Jsem přesvědčen, že české firmy na to mají - přizpůsobit se nové realitě na ruském trhu, řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček pro Zpravodaj Komory SNS v předvečer zasedání česko-ruské Mezivládní komise v Moskvě od 29. května. Komise má projednat průmyslovou, vědecko-technickou a inovační spolupráci obou zemí.
Od jara 2014 platí vzájemné sankce mezi Ruskem, EU a dalšími zeměmi. Jaká je bilance tohoto stavu z pohledu roku 2017?
Vyklidili Češi ruský trh?
Výsledky za rok 2016 vykazují značný pokles vzájemného obchodu oproti roku 2014, a dochází tak k utlumení vzájemné hospodářské výměny. Když si vezmeme k dispozici reálná data, propad českého exportu do RF v porovnání celoročních objemů let 2014 a 2016 činil v korunovém vyjádření 33,5 %. Pokles dovozu z Ruska k nám byl 35,3 % a evidujeme snížení celkového obratu o 34,4 %.
V absolutních číslech pak hovoříme v exportu o ztrátě ve výši přibližně 37,8 miliard korun v porovnání exportu v roce 2016 s rokem 2014.
V porovnání výsledků bilaterálního obchodu za roky 2015 a 2016 exportní relace poklesla v korunovém vyjádření o 3,9 %, import poklesl o 20,5 % a obrat poklesl o 13,5 %.
Při sledování vývoje celoročního poklesu exportu za rok 2016 se ve druhém pololetí loňského roku podařilo dosáhnout mírně pozitivního vývoje v této oblasti.
V prvním čtvrtletí letošního roku jsme zaznamenali růst českého exportu v porovnání se stejným obdobím roku 2016. V korunovém vyjádření šlo o růst o 26,5 %. Přeceňovat tento trend by bylo poněkud předčasné, nicméně navazuje na již zmíněný trend růstu našeho vývozu ve druhém pololetí loňského roku.
Z uvedených fluktuací objemu vzájemného obchodu za období od roku 2014 do prvního čtvrtletí roku letošního lze vyvodit, že na něj nemají vliv pouze sankce, které lze ve vymezeném období považovat za konstantu. Působí tu i další faktory. Celkově zhoršená situace ruské ekonomiky byla způsobena zejména poklesem cen energetických surovin na světovém trhu.
Silná ruská orientace na těžbu surovin a jejich následný export se projevila výrazným poklesem hodnoty rublu.
Kladný vývoj cen komodit má podíl na zlepšení kondice ruské ekonomiky, a to se projevuje v nárůstu i naší vzájemné obchodní výměny.
Sankce jsou trojího druhu, na zbrojní materiál, na těžbu fosilních paliv a na dodávky do ruského průmyslu a energetiky. Jaké jsou vůbec „zbylé” české možnosti?
Dodávky pro ruský průmysl a energetiku až na výjimky v zásadě možné jsou, jde jen o nutnost přizpůsobit se nové realitě.
Obecně leží díky protekcionistickým opatřením největší potenciál spolupráce tam, kde ruská, potažmo euroasijská produkce, nemá kapacitu či kvalitu zásobovat vlastní trh.
V takových případech si byznys vždy najde cestu a zboží či služba svého kupce. Tam, kde má místní produkce na domácím trhu silnou pozici, je zase vhodné hledat možnosti pro spolupráci na třetích trzích. Jsem přesvědčen, že právě české firmy mají na to, aby takové možnosti našly.
Rusko po uvalení sankcí zavedlo tzv. program ´importozamešenija´, což znamená náhradu dovozu za vlastní výrobu. Značka tamní výroby má také značné tržní preference. Jak se českým vývozcům daří zapadnout do modelu spolupráce s částečným přenosem výroby?
Politika nahrazování dovozu se začala v Rusku diskutovat a poté i uplatňovat již v období globální ekonomické krize, tedy po roce 2009.
Jasným signálem ochranářského a izolacionistického trendu ruské ekonomiky se pak stal výnos prezidenta Ruské federace z 6. srpna 2014 “O uplatnění jednotlivých zvláštních hospodářských opatření za účelem zajištění bezpečnosti Ruské federace“.
V současné době platí v ruské ekonomice rovněž řada omezení na veřejné zakázky, přísnější požadavky na certifikace, praxí je používání exportních omezení a zákazů. Znamená to, že od roku 2014 je obchodování s Ruskou federací v některých oblastech determinováno nejen opatřeními ze strany Evropské unie, ale i vnitřními ochranářskými pravidly nastavenými například v oblasti potravinářského průmyslu či strojírenství.
Ruský trh je ale pro řadu našich exportérů trhem zásadním a proto se některé české společnosti i přesto rozhodly lokalizovat svoji výrobu v Ruské federaci tak, aby získaly status domácího ruského výrobce a podařilo se jim to. Mezi tyto úspěšné případy můžeme řadit výstavbu závodu na výrobu zapalovacích svíček do automobilů táborské společnosti Brisk v Samarské oblasti, který od loňského roku svou produkcí zásobuje nejen blízké producenty osobních vozů v Samaře a Togliatti, ale i celý ruský trh.
Úspěšnými příklady angažmá českých firem na ruském trhu je i závod na výrobu portálových obráběcích center vsetínské společnosti Trimill v Uljanovské oblasti nebo závody společnosti Škoda Auto v Kaluze a Nižném Novgorodě. Takže možnosti uplatnit se úspěšně na ruském trhu pro české firmy.
Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 162 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!
Pokud ne, můžeme to společně vylepšit. Pošlete nám klíčová slova, termíny, o kterých byste chtěli (v souvislosti s tímto článkem) příště číst. Vyplatí se vám to!
Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)
Dnes: 4790 reg.uživatelů, 34536 článků,
Akce Česko ruské spol.
Editorial
Kalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Analýzy, rozbory
FESTIVAL 
irucz.ru sales
