Zatímco na Západě, především v zemích staré Evropy, s hrůzou, s radostí a dokonce i s úctou sledují "šamanské tance" kolem jedné již poměrně "rezavé ukrajinské roury" (plynovod Družba, pozn.) - na východě jsou klidní, napsala RIA Novosti k provoznímu předání přeshraničního přechodu plynovodu ´Síla Sibiře´ na řece Amur.
Kolem této velmi důležité události, mající zásadní vliv na globální obchod s modrým palivem, neprobíhá žádný mediální šum - ani v evropských, ale ani v ruských médiích.
Z nějakého důvodu k tomu neexistují žádná „jasná sdělení“. A nejen to, o východním projektu se toho celkově téměř nic nepíše ani nezveřejňuje.
Až z reportáže čínské Xinhua se dozvídáme, že čínské a ruské oficiální služby provedly předávací kontrolu podvodního přeshraničního přechodu plynovodu Síla Sibiře přes řeku Amur.
V samotné zprávě Xinhua se hodně mluví o problémech výstavby: o mimořádně obtížném reliéfu překonávané krajiny, o extrémně nízkých teplotách v zimě i o rozdílech ve standardech Ruské federace a Čínské lidové republiky. A dokonce i o nastupujících "hordách komárů."
Kolem stavby se sem tam vyskytne série skandálů, doprovázená výkřiky a falešnými zprávami. Jako například: kdo nutil ukrajinský Naftogaz, aby napsal na Twitteru o „dánské sekci“ Severního proudu - 2 ? (v době psaní textu byly tyto informace vyvráceny nejen v Nord Stream 2 AG, ale také v samotném dánském regulátorovi).
... Na Amuru je všechno mnohem jednodušší.
Ruské a čínské inženýrské služby provedly inspekci a jednoduše podepsaly dokument uvádějící, že etapa projektu byla schválena, píše RIA Novosti. A to je všechno.
Ačkoli dohoda o dodávkách ruského plynu do Číny prostřednictvím této východní trasy (tj. Síla Sibiře 1) se nyní aktivně finalizuje, (připravuje se již i západní koridor, Síla Sibiře 2 - pod názvem plynovod Altaj). Ten má do Čínské lidové republiky ročně dopravovat na 38 milionů kubických metrů plynu. Obecně je to objem srovnatelný s oběma vlákny ´Tureckého proudu´.
A nějaká zpráva o zahájení výstavby obrovského závodu na zpracování plynu v regionu Amur, který místní tisk dlouhodobě nazýval „projektem století“ a „největším ruským plynárenským projektem“, proběhla zcela bez povšimnutí, i když zde se lze určitě dohadovat: cyklopické kapacity Jamal LNG a Arctic LNG na ruském severu dosud nebyly zrušeny.
Čísla jsou to stále působivá.
Citováno z řeči premiéra Dmitrije Medveděva: "Rozpočet projektu je značný - asi 19 miliard eur, třetinu těchto prostředků investuje Gazprom, zbytek musí poskytnout skupina ruských, čínských a evropských věřitelů."
Amurský závod na zpracování plynu (АГПЗ) se již staví. V těchto dnech bylo například oznámeno, že plynárenská přečerpávací jednotka Ladoga s kapacitou 32 megawattů byla dodána na stavbu v dálněvýchodním "Svobodsku". Je to první z dvanácti čerpacích agregátů, navržených podle zvláštního technického úkolu a vyrobených v Petrohradě.
Závod na zpracování plynu bude podle oficiálních informací největším na světě ve výrobě hélia a druhým z hlediska objemů zpracování plynu. Zajistí také požadovanou kvalitu dodávaného metanu z oblastí východní Sibiře plynovodem Síla Sibiře, do technické infrastruktury, do níž bude АГПЗ integrován.
Uvedení do provozu prvního startovního komplexu dvou technologických linek je naplánováno již roce 2021. Plné uvedení do provozu celého závodu na zpracování plynu na Amuru je plánováno na rok 2024.
Ze zpráv tak vyplývá, že evropské směřování přestává být pro ruské plynovody „výhradním“. Zůstává samozřejmě důležité a prioritní, ale teď už ne jediné.
A to je v zásadě nová situace na globálních energetických trzích.
Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 179 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!
Pokud ne, můžeme to společně vylepšit. Pošlete nám klíčová slova, termíny, o kterých byste chtěli (v souvislosti s tímto článkem) příště číst. Vyplatí se vám to!
Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)