Arménie a Česká republika letos slaví 25. výročí založení diplomatických vztahů. V rozhovoru s Armenpress hovořil Český velvyslanec v Arménii Peter Mikiska o perspektivách rozvoje vztahů mezi oběma zeměmi v různých odvětvích, včetně o dopadech podepsané dohody mezi EU a Arménií.
- Pane velvyslanče, 25 let spolupráce ... jaké úspěchy vidíte v retrospektivě? Jak hodnotíte současné česko-arménské vztahy?
- Letos máme čtvrt století vztahů mezi dvěma nově založenými státy. Česká republika vznikla jako suverénní stát k 1. lednu 1993 po klidném rozdělení Československa, krátce předtím, než byla založena Arménie jako nezávislý stát po rozpadu SSSR. Začali jsme od začátku, protože naše vztahy byly po dlouhou dobu jen formální, omezily se na vzácné politické kontakty a na mírný obrat komodit. Obraz se změnil po založení Východního partnerství EU, jehož cílem bylo posílit vztahy se šesti partnery východní Evropy.
Ambasády byly založeny: v roce 2011 arménská v Praze a v roce 2012 česká v Jerevanu. Rozvoj dvoustranných vztahů získal nový impuls. Kontakty jsou nyní dynamické, na vysoké úrovni, komunikace probíhá na meziparlamentní a obchodně-podnikatelské úrovni.
- Hovoříte o rozvoji ekonomických vztahů mezi objema zeměmi. Představte je prosím v cifrách. Využívá se potenciáll obou zemí v plném rozsahu?
- Hospodářská spolupráce je podmíněna řadou vnějších i vnitřních faktorů. Po určitém zpomalení obchodní výměny, Arménie zvýšila objemy exportu, paralelně směřujícího do zemí EAHU. Podle českých statistik činil za 11 měsíců roku 2017 export z ČR do Arménie 34,4 mln. USD (94% růst – ve srovnání s předchozím rokem). Export z Arménie do České republiky dosáhl 3,2 mln. USD (11% růst podle předchozí časové analogie).
Vidíme kladné saldo v obou směrech, přičemž Arménie vyváží z ČR stále více technologie, investiční zboží, což je důležité pro národní hospodářství a rozvoj exportních možností země.
Změnila se i struktura exportu z Arménie do Česka: pokud se dříve vyvážely zejména minerální suroviny, nyní probíhá obrat k zemědělské produkci, potravinářskému zboží, nápojům nebo textilu. Podporuje se export k nám, včetně s využíváním předností systému GSP+ apod.
- Jaké vidíte priority ekonomické spolupráce? Jaké těžkosti pociťují investoři při vstupu k nám do Arménie?
- Jak jsem uvedl, stav ekonomické spolupráce odráží situaci v obou zemích. V Čechách máme stabilní ekonomický růst, což by se mělo oceňovat jako příležitost pro arménské exportéry. Ekonomický růst je i v řadě odvětví v Arménii, což může dát příležitost k dovozům určité produkce z ČR, jako například doprovních prostředků, zemědělské techniky, inženýrských řešení v oblasti energetiky ap.
Co se týká investic, já chápu, že čeští podnikatelé jsou zatím opatrní a situaci v zemi teprve studují, přičemž očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU. V tomto směru je před námi velký kus práce, a já věřím, že podmínky pro investory se zlepší, a země bude pro zahraniční byznys přitažlivější.
Publikováno na Armenpress.am - viz ZDROJ překlad iRUCZ
Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 158 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!
Pokud ne, můžeme to společně vylepšit. Pošlete nám klíčová slova, termíny, o kterých byste chtěli (v souvislosti s tímto článkem) příště číst. Vyplatí se vám to!
Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)
Dnes: 4783 reg.uživatelů, 34047 článků,
Akce Česko ruské spol.
Editorial
Kalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Analýzy, rozbory
FESTIVAL 
irucz.ru sales
