i-RU.CZ - Tunguzská katastrofa – další fakta ke staré hypotéze
Čeští exportéři hledí do budoucna s obavami. Z Ruska však jdou dobré zprávy  | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Expert: Letecké dohody s Ruskem jsou zastaralé a omezující | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | Na světě žije přes 350 milionů Slovanů  | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Projev velvyslance A. Zmejevského u příležitosti Dne Ruska (FOTO) | Rosatom bude i nadále dodávat palivo do slovenských jaderných elektráren | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Nízkouhlíkový úspěch Čechů v Biškeku: Vyřešili vytápění města, budou ohřívat i bazén | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Češi sondují šance v moldavském zemědělství  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Kombinát na zpracování zlatých rud za 10 miliard korun postaví v Rusku podnikatel Alexander Nesis a Petr Kellner | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | České oficiální účastí na veletzích v Rusku v roce 2019 | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | Proč jsou vozy Škoda smontované v Nižním Novgorodě dodávány do ČR? (S. Stupar pro RIA NOVOSTI - 1. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Návštěva delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Uzbekistánu | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Český písničkář Nohavica převzal medaili od prezidenta Putina | Mezinárodní konference při příležitosti 100. výročí nezávislosti Československa | Podnikatelská mise na Ukrajinu 14. - 15. 11. 2018 (ve spolupráci s MPO) | Kazašská mise navštívila Česko, aby navázala spolupráci | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Ruský den 2018 v BRNĚ: Přetavit ekonomickou spolupráci i do politického dialogu (FOTO) | Rosatom: V Česku je možná maximální možná míra lokalizace výstavby nových bloků | Rusové mají zájem o zkušenosti z chovů koz v Čechách  | Masopust: České společnosti chtějí rozšířit svou přítomnost v Ázerbájdžánu (Video) | Výrobce podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval | Představenstvo podalo návrh na insolvenci PSJ, a.s. | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Firma ŽĎAS si pochvaluje výsledky rozvojové strategie | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Čeští investoři postaví v Dagestánu systém hospodaření s odpady včetně závodu na jejich utilizaci  | Nová Lada Vesta předána jako odměna českým cestovatelům | Český velvyslanec v Moskvě Pivoňka a ruský ministr Manturov diskutovali o otázkách bilaterální spolupráce | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4783 reg.uživatelů, 33532 článků,
1439 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Tunguzská katastrofa – další fakta ke staré hypotéze


Katastrofa v počítačové animaci. Zdroj Osel.cz

Před 111 lety, 30. června 1908 okolo 7:15 ráno, došlo k záhadné události v sibiřské tajze u řeky Podkamenná Tunguska. Sledovali ji lidé v okruhu téměř 1500 kilometrů a později bylo podáno více než 700 svědeckých výpovědí.

Přinášíme text z Týdeníku aktualit č.4/1989, které zveřejnil server Záhady a zajímavosti.

Zprávy hovoří o ohnivé kouli na obloze, větší nebo podobně veliké jako slunce. Nastala série několika výbuchů, po níž následovalo zemětřesení tak silné, že všem připadalo, jako by se celá země hroutila do propasti. Exploze srovnala se zemí okolo 80 milionů stromů. Co mělo tento jev na svědomí, zůstává doposud nejasné.

Kolik jen pátracích vědeckých expedic se za ta léta vypravilo do místa katastrofy, co diskusí a polemik vzrušovalo vědce celého světa! Jen oficiálních hypotéz, pokoušejících se objasnit tento „div«, lze napočítat víc než sto. Podle nich mohlo jít o bolid, kulový blesk, kometu i výbuch antihmoty. Světový tisk, unavený spory, pojmenoval neobjasněný jev jako „tunguzský meteorit“, protože takové objasnění shledal nejpravděpodobnějším v křížové palbě nesmiřitelných zastánců v podstatě dvou základních teorií: přirozeného a umělého původu objektu.

Mapa Tunguzsky. Ilustrace zdroj zahadyazajimavosti.cz
Spory však pokračují dodnes a tajemství zůstávají neobjasněná. Jaké údaje máme k dispozici? Jmenujme fakta. Hektary smetené tajgy, která za ta léta obnovila svůj porost. Radioaktivita v místě výbuchu, mnohonásobně převyšující přirozenou hladinu. Největší magnetická anomálie na Zemi: nahodilý lovec, který se dostane do těchto míst, raději ať se nadívá na kompas – jeho střelka bude „tancovat“ jako zběsilá.

Značná mutace rostlinného světa. Například sibiřský modřín, zpravidla s párovými jehlicemi, tam má jehlice trojité. Místní hmyz vypadá větší proti normálním příslušníkům stejných druhů. Badatelé odebírali k prozkoumáni vzorky dřeva i půdy. Anomálie byla evidentní, ale závěry se dělaly různé.

Dnes chceme seznámit čtenáře s verzí, jejímuž autorovi byly v době výbuchu dva roky. Ale po celý svůj dospělý život se zabýval tunguzskou explozí. Je to Alexandr Kazancev, vědec a spisovatel vědeckofantastických příběhů, jehož knihy mnozí znají. Podotýkám, že jeho verze je pouze hypotéza, pro kterou byly ovšem nedávno získány nové důkazy a která bere v patrnost rozporné aspekty tunguzského fenoménu.

„Tunguzský výbuch je jev, který doposud nebyl pochopen v plném svém významu,“ říká Alexandr Kazancev. »Kdyby výbuch nastal o čtyři hodiny dříve, propadl by zkáze Sankt-Petěrburg, neboť dráha letu onoho tělesa probíhala právě nad hlavním městem Ruské říše. A kdyby k němu došlo o 44 let později, byl by považován za atomový útok a začala by jaderná válka. A život lidstva mohl skončit. Takže má smysl dobrat se poznání tohoto fenoménu.“

Dnes existuje nesčetné množství hypotéz o původu tohoto jevu, ale žádná z nich neobjasňuje v komplexu všechny anomálie katastrofy – kromě hypotézy vědeckofantastické. Již v roce 1946 jsem předložil verzi mimozemské kosmické lodi, která explodovala nad tajgou. Někteří vědci se do mne svorně pustili. Ale jak jinak vysvětlit klikatou dráhu letu „meteoritu“? Objekt byl bezesporu řízen. Plynula léta a do tajgy se vydávaly stále nové expedice, aby pátraly po nových věcných důkazech. Mezi nimi byla i skupina vyslaná Sergejem Koroljovem, který chtěl získat kousek „marťanské lodi“.

A tento kousek byl nalezen. Byl nalezen 68 let po výbuchu, o tisíce kilometrů dál, na břehu řeky Vašky v Komi ASSR. Toto místo je právě na prodloužené dráze letu záhadného tělesa. Dva dálnici, kteří tam rybařili, objevili na břehu neobvyklý kus kovu. Když s ním udeřili o kámen, vylétla od něho sprška jisker.

To právě vzbudilo jejich zájem, a tak nález poslali do hlavního města. Držel jsem v rukou ten kus kovu stříbřité barvy o váze půldruhého kilogramu. Vědci ho rozřezali na tři části a poslali do tři vědeckovýzkumných ústavů k analýze. A co se ukázalo? Tato zvláštní slitina obsahovala kolem 87 procent ceru (ceria), 10 procent lanthanu separovaného od všech lanthanových kovů (lanthanoidů), což se dosud na Zemi ještě nepodařilo docílit, a osm procent neodymu. V nálezu bylo též zjištěno 0,4 procenta čistého železa, bez oxidů, jako v nerezavějícím sloupu v Dillí. Nebudu zacházet do technických podrobností, chci jenom říci, že závěr vědců byl jednoznačný: získat takovou slitinu vzácných kovů je i při nejmodernější pozemské technologii nemožné.

Zajímavý detail: ve vrstvách rašeliny a půdy na místě tunguzského výbuchu je obsah právě těchto vzácných kovů 600 krát vyšší než kdekoli jinde na Zemi.


Ilustrace zdroj zahadyazajimavosti.cz
O nálezu, k němuž došlo v roce 1976, se začalo psát v tisku až po devíti letech. V liste Socialističeskaja Industrija z 27. ledna 1985 komentoval výzkumy vědců člen komise pro anomální jevy Valerij Fomenko, kandidát technických věd:

„Když badatelé zkoumali úlomek v původní podobě, došli k závěru, že úlomek je částí nějakého strojového dílu v podobě kruhu, válce nebo koule o průměru kolem 1,2 metru. A odborníci tvrdí, že zařízení, které by bylo s to lisovat součásti takového rozměru pod tlakem deseti tisíc atmosfér, doposud neexistuje.“

Jaká to byla součást a jakou měla funkci? Čtěme dál: „Nejspíš můžeme připustit, že plnila roli aditivu k nám neznámému druhu paliva. Nelze vyloučit ani jinou verzi související s neobyčejnými magnetickými vlastnostmi slitiny: v různých směrech se liší více než patnáctkrát.“ Šlo snad o část zásobníku, v němž byla v magnetickém poli udržována hmota a antihmota sloužící jako palivo pro vesmírnou loď?

A co když to přece byl jenom meteorit? – zeptají se skeptici. „I když taková představa je lákavá, museli jsme ji ponechat stranou: v meteoritech se obsah vzácných kovů neliší od pozemského. Navíc podotýkám, že meteority z čistých vzácných kovů ani teoreticky nemohou existovat,“ uzavírá Valerij Fomenko.

Co tedy přineslo zkoumání vašského úlomku? Nic. Nezjistili jsme, jak lze získat takové slitiny a hlavně k jakému účelu mohou sloužit. Zatloukat hřebíky „elektronikou“ je nesmyslné. Proto byly zmíněné tři části úlomku odloženy do regálu, kde se na nich začal usazovat prach, vědecký svět se nad nimi přestal vzrušovat a zahalil se do prozřetelného mlčení. Ale entuziasté nesložili ruce v klín.

V roce 1967 americký astronom z Kalifornie John Bigbew, který se specializoval na umělé družice Země, objevil deset malých objektů obíhajících kolem Země po zvláštních dráhách. Na tomto objevu by vlastně nebylo nic tak zvláštního, kdyby si byl Bigbew zpětně nepropočetl dráhy těchto objektu a nezjistil, že 18. prosince 1955 tvořily jedno celistvé těleso. Toto datum se shodovalo s datem exploze, kterou astronomové na obloze zaregistrovali. Sovětský vědec Sergej Božič vyslovil hypotézu, že tehdy na oběžné dráze kolem Země explodoval hvězdolet z cizí planety.

Vyvstává oprávněná otázka, proč do roku 1955 toto podivné těleso nebylo zpozorováno teleskopem?

Vždyť za jasného počasí můžeme někdy na obloze sledovat umělé družice i pouhým okem.

Se sledováním blízkých družic Země se ovšem začalo až později. První umělá družice Země byla vypuštěna teprve po dvou letech. To ale není to hlavní, objekt se mohl dostat do místa exploze z jiné, vyšší oběžné dráhy. Jestliže toto záhadné kosmické těleso byl hvězdolet, lze oprávněně připustit, že byl černé barvy a pohlcoval veškerou světelnou energii, která se zužitkovávala nikoli pomoci fotoelektrických článků slunečních baterií, ale pomocí termočlánků. V takovém případě bylo možno ze Země spatřit pouze úlomky hvězdoletu po explozi, když se k ní obrátily svou nezabarvenou stranou. Bezděčné si připomínám věhlasnou družici Černý princ, o které se svého času zmínil francouzský astronom Jacques Valleé v naší společné stati. Když moji oponenti ve věci tunguzské exploze tvrdili, že kosmická loď se nemohla snést k zemskému povrchu, měli pravdu: nad Tunguzkou explodoval přistávací modul.

Kosmická loď čekala na oběžné dráze 47 let na jeho návrat. Postupně ztrácela výšku a nakonec explodovala. Lze mít za to, že v programu palubních počítačů vesmírné lodi byl založen i příkaz k zabránění pádu hvězdoletu na obydlenou planetu, který by znamenal její zkázu a záhubu jejích obyvatel.

Taká se můžeme jen dohadovat, proč explodoval přistávací modul – nezvládla posádka řízení v podmínkách naší atmosféry? Všechno je možné.

Deset úlomků hvězdoletu, které létají kolem Země, v budoucnu vyjasní mnohé, co souvisí s tunguzskou katastrofou. Ty jsou reálné a můžeme si na ně „sáhnout“. Největší z nich je dlouhý několik desítek metrů.

Navštívíme-li ho, můžeme zjistit určení podivného předmětu z Vašky i mnoho a mnoho jiného. Buď jak buď, šlo-li v roce 1908 o expedici mimozemšťanů na planetu Zemi, byla to expedice osudová. Kdo ví, možná že prostorem letí poselství předané hvězdoletem před 80 lety: na jedné z planet Sluneční soustavy existuje život, existuje civilizace. Nechť tato zpráva najde svého adresáta. Fantastice, jak pravil známý sovětský spisovatel Alexej Tolstoj, je třeba věřit. Nicméně je možné a je zapotřebí najít zcela pozemské vysvětlení toho, co se stalo na řece Tunguzce v roce 1908.

Týdeník aktualit, č. 4/1989



Nahoru


Klíčová slova: tunguzsk

Související:
09.07.2013 Tunguska střeží své tajemství ...
11.02.2012 O globálních změnách počasí ...
25.07.2011 Záhadný Patomský kráter v Irkutské oblasti je nejspíš...
30.06.2010 O Tunguzském meteoritu - největší záhadě 20. století...
30.09.2003 Záhady dneška: Sibiřské „Zařízení“. Tunguzský meteorit sestřelilo něco...
  

Zdroj: http://zahadyazajimavosti.czPublikováno 08.07.2019

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 153 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Těžiště světového trhu s diamanty se přesouvá

22.07.2019

Ke sčítání hlasů v Žitomíru byl povolán vrtulník se...

22.07.2019

Co čeká Ukrajinu pod Zelenským? Názory Žirinovského (Video)

22.07.2019



Nejnovější nabídky
AO Polotsk - Stěklovolokno vyrábí kompozitní materiály a...

19.07.2019

´Ready to build´projekty solarnich elektraren na Ukrajine....

18.06.2019

Komerční nabídku ukrajinské společnosti Termoplast Plus...

04.06.2019



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2685
Země se rozpadne na několik států

1887
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

302

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.


Ondřejovická strojírna je dlouhodobým partnerem iRUCZ




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz