i-RU.CZ - Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví: TU-16 (Badger) -První těžký proudový bombardér
Čeští představitelé pogratulovali Tatarstáncům ke 100. výročí TASSR | Vláda tajně schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan | Zeman: Firmy mají zájem o Rusko a Čínu i přes zdejší hysterii | Šeříky kvetly v roce 1945 tak krásně. Prezident Zeman zaslal gratulační dopis prezidentovi Putinovi  | Uskutečnila se mezinárodní online tisková konference ´Moskva - Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti´. (Video) | Budvaru kvůli viru klesá export, do Ruska o desítky procent | Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun | Zacharová varovala Česko před důsledky situace s údajnou ´otravou´ politiků | Moskva vyzvala Prahu k jednáním o Koněvově soše | Před 65 lety startoval český jaderný průmysl | Korona pohledem Východní metafyziky | Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | Masopust: Koronavirus náš obchod s Ruskem nenakazil. (Rozhovor) | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Podnik Škoda JS čelí korupční kauze ve třech zemích, firma vinu popírá | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Podnikatelská mise na Ukrajinu. (9. až 11. března 2020)  | ČEZ: V únoru se uskuteční jednání se zájemci o stavbu jaderného bloku v Česku | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4802 reg.uživatelů, 35277 článků,
1451 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
75 let od Vítězství

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví: TU-16 (Badger) -První těžký proudový bombardér


Část první - TU-16

Rozvoj bombardovacího letectva SSSR po skončení 2. světové války dosáhl značného pokroku rozhodnutím zkopírovat a velkosériově vyrábět americký B-29. Začátkem padesátých let začala tato letadla přicházet do výzbroje prvních pluků dálkového letectva pod označením TU-4.

Hned poté začalo velení letectva shromažďovat podklady pro vytvoření technických požadavků na dálkový bombardér s proudovými motory. Na nebi se tou dobou již pohybovaly stíhací stroje, které se svojí rychlostí silně přibližovaly ke zvukové bariéře.

Doposud létající, licenčně vyráběná čínská verze TU-16 s označením H-6

Požadavek na rychlost 900 km/h byl oprávněný a potvrdily ho později souboje MIG-15 s B-29 na korejském nebi, kdy se pomalu letící bombardéry, poháněné pístovými motory, stávaly snadnou kořistí proudových stíhačů.

Již v roce 1948 byla upřesněna hlavní takticko-technická data (TTD), která požadovala bombardér o rychlosti 900 km/h s doletem 6000 km a dostupem 15000 m. Měl běžně nést běžně 3 t a maximálně 20 t bomb. Realizaci plnění těchto ambiciózních požadavků však bránil nedostatek dostatečně výkonných proudových motorů.

Prvními bombardovacími letadly s proudovými motory se tak staly lehké frontové bombardéry. Jejich projektováním se zabývaly obě největší letecké konstrukční kanceláře S. V. Iljušina a A. N. Tupoleva. Soutěže o zařazení do sériové výroby se zúčastnily Iljušinův IL-28 a Tupolevův TU-14. Vítězně z tohoto klání vyšel IL-28, který se vyráběl v obrovských sériích a používal se i v československém letectvu. V nevelké sérii se vyráběl i TU-14.



Tu-14

Tupolev těžce nesl prohru v této soutěži a obrovský kolektiv jeho firmy pracoval dále na projektech nových bombardérů. Byl vytvořen projekt letadla TU-80, který se stal mezníkem pro další vývoj.

Jedna cesta vedla k zvětšování rozměrů a hmotnostních charakteristik, ta směřovala k vytvoření těžkého mezikontinentálního bombardéru. Zde vznikl letoun TU-85, který byl posledním dokončeným projektem strategického mezikontinentálního bombardéru s pístovými motory. Od něho vedla přímá cesta k TU-95 (Medvěd), který se jako letoun poháněný turbovrtulovými motory velmi osvědčil a slouží v ruském letectvu dodnes.

TU-14. Zdroj Avia-museum.narod.ru

Druhý směr vyústil do konstrukce těžkého bombardéru, který by byl schopen létat cestovní rychlostí, která by byla blízká k rychlosti zvuku. Tak vlastně vznikl TU-16.

Pro dosažení tak vysokých výkonů bylo nejprve třeba vyřešit řadu složitých teoretických problémů. Zkušenosti z vývoje stíhacích letadel jasně ukazovaly, že bude třeba použít šípové křídlo. Vědecké studie, provedené v CAGI (centrálním aero-hydrodynamickém institutu) a získané trofejní německé aerodynamické materiály, dovedly Tupolevovy konstruktéry k přesvědčení, že tento typ křídla je pro těžké bombardéry možné použít.

Nejdříve hluboce zmodernizovali TU-14 a vybavili jej výkonnějšími motory. Později použili šípové křídlo a postavili experimentální letoun „82“ (TU-22). 24. března 1949 uskutečnila posádka zkušebního letce A.D. Pereljota první let. V průběhu zkoušek, které pokračovaly do 2. června 1949 bylo dosaženo maximální rychlosti 931 km/h v letové výšce 4 000 m.

TU-22 („82“)

Letadlo se ukázalo jako stabilní a vhodné pro pilotáž středně vycvičených pilotů. Potvrdilo vhodnost šípového křídla pro těžké bombardéry, ale jeho plně vybavená bojová verze pod označením „83“ se již nedokončila.

TU-22

Nový motor, který svým téměř dvojnásobným tahem oproti svým součastníkům sliboval obrovský konstrukční skok, připravoval konstruktér A. A. Mikulin. Jeho tah 8 200 kp byl největším tahem proudového motoru v začátku padesátých let. Obrovský motor o váze několika tun a průměru téměř 1,5 m nevzbuzoval u leteckých konstruktérů důvěru. Tupolev sám navštívil konstrukční kancelář Mikulina, nechal si vysvětlit program zkoušek a lhůty, ve kterých má být motor dokončen. Motoru začal plně důvěřovat, využil svoji autoritu a pomohl získat doplňkové prostředky od vlády a ministerstva leteckého průmyslu pro urychlení jeho zkoušek a zahájení sériové výroby.

Motor RD-3M. Pozdější sériová verze motoru AM-3M

29. srpna 1949 vyzkoušel SSSR poprvé atomovou bombu a protože hmotnost jejího sériového modelu přesahovala pět tun, bylo třeba uvažovat o vytvoření nového, již těžkého bombardéru, který by byl schopen nést takovou zbraň vysokou rychlostí na vzdálenost skoro 5000 km.

V tomto období váhají konstruktéři jaký má nový perspektivní letoun být, zda má mít dva nebo čtyři proudové motory. 10. června 1950 bylo vydáno Nařízení Rady ministrů SSSR № 2474-974, kterým se konstrukční kanceláři Tupoleva ukládá postavit dálkový bombardér se dvěma motory AL-5 o tahu 5 500 kp nebo se dvěma Mikulinovými AM-3 s tahem 8 200 kp.

Konstrukční práce začaly a zpočátku se předpokládalo, že budou postavena dvě zkušební letadla, každé s uvedeným typem motoru. Vládní nařízení stanovilo „šibeniční“ lhůty a předpokládalo, že oba letouny budou předány ke zkouškám v prosinci 1951.

Vzhledem k velkému vytížení všech konstrukčních pracovišť (paralelně probíhal vývoj TU-95), požádal Tupolev v listopadu 1950 o prodloužení termínu o tři měsíce. V průběhu projektování se záhy začalo ukazovat, že motory AL-5 nebudou stačit pro splnění ambiciózních výkonů zadání. Od února 1951 tak podle nařízení generálního konstruktéra pokračují práce na projektu „88“ pouze s motory AM-3. Maketu letadla předvedli pracovníci konstrukční kanceláře v červnu 1951 vedoucím představitelům letectva a byla zahájena stavba dvou prototypů. První podle původní dokumentace a druhý (rezervní) již s některými podstatnými zlepšeními.

Sama konstrukce letadla byla na svou dobu velmi neobvyklá. Motory byly umístěny do kořenů křídel a podvozkové nohy se zasouvaly do zvláštních gondol zadní straně křídla. Celkově tato koncepce ideálně odpovídala tehdy nově objevenému „pravidlu ploch“, kde je třeba dodržet pro snížení odporu při rychlostech blízkých k rychlosti zvuku plynulou změnu všech objemů tělesa, v tomto případě celého letadla. Zkoušky modelů v aerodynamickém tunelu tuto úvahu potvrdily a celkový odpor letadla byl při vysokých rychlostech nižší, než se předpokládalo.

Stavba prototypů probíhala velmi rychle a první prototyp „88-1“ byl předán na letiště již v lednu 1952. První 12 minutový let uskutečnila posádka pod vedením zkušebního pilota N. S. Rybka 27. dubna 1952. Podnikové zkoušky probíhaly do 29. října 1952 a podílel se na nich kromě Rybka i A. D. Pereljot. Při 46 letech bylo dosaženo unikátních výkonů. Maximální rychlost dosáhla 1012 km/h , což o 52 km/h přesáhlo požadavky zadání. Zkoušky potvrdily spolehlivost práce hlavních systémů letadla a dolet byl zaznamenán 6050 km.

Schéma TU-16

Hmotnost prázdného „88-1“ byla 41 tun, jeho maximální vzletová hmotnost byla 77,4 tun, neměl ale namontovánu kanónovou výzbroj ani radiolokační přístroje.

Už koncem léta 1951, kdy byl „88-1“ prakticky hotov bylo jasné, že letadlo je přetížené. Tupolev zadal celému kolektivu úkol snížit hmotnost letadla. Začal tak „boj s váhou“, jehož cílem bylo snížit hmotnost prázdného letadla o několik tun.

Práce se zaměřily do tří směrů:

1. snížit hmotnost nesilových prvků konstrukce,
2. modifikovat silové prvky tak, aby při zachování původní pevnosti byla snížena hmotnost,
3. snížení maximální rychlosti na výškách do 6 250 m, kde zpravidla letadlo této kategorie neprovádí bojové akce a tím odlehčit konstrukci, která je nejvíce namáhána v přízemních výškách.

Tato opatření vedla k tomu, že druhý prototyp - „88-2“ měl prázdnou hmotnost sníženu na 36,49 tuny oproti 41,05 tuny u typu „88-1“.

První letoun byl předán ke státním zkouškám. Zopakoval své unikátní výkony, ale pro nízkou spolehlivost, špatnou funkci elektronické výstroje a chybějící střelecké vybavení byly zkoušky ukončeny s negativním závěrem.

Druhý prototyp se stavěl bez určení termínu dokončení a zapracovávaly se do něj poznatky ze zkoušek prvního. Naproti tomu byl ale určen konkrétní termín na zahájení sériové výroby. V Kazaňském leteckém závodě №22 začala technologická příprava podle výrobní dokumentace, vytvořené na základě „88-1“.

Již v průběhu přípravy výroby byla na závod dodávána dokumentace na zdokonalený letoun, který se stavěl podle druhého prototypu. Celá dokumentace byla předána v prosinci 1952 a termín dokončení prvního sériového stroje byl posunut z června na říjen 1953.

První let vykonal „88-2“ s posádkou N. S. Rybko 6. dubna 1953. 16. září téhož roku byl předán ke státním zkouškám, jež doplnily údaje, získané na prvním stroji.

Letoun byl státní komisí přijat, ale zkoušky výzbroje, zaměřovačů a radiolokátorů se protáhly prakticky na celý rok až do 10. dubna 1954.

Mezitím se v závodě №22 rozběhla sérová výroba na plné obrátky. Závod do té doby vyráběl bombardéry TU-4 a mnoho přípravků a technologických celků z jejich výroby tak bylo využito.

První sériový bombardér výrobního čísla № 3200101 byl vyroben 29. října 1953. Do konce roku byl letectvu předán ještě druhý stroj. V následujícím roce bylo v Kazani dokončeno 70 letadel.

Do výzbroje byl zařazen na základě Nařízení Rady ministrů SSSR №1034-443 z 28. května 1954.

Postupně probíhala výroba různých modifikací na třech výrobních závodech. K závodu №22 v Kazani se připojily závod №1 v Kujbyševě (Samaře) a závod №64 ve Voroněži. Sériová výroba probíhala do konce roku 1963.Celkem bylo vyrobeno 1509 letadel . Závod №22 vyrobil 800 sériových strojů, závod №1 543 a závod №64 166.

V roce 1954 měl největší z výrobců, kazaňský závod №22 19 788 zaměstnanců. V roce 1955 bylo stanoveno státním plánem vyrobit 195 letadel a dokončil jich dokonce rovných 200. Postupnou racionalizací výroby se podařilo snížit potřebný objem práce na zhotovení jednoho stroje na 63 496 normohodin.

V roce 1958 byla předána výrobní dokumentace do Čínské lidové republiky. Skupina kazaňských technologů začala pomáhat s organizací licenční výroby. Nejdříve se plánovalo postavit ohromný závod na výrobu 800 letadel ročně. Původní plány byly postupně redukovány a nakonec bylo vyrobeno kolem 120 strojů.

Od roku 1954 sloužily TU-16 v letectvu SSSR do počátku devadesátých let. V průběhu let byly některé stroje exportovány do Egypta, Indonésie a Iráku. V současné době je možné na nebi uvidět pouze čínské stroje pod označením H-6.

technické údaje TU-16

Podle historických dokumentů zpracoval Pol. (kalo)

Použité zdroje:
Knihy / Publikace:
Václav Něměček - Sovětská letadla, Naše vojsko 1969
А.Н. Туполев, Грани дерзкого творчества-колектив авторов,
председатель А.С.Шевчук- Москва Наука 2008
Л.Л. Кербер- Туполев, Издательство Политехника, Санкт-Петербург 1999
Завод стратегического назначения - колектив авторов,
председатель Н.Г. Хайрулин , изд. КАПО Казань 2002
ru.wikipedia.org



Nahoru


Klíčová slova: tupolev(kalo)letec

Odkazy:
http://www.airwar.ru 81 x
http://www.testpilots.ru 95 x
  

Publikováno 18.02.2013

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 168 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
O výstavbu větrné elektrárny v Uzbekistánu projevili zájem...

29.05.2020

Přejímka jaderného paliva pro 1. blok Běloruské JE byla...

29.05.2020

Odborníci očekávají snížení objemu investic...

28.05.2020



Nejnovější nabídky
Přední výrobce hydrauliky v Běloruské republice, výrobce...

20.05.2020

Jeden z největších běloruských výrobců zrcadel a...

20.05.2020

Běloruský výrobce elektrických kabelů do 1 kV provedení...

20.05.2020



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2963
Země se rozpadne na několik států

2134
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

322

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ

Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k. je generálním partnerem serveru od r. 2003

  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.

ČEB, a.s.




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz