém od roku 1969 do roku 1982 (poslední stroje byly dodány zákazníkům v roce 1983). Celkem bylo vyrobeno 1190 letadel MiG-25 všech modifikací (čtyři v Moskvě a 1186 v Gorkém). Z tohoto počtu bylo více než 900 přepadových stíhačů MiG-25P a MiG-25PD
Letadla využívaly kromě států, které byly součástí SSSR i Sýrie, Irák, Libye, Alžírsko a Indie.

Letadlo MiG-25 je stroj, který se zařadil mezi stíhací letadla 3. generace. Je jistě ne náhodou, že zůstává držitelem mnoha světových rychlostních rekordů. V průběhu zkoušek bylo s tímto letadlem překonáno 25 světových rekordů, ze kterých jich 14 stále platí. Jeho provoz dokázal, že létání rychlostmi, které odpovídají M = 3 představuje maximum pro pilotovaná letadla. Pozdější vývoj letadel 4. a 5. generace vedl ke snížení maximálních rychlostí a k opětovnému zvýšení manévrovacích schopností. Manévry, které jsou prováděny při vysokých rychlostech, vytvářejí obrovská přetížení a narážejí fyziologické možnosti člověka. Je proto reálné, že další zvyšování rychlosti a zachování manévrovací schopnosti současných generací letadel povede k vytvoření nové generace létajících strojů, které se budou muset obejít již bez pilota.

MiG-25 se v průběhu svého vývoje a provozu postaral o posunutí možností ergonomického systému člověk – letadlo k jejich maximu. Vždyť při překonání některých rychlostních rekordů (let na uzavřené trati 100 km) musel pilot Fedotov udržet letadlo v zatáčce s náklonem 70 stupňů a přetížením g = 4. Držitelem světového rekordu v absolutní rychlosti (let na bázi 15-25 km - rychlost 3529,56 km/h) je sice americký SR-71, ale ten byl určen pro vedení výzvědné činnosti ve velkých výškách. Jeho konstrukce nepovoluje větší přetížení než g = 1,5 a je tedy nejrychlejším strojem v přímém letu. MiG-25 má naopak díky své robusní konstrukci, vytvořené převážně z ocelových materiálů, možnost dosahovat vysoké rychlosti při obrovských přetíženích.
Pro ilustraci uvádíme tabulku světových rekordů, kde je kromě rychlosti unikátní i dosažený dostup a stoupavost. Rekordy byly registrovány Mezinárodní leteckou federací (FAI).


Technická data letounu MiG-25 P:

délka: 19,75 m
rozpětí: 14,01 m
výška na zemi: 6,10 m
nosná plocha: 61,40 m²
hmotnost prázdného letounu: 20 000 kg
maximální vzletová hmotnost: 36 720 kg
maximální rychlost s podvěšenou výzbrojí: M=2,83, tj. 3 255 km/h
maximální dolet: 1 730 km (bez použití přídavných nádrží)
dostup vyzbrojeného letounu: 20 700 m
plošné zatížení: 598 kg/m²


Podle historických dokumentů zpracoval Pol. (kalo)



Nahoru



Odkazy:
http://www.opoccuu.com/mig-25.htm 211 x
http://skyfireavia.narod.ru/planes/mig25/mig25.htm 384 x
http://www.airbase.ru/hangar/russia/mikoyan/mig/25/ 64 x
http://hronotop2012.narod.ru/mig-25_samii_bistrii_samolyot_xx_veka/ 374 x
http://world-of-avia.narod.ru/mig25.htm 371 x
 463897 x
  

Publikováno 28.06.2013

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 158 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
NATO se připravuje na válku v Evropě

20.10.2019

Rusko vyšle do zahraničí pět desítek zemědělských...

19.10.2019

Gazprom začal plnit plynem první větev plynovodu TurkStream

19.10.2019



Nejnovější nabídky
Prodej pískovny 262.062 m2 Nebanice u Chebu v České...

29.07.2019

AO Polotsk - Stěklovolokno vyrábí kompozitní materiály a...

19.07.2019

´Ready to build´projekty solarnich elektraren na Ukrajine....

18.06.2019



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2813
Země se rozpadne na několik států

1907
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

306

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.


Ondřejovická strojírna je dlouhodobým partnerem iRUCZ




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz