Díky vládní podpoře jsou investice do skleníků nejziskovějším oborem ruského zemědělství, ročně se do provozu uvádí 200–300 středních a velkých skleníků. Využít by toho mohly i české firmy.
Investice do pěstování skleníkové zeleniny v Rusku jsou příležitostí pro dodavatele skleníků a technologií k nim, také potřeba dovážet semena a přípravky na ochranu rostlin dělají z Ruska atraktivní trh s rostoucí poptávkou.
Celková plocha provozovaných skleníků v Rusku stále roste. Dva tisíce osm set tisíc krytých hektarů sice z Ruska ještě nedělají skleníkovou velmoc (celkově je na světě pod skleníky kolem 500 tisíc hektarů půdy), dynamika přírůstků a vládní podpora, která se těmto investicím dostává, z něj ale dělají zajímavý trh pro všechny, kdo mají v této oblasti co nabídnout:
- nejen výrobcům technologií a komponentů pro stavbu nových skleníků, ale také dodavatelům semen a přípravků na ochranu rostlin, které se v Rusku prakticky nevyrábějí.
Bylo by dobře, kdyby české firmy tento růst zachytily a na konjuktuře která ještě chvíli potrvá se také svezly.
(MZV.cz/Moskva)
K tématu:
Když kvůli anexi Krymu v roce 2014 byly zavedeny sankce ze strany EU a Rusko v reakci zavedlo embargo na dovoz některých potravin a zemědělských komodit ze zemí Evropské unie, dostali domácí pěstitelé zeleniny ze skleníků další impulz.
K tomu se ještě přidaly další kroky jako třeba zákaz dovozu ázerbájdžánských rajčat do Ruska a devalvace rublu která zdražila vše z dovozu a návratnost investic se stala prakticky jistou. A to až do takové míry, že pěstování zeleniny ve sklenících je dnes mezi ruskými zemědělci považováno za nejziskovější činnost.
Posledních zhruba pět let se ročně spouští mezi dvěma a třemi sty nových skleníků a tento trend by podle všeho měl ještě několik let pokračovat. A tak zatímco většina sektorů ruské ekonomiky v loňském roce dostala ránu v podobě koronavirové pandemie, vzrostla ve stejnou dobu sklizeň zeleniny ze skleníků o celých třicet tři procent a úroda dosáhla 1,25 milionu tun. To jsou hodnoty, které Rusko nezaznamenalo od dob rozpadu Sovětského svazu.
V poslední době se velké politické pozornosti těší oblast Dálného východu, která je pro Rusko strategicky důležitá a ve vládě sedí i ministr pro tuto oblast. Investorům tam vláda proto bude část investičních nákladů proplácet i poté, co pro většinu regionů už tuto podporu zrušila.
Na Dálném východě přitom nejde pouze o zemědělství – dosud se velká část zeleniny dováží z Číny, což se Rusku příliš nelíbí a chtělo by se této závislosti zbavit.
Řada firem je díky okolnostem nucena samostatně vyrábět elektrickou energii, protože ze sítě buď nedostanou její požadované množství nebo je pro ně příliš drahá. Někdy je také těžké najít vhodné pozemky, ne příliš daleko od velkých měst.
Ruské univerzity ještě podle stesků podnikatelů nevzdělávají potřebné množství agronomů s odpovídajícími znalostmi, takže některé projekty se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných odborníků.
Investice do skleníků teď v Rusku běží historicky nevídaným tempem. Ruští podnikatelé mají zvládání problémů všeho druhu v krvi a i díky tomu rozvoj oboru poskytuje šance, jakých v dnešním Rusku příliš není.
Podle: Tomáš Hart, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Moskvě, (kráceno)
Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 177 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!
Pokud ne, můžeme to společně vylepšit. Pošlete nám klíčová slova, termíny, o kterých byste chtěli (v souvislosti s tímto článkem) příště číst. Vyplatí se vám to!
Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)