i-RU.CZ - Mobilizace lidské důstojnosti a náboženská situace na Ukrajině
Aircraft Industries loni utržil 1,9 miliardy korun a prodal 11 letadel do Ruska a jedno do Indonésie | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Ostravě jednal Byznys-den EAHU (Foto) | Čeští podnikatelé chtějí rozšířit obchod s Kaliningradem | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | V Minsku se uskuteční 10. zasedání česko-běloruské Smíšené komise | Podpora výstavby nových jaderných bloků ROSATOMu - AATNA | Projevy na banketu u příležitosti Dne vítězství 9 května 2018 na ruském velvyslanectví v Praze | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Čeští letečtí výrobci se předvedli v Moskvě | Česká republika chce vrátit podíl na objednávkách Rosatomu v Íránu. Kommersant | Z mise Komory SNS do Vladimírské oblasti (Video) | Za nejchutnější pivo světa označilo 44% ruských turistů - to v Čechách | RegioJet zahájil provozování služeb na Ukrajině | Vydání Nikulina byla chyba, prohlásil Zeman – Novinky.cz | Česká kosmetika míří do Kaliningradu | Na Ukrajině zahájī montáž nového SUV Škoda Karoq | Kaluga s Pardubicemi připravují partnerství a přímé letecké spojení  | Velvyslanec předal státní cenu RF předsedovi České asociace rusistů a Česko-ruské společnosti  | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Pozor - přeregistrace odběratelů bezplatného Newsletteru iRUCZ. (GDPR - změna v ZASÍLÁNÍ)  | ČTK: Remek očekával, že bude mít české následovníky (Video) | Český ministr zahraničí M. Stropnický pro zachování protiruských sankcí | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Unikátní stroj k hlubinné těžbě soli sestavili pro ruského odběratele v Ratíškovicích  | Pozvánka pro české výrobce potravin – představte své produkty zástupcům ukrajinských maloobchodních řetězců (Kyjev, 13. 3. 2018) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | TOP-100 nejčtenějších článků na iRUCZ v roce 2017 | Škoda JS dodá zařízení pro systém snižování vnitřního tlaku v třetím bloku Rovenské JE | Co je česko-ruské a co rusko-české. Jak můžeme pomoci? Editorial  | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Společnost TEDOM dokončila výstavbu kogeneračního zařízení v Rusku | I. zasedání diskuzního Česko-ruského fóra se uskuteční v květnu v Praze. Ruský koordinátor | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | Zahájen prodej letenek Moskva – Karlovy Vary. Letecká společnost POBEDA  | České firmy v Rusku očekávají hospodářský růst  | Koh-i-noor expanduje, investuje desítky milionů do prodejen v Rusku | Ruská dcera plzeňské Škody dodá další vozy metra do Petrohradu | Kdo dostaví Temelín? České strojírenské firmy nezvládají mnohem lehčí zakázky | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu | Obchodování s Ruskem se začíná odrážet ode dna. Letošní růst je 12,1 proc. (AMSP) | Před cestou do Ruska poskytl prezident Zeman tamním médiím interview (Video) | O výsledcích práce pobočky AsstrA Heavy Lift | Delegace z Kolské atomky navštívila JE Dukovany | Aktuální stav v obchodování s Ruskem. Video s rozhovorem F. Masopusta | Důležité setkání prezidenta Putina s německými průmyslníky a podnikateli v Soči. Konec sankcím? | Z tradičního´Ruského byznys dne 2017´ v Brně. (FOTO) | SIGMA DIZ spol. s r.o. dodá do JE ´Kurská-2´ čerpadla za 210 milionů korun | V Uljanovsku slavnostně spouštějí nový závod české firmy HESTEGO | Na Výstavišti v Brně připravují ´Den ruských regionů´ (10. 10. 2017)  | V Řeži slaví 60 let od první jaderné reakce v ČSR (Foto a video) | Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor | Česko ve´hře´ velmocí? Americké miliardové investice na Ukrajině potečou přes tuzemské firmy | DWN: Česko chce získat titul ´ruského plynového uzlu´ v Evropě | Ruská firma chce v Prostějově postavit továrnu na potisk obalů. Investice za 2,6 miliardy | O lokalizaci výroby v Rusku jednal S. Stupar v ČZ a.s. - divizi TURBO a ve společnosti Řetězy s.r.o. | Astana EXPO-2017: firma Hedviga zabodovala s výrobou elektřiny a tepla ekologickým rozkladem komunálního odpadu | OOO Vagonmaš ze skupiny Škoda vyrobila vozy metra pro Petrohrad | Kazakh-TV: Česká republika na EXPO-2017 (Video) | Lídry v importech osobních automobilů z Ruska se stalo Česko, dále Ukrajina a Lotyšsko | Spolupráce významných českých a ruských regionů posíluje | Do Chakasie jede velká česká delegace cestovatelů a podnikatelů  | Češi nestíhají opravit klíčovou silnici v Moldavsku Kritika OHL ŽS  | Komisař Jan Krs: Český pavilon na Expo Astana je trhákem (Video) | EXPO ASTANA 2017: Nekomerční, a přece úspěšní | Transporta z Chrudimi krachuje. Firmě zlomily vaz sankce vůči Rusku | LOM Praha a ROE zvítězily ve výběrovém řízení NATO na opravy vrtulníků Mi-17V5 z Afgánistánu | Škoda Electric dodá pohony pro obří důlní vozidla BELAZ | ČEB podpořila Papcel 2,5 miliardami | Česká republika věří ve zvýšení turistického proudu z Ruska v roce 2017 o 30 proc.  | ´Poznávání je cestou ke spolupráci´. Česko ruská společnost bilancovala a má nové vedení | ´Byznys si vždycky cestu najde´, říká ministr Havlíček před mezivládkou v Moskvě | Traktory značky Zetor se budou montovat u Moskvy | Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo  | Ukrajina chce hlubší ekonomickou spolupráci s Českem, v leteckém průmyslu už probíhá | Zasedání bělorusko-české komise pro hospodářskou spolupráci proběhne 16. až 17. května v Praze | Unistav postaví v Rusku chemičku za 3,5 miliardy (HN) | Český byznys má zájem o rostovský agroprůmyslový komplex (Video) | ČEB financuje dodávku Papcelu do Ruska | Tatra zvažuje výstavbu nové továrny v Arménii | Neopouštějme ruský trh, české firmy tam mají velké renomé, vyzývají experti | MPO ČR hostilo 9. zasedání česko-kazachstánské Mezivládní komise | Škoda montuje své SUV Kodiaq na Ukrajině. E15 | Společnosti s ruskou účastí začínají v ČR tlačit na domácí firmy v tradičním byznysu  | Export Sverdlovské oblasti do ČR v roce 2016 vzrostl 2,5 krát. Příprava Labara Rus | Němečtí ekonomové navrhli vytvoření zóny volného obchodu s Ruskem | Turkmenistán: Výstavba plynárensko-chemických komplexů – příležitosti pro české firmy | Firma SOR Libchavy se prezentovala pro vedení města a dopravního podniku v Kaunasu  | Fruko přesouvá výrobu šumivých vín z Jindřichova Hradce do Ruska | Záštitu nad ´Stříbrným lukostřelcem ČR - 2017´ převzala Česká centra MZV ČR | Česká republika otevřela honorární konzulát v Kyrgyzstánu se sídlem v Biškeku | Dukovany a Temelín: Rusové nabízejí moderní reaktor III+ generace a úvěr do výše 80 proc. ceny | Novým velvyslancem Ukrajiny v ČR byl jmenován Jevgenij Perebijnis  | Česko má zájem o nákup plynu z Ázerbájdžánu v rámci ´Jižního plynového koridoru´ | Příležitost pro české firmy: Rusko plánuje vybudovat nové spalovny a rekonstruovat ČOV | Země Evropské unie sankcemi proti Rusku ztratily více než 17 miliard eur (Video) | Turisté z Ruska se po dvou letech vracejí do České republiky  | Dodávka tramvajových výhybek z Prahy pro ruský Smolensk | Dukovany? V Praze se řešila elektřina budoucnosti, přijeli hosté z ciziny | Český výrobce kočárků se rozhlíží v Čeljabinsku. Chtěl by zde lokalizovat výrobu | Protiruské embargo doléhá na české mléko. Madeta omezuje jeho výkup | SOR Libchavy zvažuje lokalizovat výrobu elektrobusů v Rostově na Donu (Video) | Pozice Čechů na ruském trhu obsazují firmy z Asie, Japonska a Latinské Ameriky. F. Masopust pro Sputnik  | Češi jsou nám v jaderné energetice nejbližší, dodávají nám za miliardy, říká Titov z Rosatomu (HN) | Škoda JS rozšiřuje spolupráci s Rosatomem | V Samarské oblasti by se mohl vyrábět český L-610 | České tramvaje mají v Samaře šanci na prodej i společnou výrobu | České firmy jsou připraveny zúčastnit se modernizace Běloruské ekonomiky (Video) | Zahraniční přepravci budou platit za povolení na cesty Ruskem dvakrát více | České firmy si chtějí dovézt tisíce dělníků z ciziny. Stát chce hlavně Ukrajince, i jako alibi | Prezident Republiky Tatarstán na jižní Moravě. Doprovází jej hejtman Hašek | Pacovské strojírny postaví minipivovary v Gruzii a Izraeli | Ruské letadlo Fregat Ecojet budou stavět v Evropě | Česko restartuje obchod s RF: obnovení práce mezivládní česko-ruské komise | Čeští investoři volí lokalizaci výroby v Rusku | Česko investovalo do ázerbajdžánské ekonomiky přes 1 mld. dolarů. Setkání podnikatelů v Baku. (Foto) | Kirovskij závod přiveze do České republiky desítky traktorů  | Velvyslanec V. Remek otevíral nový závod na výrobu autokomponentů Brano Group ve Kstovu | Pro posílení exportních aktivit zemědělců (EGAP) | Český export textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun | České firmy v Bělorusku. Ze semináře Komory SNS: ´Novinky v legislativě pro podnikání v Bělorusku´ | Zeman uvažuje o cestě do Ruska, v plánu má i Vietnam a Indii | EGAP: Bojíme se krachu dalších firem v Rusku (Hospodářské noviny ) | Slovenské ´biologické zbraně´ pro Rusko | Vítkovice dodají magnet urychlovače částic ruskému CERNu v Dubně u Moskvy | Agrární komora ČR: Ze sankcí bude pravděpodobně nakonec profitovat Rusko | HK ČR a EGAP podepsaly memorandum o spolupráci | Češi postaví v Bělorusku farmu za tři čtvrtě miliardy  | Experti: Zásoby jaderného paliva v Česku by se měly zvýšit až na 4 roky | Česká TRIMILL a.s. založí výrobu v Uljanovsku za 10 milionů eur | Na trzích v Kazachstánu existují pro české vývozce značné exportní možnosti. Ministr zemědělství Jurečka | Informace z prezentace českých firem z odvětví leteckého průmyslu v Moskvě  | Ruské sankce drtí mlékaře v Česku, už přišli o miliardu. Žádají dotace | O zasedání česko-ruské pracovní skupiny pro průmysl
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4749 reg.uživatelů, 32069 článků,
1431 nabídek, 912 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Sponzoring

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Mobilizace lidské důstojnosti a náboženská situace na Ukrajině


22. ledna 2014 navštívila oficiální delegace Všeukrajinské rady církví a náboženských společenství tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a předložila mu dvě zásadní témata.

Za prvé naléhavou prosbu, aby vláda a bezpečnostní složky reagovaly na protestní hnutí na Majdanu s maximální zdrženlivostí, vystříhaly se krveprolití a násilí a garantovaly, že konflikt mezi vládou a majdanským hnutím bude řešen klidným vyjednáváním a politickými rozhovory.

Za druhé nabídku, že převezmou roli zprostředkovatele: všechna ukrajinská náboženská společenství vyjádřila ochotu a odhodlání působit jako prostředníci dobré vůle mezi vládou a opozicí a mezi všemi společenskými a politickými silami.

Nápadné bylo, že delegaci tvořili vysocí představitelé všech náboženských společenství na Ukrajině: zástupci tří pravoslavných církví a Ukrajinské řeckokatolické církve, tedy všech čtyř zemských církví východního ritu, kromě nich oficiální zástupci všech ostatních křesťanských společenství na Ukrajině, tj. Římskokatolické církve a tří největších společenství reformované tradice – Evangelicko-luterské církve, Svazu ukrajinských baptistů a Sdružení letničních obcí.

Všichni členové tohoto neobvykle pluralistického a ekumenického sboru se jednohlasně vyslovili pro mírové urovnání konfliktu cestou vyjednávání – a to v situaci, kdy vláda oznámila, že ukrajinskému národnímu shromáždění předloží návrh zákona, podle něhož budou stále krutější razie bezpečnostních složek prohlášeny za legální, zatímco veškeré pokojné aktivity civilního hnutí symbolizovaného Majdanem za nezákonné.

V čele Všeukrajinské rady církví stála v tu dobu shodou okolností Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu (v předsednictví Rady se církve střídají), největší a Janukovyčovu režimu nejbližší náboženské společenství na Ukrajině. Ta tedy byla nucena, byť s nechutí, převzít vedení delegace a záměry Rady podporovat. Čtvrtstoletí předtím, v době, kdy na Ukrajinu ještě nepronikla Gorbačovova politika glasnosti, vypadala tamní náboženská situace úplně jinak. Tehdy byla jedinou oficiálně uznanou církví na Ukrajině byla Ruská pravoslavná církev, která si osobovala kanonickou nadvládu nad celým územím Sovětského svazu.

Teprve na podzim 1989 začaly na západní Ukrajině vystupovat z podzemí dvě jiné ukrajinské církve: Ukrajinská řeckokatolická církev a Ukrajinská autokefální pravoslavná církev (obě od roku 1945 Stalinovým sovětským režimem zakázané). Věřící vzali věci sami do ruky – komunistické úřady reagovaly totiž na jejich žádosti pomalu – a k obnoveným ukrajinským církvím přestupovaly celé farnosti.

Aby čelila národnostní přitažlivosti svých historických rivalů, přejmenovala se Ruská pravoslavná církev v roce 1990 na Ukrajinskou pravoslavnou církev. Když se ukrajinská politika nezávislosti přelila i do církevní oblasti, vzniklo hnutí usilující o nezávislost ukrajinského pravoslaví na Rusku, podporované náboženskými i civilními elitami země. Znovu vzplanula staletá rivalita mezi pravoslavným Kyjevem a pravoslavnou Moskvou a výsledkem byl vznik dvou konkurenčních církví: Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu (tu dosud žádná jiná pravoslavná církev kanonicky neuznala) a Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.

Od roku 1992 se každá ze čtyř rivalizujících ukrajinských zemských církví (tří pravoslavných a jedné uniatské neboli východněkatolické) považovala za právoplatnou dědičku církve Kyjevské Rusi a za legitimní církev ukrajinského národa a celého území Ukrajiny, všechny si rovněž dělaly nárok na úřad metropolity kyjevského. I když si zmíněné čtyři církve konkurují na celém území Ukrajiny, jsou v různých oblastech různě silně zastoupeny, takže ve skutečnosti ani jedna z nich nemůže pro sebe reklamovat výsadní postavení v ukrajinském národě.

Nejméně konkurenceschopné a nejméně pluralistické jsou východní a jihovýchodní oblasti Ukrajiny, kde dominuje Moskevský patriarchát. Na těchto územích je ovšem převážná většina lidí pořád ještě „bez vyznání“ nebo církvi vzdálená. Paradoxní je, že západní Ukrajina, kde měla teritoriální mocenské postavení nejméně od 18. století církev řeckokatolická, je oblastí nejreligióznější a zároveň i nábožensky nejdynamičtější, nejpluralističtější a konkurence nejschopnější. Ukrajinská řeckokatolická církev získala začátkem roku 1991 zpět svoje významné historické postavení ve třech haličských oblastech (Lvov, Ivano-Frankivsk a Tarnopol), avšak v celé Haliči o svůj tradiční teritoriální monopol přišla poté, co se řada kněží a obcí rozhodla zůstat v řadách pravoslavných a místo k Moskevskému patriarchátu se přihlásit k patriarchátu Kyjevskému nebo k Ukrajinské autokefální pravoslavné církvi.

Vedle čtyř konkurenčních „národních“ církví jsou na Ukrajině aktivní také všechny ostatní náboženské organizace – římští katolíci, různá protestantská seskupení, židovská i muslimská náboženská společenství a nová náboženská hnutí. I když v sedmi západních oblastech žije dohromady jen 15 % Ukrajinců, působí tam 40 % všech ukrajinských náboženských společenství. Naproti tomu v pěti východních oblastech s 27 % Ukrajinců působí méně než 15 % ukrajinských náboženských společenství.

Kromě rozmanitých podskupin východního křesťanství a katolicismu byli na Ukrajině od 19. století aktivně zastoupeni i baptisté. Ukrajina skutečně představovala v Sovětském svazu obdobu amerického „biblického pásu“ („bible belt“) – žila zde polovina všech v SSSR registrovaných baptistů (1,5 milionu), přičemž ukrajinské baptistické podzemní organizace měly v padesátých letech podle odhadů 3 miliony členů. Šlo tedy o největší baptistické společenství v Evropě. Po rozpadu Sovětského svazu se Ukrajina stala centrem vydavatelské, vzdělavatelské a misijní činnosti evangelikálů pro celou rozsáhlou euroasijskou oblast.

Podobně pozoruhodný rozmach zaznamenalo i letniční hnutí. Třebaže k protestantům se na Ukrajině hlásí pouhá 2 % obyvatel, čtvrtina všech bohoslužeb registrovaných v roce 2000 byly bohoslužby protestantské. Na jihovýchodě země je téměř stejných počet protestantských kostelů jako pravoslavných. Ukrajina má kromě toho vůbec největší evropský mega-kostel: sídlo Nezávislé letniční církve (založena v Kyjevě v roce 1994, má více než 25 tisíc věřících).

Prudký růst počtu ukrajinských protestantů sehrál v rámci identifikace moderní Ukrajiny s křesťanstvím Kyjevské Rusi podobně destabilizující roli jako Ukrajinská řeckokatolická církev při novém formování pravoslavných konfesí. A navíc: třebaže ukrajinští katolíci a protestanti tvoří dohromady pouhých 10 % obyvatelstva, do kostela jich chodí o běžných nedělích stejný počet jako pravoslavných Ukrajinců, jichž je šestkrát tolik.

K větší pluralizaci i mimo hranice křesťanství přispělo v postsovětské éře rovněž oživení a rozmach židovských a muslimských společenství (ta jsou hlavně mezi krymskými Tatary). Navíc jsou od založení ukrajinského ústavního státu, jenž neuznává princip „náboženské příslušnosti“ a zároveň trvá na „náboženské svobodě“, rozdíly mezi „církví“ a „sektou“, mezi „národním vyznáním“ a „náboženskými menšinami“ nebo mezi „tradičními“ a „cizími“ náboženstvími stále mlhavější. Zároveň se všechna ukrajinská náboženská společenství – ať křesťanská či nekřesťanská, ať církve či sekty – stala „konfesemi“. Ukrajina je dnes jedinou zemí v Evropě, jejíž konfesní schéma náboženského pluralismu se podobá modelu ve Spojených státech.

Zvláště nápadné je, že podle většiny statických údajů (počet bohoslužebných společenství, hodnostářů, povolání, nedělních škol apod.) vykazují náboženská společenství na Ukrajině v posledních dvou desetiletích trvalý růst. Každoročně klesá jediný ukazatel: počet lidí „nevěřících“, „bez vyznání“, „ateistů“. Tento mimořádný rozmach v oblasti náboženství je na Ukrajině mnohem výraznější než v kterékoli jiné postsovětské společnosti.

Právě tak pozoruhodná je skutečnost, že navzdory pluralistické soutěži nedochází prakticky k závažnějším mezináboženským konfliktům. O vzájemném ekumenickém respektování všech náboženských společenství na Ukrajině (snad s výjimkou Moskevského patriarchátu, který si nárokuje kanonickou jurisdikci na celém území Ukrajiny a často spílá „uniatistům“, nekanonickým pravoslavným „schismatikům“ a protestantským „kacířům“) svědčí už sama existence Všeukrajinské rady církví a náboženských společenství se střídavým předsednictvím, jakož i ustavení společné delegace, která vládě přednesla zmíněné návrhy.

Toto vzájemné respektování dokonce ještě zesílilo po zkušenostech z Majdanu, kde kněží, pastoři, rabíni a zástupci prakticky všech ukrajinských náboženských společenství bok po boku zajišťovali duchovní i materiální potřeby stovek a tisíců ukrajinských občanů nejrůznější náboženské příslušnosti, kteří v nejtěžších podmínkách demonstrovali odpor proti politice režimu. Vypadalo to téměř jako odpověď na výzvy papeže Františka: náboženští hodnostáři opustili pohodlí svých farních center a vyšli mezi obyvatele, aby je podpořili, mírnili jejich nouzi a přitom – ve společnosti lidí, kteří při teplotách pod nulou žili několik měsíců ve stanech – v pravém slova smyslu „vdechovali pach svých ovcí“. A když pak několik týdnů po nezdařeném pokusu delegace propuklo násilí a došlo k masakru většinou neozbrojeného civilního obyvatelstva, kostely se změnily doslova v polní lazarety uprostřed bitvy a představitelé církví ošetřovali zraněné, podávali svátosti umírajícím a vedli ekumenické pohřební slavnosti.

Po pádu Janukovyčova režimu veškeré konflikty a nepokoje skončily – i když ruská propaganda mluvila o agresivních „fašistech a antisemitech“, kteří se chopili moci násilím. Zato na Krymu a ve východních oblastech Ukrajiny, zvláště v Lugansku a Doněcku, začala masivní represe či přesněji otevřená vojenská agrese. Krym Rusové vojensky anektovali, Lugansk a Doněck, ležící na samé východní hranici s Ruskem, se proměnily ve válečné území a zůstaly jím dodnes. Na Krymu znovu nastolila svoji teritoriální nadvládu Ruská pravoslavná církev, zatímco ostatní náboženská společenství, zejména muslimští krymští Tataři (kteří by se ještě nejspíše mohli prohlašovat za legitimní, „dědičné“ obyvatele Krymu), ale právě tak římští katolíci, ukrajinští katolíci, pravoslavní „schizmatikové“ a protestanští „kacíři“ byli šikanováni a postupně zakazováni. Mnoho jejich aktivistů a nejvyšších náboženských představitelů bylo přinuceno k emigraci. Ti, kteří zůstali, museli buď požádat o vystavení ruského pasu, nebo jsou nadále vedeni jako „zahraniční agenti“. Podobně se vyvíjela situace i v obsazeném Lugansku a Doněcku.

Na Ukrajině samé se nezdá pravděpodobné, že by se obě největší pravoslavné církve, příslušející buď pod Moskevský, nebo pod Kyjevský patriarchát, spojily vjedno – ať už dobrovolným sloučením, anebo mocenským zásahem. Tím méně lze očekávat dobrovolné či násilné začlenění Ukrajinské řeckokatolické církve pod pravoslaví. Vzhledem k tomu, že různé ukrajinské církve kyjevské tradice jsou orientovány různě (na Moskvu, na Konstantinopol, nebo na Řím), se dá počítat s tím, že nedojde-li mezi těmito třemi „Římy“ k ekumenickému usmíření, ekumenická bitva o Ukrajinu rozdmychávaná konkurencí tří církví bude pokračovat.

Zatímco úplný ekumenický smír mezi třemi „Římy“ se zdá být v nedohlednu, může vývoj na Ukrajině samé skutečně probíhat docela přijatelně a ekumenicky pozitivně. Je pravděpodobné, že soupeření mezi konfesemi povede podobně jako v USA k faktickému vzájemnému uznání tří sesterských církví. Něco z této ekumenické praxe bylo možno pozorovat už na Majdanu.

Smír sesterských církví na celém území někdejší Kyjevské Rusi (části dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska) bude daleko obtížnější. Nicméně alespoň Ukrajinská řeckokatolická církev je ochotna se o něj zasazovat. Chtěla např. využít 1000. výročí smrti svatých mučedníků Borise a Gleba v roce 2015, aby připomněla, že povinností křesťanů je usilovat o mír. Borise a Gleba zavraždil jejich bratr Svjatopolk ve sporu o dědictví jejich otce Vladimíra Velikého. Smrt Borise a Gleba, kteří odmítli tasit zbraň proti vlastnímu bratrovi, se brzy stala předmětem lidové úcty jakožto příklad křesťanské mírumilovnosti v dobách násilí. Prezident Putin však záštitu nad oslavami 1000. jubilea odmítl převzít s odůvodněním, že mučednictví, které Boris a Gleb zvolili v zájmu zachování míru, není vhodným vzorem příkladem v době, kdy jsou lidé vyzýváni, aby se účastnili války za zájmy svých zemí.

José Casanova (nar. 1951 ve Španělsku), profesor sociologie na Georgetownské universitě a vedoucí programu Globalizace, náboženství a sekularizace na Berkley Center for Religion, Peace and World Affairs ve Washingtonu. Jeho nejznámější kniha Public Religions in the Modern World (Veřejná náboženství v moderním světě, 1994) byla přeložena do řady jazyků, mj. do arabštiny a indonéštiny.

Z Concilia 3/2015 přeložila Helena Medková

Zdroj: www.getsemany.cz



Nahoru


Klíčová slova: pravoslav
  

Zdroj: http://getsemany.czPublikováno 04.12.2016

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce ...>>>



Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 107 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Ruská odveta. Moskva uvalí reciproční cla na dovoz ze...

20.06.2018

Česká společnost koupí dvě šachty v Rostovské oblasti

20.06.2018

Rusové a Saudové chtějí výrazně zvýšit těžbu ropy

20.06.2018



Nejnovější nabídky
Výrobce vysoce kvalitních a ekologických dětských hraček a...

31.05.2018

Ruský výrobce laminovaných dřevotřískových desek a...

22.05.2018

Ukrajinská společnost, která se zabývá zpracováním a...

18.05.2018



Nejnovější poptávky
Hledají se zájemci o spolupráci s vlastním názorem na...

13.05.2018

Oděvní firma se zaměřuje na produkci textilních výrobků....

19.03.2018

Hledám pracovníka/pracovnici na malou rodinou farmu kousek od...

30.07.2017



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2218
Země se rozpadne na několik států

1767
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

271

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ



  Významní partneři i-RU.CZ


KVS Ekodivize je partnerem i-RU.CZ od r.2006


  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2018+ArchivKalendář výstav, akcí 2018+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2017 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol    Agentura Rosbalt    www.VneshMarket.ru   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz