i-RU.CZ - Avantýry liberálů, které vyprovokovaly Putina. Proč je za krizi na Ukrajině vinen Západ? (Foreign Affaires)
Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Komora SNS - Business den Běloruska na MSV v Brně (03.10.2018) | Komora SNS - Business den Ruské federace na MSV v Brně (02.10.2018) | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Slovenská delegace na Jaltinském ekonomickém fóru na Krymu (Izvestia) | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | 21. sněm Komory pro země SNS. Ze zprávy představenstva (FOTO) | Aircraft Industries loni utržil 1,9 miliardy korun a prodal 11 letadel do Ruska a jedno do Indonésie | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | V Minsku se uskuteční 10. zasedání česko-běloruské Smíšené komise | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Projevy na banketu u příležitosti Dne vítězství 9 května 2018 na ruském velvyslanectví v Praze | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Za nejchutnější pivo světa označilo 44% ruských turistů - to v Čechách | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Vydání Nikulina byla chyba, prohlásil Zeman – Novinky.cz | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Pozor - přeregistrace odběratelů bezplatného Newsletteru iRUCZ. (GDPR - změna v ZASÍLÁNÍ)  | ČTK: Remek očekával, že bude mít české následovníky (Video) | Český ministr zahraničí M. Stropnický pro zachování protiruských sankcí | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | TOP-100 nejčtenějších článků na iRUCZ v roce 2017 | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Co je česko-ruské a co rusko-české. Jak můžeme pomoci? Editorial  | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | I. zasedání diskuzního Česko-ruského fóra se uskuteční v květnu v Praze. Ruský koordinátor | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | Kdo dostaví Temelín? České strojírenské firmy nezvládají mnohem lehčí zakázky | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Důležité setkání prezidenta Putina s německými průmyslníky a podnikateli v Soči. Konec sankcím? | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | Na Výstavišti v Brně připravují ´Den ruských regionů´ (10. 10. 2017)  | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | Ruská firma chce v Prostějově postavit továrnu na potisk obalů. Investice za 2,6 miliardy | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4758 reg.uživatelů, 32368 článků,
1431 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Avantýry liberálů, které vyprovokovaly Putina. Proč je za krizi na Ukrajině vinen Západ? (Foreign Affaires)


Globalizace jde dolů...

John Mirshaymer - profesor politických věd na University of Chicago opublikoval v posledním čísle odborného amerického dvouměsíčníku stať v níž dokazuje, kdo je vinen za současnu situaci na Ukrajině. (Foreign Affaires № 5, 2014)

Shrnutí:
Washingtonu se může kategoricky nelíbit současná ruská pozice, ale naprosto přitom nemůže přehlížet logiku věci. Geopoliticky vzato: velmoci jsou vždy přecitlivělé na potenciální hrozby ve svém sousedství.


Na Západě dnes dominuje názor, že krize na Ukrajině je způsobena téměř výhradně ruskou agresí. Podle této logiky ruský prezident Vladimir Putin připojil Krym v rámci svého drahocenného snu, oživit sovětské impérium, s cílem později se pokusit prosadit kontrolu nad Ukrajinou a dalšími zeměmi východní Evropy.

Podle obhájců dané teorie bylo vypuzení prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva v únoru 2014 pro Putina záminkou, aby pak ruským vojákům nařídil ´zachvátit část sousedního státu´.

Ale to je mylný pohled: větší část viny za krizi na Ukrajině na sebe musí vzít Spojené státy a jejich evropští spojenci.

Hlavním důvodem neštěstí, jež se na Ukrajině odehrává - je rozšiřování Severoatlantické aliance NATO, které se stalo základem širší strategie pro vyvedení Ukrajiny ze zóny vlivu Ruska a její integrace se západním světem.

Dalšími důležitými prvky událostí bylo rozšíření EU na východ a podpora Západu prodemokratického hnutí na Ukrajině, bráno od ´oranžové revoluce´ v roce 2004. Od poloviny 90.let se ruští představitelé důrazně stavěli proti rozšíření NATO, a v posledních letech dali jasně najevo, že nebudou v klidu sledovat, jak se jejich strategicky důležití sousedé promění v baštu Západu.

Poslední kapkou bylo nezákonné svržení demokraticky zvoleného proruského, ale ukrajinského prezidenta, jež je právem označováno za ´státní převrat´.

Na tyto akce Putin odpověděl obsazením poloostrova Krym, protože se obával, že zde může vzniknout námořní základna NATO. To také vedlo k destabilizaci situace na Ukrajině tak, aby zapomněla na své plány, stát se součástí Západu.

Nebuďme překvapeni, takovou agresivní reakcí ze strany Kremlu. Vždyť Západ začal hospodařit na tradičně ´ruském dvorku´ a ohrožovat klíčové strategické zájmy Ruské federace, před čímž prezident Putin opakovaně a emocionálně varoval.

Americké a evropské elity se hluboce přepočítaly a byly zaskočeni nedávnými události na Ukrajině jen proto, že se drží mylného pohledu na světovou politiku.

Mají tendenci se domnívat, že logika realismu v XXI. století už není aktuální a Evropa může být sjednocenou a svobodnou díky liberálním principům, jako jsou právní stát, ekonomická vzájemná závislost a demokracie.

Ale tento ´generální plán´ Západu na Ukrajině nezafungoval. Průběh krize v zemi ukazuje, že skutečná politika zůstává v platnosti a státy, jež ji opomíjejí, podstupují velká rizika. Američtí a evropští lídři se hluboce přepočítali, když se snaží Ukrajinu převrátit na ´baštu Západu´ na hranicích Ruska. Nyní, když se dopady těchto nerozumných kroků jasně prokázaly, bylo by ještě větším omylem v takto ´pomýlené´ politice pokračovat.

Způsobí veřejné ponížení

Vzpomeňme, když skončila studená válka, sovětští představitelé souhlasili, že američtí vojáci v Evropě zůstanou a NATO rozpuštěna nebude - protože věřili, že to umožní, aby Německo plnilo funkci mírotvorné země.

Ani oni, či jejich ruští nástupci ale nechtěli, aby se Severoatlantická aliance rozšířila. Vycházeli z toho, že západní diplomaté jejich obavy pochopí. Clintonova administrativa, ukazalo se, myslela jinak a v polovině 90.let začínají snahy o rozšíření NATO.

První etapa rozšíření aliance proběhla v roce 1999 - tehdy se k vojenskému bloku připojily Česká republika, Maďarsko a Polsko. Ve druhé fázi v roce 2004, do NATO vstoupilo Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Moskva si hořce stěžovala a protestovala od samého počátku expanze Západu. Například, když NATO bombardovalo bosenské Srby v roce 1995, ruský prezident Boris Jelcin řekl: ´Toto je první znamení toho, co se může stát, když se NATO přiblíží k ruským hranicím... celá Evropa se ocitne v plamenech války.´ Ale Rusové v té době byli příliš slabí, aby nečemu zabránili. V každém případě, nevypadalo to až tak ohrožující, protože žádný z členů bloku, nehraničil s Ruskem, s výjimkou malých pobaltských zemí.

Ale pak Severoatlantická aliance obrátila svou pozornost ještě dále na východ. Na summitu v Bukurešti (duben 2008), NATO nastolilo otázku přijetí Gruzie a Ukrajiny.

Administrativa G. W. Bushe tento krok podporovala, ale Francie a Německo byly proti, protože nechtěly Rusko dráždit ani provokovat. Nakonec byl oznámen kompromis: aliance nezačala formální procedury směřující ke členství, ale vystoupila s prohlášením, v němž byly ambice Gruzie a Ukrajiny podpořeny a sebevědomě se uvádělo: ´Tyto země se dříve či později stanou členy NATO´.

Nicméně, v očích Moskvy to vůbec nevypadalo jako kompromis...

Tehdejší náměstek ministra zahraničí RF Alexandr Gruško řekl: ´Členství Gruzie a Ukrajiny v alianci - to by byla kolosální strategická chyba, jež by vedla k velmi vážným důsledkům pro panevropskou bezpečnost.´ Putin opakovaně prohlašoval, že připojení těchto zemí k NATO bude považováno za ´přímou hrozbu´ vystavenou Rusku. Jedny ruské noviny uvedly, že Putin v jednom rozhovoru s Bushem otevřeně řekl: ´Pokud bude Ukrajina přijata do NATO, přestane existovat´.

Ruská invaze do Gruzie v srpnu 2008, je třeba chápat jako rozptýlení všech pochybností o odhodlanosti Putina, zabránit vstupu Gruzie a Ukrajiny do aliance.

Připomeňme, že gruzínský prezident Michail Saakašvili, tvrdě rozhodnutý přivést svou zemi do NATO, se v létě roku 2008 rozhodl vrátit do Gruzie dva separatistické regiony - Abcházii a Jižní Osetii.

Ale Putin chtěl aby Gruzie zůstala slabá, rozdělená a mimo alianci. Poté, co propukly boje mezi gruzínskými silami a separatisty z Jižní Osetie, vzali ruští vojáci pod kontrolu Abcházii a Jižní Osetii. Moskva naprosto jasně demostrovala svou pozici. A NATO se navzdory tomuto zcela zřejmému varování, nikdy veřejně nedistancovala od svého cíle integrovat Gruzii a na Ukrajinu. A rozšíření vojenského bloku pokračovalo - v roce 2009, se jeho členy staly Albánie a Chorvatsko.

Evropská unie se také posouvala na východ. V květnu 2008 byla oznámena iniciativa EU na vytvoření ´Východního partnerství´ - programu, který podle názoru evropských stratégů, měl přispět k prosperitě zemí, jako je Ukrajina, a k jejich integraci do ekonomik zemí EU.

Není proto divu, že ruští představitelé považují tyto plány jako jako jdoucí v rozporu s národními zájmy Ruské federace.

V únoru 2014, než byl prezident Viktor Janukovyč nucen opustit prezidentský úřad, obvinil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov EU, že se snaží vytvořit ´sféru vlivu´ ve východní Evropě.

V očích Moskvy je rozšiřování Evropské unie - záminkou pro rozšíření NATO.

Posledním instrumentem, který Západ použil k izolaci Kyjeva od Moskvy - bylo úsilí o prosazování západních hodnot a podpora demokracie na Ukrajině a v dalších zemích bývalého Sovětského svazu.

Tyto plány často znamenají financování prozápadních politiků a organizací.

Victoria Nuland, pomocnice státního tajemníka USA pro evropské a euroasijské záležitosti, ocenila v prosinci 2013 podobné investice Spojených států, když prohásila, že od roku 1991 Amerika investovala více než pět miliard dolarů na pomoc Ukrajině k dosažení ´budoucnosti, které si země zaslouží.´

V rámci tohoto úsilí, vláda Spojených států dotovala National Endowment for Democracy (Národní fond podpory demokracie). Tato nezisková organizace financovala více než 60 projektů, zaměřených na posílení občanské společnosti na Ukrajině, a prezident fondu Carl Gershman nazval zemi ´největší odměnou.´ Po vítězství Janukovyče v prezidentských volbách v únoru 2010 se fond rozhodl, že nový prezident zasahuje do stanovených cílů, a proto zdvojnásobit své úsilí na podporu opozice a posilování demokratických institucí na Ukrajině.

Metody sociálního inženýrství používané Západem na Ukrajině, vyvolávají u ruských vůdců značné znepokojení, protože se obávají, že jejich země by mohla být jejich dalším cílem. A nejde o bezdůvodné obavy.

V září 2013 Gershman napsal Carl Gershman novinách Washington Post: ´Rozhodnutí Ukrajiny stát se součástí Evropy urychlí smrt ideologie ruského imperialismu, zosobněného Putinem.´ A dodal: ´Rusové mají také na výběr, a Putin se může ocitnout v táboře poražených, a to nejen v sousedních zemích, ale i v samotném Rusku.´

Vytváření krizí

Trojitá politika Západu - rozšíření NATO, rozšíření EU a podpora demokracie - přilila olej do ohně, a ten je připraven vybuchnout každou chvíli. Jiskrou se staly události v listopadu roku 2013, kdy Viktor Janukovyč zamítl ´super ekonomickou transakci´, která byla projednána s Evropskou unií a rozhodl se akceptovat protinabídku Ruska ve výši 15 miliard dolarů.

Toto dalo impulz vzniku protivládních demonstrací, gradujících v příštích třech měsících, a které skončily v polovině února tragickou smrtí sta lidí z řad demonstrantů.

Západní emisaři narychlo odletěli do Kyjeva pomoci vyřešit krizi. 21.února vláda a opozice podepsala dohodu, která umožnila Janukovyčovi zůstat u moci až do nových voleb. Ale tato smlouva vydržele jen přes noc, druhý den se zhroutila a Janukovyč uprchl do Ruska. V Kyjevě, se etablovala prozápadní a antiruská vláda ´do morku kostí´. Skládá se ze čtyř vysoce postavených úředníků, které by bylo možno oprávněně označit za neofašisty.

Ačkoli role Spojených států v ukrajinské krize není zcela známa, je jasné, že Washington převrat podporoval. Nuland a republikánský senátor John McCain se zúčastnili protivládní demonstrace v Kyjevě, a Jeffrey Piet, velvyslanec Spojených států v Ukrajině řekl po svržení Janukovyče, že ´tento den se zapíše do učebnic dějepisu.´

Jak vyznělo ze zveřejněného záznamu průběhu hovoru, Nuland obhajovala změnu režimu a chtěla za premiéra nové vlády Jaceňjuka, který se nakonec chopil úřadu. Není proto divu, že Rusové všech politických přesvědčení věří, že Západ hrál ve vyhnání prezidenta Viktora Janukovyče významnou roli.

Pro Putina nastoupil čas přejít k rozhodným krokům proti Ukrajině a Západu. Krátce po 22. únoru nařídil ruským jednotkám odebrat (formou tzv. hybridní války - poz.překl.) Ukrajině poloostrov Krym a pak jej (formou referenda - pozn. překl.) připojit k Rusku.

Tento úkol byl relativně snadný, protože v krymském přístavu - na námořní základně Sevastopol- legálně pobýval mnoha tisícový kontingent ruských vojáků. Krym se stal snadným terčem také proto, že očet etnických Rusů činil 60% populace a většina obyvatel nechtěla být součástí Ukrajiny.

Poté ruský prezident Vladimír Putin vytvořil silný tlak na novou vládu v Kyjevě, přesvdčoval ji, aby se nepřidávala na stranu Západu proti Moskvě. Dával jasně najevo, že nechá rozvalit ukrajinskou státnost a bude rozsévat v zemi chaos, ale nedovolí, aby se Ukrajina stala baštou Západu na ´zadní verandě Ruska.´

K tomuto účelu poskytl poradce, zbraně a diplomatickou podporu proruským separatistům ve východní Ukrajině, kteří tlačí zemi do občanské války. Soustředil velkou armádu na hranicích s Ukrajinou, vyhrožoval invazí v případě, že kyjevská vláda se pokusí rebely zlikvidovat.

Kromě toho, Putin ostře zvýšil cenu plynu, jež Rusko prodává na Ukrajinu, a požadoval, aby byl zaplacen nemalý dluh za předchozí dodávky. Putin používá silové metody.


Diagnóza

Putinovy akce ​​není těžké pochopit a vysvětlit. Napoleonská Francie, Císařské Německo a nacistické Německo museli ze začátku překonat obrovský prostý prostor, aby citelně zaútočili na Rusko. Ukrajina je v podstatě nárazníkový stát, který je pro Rusko nesmírně důležitý.

Žádný ruský lídr nebude tolerovat, aby vojenská aliance, která byla donedávna za škodlivého nepřítele, obsadila Ukrajinu. A žádný ruský lídr se nebude nečinně dívat jak západ pomáhá přivést k moci na Ukrajině vládu tvrdě usilující o integraci země do západních struktur.


Washingtonu se může kategoricky nelíbit současná ruská pozice, ale naprosto přitom nemůže přehlížet jejich logiku věci. Geopoliticky vzato: velmoci jsou vždy přecitlivělé na potenciální hrozby ve svém sousedství.

Představte si, že vztek ve Washingtonu, kdyby se Čína sformovala silnou vojenskou alianci a snažila se do ní začlenit Kanadu a Mexiko. A není to jen logikou - ruští představitelé opakovaně svým západním protějškům předložili, že považují začlenění Gruzie a Ukrajiny do NATO za nepřijatelné, stejně jako jakýkoli pokus o nasměrování těchto zemí proti Rusku. Rusko-gruzínská válka v roce 2008 nenechala nikoho na pochybách v silném odhodlání Moskvy.

Oficiální představitelé Spojených států a jejich evropští spojenci tvrdí, že se ze všech sil snažili uklidnit znepokojené Rusko, a ujistit je, že Severoatlantická aliance nemá proti němu zaměřené žádné plány.

Kromě permanentního popírání toho, že rozšíření NATO je zaměřeno na odrazování Ruska, aliance nikdy trvale neumístila ozbrojené síly v nových členských státech. V roce 2002 byla dokonce vytvořena Rada NATO-Rusko, aby se posílila vzájemná spolupráce.

Ve snaze dále uklidnit Rusko, Spojené státy v roce 2009 oznámily, že rozmístí nový protiraketový obranný systém na válečných lodích v evropských vodách (alespoň zpočátku), a ne na území Polska a České republiky. Ale žádné z těchto opatření nezafungovalo, Rusové nadále kategoricky vystupovali proti rozšíření NATO, a to zejména prostřednictvím Gruzie a Ukrajiny. A jsou to Rusové, ne Západ, kdo nakonec rozhodnou, co považovat za hrozbu.

Abychom pochopili proč Západ, především Spojené státy, nemohly pochopit, že jejich politika na Ukrajině zakládá na obrovský vojenský střet s Ruskem, je třeba se vrátit do poloviny 90.let. Tehdy Clintonova administrativa vstoupila do pozice rozšíření NATO.

Politologové mají různé moderní argumenty pro a proti rozšíření, ale všeobecné shody, bylo dosaženo. Většina přistěhovalců do Spojených států z východní Evropy a jejich příbuzní, například silně podpořili rozšíření, protože chtěli, aby NATO obhajovalo země jako Maďarsko a Polsko. Pár realistů také souhlasilo s touto politikou, protože věřili, že Rusko je třeba ještě stále zadržovat.

Ale většina realistů byla proti expanzi, věřili, že to je téměř nezbytné, zadržovat velmoc prožívající úpadek v důsledku stárnutí obyvatelstva a monoekonomikou. Obávali se, že rozšíření aliance podporuje pouze Moskvu v zasévání problémů ve východní Evropě.

Tento pohled jasně vyložil americký diplomat George Kennan v rozhovoru v roce 1998 - krátce poté, co Senát schválil první fázi rozšiřování NATO. ´Zdá se mi, že Rusové se k tomu začnou stavět postupně velmi nepřátelsky, což ovlivní jejich zahraniční politiku - řekl. - Myslím, že to je tragický omyl. K tomu nebyl žádný důvod: nikdo nikoho neohrožoval.´

Na druhou stranu, většina liberálů včetně mnoha klíčových postav Clintonovy administrativy, rozšíření uvítali. Věřili, že konec studené války znamenal zásadní proměnu světové politiky a nový postnárodní pořádek nahradil logiku realismu, kdysi převládající v Evropě. Spojené státy byly nejen ´nepostradatelnou zemí´, jak se vyjádřila Madeleine Albrightová, tehdejší ministryně zahraničí, ale také ´milosrdným hegemonem´, a proto je lze jen stěží považovat za hrozbu Moskvy. Ve skutečnosti bylo cílem, aby se celý kontinent podobal západní Evropě.

Proto se Spojené státy a jejich spojenci snažili zavést demokracii ve východní Evropě, upevňovat jejich rostoucí vzájemné hospodářské závislosti a stavět je do mezinárodních organizací. Po vítězství liberálů ve Spojených státech nebylo pro ně příliš těžké přesvědčit své evropské spojence, aby rozšíření NATO podpořili.

Konec konců, s přihlédnutím k minulým úspěchům EU, jsou Evropané ještě více pravděpodobněji než Američané...


Autor: John Mirshaymer
Překlad iRUCZ



Nahoru


Klíčová slova: PutinKrym

Článek je zařazen k tématu: Analýzy, rozbory

Odkazy:
Podobný článek na podobné téma Jána Čarnogurského 58 x
Hlas Ruska - Porošenko ne-bude válčit o Krym 53 x
  

Zdroj: http://globalaffairs.ruPublikováno 18.09.2014

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce (3) ...>>>

23.06.2016, 10:12:47 Souhlas, velmoci jsou vždy přecitlivělé na potenciální hrozby ve svém
23.06.2016, 10:10:42 Představte si, že vztek ve Washingtonu, kdyby se Čína sformovala
18.09.2014, 19:07:00 Východ ani západ si nemá co vyčítat,ale v tomhle případě




Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 108 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Socioložka o absenci generačního hodnotového konfliktu v...

26.09.2018

Čestný předseda ČRS Vladimír Remek se 26. září dožívá...

26.09.2018

Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách

25.09.2018



Nejnovější nabídky
HLEDÁME ZEDNÍKY / FASÁDNÍKY DO NĚMECKA – AŽ 95.680 Kč/...

30.08.2018

Výrobce vysoce kvalitních a ekologických dětských hraček a...

31.05.2018

Ruský výrobce laminovaných dřevotřískových desek a...

22.05.2018



Nejnovější poptávky
Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018

Hledají se zájemci o spolupráci s vlastním názorem na...

13.05.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2324
Země se rozpadne na několik států

1795
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

281

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ


EGAP, a.s.

KVS Ekodivize je partnerem i-RU.CZ od r.2006


  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2018+ArchivKalendář výstav, akcí 2018+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2018 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz