i-RU.CZ - Ruská energetika do roku 2035: velké čtení pro české firmy
Putin nařídil zákaz vývozu dřevěné kulatiny. Národní bohatství Ruska. (Video)  | Předseda Komory SNS F. Masopust poskytl rozhovor časopisu TRADE NEWS | Historie české metalurgie v Petrohradu - 13. Mezinárodní konference | ČSA obnoví lety do Moskvy od 4. října. Aktuální podmínky cestování do Ruské federace  | Jaderné dny v Plzni 2020: Rosatom nabízí Česku referenční technologii | Česká Logio navázala spolupráci s významným ruským systémovým integrátorem | České vyslanectví v Kazachstánu v nových prostorách | Dva přední kazašské potravinářské podniky v Almaty využívají technologie českých firem | Krize by přišla i bez covidu, bude trvat i příští rok, tvrdí šéf Žďasu | ´Předměty z vesmíru mám uložené v bance.´ Kosmonaut Remek promluvil o tom, jak se chrání před nezvanými hosty | K výsledkům česko-arménských ekonomických konzultací 14. 9. 2020 | X. Jaderné dny v Plzni: Konference o stavu příprav nového jaderného zdroje pro ČR (23. září - 27. října) | Česká republika hodlá při konzultacích s Ruskem nastolit širokou škálu otázek | Expedice Tatra kolem světa 2 opustila Írán. Nouzově se vrací do Prahy  | Česká republika odložila jednání s Ruskem kvůli případu Navalný | V Nižegorodské oblasti vzniklo Centrum obchodní a hospodářské spolupráce s ČR | Strojírenskou firmu Kovosvit MAS prodal její majitel Michal Strnad ruskému investičnímu fondu  | Kazachstán je zajímavým trhem i po epidemii. Uspějí ale jen silní hráči, říká zástupce CzechTrade v Almaty | Masopust: Jsem přesvědčen, že současné problémy nebudou mít na podnikání v Bělorusku výrazný dopad | Podmínky cestování občanů ČR do/z Kazachstánu - od 17. 8. 2020  | Česká vláda nemá v úmyslu vyloučit Rosatom z tendru na výstavbu Dukovan  | První vakcína proti COVID-19: Rusko obdrželo objednávky na miliardu dávek od 20 zemí. (Video) | Nová ikona sv. mučednice Dobroslavy Moravské. Ke kořenům lidové tradice ´Jízdy králů´ | Generální konzul ČR v Petrohradě navštívil karelský Památník Sandormoh | Jindrák pro RIA Novosti: Mé pravomoci platí od 1. srpna. Jednání o normalizaci vztahů s Ruskem startují | V Česku pokračují spory o ruské účasti na dostavbě jaderného reaktoru Dukovany | Sibiřsko-český vývoj materiálu pro výrobu vodíku z vody s pomocí Slunce  | Ruská energetika do roku 2035: velké čtení pro české firmy | Český investor spustí v Bělorusku výrobu endoprotéz | Rok 2020 nenechá nikoho v klidu - říká přední ruský astrolog A. Zarajev | Záruky už jedou, připraveno máme přes 140 miliard. Jestli pomoc dostanou i cestovky a dopravci, je otázka, říká šéf EGAP | Český byznys v Rusku: Jak se prodávají minerálky | Česko mlží a odkládá odchod z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) | Kazachstán přivítá investory z ČR do projektů v cestovním ruchu | Rusko požádalo Německo, aby mu postavilo továrny  | Ukrajinský výrobce BOGDAN MOTORS spouští v ČR výrobu trolejbusů a hledá odběratele | Rosatom chce Česko v mezinárodním projektu rychlého reaktoru MBIR | Pivoňka: Česká republika ve vztazích s Ruskem klesla na dno. (Video) | Rusko vyhošťuje dva české diplomaty | Seminář ve Zlíně: Obchodní spolupráce na východních trzích (18. 6. 2020)  | Česká Mattonka vstupuje na trhy Kazachstánu | Proč přestal vycházet Newsletter iRUCZ?  | Čeští představitelé pogratulovali Tatarstáncům ke 100. výročí TASSR | Vláda tajně schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan | Zeman: Firmy mají zájem o Rusko a Čínu i přes zdejší hysterii | Šeříky kvetly v roce 1945 tak krásně. Prezident Zeman zaslal gratulační dopis prezidentovi Putinovi  | Uskutečnila se mezinárodní online tisková konference ´Moskva - Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti´. (Video) | Budvaru kvůli viru klesá export, do Ruska o desítky procent | Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun | Zacharová varovala Česko před důsledky situace s údajnou ´otravou´ politiků | Moskva vyzvala Prahu k jednáním o Koněvově soše | Před 65 lety startoval český jaderný průmysl | Korona pohledem Východní metafyziky | Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | Masopust: Koronavirus náš obchod s Ruskem nenakazil. (Rozhovor) | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Podnik Škoda JS čelí korupční kauze ve třech zemích, firma vinu popírá | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Podnikatelská mise na Ukrajinu. (9. až 11. března 2020)  | ČEZ: V únoru se uskuteční jednání se zájemci o stavbu jaderného bloku v Česku | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4814 reg.uživatelů, 35917 článků,
1453 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
75 let od Vítězství

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Ruská energetika do roku 2035: velké čtení pro české firmy


Foto: © Google

Ani koronavirová pandemie nezabránila ruské vládě projednat a schválit jeden z klíčových materiálů:

"Energetickou strategii Ruska do roku 2035".

Sektor by měl více než v minulosti pomáhat v řešení domácích sociální a ekonomických problémů a být pilířem rozvoje vzájemných vztahů s rostoucími asijsko-pacifickými ekonomikami. Má také přinést svůj podíl do rozvoje ruského průmyslu a technologií.

České firmy by měly další řádky číst pozorně - tlak na lokalizaci výroby trvá, Rusko chce dovozy nahradit investicemi.

Na konci května se stala v Norilsku na severu Ruska ekologická katastrofa, která se zařadila mezi nejhorší člověkem způsobené škody na životním prostředí. Zatímco týmy záchranářů usilovaly o to, aby se uniklá ropa nedostala do Karského moře a prezident Putin zjistil, že gubernátor kraje se o této havárii dozvěděl s dvoudenním zpožděním z internetu, vláda premiéra Mišustina projednala a schválila dokument, podle kterého se má ruská energetika řídit do roku 2035.

Dokument s číslem 1523-r stanoví cíle nejen za relativně vzdálených patnáct let, ale i za blízké čtyři roky v roce 2024.

Východiska, současný stav, hlavní cíle

Ruská ekonomika a státní rozpočet bez nadsázky na ropném a plynařském průmyslu stojí. Ale kvůli probíhajícím změnám v přístupu k fosilním zdrojům a rozvoj obnovitelných zdrojů energie je stále těžší pokračovat v "business as usual", jak by si velká část ruské politické a ekonomické elity přála.

Vláda chce, aby energetika stále více přispívala k sociálně-ekonomickému rozvoji celé země, za prioritu mj. určila zajištění domácí poptávky po energiích. Geograficky vidí budoucnost v ekonomikách asijsko-tichomořského regionu, kde nemá nižší ambici než se stát jedničkou mezi dodavateli energetických surovin.

Těžba, zpracování a transport surovin by měly stát na domácím průmyslu, na trhu by si měli dodavatelé energií vzájemně konkurovat a stav a rozsah infrastrukturní sítě by měl odpovídat nárokům na bezproblémové zajištění dodávek domácích i zahraničním zákazníkům.

Polovina energetických firem by měla mít prokazatelné inovační výsledky (strategie neříká, jak se to bude měřit), produkce energií by měla v nejbližších letech každoročně růst o 5-9 %, export energetických surovin by se měl každým rokem zvedat o 9-15 %. Výroba zkapalněného zemního plynu (LNG) se má zvednout 2,4-3,5x, v petrochemii by mělo začít fungovat šest hlavních zpracovatelských klastrů.

Rusko se bude muset vyrovnat s velkými výzvami, které korespondují s velikostí jeho energetiky a téměř tektonickým změnám, které ve světové energetice probíhají. Pro největší zemi světa je velkým specifikem fungování oboru v mnoha klimatických zónách v největší zemi na světě a nerovnováha mezi tím kde se energie získává a kde se spotřebovává.

Vždyť šedesát procent spotřeby má místo v evropské části Ruska, zatímco přes osmdesát procent těžby probíhá v jeho severních a východních regionech. Posledních dvanáct let klesají investice do průzkumu nalezišť, naprostá většina těžebních technologií se musí dovážet a kvůli udržování nízkých cen na energie se většině firem nedostává volných peněz na investice.

Od roku 2008 se snížil export ropy do Evropy, zatímco vývoz do zemí asijsko-tichomořského regionu se zvýšil třikrát. Problémem jsou rostoucí náklady na těžbu, zvyšující se obsah síry ve vytěžené ropě a daňová politika, která neodměňuje investice do nových projektů.

Naleziště zemního plynu by se měla otevírat především na poloostrově Jamal, ve východní Sibiři a Jakutsku, v uhelném Kuzbasu se zkoumá potenciál těžby plynu z uhlí.

Export zajišťují plynovody Nord Stream a Síla Sibiře, pracuje se na Turkish Stream a Nord Stream 2, byly spuštěny čtyři provozy na zkapalnění zemního plynu. Hlavní potíží jsou růst nákladů na těžbu a již zmíněná vzdálenost mezi místy těžby a spotřeby. V petrochemii se staví nové kapacity, ty ale můžou mít problém kvůli nízké domácí poptávce, přepravní síť má navíc omezený rozsah. Provozy jsou navíc závislé na zahraničních technologiích. Uhlí navyšuje těžbu, ta od roku 2008 vyrostla o celou třetinu.

Na Dálném Východě a ve východní Sibiři se otvírají jeho nová naleziště. Uhlí má ale špatnou image jako špinavé palivo a konkuruje mu zemní plyn. U elektřiny sledujeme růst spotřeby a výroby, staví se nové sítě napříč zemí, trh s elektrickou energií funguje dobře.

Šanci vidí ruští stratégové v dodávkách do pohraničních regionů asijsko-tichomořského regionu Evroasijského ekonomického svazu. Problémy způsobují nízká platební morálka spotřebitelů, existence křížových dotací a nízká úroveň automatizace.

Prestižní obor atomové energetiky se může pochlubit spuštěním sedmi nových jaderných bloků a další se staví, včetně několika mimo Rusko. Za hranicemi se Rusové podílí i na těžbě uranu. Inženýři pracují na nové technologii uzavřeného palivové cyklu. Využití obnovitelných zdrojů energie se potýká s nízkou rentabilitou nových projektů, pozitivem je, že Rusko je schopné vyvážet vlastní solární panely a inženýrské služby k solárním elektrárnám.

V Rusku je energetická náročnost 2-4x vyšší než je světový průměr, prostor k úsporám energií je tedy značný, dala by se ušetřit až třetina spotřebovávané energie.

Úsporám ale brání nedostatek investic a nízká motivace domácností i firem skutečně šetřit. Ochrana životního prostředí a adaptace na klimatickou změnu jsou v ruských podmínkách často spíše Popelkou, nicméně je třeba přiznat, že se mnohé ekologické normy skutečně zpřísnily, uhelná naleziště prochází rekultivacemi a země se připojila k Pařížské dohodě.

Rusko a atomová energie - pevné spojení

Světové energetické trendy a výzvy

Světové energetické trhy nestabilitou, u ropy může navíc dojít k vrcholu poptávky ještě před rokem 2030. Přebytek nabídky ropy v posledních letech vede k poklesu cen. Plyn čeká mezi energetickými surovinami nejvyšší růst, atraktivní jej dělají hlavně nízké emise CO2, mohl by se navíc ve velkém využívat i na výrobu vodíku. U uhlí se svět rozchází: zatímco země OECD budou jednoznačně jeho využití snižovat, mnoho rozvojových zemí na něm zakládá svůj hospodářský růst. Rusko a Austrálie by měly ovládnout světový trh s uhlím a udržet si pozice dvou nejsilnějších hráčů na trhu.

Elektrická energie navýší svůj podíl, také nefosilních paliv se bude využívat daleko více. Z nových technologií by Rusko mělo sledovat a zapojit se do výroby elektrických aut, nových způsobů generace a distribuce elektřiny, výroby vodíku a skladování uhlíku. Geopolitika resp. ruský pohled na svět se ve strategii odráží v konstatování, že „od roku 2014 mnohé státy praktikují diskriminační přístup k ruské energetice“. Pokud by se poptávka po ruských energetických surovinách výrazně snížila, musela by ruská energetika přejít od strategického ke krizovému řízení.

Klíčové směry rozvoje ruské energetiky

Do roku 2024 se má těžba ropy vyšplhat na 555 mil. tun, o jedenáct let později být aspoň 490-555 mil. tun. Má se přikročit ke stimulaci těžby na již využívaných nalezištích a zároveň otevírat menší naleziště. Měl by se více rozvinout byznys domácích servisních organizací a ropných SMEs.

Ropné produkty prodávané na ruském trhu by měly být ze sta procent ruské. Zemní plyn by měla čekat skvělá budoucnost, a to i při velkých změnách, kterými světový trh s touto surovinou prochází. V LNG hodlá Rusko patřit mezi světové lídry, také díky stavbě nových hubů v Arktice, nové terminály mají vzniknout i na Kamčatce a v Murmansku.

LNG by se také měl dostat do odlehlých RU regionů, což si vyžádá novou infrastrukturu. Na trhu EU chce Rusko svoji pozici udržet. Mezi exportéry zemního plynu se Rusko nespokojí s horším než druhým místem.

Za čtyři roky by jeho těžba měla být v rozmezí 800-820 mld. m3, k roku 2035 pak 860-1.000 mld. m3, ve stejný rok by mělo v Rusku vznikat 80-140 mil. tun LNG ročně.

Třicet pět procent ruských surovin by v roce 2035 mělo procházet zpracováním v domácích petrochemických provozech, k čemuž ale bude potřeba odstranit úzká místa, především na železnici.

Těžba uhlí se má zvýšit na 530 a za patnáct let až na 668 mil. tun, to vše při postupném uzavírání nerentabilních dolů a soustředění se na vysoce zisková ložiska. Rusko chce mít světový tržní podíl min. 25 %. Výkon instalovaných kapacit na výrobu elektrické energie má vzrůst na 250-260 GWh, prioritní technologií ke konci platnosti strategie se má stát kogenerace výroby elektřiny a tepla.

Výzvou na ruské poměry bude cíl zásadně zlepšit plánovací a řídící procesy tak, aby k roku 2035 byly všechny objekty nad 220 kW stoprocentně automatizovány.

Tradičně pro Rusko elitní atomová energetika by se měla zaměřit na zvyšování konkurenceschopnosti nových jaderných elektráren a pokračovat v průzkumu ložisek uranu. Na svět by měly přijít nové plynové centrifugy a podpory by se mělo dostat i stavebním firmám, aby si udržely potřebné kompetence.

Vzdálené regiony by část svých energetických potřeb měly dosahovat s pomocí jaderných technologií.

Geografický aspekt v rozvoji ruské energetiky

Rusko bude klást zvýšený důraz na zajištění stabilních dodávek energií na poloostrov Krym, do Kaliningradu a Sevastopolu, na Dálný východ, severní Kavkaz a do Arktické zóny (strategie navazuje a je v souladu s loni přijatou doktrínou energetické bezpečnosti).

Ropný průmysl má za úkol stabilizovat těžbu ve východní Sibiři, na Dálném východě a v Arktické zóně. Kontinentální šelf by se měl nejen více využívat, jeho využití by ale měly více než v minulosti realizovat domácí poskytovatelé služeb.

Severní mořskou cestu by měly primárně využívat ropné tankery ruské výroby. I plynárenství má budovat nová centra těžby ve východní Sibiři, na Dálném východě. Domácí poptávku podpoří plánovaná masivní plynofikace obytných domů, u Dálného východu má v plynofikaci hrát podstatnou roli Síla Sibiře.

Ve východní Sibiři se má těžba zvýšit 3-4x. Ke konci platnosti strategie by plynovody měly disponovat přepravní kapacitou 325 mld. m3 směrem na západ, 80 mld. m3 by se mělo dát bez potíží transportovat do asijsko-tichomořského regionu. Osmdesát procent stavebních pozemků by v roce 2035 mělo disponovat plynovou přípojkou. Uhelný průmysl se bude koncentrovat hlavně na Kuzbase, v Jakutsku a Chakasiji, vyžádá si také velké investice do železniční infrastruktury, což se bude týkat hlavně Transsibiřské magistrály a BAMu.

Mořské přístavy se budou rozšiřovat tak, aby zvládly velké navýšení exportů do Asie, na Blízký východ a do Afriky. Do roku 2035 má v Rusku vzniknout jednotný elektroenergetický komplex, který se má modernizovat tak, že ztráty elektřiny v přenosové síti klesnou na 7,3 %. Na zajištění dodávek elektřiny do odlehlých míst se mají v rostoucí míře podílet OZE, stát slibuje podporu exportu engineeringu a služeb v oblasti OZE. Tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky, chce vláda také vidět větší využití geotermální energie. V teplárnách se má podíl výroby elektřiny vyšplhat na čtyřicet procent.

Ochrana životního prostředí, změna klimatu

Má začít fungovat celonárodní systém monitoringu skleníkových plynů, na ropných vrtech se má minimalizovat spalování doprovodného plynu. Rusko se chce aktivně podílet na tvorbě mezinárodních ekologických pravidel. O čtyřicet procent se má zvýšit zachycování pevných částic (2035). Veřejnost by měla mít přístup k informacím o ekologické situaci a nastalých haváriích. Nejdůležitějším cílem je snížení emisí skleníkových plynů na 70-75 % úrovně z roku 1990.

Zajištění technologické nezávislosti a konkurenceschopnosti

Průzkum nalezišť by se měl zjednodušit a zrychlit, soukromé investory by do prospekce měly přilákat daňové úlevy. Měly by být zakázány technologie s negativním dopadem na životní prostředí, čistší a lepší způsoby těžby by měly zvednout koeficient vytěžené ropy na 38,7 % (2035).

Stát by měl dát vzniknout národnímu energetickému informačnímu systému, ten by měl umožnit lepší prognózování a analytickou činnost. Podpora lokalizace výroby dnes dovážených technologií by měla zajistit, že ruská energetika bude stát na ruských technologiích. Celá jedna příloha strategie je věnována taxativnímu výčtu technologií, které by se do roku 2035 měly začít vyrábět v Rusku.

Digitalizace by měla prostupovat celým energetickým systémem, s ohledem na rozlohu země je důležitá dálková diagnostika stavu klíčových uzlů a zařízení. Tři čtvrtiny velkých energetických firem by za patnáct let měly prokazatelně inovovat (dnes je takových 6,5 %...).

Zlepšení fungování státu v energetice

Firmy by měl potěšit slib nezvyšovat jim nejméně pět let fiskální zátěž, spotřebitelé by měli dostat transparentní cenotvorbu za dodávky energií, ideálně s pomocí burzovních mechanismů. Přísnější a důslednější kontroly průmyslové bezpečnosti by měly dokázat snížit počet havárií o pět procent ročně. Investice do dlouhodobých aktiv energetických společností by do čtyř let měly vyrůst o 35-40 %, za patnáct let by se měly dokonce zdvojnásobit.

Mezinárodní vztahy v energetice

Rusko počítá s udržením své pozice mezi nejdůležitějšími exportéry energetických surovin, nově by chtělo také hrát důležitější roli mezi dodavateli energetických strojů a zařízení. Politicky chce udržovat co nejlepší vztahy s dalšími exportéry ropy, k čemuž by měli sloužit i nově zřízení energetičtí atašé na ruských ZÚ. I na nich bude záviset, jestli se podaří splnit cíl, aby do roku 2035 padesát procent ruského exportu energetických surovin směřovalo do asijsko-tichomořského regionu. V mezinárodních energetických organizacích by se měl navyšovat počet ruských občanů.

Závěrem:

Věcný a střízlivě psaný dokument dává pochopit, že ruští energetičtí stratégové velice dobře vědí, co se ve světové energetice děje. Místo tlaku na tolik potřebnou zásadní transformaci celého sektoru však plánují mírnou a postupnou změnu, která nebude příliš nikoho bolet. Důvod je zřejmý, dnešní Rusko si radikální změny nepřeje, navíc v tak důležitém oboru.

Pro naše dodavatele může být čtení strategie hořko-sladké. Potěší plánování investic do známých a vyzkoušených technologií a provozů, kde se mohou uplatnit naše výrobky a kompetence, zarmoutí ale tlak na co největší lokalizaci tj. přenesení výroby do Ruska.

Tento trend, přes všechna klopýtnutí, je jednou z konstant dnešní ruské ekonomické politiky a neexistuje důvod si myslet, že by se to v dohledné době mohlo změnit. Podle principu „Chceš u nás prodávat? Tak tady investuj“ budou naše firmy stále častěji stát před dilematem, jestli se v Rusku odhodlat investovat nebo si zvyknout na všechny potíže, často i nemožnost dodávat na ruský trh, které by snahy o čistý export z ČR provázely.

Obavu nemusejí mít jen dodavatelé jedinečných výrobků a technologií, u nichž ani za patnáct let nehrozí, že by se mohly začít vyrábět v Rusku.


Tomáš Hart, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Moskvě

(MZV.cz, 15.07.2020)



Nahoru



Článek je zařazen k tématu: Analýzy, rozbory
  

Zdroj: http://mzv.czPublikováno 20.07.2020

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce (1 příspěvek) ...>>>

19.07.2020, 21:16:36 Program rozvoje jaderné energetiky v RF získal status tzv. národního




Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 174 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
AsstrA dál posiluje vztahy s poskytovateli dopravy

05.10.2020

Globus uvedl do provozu nový logistický terminál v Moskevské...

30.09.2020

Putin nařídil zákaz vývozu dřevěné kulatiny. Národní...

30.09.2020



Nejnovější nabídky
Soudní překlady ruského a ukrajinského jazyka včetně...

04.09.2020

Nejnovější materiály zastupitelského úřadu Republiky...

02.07.2020

Přední výrobce hydrauliky v Běloruské republice, výrobce...

20.05.2020



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2992
Země se rozpadne na několik států

2306
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

333

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie



  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz