i-RU.CZ - Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví – strategický bombardér TU-95. V kódu NATO Bear (Mědvěd)
Kombinát na zpracování zlatých rud za 10 miliard korun postaví v Rusku podnikatel Alexander Nesis a Petr Kellner | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | České oficiální účastí na veletzích v Rusku v roce 2019 | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | Proč jsou vozy Škoda smontované v Nižním Novgorodě dodávány do ČR? (S. Stupar pro RIA NOVOSTI - 1. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Vztahy mezi Českou republikou a Ruskem by měly být lepší, říká Vondráček | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Komora SNS - Business den Ruské federace na MSV v Brně (02.10.2018) | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Komora SNS - Business den Běloruska na MSV v Brně (03.10.2018) | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Slovenská delegace na Jaltinském ekonomickém fóru na Krymu (Izvestia) | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | 21. sněm Komory pro země SNS. Ze zprávy představenstva (FOTO) | Aircraft Industries loni utržil 1,9 miliardy korun a prodal 11 letadel do Ruska a jedno do Indonésie | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | V Minsku se uskuteční 10. zasedání česko-běloruské Smíšené komise | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Projevy na banketu u příležitosti Dne vítězství 9 května 2018 na ruském velvyslanectví v Praze | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Za nejchutnější pivo světa označilo 44% ruských turistů - to v Čechách | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Vydání Nikulina byla chyba, prohlásil Zeman – Novinky.cz | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Pozor - přeregistrace odběratelů bezplatného Newsletteru iRUCZ. (GDPR - změna v ZASÍLÁNÍ)  | ČTK: Remek očekával, že bude mít české následovníky (Video) | Český ministr zahraničí M. Stropnický pro zachování protiruských sankcí | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | TOP-100 nejčtenějších článků na iRUCZ v roce 2017 | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Co je česko-ruské a co rusko-české. Jak můžeme pomoci? Editorial  | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | I. zasedání diskuzního Česko-ruského fóra se uskuteční v květnu v Praze. Ruský koordinátor | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | Kdo dostaví Temelín? České strojírenské firmy nezvládají mnohem lehčí zakázky | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Důležité setkání prezidenta Putina s německými průmyslníky a podnikateli v Soči. Konec sankcím? | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | Na Výstavišti v Brně připravují ´Den ruských regionů´ (10. 10. 2017)  | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | Ruská firma chce v Prostějově postavit továrnu na potisk obalů. Investice za 2,6 miliardy | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4771 reg.uživatelů, 32772 článků,
1433 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví – strategický bombardér TU-95. V kódu NATO Bear (Mědvěd)


TU-95

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století dosáhl SSSR výrazných úspěchů ve vývoji jaderných zbraní. To vedlo k logické úvaze o rázném posílení obranyschopnosti státu. Vyvstal zde problém - nebyl nosič, který by byl schopen dosáhnout amerického území a vrátit se zpět na mateřské základny.

To byl při začínající studené válce značný handicap. Okopírované letouny B-29, které nesly označení TU-4 měly dolet pouze 5000 km a to nestačilo. Rozmístění jejich amerických originálů na evropských základnách poskytovalo USA značnou strategickou výhodu.

Raketová technika byla ještě v plenkách a tak byly na základě vládního rozhodnutí zahájeny konstrukční práce na transkontinentálním nosiči jaderných zbraní hned ve dvou konstrukčních kancelářích. V konstrukční kanceláři Mjasiščeva se rodil letoun M-4 a Tupolev začal v roce 1950 práce na projektu, který dostal kódové označení „95“.

Důležitou roli v počátečním projektování hrála volba pohonné jednotky. Uvažovalo se o pohonu pístovými i proudovými motory nebo dokonce jejich kombinací. Nakonec bylo vybráno schéma letounu s pohonem čtyřmi turbovrtulovými motory o výkonu 12 000 – 15000 koní. Motor o takovém výkonu zatím nebyl k dispozici. Konstrukční kancelář Kuzněcova vyvíjela motor NK-12. Na prvním prototypu „95-1“ byly vzhledem ke zpoždění ve vývoji motorů NK-12 namontovány 4 motory TVD-2TV-2F o výkonu 12 000 koní. Druhý prototyp „95-2“ byl již vybaven motory NK-12 o výkonu 12 500 koní.

První let „95-1“ se uskutečnil 12. listopadu 1952. Velitelem posádky byl zkušený zalétávací pilot A. Pereljot.

Při 17 zkušebním letu v roce 1953 došlo ke katastrofě v důsledku požáru motoru, při které zahynuli 4 letci včetně A. Pereljota. Stavba druhého prototypu a dokončení motoru se značně protáhlo a „95-2“ se poprvé vznesl 16. února 1955 pod vedením M. Njuchtinova. Při zkouškách, které probíhaly v období 1955 – 1956 dosáhl letoun při vzletové hmotnosti 167 200 kg maximální rychlosti 882 km/h (rekord pro letadla s vrtulovým pohonem) a dolet s navigační zásobou paliva činil 15 400 km. Pro srovnání je možné uvést výkony amerického B-52, který také vzlétl v roce 1955. Při vzletové hmotnosti 190 500kg měl dolet 11 530 km a maximální rychlost dosahovala 957 km/h.

Již v roce 1955 by na závodě № 18 v Kujbyševě (v současné době samarský závod Aviakor) dokončen první sériový bombardér TU-95, který se lišil od „95-2“ o dva metry delším trupem. Maximální vzletová hmotnost sériových TU-95 dosahovala 172 000 kg a dolet činil 12 100km.

V roce 1957 byla zahájena sériová výroba bombardérů TU-95M, které byly vybaveny silnějšími motory NK-12M o výkonu 15 000 koní. TU-95M měl maximální vzletovou hmotnost 182 000, dolet 13 200 km a maximální rychlost 920 km/h. V období let 1955 – 1958 bylo v Kujbyševě vyrobeno 31 letounů TU-95 a 19 letounů TU-95M. Později byla všechna letadla modernizována na verzi TU-95M a sloužila u bojových útvaru do poloviny 80. let, kdy část nich byla přestavěna na cvičnou verzi TU-95U a ta se využívala do začátku 90. let.

Ilustrace ke článku TU-95 Pro potřeby námořnictva byl zkonstruován výzvědný naváděcí letoun TU-95 RC, který byl zaveden do výzbroje v roce 1966. Celkem bylo vyrobeno 53 strojů této verze.

Již v počáteční fázi projektování byl stanoven úkol využít TU-95 jako nosič neřízených a řízených raketových střel. Již 11. března 1954 vyšlo nařízení vlády, v kterém se ukládá konstrukční kanceláři Tupoleva, zkonstruovat na základě TU-95M nosič TU-95K pro raketový komplex K-20. Nadzvuková okřídlená raketa K-20 vystupovala částečně z trupu a byla určena
TU-95M k napadení jak pozemních, tak mořských cílů.

První zkušební TU-95K odstartoval 1. ledna 1956 a 6. června 1957 vypustil první raketu K-20. Celý komplex byl zařazen do výzbroje 9. září 1960. Od března 1958 do roku 1962 bylo na závodě № 18 vyrobeno 48 letadel této verze, které byly později modernizovány na verzi TU-95KD a sloužily do poloviny 80. let.

V polovině 60. let byla letadla TU-95K a TU-95KD modernizována a přezbrojena na okřídlenou raketu CH-20 s doletem 600 km. Tato letadla dostala označení TU-95KM.

V roce 1963 bylo dosaženo značného pokroku ve vývoji raket nové generace, které nesly označení CH-22. Brzy poté se začala rozpracovávat modifikace letadla TU-95KM, která byla schopna nést tyto nové rakety. Vývoj však nabral značné zdržení a první letadlo s raketami s plochou dráhou letu CH-22 vzlétlo až 30. října 1973. Letoun byl označen TU-95K-22 a do výzbroje byl zařazen až v roce 1987.

TU-95K-22. Ilustrace ke článku TU-95 Dobré letové vlastnosti a hlavně obrovský dolet daly vzniknout i námořní protiponorkové verzi TU-142.

Ta byla nejprve také vyráběna № 18 v Kujbyševě a od roku 1973 ji vyráběl závod № 86 v Taganrogu. Celkem bylo vyrobeno asi 100 letadel TU-142 na obou závodech.

Začátkem sedmdesátých let byla v konstrukční kanceláři I. S. Selezňova vyvinuta nová strategická raketa s plochou dráhou letu malých rozměrů, označená CH-55. Pro vytvoření nového bojového strategického komplexu byl jako základ vybrán letoun TU-142MS. Nejdříve se předpokládalo umístit 12 raket ve dvou nákladových prostorech. Složitost tohoto řešení vedla ve finále k umístění 6 raket na jenom otočném zásobníku v jenom nákladovém prostoru. Přestavba sériového TU-142M na verzi TU-95M-55 začala v červenci 1977 a první let se uskutečnil 31. července 1978. Nová verze letadla dostala označení TU-95MS a první kujbyševský sériový stroj vzlétl v září 1979. V roce 1981 byla zahájena jeho sériová výroba v závodě № 86 v Taganrogu a poté přenesena opět do závodu № 18 v Kujbyševě.

Výroba pokračovala do roku 1992 a bylo celkem vyrobeno 88 letadel TU-95MS.

Ilustrace ke článku TU-95TU-95 byl od počátku unikátní svojí velikostí, ale prokázal i značnou spolehlivost v provozu. Tupolev již brzy rozpracoval civilní verzi, která nesla označení TU-114 a byla v době svého vzniku největším dopravním letadlem na světě. Aeroflot ji využíval v šedesátých letech pro své dálkové spoje a dokonce pronajímal japonské letecké společnosti JAL. Celkem bylo vyrobeno 33 letadel. Za dobu jejich provozu došlo pouze k jedné nehodě, která byla způsobena špatným rozhodnutím posádky, když letadlo při startu vjelo do sněhové závěje a ta je strhla ze vzletově přistávací dráhy.
TU-114 pronajatý japonské společnosti JAL

Tu-114 posloužily jako základ pro první letoun včasné výstrahy TU-126.

TU-126. Ilustrace ke článku TU-95Letadlo bylo vybaveno radarovým systémem Lijana, jehož anténa byla umístěna do obrovského hřibu nad trupem. První letadlo bylo dokončeno v roce 1961. Zkoušky systému probíhaly do roku 1964 a v roce 1965 bylo nasazeno do služby. Celkem bylo do roku 1968 vyrobeno 9 letadel. Pro zajímavost uveďme, že první Boeing E-3 se systémem AWACS vzlétl až v únoru 1975. Všechna letadla TU-126 létala z litevské základny Šulaj a v 80. letech byla nahrazena letadly A-50.

„95“ má opravdu bohatou historii a v současné době je ve výzbroji okolo 100 strojů převážně verze TU-95MS. Stále je páteří dálkového strategického letectva Ruska, kde jej doplňuje nadzvukový TU-160. TU-95 má oproti novějšímu a podstatně modernějšímu TU-160 jednu obrovskou výhodu a tou je podstatně lacinější provoz.

O tom, že byl tento Tupolevův projekt úspěšný svědčí více než čtyřicetiletá výroba všech verzí, která přinesla asi 600 dokončených strojů.
Při osobním rozhovoru vedoucí letové zkušebny závodu Aviakor Anatolij Děsjatkov řekl: „Když jsem v roce 1965 přišel do závodu, nikdy bych nepředpokládal, že já budu uvažovat o odchodu do důchodu a TU-95 bude modernizován.

V současné době se předpokládá modernizace některých strojů a jejich využívání do roku 2020 – 2025, kdy by se měl objevit nový strategický dálkový letoun.

Ilustrace ke článku TU-95

Podle historických dokumentů zpracoval Pol. (kalo)

Použité zdroje

Knihy/Publikace:
Václav Něměček - Sovětská letadla, Naše vojsko 1969

А.Н. Туполев, Грани дерзкого творчества-колектив авторов,
председатель А.С.Шевчук- Москва Наука 2008
Л.Л. Кербер- Туполев, Издательство Политехника, Санкт-Петербург 1999

Internet: www.airwar.ru, www.testpilots.ru, http://ru.wikipedia.org

Foto:
http://dr-axon.livejournal.com/34644.html








Nahoru


Klíčová slova: tupolevbombard
  

Publikováno 13.11.2012

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 145 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Do realizace projektů Rosatomu je zapojeno přes 25 českých...

22.02.2019

Seminář ´Rusko a Bělorusko - exportní příležitosti pro...

22.02.2019

Se studenty v Jižní Osetii besedoval špičkový český...

22.02.2019



Nejnovější nabídky
Soudní překlady ruského a ukrajinského jazyka. Překlady...

25.10.2018

HLEDÁME ZEDNÍKY / FASÁDNÍKY DO NĚMECKA – AŽ 95.680 Kč/...

30.08.2018

Výrobce vysoce kvalitních a ekologických dětských hraček a...

31.05.2018



Nejnovější poptávky
Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018

Hledají se zájemci o spolupráci s vlastním názorem na...

13.05.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2450
Země se rozpadne na několik států

1859
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

291

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ


EGAP, a.s.




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2018 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz