i-RU.CZ - Rok zbraní v Rusku - přehled 2016
Předseda Sněmovny Vondráček přijat předsedou Madžlisu Nigmatulinem  | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | VIII. Slovanské ekonomické fórum se bude konat v Brjansku 18. října 2019  | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | ŽDAS představí na MSV v Brně své produkty pro železniční průmysl a energetiku. K vidění bude digitální dvojče lisu | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Litovelský Papcel zkrachoval. Strojírenské firmě přestaly věřit banky | Pivoňka hovořil o českých plánech hostit ruský festival v Praze | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Ruské banky žalují insolvenčního správce Pilsen Steel, jde jim o miliardy - E15.cz | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Čeští exportéři hledí do budoucna s obavami. Z Ruska však jdou dobré zprávy  | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Expert: Letecké dohody s Ruskem jsou zastaralé a omezující | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Na světě žije přes 350 milionů Slovanů  | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Projev velvyslance A. Zmejevského u příležitosti Dne Ruska (FOTO) | Rosatom bude i nadále dodávat palivo do slovenských jaderných elektráren | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Nízkouhlíkový úspěch Čechů v Biškeku: Vyřešili vytápění města, budou ohřívat i bazén | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Češi sondují šance v moldavském zemědělství  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Kombinát na zpracování zlatých rud za 10 miliard korun postaví v Rusku podnikatel Alexander Nesis a Petr Kellner | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | České oficiální účastí na veletzích v Rusku v roce 2019 | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | Proč jsou vozy Škoda smontované v Nižním Novgorodě dodávány do ČR? (S. Stupar pro RIA NOVOSTI - 1. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4783 reg.uživatelů, 34044 článků,
1440 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Rok zbraní v Rusku - přehled 2016


Tank T-90. Foto UVZ

Uplynulý rok 2016 byl pro ruský vývoz zbraní naprosto obyčejný: žádné zásadní průlomy nebo závažné nedostatky. Plánovaná realizace smluv však vyvolává otázky ohledně blízké budoucnosti ruského obchodu se zbraněmi - pokud jde o vyhlídky na uzavření nových velkých obchodů, píše Konstantin Bogdanov v přehledové stati na Lenta.ru.

Ruský vývoz vojenských výrobků se po rychlém růstu v letech 2000-2010 stabilizoval kolem 14-15 miliard dolarů. Z nich činí podíl "Rosoboronexporta" 12 - 13 miliard, a zbytek jsou smlouvy přímého servisu a dodávek náhradních dílů, jakož i smluv podepsaných před rokem 2007.

Předchozí průlom vypadal impozantně: v letech 2000-2001 vývoz zbraní přešlapoval kolem 3,7 miliardy amerických dolarů nominální hodnoty (v cenách roku 2016 asi 5,1 miliardy).

Rusko nyní prodává (očištěno o inflaci dolaru) asi polovinu objemu zbraní, který realizoval Sovětský svaz během posledního období trhu velkých dodávek (1986 - 1988). Nicméně, tento segment je v celkové struktuře ruského exportu stále malý: 2,5-3 procenta do devalvace rublu a 4 procenta - nyní.

Hlavní klienti ruského systému vojensko - technické spolupráce se nacházejí v širokém pásmu, který lze nazvat "Velkým Jihem" od Maghrebu přes Střední východ a Indii, do jihovýchodní Asie. V tomto regionu je mnoho vzájemných regionálních konkurentů, kterým Moskva prodávala zbraně současně: Indii a Vietnamu s Čínou a Pákistánem, Íránu a monarchiím Perského zálivu, Egyptu a Libyi (za Kaddáfího).

Nyní je však třeba poznamenat, že tradiční trhy a sektory, které Rusku v posledních letech poskytovaly hlavní nárusty tržeb, jsou do značné míry vyčerpány.

Hlavní odběratelé jsou buď již zásobeni téměř vším, co chtěli nakoupit (Alžírsko a Irák) nebo úporně realizují politiku kopírování produkce a kupují pouze malý počet moderních produktů a kritických komponent (Čína). Nicméně, podepsaný balík objednávek (asi za 50 miliard dolarů) bude ruský vývoz na nějakou dobu ještě podporovat.

Ve zvláštní situaci se nachází po dlouhou dobu lídr ruského vývozu zbraní - Indie. Skupováním zahraničních zbraní, se všemi silami snaží lokalizovat výrobu doma.
Rozporuplné výsledky této politiky se odráží v dynamice dodávek ruských zbraní. Řekněme podniky jako "Irkut" a "Uralvagonzavod" mohou technicky dodat více vojensko strojírenské produkce Su-30MKI a třeba tanků T-90S, protože indičtí partneři stále nemůžou zvládnout výrobu finálního produktu v plánovaných tempech a úrovních.

DOPŘEKLAD:
Milý rusisto! Chceš-li, můžeš se stát spolutvůrcem iRUCZ. Pomoz s překladem a pošli výsledek emailem. Přidáš-li pár slov o sobě, můžeš se zúčastnit konkurzu na spolupracovníka Systému iRUCZ. Editor@irucz.ru. PS: Je dobré, když přistoupíš k překladu, oznámit to ihned v Diskuzi dole - ostatním, abychom snad nepracovali souběžně. Ve sdělení se očekává i plánovaný termín dokončení překladu. Za čtenáře děkuje editor Vlcek@irucz.ru Milí čtenáři, omluvte zavedenou praxi Dopřekladů. Jsme k tomu nuceni stávajícím podfinancováním našeho provozu. Podpořte práci iRUCZ i našich překladatelů: zasláním libovolné částky na náš účet vedený u ČSOB a.s., č.ú.: 1255519/0300. Pokud budete chtít na tuto částku vystavit daňový doklad, uveďte jako VS Vaše IČ a pošlete nám krátký email s Vaším požadavkem. Částka je vždy chápána vč DPH. Datem zdanitelného plnění je den připsání částky na našem účtu. V případě, že nechcete vystavit daňový doklad, uveďte VS 333.

...Это уже привело к тому, что в минувшем году 464 последних танка Т-90С по действующему контракту на сборку 1000 машин решено выпускать в модернизированной версии Т-90МС. Формально это будет новый крупный контракт, фактически же считать чистой прибылью придется лишь превышение стоимости над прежним соглашением.

Объем новой продукции, продвигаемой в Индии, по-прежнему велик. В 2016 году достигнута договоренность о продолжении строительства фрегатов проекта 11356 (четыре единицы) и поставках зенитной ракетной системы С-400 (предположительно пять дивизионов). Последнее следует признать крупным успехом, так как до сего времени Индия практически не брала отечественные средства ПВО — так, С-300 у них не появилась, несмотря на все усилия.

Интересен и контракт на аренду второй атомной субмарины проекта 971. Первая — К-152 «Нерпа» —передана в январе 2012 года. Достройка со стадии технической готовности 86 процентов и 10 лет аренды «Нерпы» (по годовой ставке 25 миллионов в ценах 2005 года) обошлись Индии, по разным данным, в 900-980 миллионов долларов. В зависимости от того, будет ли достраиваться вторая лодка (это может быть «519-й заказ» Амурского завода, готовность 60 процентов) или передаваться из наличия ВМФ (на это намекали некоторые источники), стоимость будет разниться, но объемы оценить можно.


Добавим сюда наметившийся прогресс в организации лицензионного строительства в Индии ДЭПЛ проекта 636. Это, видимо, последний шанс отгрузить индийскому флоту еще какое-то количество кораблей этого типа, забрав хоть какую-то добавленную стоимость.

Особняком стоит сборочное производство 200 вертолетов Ка-226Т, о котором окончательно договорились в этом году. Сравнительно небольшой по объемам (около 450-500 миллионов долларов — не рекорд на фоне сделок УВЗ, «Иркута», ОСК или «Алмаз-Антея»), этот контракт, во-первых, имеет опцион еще на 200 бортов, а во-вторых, исключительно важен для «Вертолетов России», давно критикуемых за однобокую политику жизни на платформе Ми-8/17. Кстати, и здесь не без этой платформы — сейчас реализуется крупный контракт на 48 Ми-17В-5 для Индии (более миллиарда долларов).

Где здесь в будущем можно извлечь дополнительный доход в сопоставимых суммах? Во-первых, это контракты на разработку и производство истребителя пятого поколения FGFA (переработанный под требования ВВС Индии самолет Т-50 программы ПАК ФА). Россия пока получила только 295 миллионов в 2010 году (на предварительное проектирование), но весь объем программы составляет не менее 25 миллиардов, и солидная часть этих денег уйдет Москве.

Во-вторых, фронт работ по Sukhoi Super-30, проекту будущей модернизации Су-30МКИ — самого массового боевого самолета Индии (закуплены 272 машины). Возможные варианты включают установку новых бортовых комплексов самообороны и интеграцию новых авиационных средств поражения (и вообще приведение к техническому облику Су-30МКМ/Су-30СМ), а в радикальной форме — установку новой системы управления вооружением, включающей радар с активной фазированной антенной решеткой. По ряду сведений, эта затея обойдется Индии в 7-8 миллиардов долларов. Впрочем, окончательный вид проекта пока не согласован и контракта нет (предполагается, что его заключат в 2017 году).

С Китаем все еще сложнее, чем с Индией. Времена романтических отношений, как в 1990-е, тут закончились. Заказы на постройку крупных кораблей или контракты вроде того, что заключили в 1996 году (сборочное производство 200 Су-27СК на 2,6 миллиарда долларов), почти ушли в прошлое. На разделение добавленной стоимости в лицензионном производстве Пекин давно не идет, предпочитая точечные закупки передовых вооружений и самостоятельный выпуск оружия (пусть и похожего на «лучшие мировые аналоги» как близнецы).

Поставку четырех дивизионов С-400 (1,9 миллиарда долларов, реализация после 2018 года) и 24 истребителей Су-35 (2 миллиарда, первые четыре самолета переданы в декабре 2016-го) следует рассматривать как приятные исключения, вряд ли имеющие большие перспективы. Напомним, что изначально Пекин не хотел брать более 10-12 машин Су-35, а Россия по опыту скандала с Су-27СК (контракт был разорван ровно на середине) настаивала на объемах от 48 единиц и выше. В случае с системами С-300ПМУ/ПМУ-1/ПМУ-2 Китай купил суммарно 24 дивизиона, параллельно не без труда развернув производство аналогов.

Китай будет и далее брать в России только то, что пока не в состоянии выпускать сам, а номенклатура таких изделий сокращается. Хороший пример из 2016 года — два контракта на 224 двигателя Д-30КП2 (658 миллионов долларов) для самолетов Ил-76 и их китайского аналога Y-20. В той же логике контракты 2011-2012 годов на поставку 413 двигателей АЛ-31Ф и АЛ-31ФН (грубая оценка объема — около 2 миллиардов долларов).

Попытки продать Пекину идею совместного производства субмарин с воздухонезависимой энергоустановкой пока не выходят на адекватную реализацию. Это проблема отечественного судпрома, и желание решить ее на деньги инозаказчика вполне понятно. Получится ли — пока неизвестно. Примером удачных проектов такого типа являются зенитный ракетно-пушечный комплекс «Панцирь-С» (переработан и доведен на деньги ОАЭ) и уже упоминавшийся Су-30МКИ (его версия Су-30СМ сейчас массово заказывается российскими военными).

Что плохого на китайском направлении? Стратегическое сокращение товарной части ВТС вкупе с запросом Пекина на «интеллектуальную» составляющую. Разного рода хитрые НИОКР (в том числе в довольно щекотливых областях) российская оборонка делала и делает для Китая с 1990-х годов.

Однако в тот момент Китай брал и значительные партии готовых изделий. Обе вышеупомянутые мегасделки по Су-35 и С-400 с учетом инфляции потянут только на один сборочный контракт Су-27СК 1996 года.

Вряд ли доход от «совместных разработок» может компенсировать неизбежное в будущем падение товарного экспорта, не говоря уже о том, что такое сотрудничество, по сути, помогает Китаю освобождаться от необходимости что-то у нас покупать. Времена сейчас не те, что 20 лет назад: большой объем гособоронзаказа и хороший экспортный портфель позволяют российским фирмам не «продавать мозги за еду».

За спинами гигантов стоят несколько крупных клиентов — Алжир, Египет, Вьетнам. Некоторые, как Ирак, даже выпрыгивают из-за спин. Скажем, в 2014 году Багдад, основательно закупившись в Москве, сместил Китай с традиционного второго места после Индии.

Это отражает специфику ВТС с обеими странами. Ирак брал много и сразу, причем как новую технику, так и из наличия. В результате закупки современных «Панцирей» и Ми-28НЭ соседствовали с подержанными Су-25, которые тут же включились в драку с исламистами на северо-западе страны.

С Алжиром в начале 2016 года доведена до заказа важнейшая сделка на 12 фронтовых бомбардировщиков Су-32ФН (оценка стоимости контракта — не менее 500 миллионов долларов). Пластиковую модельку экспортного варианта «утенка» Су-34 таскали по выставкам с 1990-х годов, однако никак не удавалось продать этот специфический самолет в условиях засилья в тактической авиации «многофункциональных истребителей». В какой степени на алжирских военных повлияла демонстрация возможностей этой машины в Сирии — пока говорить преждевременно.

Алжир постепенно упирается в планку возможностей: страна покупала оружие не только в России, в результате чего довольно неплохо оснастила армию, ВВС и флот. Дальнейшие поставки явно будут точечной модернизацией вооруженных сил.

При этом к стадии индийского/раннекитайского варианта (лицензионные сборка и производство) страна не готова. С большой помпой рекламировалось соглашение о создании «сборочного производства» танков Т-90СА, однако на практике это лишь установка нескольких образцов второстепенного оборудования на машины, полностью сделанные в России.

До той стадии, которую Дели имеет на руках уже сейчас (по тем же Т-90С), Алжиру очень далеко. Это, впрочем, не отменяет значимости этого заказчика для Москвы: в 2016 году страна получила первые Ми-28НЭ из 42 машин, заказанных ранее, а также первые Су-30МКИ(А) по новому контракту на 14 бортов (ранее были уже поставлены 44 истребителя).

Крупный прирост объемов, позволивший в начале 2010-х стабилизировать (а не прогнозируемо обвалить) экспорт оружия, помимо Ирака дал Египет. Офицерский режим Каира, получивший ощутимый удар «арабской весной» и коротким периодом власти исламистов, пришел в себя и активно оснащается российским оружием. Однако страна не имеет финансовых резервов и в значительной степени полагалась на помощь Саудовской Аравии, которая по ряду причин отнюдь не увеличивается.

Так что звезда Египта на небосклоне российского ВТС удержится, но светить так ярко, как в 2014-2016 годах, будет вряд ли. В ближайшее время нужно закончить уже заключенные и профинансированные сделки: поставки зенитной ракетной системы С-300ВМ, 46 истребителей МиГ-29М (и некоторого количества МиГ-29М2), 46 вертолетов Ка-52. Кроме того, летом 2016 года Египет получил из России ракетный катер Р-32 (проект 1242.1), став вторым после Китая эксплуатантом ракет «Москит». Реалистично выглядит и оснащение российских «Мистралей», выкупленных Каиром во Франции, вертолетами Ка-52К.

Вьетнам получил последние Су-30МК2 и ждет сдачи Зеленодольским заводом двух фрегатов проекта 11661Э (в дополнении к двум ранее переданным). Регулярно возникающие разговоры о грядущих поставках Ханою С-400 и Су-35 пока не находят надежного подтверждения.


Здесь должен находиться и Иран, однако санкции исключают поставку ударных вооружений и сильно сдерживают ВТС с Москвой. Через санкционное окно протащили политически важный контракт на С-300, оборванный в 2010 году без формальных юридических причин. Ирану вместо заказанных в тот раз С-300ПМУ-1 отдали сирийские С-300ПМУ-2 (Дамаск в счет перечисленного аванса предпочел закупить боеприпасы и запчасти).

Здесь надо ставить жирный знак вопроса, так как поставками «стрелковки» и средств РЭБ объем не вытянешь, а полноценное участие России в обновлении технического парка иранской армии (потенциально самый вкусный кусок пирога в сфере ВТС) возможно только с 2020-х годов.

Два самых политизированных участка нашего ВТС — отношения со странами бывшего СССР и бывшего Восточного блока.

Проще всего с Восточной Европой. Сфера сотрудничества, и без того скудная, с 2014 года стремительно сжимается из-за санкций. Это тот случай, когда рынок уже потерян, и даже если враз отменить ограничения, не восстановится. Прямо скажем, этот рынок и был-то невеликой ценностью — сервис и запчасти для уходящей советской техники да небольшие поставки самым лояльным клиентам.

По формальным признакам выделяется Сербия, но тут речь идет не о торговле оружием, а скорее о политически значимой военной помощи. Белград пока берет большую партию старого оружия со складов Минобороны, оплатив только ремонт и модернизацию. Когда придет очередь второй серии (включающей комплексы «Бук-М2»), станет понятно, кто оплачивает банкет.

Здесь самое время упомянуть страны СНГ (или, точнее, Таможенного союза), поставки оружия в которые тоже носят характер рычага политической помощи. Казахстан получает С-300ПС из наличия Минобороны попросту «в дар», а истребители Су-30СМ идут с низкой наценкой, более соответствующей внутренним поставкам по гособоронзаказу.

Белоруссия покупает российские самолеты Як-130 и бронетехнику, но объемы невелики. Армения в начале 2016 года получил от Москвы экспортный кредит на 200 миллионов долларов, после чего в Ереване довольно неожиданно нарисовался комплекс «Искандер-М». Если это не сложная дезинформация, то перед нами — первый инозаказчик этой техники, на роль которого не один год примеряли Саудовскую Аравию.

Самым платежеспособным клиентом на пространстве бывшего СССР был и остается Азербайджан. С начала 2010-х годов Баку получил огромный пакет российских вооружений, но в данный момент поставки в основном закончены. Учитывая падение нефтяных цен и интересы Москвы в балансе сил в Карабахе, новые сделки такого масштаба следует признать маловероятными.

Латинская Америка. Из рядов покупателей российского оружия точно вылетает Венесуэла: краткий период братской любви, изрядно разогретой кредитами Москвы, закончен. Каракас брал много, и в период 2000-2010-х его можно было ставить в один ряд с Вьетнамом и Алжиром, но сейчас страна находится на грани экономического краха и надолго выбыла из числа интересных клиентов.

Вне Венесуэлы рынок Западного полушария в меру предсказуем, но уныл: традиционные поставки вертолетов почти половине южноамериканских стран (они не станут больше, скорее будут сокращаться) и бесконечный сериал по покупке «Панцирей» Бразилией, у которой на него нет денег. Тот случай, когда работать надо, но фонтанов не ожидается.

Остается Африка южнее Сахары. Это давно освоенный регион (треть всех поставок оружия туда приходится на Россию), однако платежеспособного спроса в нем кот наплакал. Отдельные бриллианты вроде угандийских контрактов начала 2010-х (шесть Су-30МК2, 44 Т-90С и другая техника на 740 миллионов долларов) погоды не делают.

Это задворки мира, в которых наиболее богатые страны (нефтеэкспортеры Гвинейского залива и ЮАР) не относятся к числу наших традиционных покупателей. Там ведется активный маркетинг (в частности, в Нигерию продвинули вертолеты Ми-35М), однако пока африканский бизнес представляет собой поставки дешевых обычных вооружений, боеприпасов и запчастей для техники отечественного производства. В этом сегменте Россия с 1990-х годов конкурирует со «странами-складами», образовавшимися после распада СССР (в первую очередь с Белоруссией и Украиной).



Nahoru


Klíčová slova: vojenskzbraní

Související:
24.12.2016 Rusko od začátku tohoto roku prodalo zbraně za 14 miliard dolarů

Článek je zařazen k tématu: Analýzy, rozbory
  

Zdroj: http://lenta.ruPublikováno 06.01.2017

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 158 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Rusko otestovalo jadernou triádu. Cvičení řídil prezident...

18.10.2019

Koncert ´Ruská píseň´ v Ostravě pošesté. (09.11. 2019)

18.10.2019

Nároky na provoz lehkých a ultralehkých letadel v Rusku budou...

18.10.2019



Nejnovější nabídky
Prodej pískovny 262.062 m2 Nebanice u Chebu v České...

29.07.2019

AO Polotsk - Stěklovolokno vyrábí kompozitní materiály a...

19.07.2019

´Ready to build´projekty solarnich elektraren na Ukrajine....

18.06.2019



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2813
Země se rozpadne na několik států

1905
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

306

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.


Ondřejovická strojírna je dlouhodobým partnerem iRUCZ




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz