i-RU.CZ - Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví: TU-104 - první dopravní proudové letadlo
Předseda Sněmovny Vondráček přijat nejvyššími představiteli Kazachstánu. (Obnoveno) | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | VIII. Slovanské ekonomické fórum se bude konat v Brjansku 18. října 2019  | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | ŽDAS představí na MSV v Brně své produkty pro železniční průmysl a energetiku. K vidění bude digitální dvojče lisu | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Litovelský Papcel zkrachoval. Strojírenské firmě přestaly věřit banky | Pivoňka hovořil o českých plánech hostit ruský festival v Praze | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Ruské banky žalují insolvenčního správce Pilsen Steel, jde jim o miliardy - E15.cz | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Čeští exportéři hledí do budoucna s obavami. Z Ruska však jdou dobré zprávy  | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Expert: Letecké dohody s Ruskem jsou zastaralé a omezující | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Na světě žije přes 350 milionů Slovanů  | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Projev velvyslance A. Zmejevského u příležitosti Dne Ruska (FOTO) | Rosatom bude i nadále dodávat palivo do slovenských jaderných elektráren | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Nízkouhlíkový úspěch Čechů v Biškeku: Vyřešili vytápění města, budou ohřívat i bazén | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Češi sondují šance v moldavském zemědělství  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Kombinát na zpracování zlatých rud za 10 miliard korun postaví v Rusku podnikatel Alexander Nesis a Petr Kellner | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | České oficiální účastí na veletzích v Rusku v roce 2019 | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | Proč jsou vozy Škoda smontované v Nižním Novgorodě dodávány do ČR? (S. Stupar pro RIA NOVOSTI - 1. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4783 reg.uživatelů, 34050 článků,
1440 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví: TU-104 - první dopravní proudové letadlo


TU-104 B

Úspěšné zavedení vojenských proudových letadel do sovětské armády umožnilo přejít k vytvoření dopravního letadla, jež svými charakteristikami generačně převyšovalo do té doby používané stroje s pístovými motory.

TU-104TU-104 ve skutečnosti nebylo první dopravní letadlo s proudovými motory, již v roce 1949 vzlétl anglický Comet. Ten byl ale po několika katastrofách, způsobených konstrukčními nedostatky, stažen z provozu a podroben dalším pevnostním zkouškám konstrukce, které zdržely jeho návrat na nebe o několik let.

Vedení konstrukční kanceláře a sám A. A. Tupolev se koncem roku 1953 obrátili na nejvyšší orgány státu s návrhem zkonstruovat na základě sériového TU-16 dopravní letadlo.

Ve zdůvodnění byly vyzdviženy hlavní přednosti, cestovní rychlost, převyšující až trojnásobně rychlost stávajících dopravních letadel, podstatně větší provozní zatížení a dostup letadla, který umožňoval lety ve výškách již kolem 10 000 m. V těchto letových hladinách na letadlo nepůsobí nepříjemné vzdušné proudy a kultura cestování se tím podstatně zvyšuje.

V tomto období prudce stoupaly požadavky na zvyšování kapacity letecké dopravy a letadla s kapacitou 70 – 100 cestujících se stávala reálnou potřebou.

TU-10411. června 1954 bylo vydáno Nařízení Rady ministrů SSSR № 1172-516 o stavbě dopravního letadla TU-16P (passažirskij). Pracovníci konstrukční kanceláře se tímto tématem zabývali již dříve a letoun nesl vnitřní označení „104“, jež se později stalo základem oficiálního názvu TU-104.

Pro letoun měly být použity motory AM-3 a jeho sériová výroba se plánovala na závodě № 135 v Charkově.



Letadlo dostalo nový trup s hermetickou kabinou o průměru 3, 5 m oproti 2,9 u TU-16. Nové byly rovněž kořenové části křídel. Přičemž beze změn zůstaly koncové části křídel, podvozek a ocasní plochy.

Zachováno bylo i upořádání kabiny posádky. První TU-104 byly projektovány pro 50 později pro 70 a více cestujících. V průběhu konstruování byl zvláštní důraz kladen na spolehlivost a bezpečnost provozu budoucího letadla.

Po špatných zkušenostech z provozu dehermetizovaných částí trupu letadel Comet, byl trup letadla TU-104 poprvé ve své skutečné velikosti podroben cyklickým namáháním ve speciálním bazénu, který k tomu v CAGI postaven.

První zkušební prototyp byl dokončen počátkem roku 1955 v Moskvě a předán s imatrikulační značkou L5400 k letovým zkouškám do zkušebního centra v Žukovském. První let s ním uskutečnila posádka pod vedením zkušebního letce J. T. Aljašejeva 17. června 1955.

Prototyp TU-110 z experimentálního závodu v Moskvě


TU-104

Podnikové zkoušky potvrdily všechny předpokládané výkony až na délku rozběhu při startu. Tento nedostatek byl odstraněn namontováním výkonnějších motorů AM-3M. Letadlo bylo předáno ke státním zkouškám.

Již v jejich průběhu v Charkově rychle probíhala příprava sériové výroby. Tempo bylo vskutku unikátní, vždyť necelý rok po vydání Nařízení № 1172-516, bylo v montážní hale závodu dokončováno první sériové letadlo.

5. listopadu 1955 s ním posádka V.F. Kovajeva vykonala první let. Brzy poté startovaly ještě dva stroje nulové výrobní série.

Státní zkoušky probíhaly od 31. ledna 1956 do 15 června 1956. Zkušební posádka pod vedením A. K. Starikova provedla velké množství letů, hlavní důraz byl kladen na vyzkoušení havarijních situací v důsledku vysazení jednoho motoru při vzletu, nouzové vypouštění paliva, přerušení vzletu s následným bržděním a podobně.



V průběhu zkoušek uskutečnil jeden stroj TU-104 let se skupinou diplomatických pracovníků do Londýna (22. března 1956). Jejich úkolem bylo připravit státní návštěvu N. S. Chruščova. Přistání v Londýně vyvolalo skutečnou senzaci v leteckých kruzích na západě. Letečtí odborníci byli nuceni přiznat, že SSSR je schopen vyrábět a provozovat moderní proudová dopravní letadla.

Prvním provozovatelem nové techniky se stalo letiště Vnukovo v Moskvě. Letadlo bylo poprvé nasazeno na pravidelnou linku Moskva – Irkutsk 15. září 1956.

Je na místě podtrhnout, že historicky první přepravní let na mezinárodní lince se uskutečnil na trati z Moskvy so Prahy 12. října 1956. Let vykonala posádka pod vedením B. P. Bugajeva, pozdějšího osobního pilota L. I. Brežněva a pozdějšího ministra civilního letectví SSSR.

V té chvíli byl TU-104 jediným proudovým dopravním letadlem, používaným v pravidelné letecké dopravě. Americký B-707 zahájil pravidelný provoz až 26. října 1958, francouzská Caravelle získala osvědčení letové způsobilosti v květnu 1959 a Comet se ve verzi Comet – 4 vrátil rovněž až na konci roku 1958.

Brzy po zahájení sériové výroby v Charkově se rozbíhá sériová výroba na závodě № 166 v Omsku. V roce 1957 přecházejí oba závody na 70 místnou verzi TU - 104 A. V roce 1958 se do sériové výroby zapojil i kazaňský závod № 22, který zahájil výrobu 100 místné verze TU-104 B.

Výroba probíhala do roku 1960 a zahrnovala několik verzí a velké množství různých modifikací. Celkem bylo všemi závody vyrobeno 202 strojů. Moskevský zkušební závod 156 vyrobil 2 prototypy a v Charkově a Omsku bylo vyrobeno celkem 22 letadel původní verze TU-104. Charkovský a omský závod vyrobily 82 letadel TU-104 A a v Kazani bylo vyrobeno 98 TU-104 B.

Jednotlivé závody se na celkové produkci podílely následujícími počty:
№ 166 v Omsku : 60 letadel převážně verze A,
№ 135 v Charkově: 44 letadel ,
№ 22 v Kazani: 98 letadel verze B.

V Kazani byla v roce 1958 vyrobena tři letadla, která dostala označení TU-110. To byla v podstatě verze TU-104 se čtyřmi motory AL-5. Tehdejší předpisy vyžadovaly, aby dopravní letadla, která by operovala na značné vzdálenosti nad mořem byla vybavena více než dvěma motory. Toto pravidlo platilo až do osmdesátých let minulého století, kdy spolehlivost chodu leteckých motorů umožnila korekci tohoto požadavku. Tupolevovi konstruktéři se pokusili vyhovět tomuto požadavku, ale letadlo se v další sérii již nestavělo a do provozu nebylo zařazeno.

Letadlo TU-104 nezískalo širší exportní uplatnění a pouze společnost ČSA odebrala 6 letadel TU-104 A. V prosinci 2012 uplynulo 55 let od zahájení provozu v ČSA, které se tak v roce 1958 staly jednou z prvních leteckých společností na světě, která provozovala stroje s proudovými motory. Pět letadel ČSA bylo vyrobeno v Omsku (OK-LDA, OK-LDB, OK-LDC, OK-MDE, OK-NDD) a jedno (OK-NDF) bylo vyrobeno v Charkově.

TU-104 A OK-LDA

TU-104 OK

Letadlo TU-104 bylo masově provozováno do konce 70. let. Koncem roku 1979 byl jeho provoz ukončen na tratích Aeroflotu a ještě nějakou dobu byl využíván pro přepravu vysokých činitelů armády. Poslední let vykonalo 11. listopadu 1986. Tehdy poslední letuschopný stroj přeletěl z poloostrova Kola do muzea civilního letectví v Uljanovsku.

Hned na začátku provozu si sovětští konstruktéři vytvořili pocit, že nejen dohnali, ale předběhli západní letecké výrobce. Problémy v provozu TU-104 na sebe ale nenechaly dlouho čekat. První varování přišlo 16. května 1958, kdy se letadlo ČSA ve výšce 12 000 m dostalo do zóny bouřkové činnosti a prakticky současně se zastavily oba motory. Letadlo sklesalo až do výšky 4 000 m, kde se posádce podařilo jeden motor spustit a letadlo úspěšně přistálo na letišti v Pardubicích.

O měsíc později se jiný TU-104 A dostal do silného vertikálního proudění při letu na trati Irkutsk – Chabarovsk. Letadlo začalo prudce stoupat z výšky 12 500m do 13 500 m a tam přestalo být řiditelné. Přešlo do pádu, který se pilotovi Polbinovovi podařilo srovnat na výšce 11 500.

Obě události měly být varováním, ale vedení Aeroflotu žádná opatření nepřijalo.

První katastrofa se stala v srpnu 1958. Letadlo letělo ve výšce 10 800 m prudký stoupavý proud je vynesl do výšky 12 000 m a tam nad ním kapitán Bykov ztratil kontrolu. Letadlo přešlo do pádu, ze kterého jej posádka nedokázala vyvést. Bojující posádka nedokázala předat žádnou informaci na zemi.

Stejným způsobem probíhala katastrofa 17. října, kdy bylo letadlo s imatrikulační značkou 42 362 řízeno pilotem G. Kuzněcovem. Ten dokázal popsat chování letadla, když byl po celou dobu jeho padání na spojení s kontrolní věží a svoji zprávu ukončil slovy: „Umíráme! Nashledanou“ Jeho čin ocenil i sám Tupolev a uznal, že je třeba situaci řešit. V prosinci 1958 se situací zabýval dokonce i ÚV KSSS a nařídil provést okamžitá opatření.

Protože obdobná hlášení o špatné podélné řiditelnosti letadla ve velkých výškách přicházela i od vojenských posádek TU-16, bylo třeba neodkladně nalézt řešení. Byla provedena nová měření v aerodynamických tunelech, která potvrdila předpoklad, že pokud se letadlo dostane ve velkých výškách do silné turbulence, přestává být částečně řiditelné.

Přijatá opatření měla provozní i konstrukční charakter. Byla omezena letová hladina na výšky 9 000 až 10 000 m. Maximální zadní poloha těžiště byla posunuta 3, 5 % dopředu, o jeden stupeň se změnilo nastavení stabilizátoru a rozsah výchylky výškového kormidla se zvětšil o tři stupně na každou stranu. Byly provedeny nové letové zkoušky, při kterých se znovu ověřovalo chování letadla ve vývrtce. Tato opatření plně odstranila vznik nebezpečné situace, která se více již neopakovala.

Za dobu provozu nalétla letadla TU-104 celkem 4,026 mln. letových hodin při 2,172 mln. vykonaných letech. Za dobu celého provozu došlo z různých příčin ke 21 katastrofám. 11 z nich bylo způsobeno chybou posádky, čtyři selháním techniky, jedna špatným počasím. Celkem při všech katastrofách zahynulo 1 045 lidí z toho 914 cestujících.

Bylo tak dosaženo koeficientu provozní spolehlivosti 5.22·10-6, což znamená, že došlo k 5,22 katastrofám na leden milión nalétaných hodin.

Pro porovnání uveďme, že B-707 dosáhl za období 1968 – 1981 koeficientu 5.376·10-6. B-707 byl ale vyroben v téměř 1 100 kusech a jejich nálet mnohonásobně převyšoval celkový nálet parku letadel TU-104.

TU-104 byl ve své době provozně složitý letoun, náročný na pilotáž. Parametry spolehlivosti jeho provozu svými hodnotami odpovídaly spolehlivosti všech dopravních letadel, která souběžně s ním ve světě létala.
Celkově bylo na palubách letadel TU-104 přepraveno více než 100 mln. cestujících.

TU-104 znamenal revoluční krok v civilním letectví SSSR, protože svými parametry výrazně zvýšil jak přepravní výkony, tak kulturu leteckého cestování.

Později zkonstruovaná letadla druhé a třetí generace svými výkony tento stroj již nepřevyšovala, ale odstranila jeho hlavní nedostatek, kterým byla nízká rentabilita provozu.

Hlavní používané verze:

* TU-104 První sériové stroje pro 50 cestujících
* TU-104A Modifikace pro 70 cestujících
* TU-104B Modifikace pro 100 cestujících s trupem prodlouženým o 1,2 m
* TU-104V Modifikace se zvětšeným doletem
* TU-104E Modifikace s vylepšenými motory pro 115 cestujících  


TU-104 OK

Podle historických dokumentů zpracoval Pol. (kalo)


Použité zdroje:

Václav Němeček - Sovětská letadla, Naše vojsko 1969
А.Н. Туполев, Грани дерзкого творчества-колектив авторов,
председатель А.С.Шевчук- Москва Наука 2008
Л.Л. Кербер- Туполев, Издательство Политехника, Санкт-Петербург 1999

Internet:
www.airwar.ru, www.testpilots.ru, ru.wikipedia.org, www.airlines.net



Nahoru


Klíčová slova: tupolev(KALO)letec

Související:
18.02.2013 Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví: TU-16 (Badger)...
13.11.2012 Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví – strategický...
12.10.2006 Legendární TU-104 zahájil před 50 lety éru civilního...
  

Publikováno 02.03.2013

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce (1 příspěvek) ...>>>

02.03.2013, 21:35:09 Velice se mi líbí překlady zpracovatele Pol. Je vidět, že




Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 158 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
V Šymkentě projednali perspektivy kazachstánsko-českého...

20.10.2019

NATO se připravuje na válku v Evropě

20.10.2019

Rusko vyšle do zahraničí pět desítek zemědělských...

19.10.2019



Nejnovější nabídky
Prodej pískovny 262.062 m2 Nebanice u Chebu v České...

29.07.2019

AO Polotsk - Stěklovolokno vyrábí kompozitní materiály a...

19.07.2019

´Ready to build´projekty solarnich elektraren na Ukrajine....

18.06.2019



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2813
Země se rozpadne na několik států

1907
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

306

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.


Ondřejovická strojírna je dlouhodobým partnerem iRUCZ




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz