Rusko se připojilo k celosvětovému trendu a rozhodlo se vytvořit vlastní digitální měnu.
„Kryptorubl“ se chystají stanovit rovnoprávným k hotovostním a bezhotovostním platidlům a umožnit tak jeho volný převod mezi jednotlivými formami peněz.
Úřady vidí v digitálním rublu mnoho výhod - od posílení finančního systému země jako celku až po vyhýbání se západním sankcím. O nových ruských penězích - psali v materiálu „Lenta.ru“.
Nástup koronaviru s tlaky na přechod do online režimů práce přinutily mnoho zemí světa k vytváření svých digitálních měn:
zatímco USA a země EU experimentují s digitálním dolarem a eurem, Čína svůj digitální jüan již aktivně využívá.
Také v Rusku je aktivně diskutován koncept digitálního rublu. Podle plánu Centrální banky by se nová digitální ruská měna měla stát třetí formou peněz v zemi spolu s platbami v hotovosti a bezhotovostí. Emitentem digitálního rublu by měla být sama Centrální banka Ruska (CBR).
"Všechny tři formy ruského rublu budou naprosto rovnoprávné - hlavně ve smyslu, že nyní je jeden rubl v hotovosti ekvivalentní jednomu bezhotovostnímu rublu a jeden digitální rubl bude vždy ekvivalentní každému z nich," cituje své zdroje Lenta.ru.
"Zároveň budou moci vlastníci peněz volně převádět rubl z jedné formy do druhé,“ vysvětlil regulátor. Účelem digitálního rublu jsou platby a úspory, zatímco to nebude považováno za kryptoměnu. Na rozdíl od tradičních bezhotovostních rublů, které jsou na účtech v komerčních bankách, budou digitální rubly umístěny mimo bankovní systém - v „elektronických peněženkách“ - přímo v centrální bance. Technicky vzato bude digitální rubl "jedinečným digitálním kódem".
Předpokládá se, že převody peněz do digitálního rublu, stejně jako převody do tradičních papírových bankovek, bude možno provádět rovněž offline, to znamená - i bez přístupu k internetu nebo mobilní komunikace.
Centrální banka však dosud nedokázala zcela přesně vysvětlit, jak by se to mělo odehrávat: regulátor pouze naznačil, že pro tyto účely bude vytvořena speciální infrastruktura.
Hlavním účelem zavedení digitálního rublu je kontrola toku finančních prostředků, protože směnky se používají k platbám v tzv. šedé zóně ekonomiky kde je prakticky nemožné vypočítat jejich přesné objemy.
Konečný termín k projednání iniciativy vyprší 31. prosince a s blížícím se termínem se postoj úvěrových institucí k otázce "digitálního rublu" stává stále negativnějším.
Banky byly původně vůči myšlence centrální banky skeptické: je totiž nepravděpodobné, že by se náklady a rizika spojená se zavedením nového typu měny vyplatily dostatečně rychle.
Výdaje bankovního sektoru na vytvoření systému pro digitální měnu bezpečnou před kybernetickými hrozbami byly odhadnuty na 20–25 miliard rublů, bankéři na tyto výdaje ještě nejsou připraveni.
"Pro banky je zavedení digitálního rublu zatím podobné připojení "pátého kola" (točnice) k již dobře se pohybujícímu vozíku," uvedl Petr Puškarev, hlavní analytik společnosti Teletrade.
Nevyřešen zůstává i problém se zabezpečením krypto-operací. "Pokud se hackeři vloupají do banky nyní, škodu utrpí jen tato banka." Její účty jsou pojištěné a ztáty je svým vkladatelům banka nějak vykompenzuje. Pokud však dojde k hacknutí jednotného vypořádacímu systému Centrální banky, poškodí to celý finanční systém země,“ myslí si Vladislav Martynov, člen představenstva Ruské asociace pro kryptoekonomiku, umělou inteligenci a blockchain (РАКИБ). racib.com
Banky se také obávají odlivu finančních prostředků z účtů: podle odhadů Sberbanky může do tří let po zavedení digitálního rublu z nepeněžních rublových účtů v bankách odtéct od dvou do čtyři bilionu rublů. A to zavání nedostatkem likvidity a zvýšením úrokových sazeb.
Nyní podle centrální banky drží Rusové v bankách 32,5 bilionu rublů, z toho 10,8 bilionů je v zúčtovacích a běžných účtech.
Odborníci naznačili, že ve skutečnosti bude centrální banka budovat digitální platformu pod vlastní kontrolou. "Centrální banka se snaží vytvořit jakýsi digitální analog Státní banky SSSR." A tento jasný antagonismus mezi regulátorem a trhem prý může zničit myšlenku digitálního rublu už v zárodku. A buď komunita účastníků trhu bude schopna ji přesvědčit, aby dospěla k vyváženější variantě, která může vyřešit jak úkoly centrální banky, tak účastníků trhu, nebo centrální banka provede vlastní hrozný experiment.
Oponent uvádí, že CBR tratí spoustu peněz daňových poplatníků, než dojde k úplnému selhání - k poškození finančního systému země, malých a středních podniků,“ předpověděl Martynov.
Mezi hlavní výhody digitálního rublu patří usnadnění mezinárodních transakcí, snížení nákladů a zvýšení transparentnosti plateb. To může pomoci například v boji proti chudobě, protože bude snazší poskytovat cílenou pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují.
Regulátor zároveň zdůrazňuje, že nebude soutěžit s bankami o peníze Rusů: Centrální banka neuvažuje o použití digitálního rublu pro vklady a půjčky.
CBR věří, že „digitální rubl může provádět platby ještě rychleji, snadněji a bezpečněji“. A rozvoj digitálních plateb „bude sloužit jako pobídka pro inovace v oblasti maloobchodních plateb a v dalších oblastech a bude podporovat rozvoj digitální ekonomiky. “
Snížení závislosti uživatelů na jednotlivých poskytovatelích zároveň zvýší stabilitu finančního systému země. Teoreticky se digitální rubl může stát také způsobem, jak porazit západní sankce - Krym je považován za pilotní místo pro jeho použití.
V budoucnu vývoj digitálních měn umožní mezinárodní vypořádání bez použití systému SWIFT.
"Myslím, že rychlost, s jakou se regulační orgány vrhly na toto téma, jen naznačuje, že v horizontu pěti až sedmi let vyjde několik zemí s národní digitální měnou," uvedla Olga Skorobogatová, první místopředsedkyně centrální banky.
Dodala, že ve výsledku SWIFT „nemusí být nutný, protože to jsou již další technologické interakce“. Chcete-li to však udělat, musíte se ujistit, že digitální měny fungují spolehlivě a bezpečně a že poptávka po nich bude opravdu velká, a zatím pro to neexistují žádné předpovědi.
O úplném zrušení hotovosti v Rusku se však zatím nemluví.
V Rusku používají bezhotovostní platby hlavně obyvatelé měst s více než milionem obyvatel, zatímco na periferii stále platí běžnými penězi. Jedním z důvodů je nedostatečný přístup k internetu a rozvinutá infrastruktura.
K řešení problémů je povolán národní projekt „Digitální ekonomika“, který byl prodloužen do roku 2030. Mezi jeho úkoly patří zpřístupnění internetu všem a pokrytí největších měst komunikací 5G, jakož i ochrana informací občanů, podniků a státu. Na realizaci plánu je poskytnuto 1,8 bilionu rublů.
Testování systému digitálních rublů jsou připraveni zahájit již v roce 2021, ale úřady dosud nerozhodly o vhodnosti vydání digitální měny.
Pandemie koronaviru urychlila masovou digitalizaci, takže zavedení „krypto-rublu“ se stává nutností, ale není třeba se do toho ještě vrhnout bezhlavě. Uvádí se, že Rusko již sice promarnilo šanci stát se v této technologii světově prvním. Nyní proto stojí za to spíše sledovat zkušenosti jiných zemí, aby se zabránilo chybám, uzavírá zdroj.
Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 177 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!
Pokud ne, můžeme to společně vylepšit. Pošlete nám klíčová slova, termíny, o kterých byste chtěli (v souvislosti s tímto článkem) příště číst. Vyplatí se vám to!
Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)