i-RU.CZ - Arménie se může ocitnout v úplné izolaci dopravy - rozhovor EADaily
Koncerty Jarka Nohavici k MDŽ - zahraje na přání live denně 8. - 14.3.2021 vždy od 19. hodin  | Výměna představitele v mezivládních komisích Ruska s ČR a SR - nově jmenován ministr pro vědu a vysoké školství  | Příležitosti pro české exportéry v oboru zemědělství a energetiky na severu Kazachstánu | Arktické regiony firmám přitažlivé: Rusko se připravuje na převzetí dvouletého předsednictví v radě | Český zemědělský, strojírenský a potravinářský vývoz předmětem cesty velvyslance Hykla do Akmolinské oblast | Český velvyslanec navštívil Severokazaškou oblast | Ruské velvyslanectví obvinilo MZV ČR ve dvojích standardech. Komentář ambasády | Oskar Krejčí: ´Projekt Navalnyj´ je obrovská manipulace s lidmi. (Video) | Schwarzenberg vyzval co nejdříve urovnat vztahy s Ruskem | Kazachstán chce dodávat do ČR svou uranovou produkci | Distanční podnikatelská mise do Kaliningradské oblasti  | Rusko zůstává ve hře o Dukovany. Stát zvažuje, že zaplatí celou dostavbu | Rudolf Jindrák a čeští politici by uvítali přesun pomníku Koněva na pietní místo  | TASS: Petříčkovo ministerstvo zahraničí navrhlo rozšířit sankce proti Rusku kvůli Navalnému | ČEZ: Ministr průmyslu o tendru na dostavbu JE Dukovany | Ministerstvo zahraničí odmítlo revidovat smlouvu o přátelství s Českou republikou kvůli demolici pomníku Koněva | Náš obchod s letadly drží hlavně Rusko, říká šéfka Aircraft Industries | Tulské podniky hledají odběratele v České republice | Česká NET4GAS zahájila provoz plynovodu s přístupem k ruskému Nord Stream-2 | Novoroční pozdrav iRUCZ - 2021  | Jak dál s iRUCZ?  | Eurocar - Škoda Auto na Ukrajině - nabízí volné kapacity ve svém montážním závodě | Kurganská oblast (RF) hledá zájemce o účast v investičních projektech | Putin nařídil zákaz vývozu dřevěné kulatiny. Národní bohatství Ruska. (Video)  | Předseda Komory SNS F. Masopust poskytl rozhovor časopisu TRADE NEWS | Jaderné dny v Plzni 2020: Rosatom nabízí Česku referenční technologii | ČSA obnoví lety do Moskvy od 4. října. Aktuální podmínky cestování do Ruské federace  | Česká Logio navázala spolupráci s významným ruským systémovým integrátorem | České vyslanectví v Kazachstánu v nových prostorách | Dva přední kazašské potravinářské podniky v Almaty využívají technologie českých firem | Krize by přišla i bez covidu, bude trvat i příští rok, tvrdí šéf Žďasu | K výsledkům česko-arménských ekonomických konzultací 14. 9. 2020 | Česká republika odložila jednání s Ruskem kvůli případu Navalný | V Nižegorodské oblasti vzniklo Centrum obchodní a hospodářské spolupráce s ČR | Strojírenskou firmu Kovosvit MAS prodal její majitel Michal Strnad ruskému investičnímu fondu  | Kazachstán je zajímavým trhem i po epidemii. Uspějí ale jen silní hráči, říká zástupce CzechTrade v Almaty | Česká vláda nemá v úmyslu vyloučit Rosatom z tendru na výstavbu Dukovan  | První vakcína proti COVID-19: Rusko obdrželo objednávky na miliardu dávek od 20 zemí. (Video) | V Česku pokračují spory o ruské účasti na dostavbě jaderného reaktoru Dukovany | Sibiřsko-český vývoj materiálu pro výrobu vodíku z vody s pomocí Slunce  | Ruská energetika do roku 2035: velké čtení pro české firmy | Český investor spustí v Bělorusku výrobu endoprotéz | Záruky už jedou, připraveno máme přes 140 miliard. Jestli pomoc dostanou i cestovky a dopravci, je otázka, říká šéf EGAP | Český byznys v Rusku: Jak se prodávají minerálky | Česko mlží a odkládá odchod z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) | Kazachstán přivítá investory z ČR do projektů v cestovním ruchu | Rusko požádalo Německo, aby mu postavilo továrny  | Ukrajinský výrobce BOGDAN MOTORS spouští v ČR výrobu trolejbusů a hledá odběratele | Rosatom chce Česko v mezinárodním projektu rychlého reaktoru MBIR | Česká Mattonka vstupuje na trhy Kazachstánu | Proč přestal vycházet Newsletter iRUCZ?  | Čeští představitelé pogratulovali Tatarstáncům ke 100. výročí TASSR | Vláda tajně schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan | Zeman: Firmy mají zájem o Rusko a Čínu i přes zdejší hysterii | Šeříky kvetly v roce 1945 tak krásně. Prezident Zeman zaslal gratulační dopis prezidentovi Putinovi  | Uskutečnila se mezinárodní online tisková konference ´Moskva - Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti´. (Video) | Budvaru kvůli viru klesá export, do Ruska o desítky procent | Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun | Moskva vyzvala Prahu k jednáním o Koněvově soše | Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4824 reg.uživatelů, 36221 článků,
1451 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
Taškent Uzbekistán 2021

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Arménie se může ocitnout v úplné izolaci dopravy - rozhovor EADaily


Foto minval.az

Jak se změní komunikační mapa v zakavkazském regionu, jaká varianta obnovení dopravních cest mezi Arménií a Ázerbájdžánem bude pro Jerevan prospěšná, nepřibližují tyto procesy Arménii k úplné izolaci?

Ředitel nákladní přepravní společnosti "Apaven" Gagik Agadžanjan odpověděl na otázky korespondenta EADaily:

Lídři Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie se 11. ledna v Moskvě dohodli na odblokování komunikace v zakavkazském regionu. Mluvíme o obnovení hospodářských a dopravních vazeb mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vychází z trilaterálního prohlášení hlav tří zemí o ukončení války v Karabachu 9. listopadu 2020.

Jedním z cílů Ázerbájdžánu je navázat bezpečné dopravní spojení s jeho Nachičevanskou autonomní republikou, enklávou mezi Arménií, Íránem a Tureckem.

Existují dvě možnosti: první je použít stávající (po drobných opravách) železnici mezi Arménií a Ázerbájdžánem přes severní oblasti arménské republiky, která se dále prohlubuje do středních částí země, a odtud železniční trať dosáhne Nachichevanu.
Podle odborníků je to z ekonomického hlediska nákladově nejefektivnější způsob.

Druhou možností je vybudovat "prakticky od nuly" železnici přes regiony Náhorního Karabachu (Jebrail, Zangelan) a také region Meghri (hraničící s Íránem) na jihu Arménie do Nachičevanu.

V Arménii jsou názory na odblokování dopravní komunikace diametrálně opačné. Někteří již sčítají příjmy země z možného odblokování dopravních spojení s Ázerbájdžánem, zatímco jiní to považují za hrozbu pro národní bezpečnost. Jaká je k tomu vaše pozice, co si o tom myslíte jako pracovník dopravy?

- Nejprve chci poznamenat, že ve vyjádření vedoucích tří zemí ze dne 9. listopadu a poté v dokumentu dohodnutém 11. ledna v Moskvě se nic neříká o takzvaném Meghrinském koridoru, o kterém se teď mnoho mluví.

Zdroj  threadreaderapp.com

Pokud chápu, prohlášení o odblokování dopravní komunikace znamená v první řadě železnici. Zde potřebujeme samostatný přístup ke každému jednotlivému případu: kolik je to možné, kdo z toho má užitek a je to vůbec ziskové?

Pokud mluvíme o odblokování komunikace pro Nachičevan, pak to lze provést velmi rychle, bez velkého úsilí a nákladů, a co je nejdůležitější - během několika týdnů.

Za tímto účelem není nutné vynakládat nadměrné úsilí, stavět novou železnici nebo ji dokonce renovovat.

Existuje železnice z Turecka přes arménský Achuran a poté Gyumri, Jerevan a Jerash (střední část Arménie - pozn. red.) Do Nachichevanu a je dráha v provozuschopném stavu. Od Jerashu k hranici Nachičevanu, asi 500-600 metrů. Další stanice je již v Nakhichevanu - Sadarak. Realita je taková.

Pokud však otázka zní, že ázerbájdžánské náklady směřují do Nachichevanu přes Meghri, pak je to tak vzdálená vyhlídka, že je předčasné o tom teď mluvit. Z jednoduchého důvodu, protože počínaje stanicí Horadiz na území Ázerbájdžánu žádná železnice k arménským hranicím neexistuje. 166 km trati prakticky zmizelo.

Její obnova není možná. Existuje možnost vybudování nové železnice, ale nelze ji postavit stejným způsobem jako tu, která fungovala v období SSSR.

Zdroj  ritmeurasia.org

Za posledních 30 let byla na břehu řeky Araks (kudy železnice vedla) postavena Chudaferinská vodní elektrárna. Postavil ji Írán a tato část trati zůstala pod nádrží. Proto je nutné vodní elektrárnu obejít ze severu, což znamená "zakousnout" se do hor. Geografické podmínky tam jsou ale velmi komplikované.

Zadruhé: na území Arménie, a to je megrinský úsek o šířce 45 km, také neexistuje železnice. Rovněž je třeba jej nově vybudovat - od spojových vedení, kolejí až po obnovu tunelů. To je spousta peněz.

Pojďme dále. V samotném Nachičevanu - od Ordubadu po Sadarak je asi 190 km. Je tam železniční trať, ale bude ji třeba obnovit. Je neaktivní 30 let.

Je tedy nutné postavit od nuly asi 210 km železnice a obnovit 190 km železnice v samotném Nachičevanu, aby bylo možné přepravovat zboží z Ázerbájdžánu přes jih Arménie do Nakhichevanu a odtud zpět do Arménie.
Tak co je nám nabízeno: Dnes se z Ruska po železnici můžete dostat do Baku přes Derbent, odtud přes centrální části Ázerbájdžánu do Arménie.

Jedná se o obousměrnou železnici a současně po ní lze přepravovat velké množství nákladu. V arménské části musíte obnovit jen 500-600 metrů železnice. Tímto způsobem se můžete dostat do Jerevanu a odtud do Nachičevanu. Bude to fungovat správně a zajistí se železniční komunikace mezi Ázerbájdžánem a Nachičevanem.

Na délku je to méně, než se plánuje postavit. Současně podle odhadů ázerbájdžánské strany potrvá vybudování nové železniční trati dva roky a vyjde na 434 milionů dolarů.

Za takové peníze a takovou dobu cestu nelze postavit. Názorným příkladem je výstavba železnice Kars-Akhalkalaki-Baku přes území Gruzie. Bylo tam potřeba postavit 130 km trati.

Tehdy řekli, že vše postaví za dva roky a 400 milionů dolarů, ale ve skutečnosti to bylo dokončeno za 11 let a utratila se asi 1 miliarda dolarů.

I kdyby byla cesta z Ázerbájdžánu do Nachičevanu přes Meghri postavena za dva roky, měli bychom tak dlouho čekat? I v případě, kdy je možné obnovit dopravní spojení s Ázerbájdžánem během několika týdnů?

- Myslíte si, že by Jerevan při jednáních s Baku měl lobovat za možnost restartu stávající železnice?

- Víte, není ani vhodné používat slovo „lobbování“, protože se jedná o obvyklou logiku, obvyklou ekonomickou účelnost. Všechny logistické výpočty jsou pro tuto možnost.

- Proč tedy v Ázerbájdžánu mluví o potřebě vybudovat novou železnici přes její jižní regiony, což znamená položení nové trati přes území jižní Arménie?

- Již se pohybujeme v oblasti politiky. Toto je rozhodně politický projekt. Podíváte-li se na mapu železniční komunikace, uvidíte, že před rozpadem SSSR byla Arménie vážným uzlem z hlediska železniční komunikace pro země regionu.

S výjimkou železniční trati mezi Gruzií a Ázerbájdžánem všechny ostatní železniční tratě procházely Arménií.
Země regionu spolu komunikovaly výlučně přes území Arménie. Železnicí se dalo dostat z Gruzie do Turecka přes Arménii, z Ázerbájdžánu do Turecka - také přes území Arménie, to samé lze říci o komunikaci mezi Íránem a Gruzií. I z Ázerbájdžánu do Íránu po železnici bylo možné cestovat výlučně přes území Arménie.

Avšak za posledních 30 let, po rozpadu SSSR, se regionální mapa železniční komunikace hodně změnila. Ázerbajdžán postavil železnici pro vstup do Íránu přes Astaru - Rašt.

Baku tak obešlo Arménii z východu. Již také existuje železnice spojující Gruzii s Tureckem: Kars - Akhalkalaki. To znamená, že Gruzie obchází Arménii ze západu.

Existují tedy železniční spojení, která obcházejí Arménii z východu, severu a západu. Existuje pouze jedna trasa (jižní), při jejíž výstavbě se Arménie, která se nachází ve středu regionu, ocitne v dopravní izolaci.

Jakmile je vybudována železnice spojující jižní oblasti Ázerbájdžánu s Nachičevanem a poté s Tureckem, přes takzvaný koridor Meghri, ocitne se Arménie v úplné dopravní izolaci. To znamená, že s naší pomocí - Ázerbájdžán a Turecko - Arménii obejdou.

- Počkejte, protože Meghri, přes kterou bude železnice pravděpodobně procházet, je územím Arménie. V tomto případě, o jaké dopravní izolaci v Arménii mluvíte?

- Úsek Meghrinský úsek představuje 45 km trati, po které budou ázerbájdžánské vlaky přejíždět do Nachičevanu. Toto je jen krátká tranzitní silnice, na kterou samotná arménská železnice nevjíždí.

To znamená, že nebude spojeno s arménským železničním systémem, ale propojí pouze Ázerbájdžán s Nachičevanem. A přes Nachičevan se arménský náklad může do Íránu dostat po železnici, pokud je odblokovaná, ale pro to není nutné stavět novou trať přes celý jih Arménie.

Arménie může během několika týdnů nebo měsíců obnovit železniční komunikaci s Ázerbájdžánem přes Ijevan, což zajistí dopravní komunikaci mezi Baku a Nachičevanem, a Ázerbajdžán odblokuje železnici mezi Arménií a Íránem prostřednictvím stejného Nachičevanu.

- Tato cesta tam už je. Proč stavět další silnici z jihu?

- Odpověď je zřejmá - obejít Arménii. Pouze. Pochybuji, že potom můžeme hovořit o budoucím obnovení železnice mezi Arménií a Tureckem.

Zdroj eadaily.com

Turecko již oznámilo, že je připraveno postavit železnici do Nachičevanu ze stanice Sharur (Nachičevan) do Igdiru a dále do Karsu. V této situaci bude Arménie nucena pokaždé se poklonit svým sousedům, aby mohla projet po trati v jednom či druhém směru.

Zároveň my jim naše tratě nijak nabídnout nemůžeme. Nebudou je potřebovat. Arménie tak bude jednostranně platit svým sousedům za cesty přes jejich území.

To znamená, že restart Megrinského úseku železnice povede k tomu, že Arménie, která se nachází ve středu Zakavkazska, se ocitne v úplné dopravní izolaci.

Ukazuje se, že nová mapa dopravních komunikací bude přínosem pro všechny kromě Arménie, která nakonec ztratí možnost spojit se s Ruskem prostřednictvím ázerbájdžánské železniční sítě, stejně jako ztratí vyhlídky na obnovení železnice s Tureckem.

Myslím, že Jerevan může nabídnout využití stávajících železnic. Když jimi zboží projde a provoz dosáhne takových objemů, že dopravní kapacita těchto silnic nebude schopna je obsluhovat, můžeme uvažovat o vybudování alternativní trati.

Pak bude existovat ekonomické opodstatnění stavby nové linie. Pokud dnes neexistuje ekonomická proveditelnost, vyvstává otázka, proč by to mělo být realizováno. Existuje pouze jedno vysvětlení - jedná se o politický projekt.

- Představme si, že k odblokování dopravní komunikace v regionu dojde podle možnosti, která je pro Arménii výhodná. Sníží se přepravní náklady pro Arménii? Bude mít Arménie alternativní tranzit, který bude skutečně konkurovat gruzínskému směru? Často se říká, že tranzit přes Gruzii je pro Arménii a arménské podniky velmi nákladný.

- Pojďme se podívat na fakta a čísla. Ano, odblokování nám umožňuje posílat zboží do Ruska přes území Ázerbájdžánu. Je však stále otázkou, zda hospodářská spolupráce mezi Arménií a Ruskem vyžaduje železniční dopravu.

Existuje v Arménii potřeba takového rozsahu přepravy do nebo z Ruska?

A za druhé: existují v Arménii takové druhy nákladu a v takovém objemu, které vyžadují železniční dopravu?

Arménská ekonomika, pokud jde o nákladní dopravu, není tak úzce spjata s Ruskem, že musí naléhavě železnici používat. Za posledních 30 let vytvořila Arménie se třemi miliony obyvatel dopravní infrastrukturu, která plně odpovídá zájmům arménských spotřebitelů.

Prostřednictvím gruzínských přístavů se Arménii otevírá celý svět. Arménie je s gruzínskými přístavy spojena železnicí, která funguje bez přerušení. A přepravy s Ruskem Arménie provádí přes území Gruzie podél Horního Larsu. Současně je železniční komunikace Arménie přes území Ázerbájdžánu s Ruskem z hlediska nákladů srovnatelná s přepravou přes území Gruzie a poté trajekty do přístavu Kavkaz.

V praxi budou náklady stejné, ale v současné době trajekty přes přístav Kavkaz nefungují pravidelně. Z prostého důvodu - takový provoz prostě neexistuje.

Arménská ekonomika rozhodně není orientována na ruský trh. Ano, Rusko je prvním ekonomickým partnerem Arménie. A z čeho se skládá struktura ekonomických vazeb mezi Arménií a Ruskem?

Jedná se o drahé kovy, plyn, jaderné palivo pro jadernou elektrárnu Metsamor v Arménii. Velmi drahé zboží, které nemá nic společného se železniční dopravou. Pokud tuto část odstraníme, pak tu bude zboží, včetně zemědělských produktů, které se klidně mohou dovážet do Ruska a zpět po silnici.

Trh silniční dopravy v Arménii je tak rozvinutý, že cenově konkuruje železnici.

Samozřejmě chápu, že контрольно-пропускной пункт в Республике Северная Осетия Верхний Ларс (https://kray-zemli.com/24-verhnij-lars.html) nefunguje vždy stabilně. V zimě je kvůli povětrnostním podmínkám často uzavřena, v tomto ohledu lze jako alternativu považovat cestu přes Ázerbájdžán, ale arménská ekonomika se těmto obtížím dlouho přizpůsobovala.

- Ukazuje se, že Gruzie zůstane pro Arménii důležitým partnerem, pokud jde o tranzitní dopravu?

- V každém případě zůstane Gruzie naším tranzitním partnerem číslo jedna.

I když se hranice mezi Arménií a Tureckem otevře, nejbližší turecké přístavy - Trabzon, Rize nebo Samsun mohou těžko konkurovat gruzínským přístavům, pokud jde o nákladní přepravu z Arménie nebo do Arménie.

Za prvé, železnice nevstupuje do těchto přístavů z Arménie. Odtud budeme potřebovat výlučně silniční dopravu, zatímco s gruzínskými přístavy existují dobře zavedené systémy železniční dopravy.

Je důležité si uvědomit - dopravní systémy, ne jednoduché železnice. Jedná se o systém blokových vlaků, systém suchých přístavů v Arménii. Náklad obdržíte v přístavu Poti - a za 48 hodin je v Arménii.

V Turecku to není vše. Z tureckých přístavů můžeme jednat výhradně se silniční dopravou. V některých případech se tyto přístavy mohou stát alternativou ke gruzínským, pokud máme příležitost s nimi spolupracovat.

Arménii a Turecko spojují dvě dálnice a jedna železnice. Arménie však tuto hranici neuzavřela. Jerevan říká, že je připraven jej otevřít. Tady je slovo za Tureckem.

(EADaily), iRUCZ



Nahoru


Klíčová slova: arménieželeznič

Článek je zařazen k tématu: Analýzy, rozbory

Odkazy:
https://www.ritmeurasia.org/news--2020-12-05--transsib-zakavkazja-vozvraschaetsja-v-evraziju-52217 9 x
  

Zdroj: http://eadaily.comPublikováno 26.01.2021

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce (1 příspěvek) ...>>>

14.02.2021, 18:36:26 Obnova sovětské železnice: hlavní téma na arménsko-iránských hranicích
Život v Meghri,




Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 179 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Koncerty Jarka Nohavici k MDŽ - zahraje na přání live...

05.03.2021

Zahraniční veřejný dluh Běloruska klesl na 18,3 miliardy...

26.02.2021

Deficit v rozpočtech ruských regionů dosáhl 14letého...

26.02.2021



Nejnovější nabídky
Soudní překlady ruského a ukrajinského jazyka včetně...

04.09.2020

Nejnovější materiály zastupitelského úřadu Republiky...

02.07.2020

Přední výrobce hydrauliky v Běloruské republice, výrobce...

20.05.2020



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

3021
Země se rozpadne na několik států

2446
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

338

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie



  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2021+ArchivKalendář výstav, akcí 2021+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2021 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz