i-RU.CZ - Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví: TU-16 (Badger) -První těžký proudový bombardér
Kombinát na zpracování zlatých rud za 10 miliard korun postaví v Rusku podnikatel Alexander Nesis a Petr Kellner | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | České oficiální účastí na veletzích v Rusku v roce 2019 | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | Proč jsou vozy Škoda smontované v Nižním Novgorodě dodávány do ČR? (S. Stupar pro RIA NOVOSTI - 1. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Vztahy mezi Českou republikou a Ruskem by měly být lepší, říká Vondráček | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Komora SNS - Business den Ruské federace na MSV v Brně (02.10.2018) | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Komora SNS - Business den Běloruska na MSV v Brně (03.10.2018) | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Slovenská delegace na Jaltinském ekonomickém fóru na Krymu (Izvestia) | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | 21. sněm Komory pro země SNS. Ze zprávy představenstva (FOTO) | Aircraft Industries loni utržil 1,9 miliardy korun a prodal 11 letadel do Ruska a jedno do Indonésie | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | V Minsku se uskuteční 10. zasedání česko-běloruské Smíšené komise | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Projevy na banketu u příležitosti Dne vítězství 9 května 2018 na ruském velvyslanectví v Praze | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Za nejchutnější pivo světa označilo 44% ruských turistů - to v Čechách | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Vydání Nikulina byla chyba, prohlásil Zeman – Novinky.cz | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Pozor - přeregistrace odběratelů bezplatného Newsletteru iRUCZ. (GDPR - změna v ZASÍLÁNÍ)  | ČTK: Remek očekával, že bude mít české následovníky (Video) | Český ministr zahraničí M. Stropnický pro zachování protiruských sankcí | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | TOP-100 nejčtenějších článků na iRUCZ v roce 2017 | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Co je česko-ruské a co rusko-české. Jak můžeme pomoci? Editorial  | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | I. zasedání diskuzního Česko-ruského fóra se uskuteční v květnu v Praze. Ruský koordinátor | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | Kdo dostaví Temelín? České strojírenské firmy nezvládají mnohem lehčí zakázky | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Důležité setkání prezidenta Putina s německými průmyslníky a podnikateli v Soči. Konec sankcím? | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | Na Výstavišti v Brně připravují ´Den ruských regionů´ (10. 10. 2017)  | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | Ruská firma chce v Prostějově postavit továrnu na potisk obalů. Investice za 2,6 miliardy | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4771 reg.uživatelů, 32772 článků,
1433 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví: TU-16 (Badger) -První těžký proudový bombardér


Část první - TU-16

Rozvoj bombardovacího letectva SSSR po skončení 2. světové války dosáhl značného pokroku rozhodnutím zkopírovat a velkosériově vyrábět americký B-29. Začátkem padesátých let začala tato letadla přicházet do výzbroje prvních pluků dálkového letectva pod označením TU-4.

Hned poté začalo velení letectva shromažďovat podklady pro vytvoření technických požadavků na dálkový bombardér s proudovými motory. Na nebi se tou dobou již pohybovaly stíhací stroje, které se svojí rychlostí silně přibližovaly ke zvukové bariéře.

Doposud létající, licenčně vyráběná čínská verze TU-16 s označením H-6

Požadavek na rychlost 900 km/h byl oprávněný a potvrdily ho později souboje MIG-15 s B-29 na korejském nebi, kdy se pomalu letící bombardéry, poháněné pístovými motory, stávaly snadnou kořistí proudových stíhačů.

Již v roce 1948 byla upřesněna hlavní takticko-technická data (TTD), která požadovala bombardér o rychlosti 900 km/h s doletem 6000 km a dostupem 15000 m. Měl běžně nést běžně 3 t a maximálně 20 t bomb. Realizaci plnění těchto ambiciózních požadavků však bránil nedostatek dostatečně výkonných proudových motorů.

Prvními bombardovacími letadly s proudovými motory se tak staly lehké frontové bombardéry. Jejich projektováním se zabývaly obě největší letecké konstrukční kanceláře S. V. Iljušina a A. N. Tupoleva. Soutěže o zařazení do sériové výroby se zúčastnily Iljušinův IL-28 a Tupolevův TU-14. Vítězně z tohoto klání vyšel IL-28, který se vyráběl v obrovských sériích a používal se i v československém letectvu. V nevelké sérii se vyráběl i TU-14.



Tu-14

Tupolev těžce nesl prohru v této soutěži a obrovský kolektiv jeho firmy pracoval dále na projektech nových bombardérů. Byl vytvořen projekt letadla TU-80, který se stal mezníkem pro další vývoj.

Jedna cesta vedla k zvětšování rozměrů a hmotnostních charakteristik, ta směřovala k vytvoření těžkého mezikontinentálního bombardéru. Zde vznikl letoun TU-85, který byl posledním dokončeným projektem strategického mezikontinentálního bombardéru s pístovými motory. Od něho vedla přímá cesta k TU-95 (Medvěd), který se jako letoun poháněný turbovrtulovými motory velmi osvědčil a slouží v ruském letectvu dodnes.

TU-14. Zdroj Avia-museum.narod.ru

Druhý směr vyústil do konstrukce těžkého bombardéru, který by byl schopen létat cestovní rychlostí, která by byla blízká k rychlosti zvuku. Tak vlastně vznikl TU-16.

Pro dosažení tak vysokých výkonů bylo nejprve třeba vyřešit řadu složitých teoretických problémů. Zkušenosti z vývoje stíhacích letadel jasně ukazovaly, že bude třeba použít šípové křídlo. Vědecké studie, provedené v CAGI (centrálním aero-hydrodynamickém institutu) a získané trofejní německé aerodynamické materiály, dovedly Tupolevovy konstruktéry k přesvědčení, že tento typ křídla je pro těžké bombardéry možné použít.

Nejdříve hluboce zmodernizovali TU-14 a vybavili jej výkonnějšími motory. Později použili šípové křídlo a postavili experimentální letoun „82“ (TU-22). 24. března 1949 uskutečnila posádka zkušebního letce A.D. Pereljota první let. V průběhu zkoušek, které pokračovaly do 2. června 1949 bylo dosaženo maximální rychlosti 931 km/h v letové výšce 4 000 m.

TU-22 („82“)

Letadlo se ukázalo jako stabilní a vhodné pro pilotáž středně vycvičených pilotů. Potvrdilo vhodnost šípového křídla pro těžké bombardéry, ale jeho plně vybavená bojová verze pod označením „83“ se již nedokončila.

TU-22

Nový motor, který svým téměř dvojnásobným tahem oproti svým součastníkům sliboval obrovský konstrukční skok, připravoval konstruktér A. A. Mikulin. Jeho tah 8 200 kp byl největším tahem proudového motoru v začátku padesátých let. Obrovský motor o váze několika tun a průměru téměř 1,5 m nevzbuzoval u leteckých konstruktérů důvěru. Tupolev sám navštívil konstrukční kancelář Mikulina, nechal si vysvětlit program zkoušek a lhůty, ve kterých má být motor dokončen. Motoru začal plně důvěřovat, využil svoji autoritu a pomohl získat doplňkové prostředky od vlády a ministerstva leteckého průmyslu pro urychlení jeho zkoušek a zahájení sériové výroby.

Motor RD-3M. Pozdější sériová verze motoru AM-3M

29. srpna 1949 vyzkoušel SSSR poprvé atomovou bombu a protože hmotnost jejího sériového modelu přesahovala pět tun, bylo třeba uvažovat o vytvoření nového, již těžkého bombardéru, který by byl schopen nést takovou zbraň vysokou rychlostí na vzdálenost skoro 5000 km.

V tomto období váhají konstruktéři jaký má nový perspektivní letoun být, zda má mít dva nebo čtyři proudové motory. 10. června 1950 bylo vydáno Nařízení Rady ministrů SSSR № 2474-974, kterým se konstrukční kanceláři Tupoleva ukládá postavit dálkový bombardér se dvěma motory AL-5 o tahu 5 500 kp nebo se dvěma Mikulinovými AM-3 s tahem 8 200 kp.

Konstrukční práce začaly a zpočátku se předpokládalo, že budou postavena dvě zkušební letadla, každé s uvedeným typem motoru. Vládní nařízení stanovilo „šibeniční“ lhůty a předpokládalo, že oba letouny budou předány ke zkouškám v prosinci 1951.

Vzhledem k velkému vytížení všech konstrukčních pracovišť (paralelně probíhal vývoj TU-95), požádal Tupolev v listopadu 1950 o prodloužení termínu o tři měsíce. V průběhu projektování se záhy začalo ukazovat, že motory AL-5 nebudou stačit pro splnění ambiciózních výkonů zadání. Od února 1951 tak podle nařízení generálního konstruktéra pokračují práce na projektu „88“ pouze s motory AM-3. Maketu letadla předvedli pracovníci konstrukční kanceláře v červnu 1951 vedoucím představitelům letectva a byla zahájena stavba dvou prototypů. První podle původní dokumentace a druhý (rezervní) již s některými podstatnými zlepšeními.

Sama konstrukce letadla byla na svou dobu velmi neobvyklá. Motory byly umístěny do kořenů křídel a podvozkové nohy se zasouvaly do zvláštních gondol zadní straně křídla. Celkově tato koncepce ideálně odpovídala tehdy nově objevenému „pravidlu ploch“, kde je třeba dodržet pro snížení odporu při rychlostech blízkých k rychlosti zvuku plynulou změnu všech objemů tělesa, v tomto případě celého letadla. Zkoušky modelů v aerodynamickém tunelu tuto úvahu potvrdily a celkový odpor letadla byl při vysokých rychlostech nižší, než se předpokládalo.

Stavba prototypů probíhala velmi rychle a první prototyp „88-1“ byl předán na letiště již v lednu 1952. První 12 minutový let uskutečnila posádka pod vedením zkušebního pilota N. S. Rybka 27. dubna 1952. Podnikové zkoušky probíhaly do 29. října 1952 a podílel se na nich kromě Rybka i A. D. Pereljot. Při 46 letech bylo dosaženo unikátních výkonů. Maximální rychlost dosáhla 1012 km/h , což o 52 km/h přesáhlo požadavky zadání. Zkoušky potvrdily spolehlivost práce hlavních systémů letadla a dolet byl zaznamenán 6050 km.

Schéma TU-16

Hmotnost prázdného „88-1“ byla 41 tun, jeho maximální vzletová hmotnost byla 77,4 tun, neměl ale namontovánu kanónovou výzbroj ani radiolokační přístroje.

Už koncem léta 1951, kdy byl „88-1“ prakticky hotov bylo jasné, že letadlo je přetížené. Tupolev zadal celému kolektivu úkol snížit hmotnost letadla. Začal tak „boj s váhou“, jehož cílem bylo snížit hmotnost prázdného letadla o několik tun.

Práce se zaměřily do tří směrů:

1. snížit hmotnost nesilových prvků konstrukce,
2. modifikovat silové prvky tak, aby při zachování původní pevnosti byla snížena hmotnost,
3. snížení maximální rychlosti na výškách do 6 250 m, kde zpravidla letadlo této kategorie neprovádí bojové akce a tím odlehčit konstrukci, která je nejvíce namáhána v přízemních výškách.

Tato opatření vedla k tomu, že druhý prototyp - „88-2“ měl prázdnou hmotnost sníženu na 36,49 tuny oproti 41,05 tuny u typu „88-1“.

První letoun byl předán ke státním zkouškám. Zopakoval své unikátní výkony, ale pro nízkou spolehlivost, špatnou funkci elektronické výstroje a chybějící střelecké vybavení byly zkoušky ukončeny s negativním závěrem.

Druhý prototyp se stavěl bez určení termínu dokončení a zapracovávaly se do něj poznatky ze zkoušek prvního. Naproti tomu byl ale určen konkrétní termín na zahájení sériové výroby. V Kazaňském leteckém závodě №22 začala technologická příprava podle výrobní dokumentace, vytvořené na základě „88-1“.

Již v průběhu přípravy výroby byla na závod dodávána dokumentace na zdokonalený letoun, který se stavěl podle druhého prototypu. Celá dokumentace byla předána v prosinci 1952 a termín dokončení prvního sériového stroje byl posunut z června na říjen 1953.

První let vykonal „88-2“ s posádkou N. S. Rybko 6. dubna 1953. 16. září téhož roku byl předán ke státním zkouškám, jež doplnily údaje, získané na prvním stroji.

Letoun byl státní komisí přijat, ale zkoušky výzbroje, zaměřovačů a radiolokátorů se protáhly prakticky na celý rok až do 10. dubna 1954.

Mezitím se v závodě №22 rozběhla sérová výroba na plné obrátky. Závod do té doby vyráběl bombardéry TU-4 a mnoho přípravků a technologických celků z jejich výroby tak bylo využito.

První sériový bombardér výrobního čísla № 3200101 byl vyroben 29. října 1953. Do konce roku byl letectvu předán ještě druhý stroj. V následujícím roce bylo v Kazani dokončeno 70 letadel.

Do výzbroje byl zařazen na základě Nařízení Rady ministrů SSSR №1034-443 z 28. května 1954.

Postupně probíhala výroba různých modifikací na třech výrobních závodech. K závodu №22 v Kazani se připojily závod №1 v Kujbyševě (Samaře) a závod №64 ve Voroněži. Sériová výroba probíhala do konce roku 1963.Celkem bylo vyrobeno 1509 letadel . Závod №22 vyrobil 800 sériových strojů, závod №1 543 a závod №64 166.

V roce 1954 měl největší z výrobců, kazaňský závod №22 19 788 zaměstnanců. V roce 1955 bylo stanoveno státním plánem vyrobit 195 letadel a dokončil jich dokonce rovných 200. Postupnou racionalizací výroby se podařilo snížit potřebný objem práce na zhotovení jednoho stroje na 63 496 normohodin.

V roce 1958 byla předána výrobní dokumentace do Čínské lidové republiky. Skupina kazaňských technologů začala pomáhat s organizací licenční výroby. Nejdříve se plánovalo postavit ohromný závod na výrobu 800 letadel ročně. Původní plány byly postupně redukovány a nakonec bylo vyrobeno kolem 120 strojů.

Od roku 1954 sloužily TU-16 v letectvu SSSR do počátku devadesátých let. V průběhu let byly některé stroje exportovány do Egypta, Indonésie a Iráku. V současné době je možné na nebi uvidět pouze čínské stroje pod označením H-6.

technické údaje TU-16

Podle historických dokumentů zpracoval Pol. (kalo)

Použité zdroje:
Knihy / Publikace:
Václav Něměček - Sovětská letadla, Naše vojsko 1969
А.Н. Туполев, Грани дерзкого творчества-колектив авторов,
председатель А.С.Шевчук- Москва Наука 2008
Л.Л. Кербер- Туполев, Издательство Политехника, Санкт-Петербург 1999
Завод стратегического назначения - колектив авторов,
председатель Н.Г. Хайрулин , изд. КАПО Казань 2002
ru.wikipedia.org



Nahoru


Klíčová slova: tupolev(kalo)letec

Odkazy:
http://www.airwar.ru 56 x
http://www.testpilots.ru 57 x
  

Publikováno 18.02.2013

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 145 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Do realizace projektů Rosatomu je zapojeno přes 25 českých...

22.02.2019

Seminář ´Rusko a Bělorusko - exportní příležitosti pro...

22.02.2019

Se studenty v Jižní Osetii besedoval špičkový český...

22.02.2019



Nejnovější nabídky
Soudní překlady ruského a ukrajinského jazyka. Překlady...

25.10.2018

HLEDÁME ZEDNÍKY / FASÁDNÍKY DO NĚMECKA – AŽ 95.680 Kč/...

30.08.2018

Výrobce vysoce kvalitních a ekologických dětských hraček a...

31.05.2018



Nejnovější poptávky
Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018

Hledají se zájemci o spolupráci s vlastním názorem na...

13.05.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2450
Země se rozpadne na několik států

1859
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

291

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ


EGAP, a.s.




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2018 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz