i-RU.CZ - Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví – strategický bombardér TU-95. V kódu NATO Bear (Mědvěd)
Český investor spustí v Bělorusku výrobu endoprotéz | Rok 2020 nenechá nikoho v klidu - říká přední ruský astrolog A. Zarajev | Záruky už jedou, připraveno máme přes 140 miliard. Jestli pomoc dostanou i cestovky a dopravci, je otázka, říká šéf EGAP | Český byznys v Rusku: Jak se prodávají minerálky | Česko mlží a odkládá odchod z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) | Kazachstán přivítá investory z ČR do projektů v cestovním ruchu | Rusko požádalo Německo, aby mu postavilo továrny  | Ukrajinský výrobce BOGDAN MOTORS spouští v ČR výrobu trolejbusů a hledá odběratele | Rosatom chce Česko v mezinárodním projektu rychlého reaktoru MBIR | Pivoňka: Česká republika ve vztazích s Ruskem klesla na dno. (Video) | Rusko vyhošťuje dva české diplomaty | Seminář ve Zlíně: Obchodní spolupráce na východních trzích (18. 6. 2020)  | Česká Mattonka vstupuje na trhy Kazachstánu | Proč přestal vycházet Newsletter iRUCZ?  | Čeští představitelé pogratulovali Tatarstáncům ke 100. výročí TASSR | Vláda tajně schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan | Zeman: Firmy mají zájem o Rusko a Čínu i přes zdejší hysterii | Šeříky kvetly v roce 1945 tak krásně. Prezident Zeman zaslal gratulační dopis prezidentovi Putinovi  | Uskutečnila se mezinárodní online tisková konference ´Moskva - Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti´. (Video) | Budvaru kvůli viru klesá export, do Ruska o desítky procent | Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun | Zacharová varovala Česko před důsledky situace s údajnou ´otravou´ politiků | Moskva vyzvala Prahu k jednáním o Koněvově soše | Před 65 lety startoval český jaderný průmysl | Korona pohledem Východní metafyziky | Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Masopust: Koronavirus náš obchod s Ruskem nenakazil. (Rozhovor) | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Podnik Škoda JS čelí korupční kauze ve třech zemích, firma vinu popírá | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Podnikatelská mise na Ukrajinu. (9. až 11. března 2020)  | ČEZ: V únoru se uskuteční jednání se zájemci o stavbu jaderného bloku v Česku | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4806 reg.uživatelů, 35473 článků,
1452 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
75 let od Vítězství

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví – strategický bombardér TU-95. V kódu NATO Bear (Mědvěd)


TU-95

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století dosáhl SSSR výrazných úspěchů ve vývoji jaderných zbraní. To vedlo k logické úvaze o rázném posílení obranyschopnosti státu. Vyvstal zde problém - nebyl nosič, který by byl schopen dosáhnout amerického území a vrátit se zpět na mateřské základny.

To byl při začínající studené válce značný handicap. Okopírované letouny B-29, které nesly označení TU-4 měly dolet pouze 5000 km a to nestačilo. Rozmístění jejich amerických originálů na evropských základnách poskytovalo USA značnou strategickou výhodu.

Raketová technika byla ještě v plenkách a tak byly na základě vládního rozhodnutí zahájeny konstrukční práce na transkontinentálním nosiči jaderných zbraní hned ve dvou konstrukčních kancelářích. V konstrukční kanceláři Mjasiščeva se rodil letoun M-4 a Tupolev začal v roce 1950 práce na projektu, který dostal kódové označení „95“.

Důležitou roli v počátečním projektování hrála volba pohonné jednotky. Uvažovalo se o pohonu pístovými i proudovými motory nebo dokonce jejich kombinací. Nakonec bylo vybráno schéma letounu s pohonem čtyřmi turbovrtulovými motory o výkonu 12 000 – 15000 koní. Motor o takovém výkonu zatím nebyl k dispozici. Konstrukční kancelář Kuzněcova vyvíjela motor NK-12. Na prvním prototypu „95-1“ byly vzhledem ke zpoždění ve vývoji motorů NK-12 namontovány 4 motory TVD-2TV-2F o výkonu 12 000 koní. Druhý prototyp „95-2“ byl již vybaven motory NK-12 o výkonu 12 500 koní.

První let „95-1“ se uskutečnil 12. listopadu 1952. Velitelem posádky byl zkušený zalétávací pilot A. Pereljot.

Při 17 zkušebním letu v roce 1953 došlo ke katastrofě v důsledku požáru motoru, při které zahynuli 4 letci včetně A. Pereljota. Stavba druhého prototypu a dokončení motoru se značně protáhlo a „95-2“ se poprvé vznesl 16. února 1955 pod vedením M. Njuchtinova. Při zkouškách, které probíhaly v období 1955 – 1956 dosáhl letoun při vzletové hmotnosti 167 200 kg maximální rychlosti 882 km/h (rekord pro letadla s vrtulovým pohonem) a dolet s navigační zásobou paliva činil 15 400 km. Pro srovnání je možné uvést výkony amerického B-52, který také vzlétl v roce 1955. Při vzletové hmotnosti 190 500kg měl dolet 11 530 km a maximální rychlost dosahovala 957 km/h.

Již v roce 1955 by na závodě № 18 v Kujbyševě (v současné době samarský závod Aviakor) dokončen první sériový bombardér TU-95, který se lišil od „95-2“ o dva metry delším trupem. Maximální vzletová hmotnost sériových TU-95 dosahovala 172 000 kg a dolet činil 12 100km.

V roce 1957 byla zahájena sériová výroba bombardérů TU-95M, které byly vybaveny silnějšími motory NK-12M o výkonu 15 000 koní. TU-95M měl maximální vzletovou hmotnost 182 000, dolet 13 200 km a maximální rychlost 920 km/h. V období let 1955 – 1958 bylo v Kujbyševě vyrobeno 31 letounů TU-95 a 19 letounů TU-95M. Později byla všechna letadla modernizována na verzi TU-95M a sloužila u bojových útvaru do poloviny 80. let, kdy část nich byla přestavěna na cvičnou verzi TU-95U a ta se využívala do začátku 90. let.

Ilustrace ke článku TU-95 Pro potřeby námořnictva byl zkonstruován výzvědný naváděcí letoun TU-95 RC, který byl zaveden do výzbroje v roce 1966. Celkem bylo vyrobeno 53 strojů této verze.

Již v počáteční fázi projektování byl stanoven úkol využít TU-95 jako nosič neřízených a řízených raketových střel. Již 11. března 1954 vyšlo nařízení vlády, v kterém se ukládá konstrukční kanceláři Tupoleva, zkonstruovat na základě TU-95M nosič TU-95K pro raketový komplex K-20. Nadzvuková okřídlená raketa K-20 vystupovala částečně z trupu a byla určena
TU-95M k napadení jak pozemních, tak mořských cílů.

První zkušební TU-95K odstartoval 1. ledna 1956 a 6. června 1957 vypustil první raketu K-20. Celý komplex byl zařazen do výzbroje 9. září 1960. Od března 1958 do roku 1962 bylo na závodě № 18 vyrobeno 48 letadel této verze, které byly později modernizovány na verzi TU-95KD a sloužily do poloviny 80. let.

V polovině 60. let byla letadla TU-95K a TU-95KD modernizována a přezbrojena na okřídlenou raketu CH-20 s doletem 600 km. Tato letadla dostala označení TU-95KM.

V roce 1963 bylo dosaženo značného pokroku ve vývoji raket nové generace, které nesly označení CH-22. Brzy poté se začala rozpracovávat modifikace letadla TU-95KM, která byla schopna nést tyto nové rakety. Vývoj však nabral značné zdržení a první letadlo s raketami s plochou dráhou letu CH-22 vzlétlo až 30. října 1973. Letoun byl označen TU-95K-22 a do výzbroje byl zařazen až v roce 1987.

TU-95K-22. Ilustrace ke článku TU-95 Dobré letové vlastnosti a hlavně obrovský dolet daly vzniknout i námořní protiponorkové verzi TU-142.

Ta byla nejprve také vyráběna № 18 v Kujbyševě a od roku 1973 ji vyráběl závod № 86 v Taganrogu. Celkem bylo vyrobeno asi 100 letadel TU-142 na obou závodech.

Začátkem sedmdesátých let byla v konstrukční kanceláři I. S. Selezňova vyvinuta nová strategická raketa s plochou dráhou letu malých rozměrů, označená CH-55. Pro vytvoření nového bojového strategického komplexu byl jako základ vybrán letoun TU-142MS. Nejdříve se předpokládalo umístit 12 raket ve dvou nákladových prostorech. Složitost tohoto řešení vedla ve finále k umístění 6 raket na jenom otočném zásobníku v jenom nákladovém prostoru. Přestavba sériového TU-142M na verzi TU-95M-55 začala v červenci 1977 a první let se uskutečnil 31. července 1978. Nová verze letadla dostala označení TU-95MS a první kujbyševský sériový stroj vzlétl v září 1979. V roce 1981 byla zahájena jeho sériová výroba v závodě № 86 v Taganrogu a poté přenesena opět do závodu № 18 v Kujbyševě.

Výroba pokračovala do roku 1992 a bylo celkem vyrobeno 88 letadel TU-95MS.

Ilustrace ke článku TU-95TU-95 byl od počátku unikátní svojí velikostí, ale prokázal i značnou spolehlivost v provozu. Tupolev již brzy rozpracoval civilní verzi, která nesla označení TU-114 a byla v době svého vzniku největším dopravním letadlem na světě. Aeroflot ji využíval v šedesátých letech pro své dálkové spoje a dokonce pronajímal japonské letecké společnosti JAL. Celkem bylo vyrobeno 33 letadel. Za dobu jejich provozu došlo pouze k jedné nehodě, která byla způsobena špatným rozhodnutím posádky, když letadlo při startu vjelo do sněhové závěje a ta je strhla ze vzletově přistávací dráhy.
TU-114 pronajatý japonské společnosti JAL

Tu-114 posloužily jako základ pro první letoun včasné výstrahy TU-126.

TU-126. Ilustrace ke článku TU-95Letadlo bylo vybaveno radarovým systémem Lijana, jehož anténa byla umístěna do obrovského hřibu nad trupem. První letadlo bylo dokončeno v roce 1961. Zkoušky systému probíhaly do roku 1964 a v roce 1965 bylo nasazeno do služby. Celkem bylo do roku 1968 vyrobeno 9 letadel. Pro zajímavost uveďme, že první Boeing E-3 se systémem AWACS vzlétl až v únoru 1975. Všechna letadla TU-126 létala z litevské základny Šulaj a v 80. letech byla nahrazena letadly A-50.

„95“ má opravdu bohatou historii a v současné době je ve výzbroji okolo 100 strojů převážně verze TU-95MS. Stále je páteří dálkového strategického letectva Ruska, kde jej doplňuje nadzvukový TU-160. TU-95 má oproti novějšímu a podstatně modernějšímu TU-160 jednu obrovskou výhodu a tou je podstatně lacinější provoz.

O tom, že byl tento Tupolevův projekt úspěšný svědčí více než čtyřicetiletá výroba všech verzí, která přinesla asi 600 dokončených strojů.
Při osobním rozhovoru vedoucí letové zkušebny závodu Aviakor Anatolij Děsjatkov řekl: „Když jsem v roce 1965 přišel do závodu, nikdy bych nepředpokládal, že já budu uvažovat o odchodu do důchodu a TU-95 bude modernizován.

V současné době se předpokládá modernizace některých strojů a jejich využívání do roku 2020 – 2025, kdy by se měl objevit nový strategický dálkový letoun.

Ilustrace ke článku TU-95

Podle historických dokumentů zpracoval Pol. (kalo)

Použité zdroje

Knihy/Publikace:
Václav Něměček - Sovětská letadla, Naše vojsko 1969

А.Н. Туполев, Грани дерзкого творчества-колектив авторов,
председатель А.С.Шевчук- Москва Наука 2008
Л.Л. Кербер- Туполев, Издательство Политехника, Санкт-Петербург 1999

Internet: www.airwar.ru, www.testpilots.ru, http://ru.wikipedia.org

Foto:
http://dr-axon.livejournal.com/34644.html








Nahoru


Klíčová slova: tupolevbombard
  

Publikováno 13.11.2012

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 168 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
V Kazachstáně budou vyrábět ruský lék pro léčbu COVID-19

11.07.2020

Zmocněncem pro konzultace s Ruskem bude asi Jindrák

11.07.2020

Ukrajina chystá úpravu podmínek průběhu privatizace

09.07.2020



Nejnovější nabídky
Nejnovější materiály zastupitelského úřadu Republiky...

02.07.2020

Soudní překlady ruského a ukrajinského jazyka včetně...

26.06.2020

Přední výrobce hydrauliky v Běloruské republice, výrobce...

20.05.2020



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2971
Země se rozpadne na několik států

2181
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

327

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ

Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k. je generálním partnerem serveru od r. 2003

  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.

ČEB, a.s.




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz