i-RU.CZ - Turkmenistán obnovil dodávky plynu do Ruska. Izolace od něj se mu nevyplatila
Český investor spustí v Bělorusku výrobu endoprotéz | Rok 2020 nenechá nikoho v klidu - říká přední ruský astrolog A. Zarajev | Záruky už jedou, připraveno máme přes 140 miliard. Jestli pomoc dostanou i cestovky a dopravci, je otázka, říká šéf EGAP | Český byznys v Rusku: Jak se prodávají minerálky | Česko mlží a odkládá odchod z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) | Kazachstán přivítá investory z ČR do projektů v cestovním ruchu | Rusko požádalo Německo, aby mu postavilo továrny  | Ukrajinský výrobce BOGDAN MOTORS spouští v ČR výrobu trolejbusů a hledá odběratele | Rosatom chce Česko v mezinárodním projektu rychlého reaktoru MBIR | Pivoňka: Česká republika ve vztazích s Ruskem klesla na dno. (Video) | Rusko vyhošťuje dva české diplomaty | Seminář ve Zlíně: Obchodní spolupráce na východních trzích (18. 6. 2020)  | Česká Mattonka vstupuje na trhy Kazachstánu | Proč přestal vycházet Newsletter iRUCZ?  | Čeští představitelé pogratulovali Tatarstáncům ke 100. výročí TASSR | Vláda tajně schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan | Zeman: Firmy mají zájem o Rusko a Čínu i přes zdejší hysterii | Šeříky kvetly v roce 1945 tak krásně. Prezident Zeman zaslal gratulační dopis prezidentovi Putinovi  | Uskutečnila se mezinárodní online tisková konference ´Moskva - Praha: 75 let vítězství, 75 let paměti´. (Video) | Budvaru kvůli viru klesá export, do Ruska o desítky procent | Státní EGAP se loni propadl do ztráty 2,38 miliardy korun | Zacharová varovala Česko před důsledky situace s údajnou ´otravou´ politiků | Moskva vyzvala Prahu k jednáním o Koněvově soše | Před 65 lety startoval český jaderný průmysl | Korona pohledem Východní metafyziky | Na jaderné strojírenství krize zatím nedopadá, otázkou je budoucnost | O zrušení ruského embarga na dovoz masa a mléčných výrobků se neví - agrární diplomatka N. Hrušková  | EGAP v době koronavirové pandemie poskytuje služby v plném rozsahu | MZe ČR: Vláda by mohla zvážit zákaz vývozu potravin | ČEB nabízí exportérům pomoc a zvýhodněné podmínky - Česká exportní banka | České pluhy Sukov ořou až na Sibiři, výrobce nyní posiluje i na tuzemském trhu | Na ruský trh i přes řadu omezení vstupují další české značky, včetně výrobců potravin- (Video) | RIA: Česká republika je připravena odblokovat vztahy s Ruskem | Bezrukov: Obchod mezi Ruskem a Českem vloni klesl o 7 proc. | Velvyslanec: Obchod ČR a Ruska se přes politické spory rozvíjí | Masopust: Koronavirus náš obchod s Ruskem nenakazil. (Rozhovor) | Obliba MDŽ opět vzrůstá, tvrdí květináři a cukráři. A my se k tomu hlásíme! | K výsledkům Astrachaňsko-českého byznys fóra - 3. března 2020 | Fotografie z XIX. Česko – ruského podnikatelského plesu Komory SNS | Největší ruský autoexport mimo země EAHU směřoval do České republiky | Podnik Škoda JS čelí korupční kauze ve třech zemích, firma vinu popírá | Brněnská turbína Siemens dodá páru pro Sibiř | Diplomati zemí V4 navazují kontakty s podniky v Jaroslavli  | Jsme první s bezpilotními letadly v Rusku, říká šéf Primoco UAV Semetkovský | Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit - založili Institut Equlibrium | Business-gazeta: Česká republika vyzvala Tatarstán ke spolupráci v genetice rostlin, pivovarnictví a akvakulturách | Podnikatelská mise na Ukrajinu. (9. až 11. března 2020)  | ČEZ: V únoru se uskuteční jednání se zájemci o stavbu jaderného bloku v Česku | Česku hrozí, že přijde o unikátní jadernou technologii | ´Nalít čistého vína´ do vztahů s Moskvou chce české ministerstvo zahraničí  | Dodávky českých firem do jaderných elektráren s reaktory VVER a sjednané kontrakty na 2020  | Škoda Transportation a Sinara založily společný podnik v St. Petěrburgu | V soutěži Exportér roku převzali ocenění nominanti ČEB a EGAP | Toman s podnikateli předčasně ukončil návštěvu Ruska - shrnutí | Prezident Tatarstánu hovořil s českým velvyslancem o spolupráci ve sféře zemědělské výroby v Ruské federaci. (Video) | V Kazachstánu se prosadily české balicí linky. Firma Velteko tam dodává od roku 2015 | Prezentace Orelské oblasti na českém ZÚ v Moskvě | O posilování spolupráce v zemědělství a agroprůmyslovém komplexu jednal v Moskvě ministr Toman | Česká exportní banka bude definitivně spadat pod EGAP  | Češi v Kazachstánu uspěli s dodávkami těžebních strojů i piva. Spolupráci zlepšila přímá letecká linka | Jan Procházka, generální ředitel pojišťovny EGAP: Neměly by na nás zbýt jen zkažené třešničky | Babiš v Kyjevě odsoudil anexi Krymu. Na Ukrajinu přivezl delegaci podnikatelů | V Ufě plánují založení rusko-českého SP na opravy tramvají a chtějí obnovit letecké spojení s Prahou | Baškortostán a Česká republika plánují zvýšit svou zahraniční výměnu desetkrát  | Firmy z Krasnojarska dojednaly prodej dřevěných polotovarů a konstrukcí českým a slovenským zájemcům | Ostravský podnikatel Jan Světlík otevřel novou továrnu v Bělorusku | Jaroslavská oblast je připravena k dalšímu rozvoji vztahů mezi ruským a českým byznysem  | V rámci 61. MSV 2019 v Brně proběhl BYZNYS DEN BĚLORUSKA. (Foto) | Vicepremiér K. Havlíček vystoupil na RUSKÉM BYZNYS DNI na MSV v Brně (Obnoveno) | BYZNYS DEN UKRAJINY v Brně. (Foto) | Na Kubáni může vzniknout první česká sklárna v Rusku |  St. Petěrburg očekává příliv turistů po zavedení elektronických víz | Turistické skupiny z České republiky na Krym přijedou už na jaře roku 2020 | Kazaňský vrtulníkový závod bude vybírat nové dodavatele na podnikatelském fóru v Tatarstánu | Rusko chce vyrábět letadla na bázi českého prototypu L-610 | Přímé spojení mezi Kalugou a Pardubicemi posílí hospodářskou spolupráci | Osm českých firem se účastní aerokosmického salonu MAKS 2019 (Video) | Ruské kombajny Rostselmash získávají důvěru u českých a slovenských farmářů  | Krasnodarský kraj má v Praze představitele pro export a investice (Video) | Žďas postaví energetické centrum za 4,3 mld. Kč v Magnitogorsku | Senátoři nechtějí Česko v nástupci RVHP | Senát bude řešit českou účast v Mezinárodní investiční bance | CZ Loko dodá lokomotivy na Ukrajinu | Tvel: Dukovany obdrží jaderné palivo takzvané třetí generace (RK-3+) | Rusko a Česká republika posílí spolupráci ve sféře normalizace a metrologie | Vladimirskou oblast navštívila delegace představitelů Ústeckého kraje (Video) | Ruská policie kupuje nové škodovky - za téměř 7 miliard rublů | Investorem nových jaderných zdrojů v Česku bude Skupina ČEZ, schválila to vláda | Rusko hledá investory do dopravy a energetiky (L. Laštůvka) | Dvacetiletý server i-RU.CZ hledá další partnery a podporovatele | O II. zasedání Rusko-Českého diskusního fóra - Moskva, 19. června 2019 (OBNOVENO) | Z rokování 22. sněmu Komory SNS (Foto) | Česká Bauer Technics plánuje vybudovat ve Smolenské oblasti farmu za 8 mld. RUB | Čeští bankéři jsou s investicemi v Kurganu spokojeni | Zeman nevidí důvod, proč by se USA měly vyjadřovat k Nord Stream | Podle Rosatomu je Česko připravené začít stavět nové bloky JE | Česká delegace navštívila ruské město Rybinsk | Český výrobce Ferrit dodá důlní lokomotivy Jakutské uhelné společnosti Kolmar  | Zlínský kraj a Jaroslavská oblast podepsaly dohodu o spolupráci | Výstavy ´Innoprom-2019´ se zúčastní více než 80 zemí | Z jednání české podnikatelské delegace v Ázerbajdžánu (Video) | Velvyslanec Pivoňka besedoval se šéfem Minkavkazu Čebotarevem  | Česká delegace navštívila město Vladimir ve stejnojmenné oblasti | Další ´Putinův trojský kůň´se Praze nakonec osvědčil - jaké jsou přínosy investiční banky MIB | Prezident Zeman: Nejsem jenom ruský agent (RIA Novosti) | Státní EGAP se loni poprvé od roku 2010 dostala do zisku | ´Zahraničně ekonomické vztahy Evropské unie (EU) se zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAHU)´ konference v Praze | Společnost CKBM ze skupiny Rosatom koupí polotovary pro čerpadla pro jaderné elektrárny od ŽĎASu | Česká republika a Kyrgyzstán připraví Akční plán rozvoje hospodářské spolupráce | Aktuální informace obchodního rady RF S Stupara na konferenci ´Aktuální stav ekonomiky a obchodní možnosti v Rusku´ | Papcel dodal ruské papírně Mayak výrobní linku za 35 milionů eur | V Chanty Mansijsku začnou vyrábět úpravny vody ve spolupráci s českými firmami  | ALTA zmodernizuje uljanovský závod na výrobu obráběcích strojů | Podnikatelský ples Komory SNS na Žofíně poosmnácté (FOTO) | Energetika i turismus. Skončilo zasedání česko-ruské mezivládní komise | Velvyslanec Vítězslav Pivoňka na pracovní návštěvě v Orlovské oblasti  | V Prostějově spustí ruskou investici do výroby flexibilních obalů za 100 milionů eur  | Výměna ČR s Ukrajinou se dynamicky zvyšuje. Nárůst činí 16 procent a obchod přesahuje 50 miliard korun | Byznys: Rusko roste pomalu, vláda ho chce postrčit vpřed. Je to šance pro české investice, tvrdí Pavel Bobošík | Sergej Stupar o zájmu Čechů o Dálný východ. Úspěchy Zetoru, Alty, Brisku, L-410 a českých tramvají (Rozhovor, II. část) | K česko-tatarstánskému podnikatelskému fóru v Kazani (VIDEO) | V Kazani jednalo vedení Mezivládní komise pro spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou | Diplomatický večer zemí SNS v Praze (FOTO) | Delegace českých podnikatelů navštívila Primorský kraj  | F. Masopust: Na ruském trhu jsme se tak trochu zbytečně zlikvidovali sami. Budoucnost však vidím optimisticky | Agrární reformy v Rusku šancí pro naše zemědělské stroje a moderní technologie | Úspěch Festivalu České republiky v Moskvě. Přišlo 35.000 návštěvníků. FOTO a VIDEO | Investoři z České republiky plánují na Čukotce vybudovat výrobu plastů - EastRussia | Kdo tvoří komunitu iRUCZ?  | Kabelovna Kabex: Místo úpadku prosperita | Česká SEEIF Ceramic investuje do nového závodu v Magnitogorsku za 680 mln.  | Jihočeská Bauer Technics staví v Bělorusku kravíny a vepříny za miliardy. Kritizuje českou podporu exportu, kvůli tomu zakládá pobočky v jiných zemích | Česko-ukrajinské podnikatelské fórum (FOTO) | V Praze se schází I. zasedání Česko-ruského diskuzního fóra (7. června) | Česká firma dodá na Ukrajinu desítky obrněných vozidel a samohybných houfnic. Obchod za stovky milionů | Českým strojírnám NOPO rostou dodávky do Ruska. Dodávají Škodě a Audi | Česká Farmtec a.s. může v Baškortostánu založit nový společný podnik | Naše aktuální hospodářské vztahy s Ruskem. Diskuze expertů (Video) | Sankce omezily spolupráci ruského strojírenství s evropskými partnery, výjimkou je Česko | Česká farmaceutická firma přesouvá část výroby do Ruska | Podnikatelé očekávají dopady dohody mezi Arménií a EU: rozhovor s českým velvyslancem v Jerevanu | Vemex v Česku končí, velké zákazníky převezme další firma patřící Gazpromu | České firmy v Moskvě podepsaly kontrakty za 19 miliard korun, další budou v Jekatěrinburgu
i-RU.CZ
Statistiky Dnes: 4806 reg.uživatelů, 35476 článků,
1452 nabídek, 914 poptávek, 852 odkazů, aj.
REGISTRACE ZDARMA :
Pro jednotlivce         Firmy/Organizace
75 let od Vítězství

iRUCZ.RU - české stránky - Svět spolupráce a ruštiny

ruská verze  Přejít na ruskou verzi              česká verze  Přejít na čekou verzi
NovinkyZprávyAnalytikaNabídkyPoptávkyJOBSlovník Č-RS@bačkaFirmyProduktyUbytováníKonferenceSlužby i-RU.CZ
O serveruFAQRegistraceVšeobecné obchodní podmínkyMapa serveruPDANahlasit chybuPoslat infoKontakty
Česká republikaNěměcko Polsko Slovensko Ukrajina Ruská federace Kaliningradská oblast Maďarsko Rakousko Bělorusko Litva Lotyšsko Estonsko Moldavsko Evropa







      Kliknout pro nápovědu     Rozšířené... >>>






NABÍDKY a POPTÁVKY - profesionálních partnerů - Systému iRUCZ.RU nebo - v ruštině" Více...>>>

AKCE: Proužková reklama - cena od 345,- Kč. vlcek@irucz.ru Podrobněji...>>>


Turkmenistán obnovil dodávky plynu do Ruska. Izolace od něj se mu nevyplatila


Turkmenistan Amustard. Foto zdroj rozvojovka.cz

Země se čtvrtými největšími zásobami plynu na světě je závislá na Rusku a propadá se do chudoby.

Bez povšimnutí českých médií nedávno světem proběhla zpráva, že Turkmenistán obnovil dodávky plynu do Ruska. Zpráva je to nenápadná a zdánlivě bezvýznamná, ale když se na ni podíváme blíže, uvidíme spoustu souvislostí, týkajících se dokonce i České republiky.


Souvislost první - kde je plyn a ropa, tam jsou zájmy

Kde je plyn a ropa, tam jsou zájmy - aneb za vším hledejme trubky. Oba prezidenti novodobého samostatného Turkmenistánu stavěli svou moc právě na bohatých zásobách ropy a plynu. Za vládnutí prezidenta Berdimuhamedova vzniklo video "Jak se žije v Turkmenistánu":



Ještě v roce 2017 přicházely z Turkmenistánu zprávy podobného obsahu:
"Nové komfortní byty v dnešním Ašchabádě jsou přístupné téměř každému občanovi, protože úvěrová politika státu je velmi vstřícná s 1% úrokem ročně, úvěry na bydlení jsou poskytovány až na 30 let. Každý státní úředník může získat takový byt za 10% jeho ceny. Občané mají zdarma plyn, neplatí za energie, městské telefony. Každý řidič auta má nárok na bezplatných 120 litrů benzinu měsíčně, pokud to nestačí, pak 1 litr benzínu ho přijde na 20 centů. Komunální poplatky za 200 m² luxusní byt jsou symbolických 10 dolarů. Průměrný měsíční výdělek činí 300 dolarů stačí na klidný život." (zdroj).

Dnes se ukazuje, že izolace od Ruska se Turkmenistánu prostě nevyplatila. Ale nepředbíhejme, pěkně popořádku.



Souvislost druhá - plynovody TAGAZ a TAPI a zájmy Západu

Už v roce 1998 se objevily myšlenky na realizaci plynovodu "Turkmenistán-Afghánistán-Pákistán" (TAGAZ), nově oživeny však byly až s příchodem nového prezidenta Burdimehademova v roce 2007, a to ze strany USA a Západní Evropy.

Zájem byl jasný: ovládnout turkmenské energetické zásoby Západem a především je diverzifikovat mimo ruské tranzitní cesty, tzn. zbavit Turkménistán závislosti na Rusku.

Američané a také Evropané doufali, že plynovod TAGAZ se stane nástrojem, jak „politicky modernizovat“ Turkménii. Proto také bylo v komentářích o oživení plánů řečeno, že Západ vkládá do nového vůdce Turkménie velké naděje. Znamenalo to tedy, že by se TAGAZ mohl stát nástrojem dalšího „exportu demokracie“ a způsobem, jak proniknout do Ašchábádu a k jeho nerostnému bohatství.

Pokud by se tyto naděje naplnily, je jasné, že Rusko by v krátké době ztratilo svůj vliv v Turkménii a to nejen politický, ale s tím i ekonomický. Moskva by totiž ztratila jeden z nástrojů své politiky – monopol na přepravu plynu v tomto teritoriu, kde přitom Turkmenistán má největší zásoby. Více (zde) a (zde).

V zájmu Spojených států už tehdy ale bylo izolovat turkménské zdroje nejen od Ruska, ale i od Číny, proto byl nanejvýš žádoucí další plynovod, plynovod, který by nekončil v Pákistánu, ale pokračoval až do Indie: "Turkmenistán-Áfgánistán-Pákistán-Indie" (TAPI).

Plynovod TAPI je projekt výstavby z oblasti kolem Kaspického moře, přes Afgánistán a Pákistán do Indie. Náklady tohoto mezinárodního projektu jsou financovány z Asijské rozvojové banky a zastánci projektu jej vidí jako "moderní pokračování Hedvábné stezky".

Kořeny tohoto projektu spočívají v zapojení mezinárodních ropných společností v Kazachstánu a Turkmenistánu počátkem 90. let. Vzhledem k tomu, že Rusko které kontrolovalo všechny vývozní plynovody těchto zemí, důsledně odmítalo povolit používání své sítě plynovodů, tyto společnosti potřebovaly nezávislou vývozní trasu, která by se vyhnula Rusku, ale i Íránu.

Původní projekt byl zahájen 15. března 1995, kdy bylo podepsáno inaugurační memorandum o porozumění mezi vládami Turkmenistánu a Pákistánu o projektu plynovodu.

Vzhledem k tomu, že jak plynovod TAGAZ, tak především plynovod TAPI měl projít Afghánistánem, bylo nutné spolupracovat s Talibanem.


Plynovod TAPI. Zdroj: teknoblog.ru
Plynovod TAPI:Turkmenistán- Afgánistán-Pákistán-Indie.Tranzit, kterým se má Turkmenistán zbavit závislosti na vývozu plynu do Ruska a současně tranzit, kde má Západ své zájmy.

Radikální náboženská skupina Tálibán, do té doby Spojenými státy podporovaná, od druhé poloviny roku 1996 začala fakticky přebírat vládu nad Afghánistánem a začala představovat problém pro bezpečí projektu. Spojené státy se proto pokoušely s Tálibanem vyjednávat.

V dubnu 1997 byli nejvyšší představitelé Tálibánu pozváni na americkou půdu aby ve státě Texas o otázce plynovodu debatovali. V lednu 1998 Tálibán podepsal se Spojenými státy smlouvu, ve které přislíbil nenarušit pokračování projektu.

V únoru 1998 byli představitelé americké ropné společnosti Unocal, která je součástí Chevron Corporation pozváni na slyšení v Kongresu Spojených států, ve kterém sdělili, že dokud v Afghánistánu nebude stabilní, ostatními státy uznávaná vláda, je stavba plynovodu a plynovod samotný ohrožen.

V srpnu téhož roku došlo k bombardování amerických velvyslanectví v Nairobi a v Dar es Sallam a Spojené státy tvrdily, že za těmito útoky stojí Usáma bin Ládin. Veškerá jednání o ropovodech se zastavila, Unocal odstoupil z konsorcia a uzavřel své pobočky v Afghánistánu a Pákistánu.

Během 48 hodin po událostech z 11. září 2001 byl z útoků na území Spojených států obviněn Usáma bin Ládin, přebývající od roku 1996 v Afghánistánu. V říjnu armáda Spojených států zahájila proti členům Tálibánu a Al-Kájdy operaci Trvalá svoboda. Hned v listopadu Spojené státy dosadily do čela přechodné vlády pozdějšího prezidenta Afghánistánu Hamída Karzáího, který dříve pro Unocal pracoval jako konzultant.

Nová dohoda o projektu byla podepsána dne 27. prosince 2002 vůdci Turkmenistánu, Afghánistánu a Pákistánu. V roce 2005 předložila Asijská rozvojová banka konečnou verzi studie proveditelnosti, kterou navrhla britská společnost Penspen. Projekt přinesl silnou podporu USA, protože by umožnil středoasijským republikám exportovat energii na západní trhy, aniž by se spoléhal na ruské trasy.

V dubnu 2008 podepsaly Pákistán, Indie a Afghánistán rámcovou dohodu o nákupu zemního plynu z Turkmenistánu, mezivládní dohoda o přípravě byla podepsána dne 11. prosince 2010 v Ašchabadu. V květnu 2012 schválil afgánský parlament dohodu o plynovodu a následující den umožnil indický kabinet státem řízeného plynovodu GAIL podepsat smlouvu o prodeji a nákupu plynu se společností Türkmengaz , národní ropnou společností v Turkmenistánu.

Stavba plynovodu začala v Turkmenistánu 13. prosince 2015, na afghánské straně práce začaly 24. února 2018. Taliban slíbil, že bude spolupracovat a nebude projekt narušovat v oblastech, které kontroluje.

Armáda USA v Afghánistánu zůstává do dnešních dnů, zaměstnána pozemními boji s Tálibánem a poměrně rozsáhlou stavbou vojenských základen, zpravidla v místech plánovaného plynovodu. Zdroje: (zde), a (zde), (zde)

Realizace projektu pak byla dlouhodobě zastavena kvůli napjaté situaci v Afghánistánu a obtížným vztahům mezi Indií a Pákistánem, na konci roku 2015 však Turkmenistán výstavbu opět zahájil. (zdroj)

V únoru 2018 začala stavba plynovodu i na afgánském území. "Ceremoniálu se zúčastnili prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedov, prezident Afghánistánu Mohammad Ashraf Ghani, předseda vlády Pákistánu Shahid Hakan Abbasi a státní ministr zahraničních věcí Indie Mobashar Javed Akbar". (zdroj)


Souvislost třetí - touha Turkménie po nezávislosti na Rusku a plynovod "Střední Asie - Čína"

V letech 2003–2005 proběhla v Turkmenistánu kampaň, jejímž cílem bylo převést rusky mluvící obyvatele republiky, především Slovany, na turkmenské občanství.

Důvodem byly obavy úřadů, že v případě možného zhoršení vnitřní politické situace v Turkmenistánu přijme Rusko opatření na ochranu svých občanů s trvalým pobytem v republice. Ti, kteří se nechtěli vzdát ruského občanství, byli zbaveni občanství Turkmenů a vystěhováni ze svých bytů, po nichž byly desítky tisíc Slovanů nuceny se okamžitě přestěhovat do Ruska.

O turkmenské politice nezávislosti na Rusku (zde) a (zde).

Oba prezidenti samostatného Turkmenistánu prosazovali turkmenský nacionalismus, izolacionismus a nezávislost na Rusku.

Největší závislost však představovala skutečnost, že od dob Sovětského svazu vedly tranzitní cesty pro bohaté turkménské zdroje plynu pouze do Ruska. Změna přišla v roce 2007, když byla zahájena výstavba plynovodu "Střední Asie-Čína" a která byla dokončena v roce 2009. Více (zde)

Do roku 2009 dodával Turkmenistán 90 % plynu do Ruska (a 10 % do Íránu - šlo o nízké dodávky na základě smlouvy z roku 1997). (zdroj)

Transkontinentální plynovod Střední Asie - Čína počítal s kapacitou 40 miliard metrů krychlových ročně. Zároveň ale Čína prudce stlačila kupní cenu plynu, ale Ašchabád už nemohl vyjednávat.

Dále Čína ve skutečnosti poskytla Turkmenistánu půjčky v hodnotě desítek miliard dolarů na výstavbu zařízení na zpracování plynu a dopravní infrastrukturu.

Po podepsání dohod o sdílení výroby investoval Turkmenistán téměř 20 miliard do rozvoje turkmenských plynových polí. Většina z těchto výnosů se ale vrací Číně, a to jako splátky čínským společnostem. Turkmenistán vytvořil dluhy, které jsou nyní spláceny dodávkami plynu. Současně Turkmenistán snižoval dodávky plynu do Ruska - v roce 2009 to bylo ještě 42 miliard, v roce 2010 už jen 10 miliard metrů krychlových zemního plynu.

Souvislost čtvrtá - Gazprom zastavuje dodávky turkmenského plynu do Ruska

Shrňme si doposud uvedené. V letech 1996 - 1998 se Turkmenistán angažuje ve výstavbě plynovodů TAGAZ a TAPI, a to přes rizikovost obou projektů, představovanou Afgánistánem - Tálibánem a Al-Kájdou.

V roce 1997 uzavírá smlouvu o dodávkách plynu do Íránu, ta představuje jen 10% snížení dodávek do Ruska. V roce 2009 začíná dodávat plyn do Číny a smlouvu musí dodržet, byť podmínky se ukázaly jako nevýhodné. I přes trvající neklidnou a nejasnou situaci v Afgánistánu v prosinci 2015 zahajuje výstavbu plynovodu TAPI na svém území.

Rok 2015 je rokem, kdy se v rámci antiruských sankcí za připojení Krymu k Rusku ceny ropy právě v prosinci propadají o asi 50%. Izolace Ruska se z hlediska Západu stává celosvětovou záležitostí.

A přesně ve stejné době turkmenský prezident zahajuje výstavbu plynovodu TAPI - nástroj, kterým má být Turkmenistán od Ruska zcela izolován.

Byla to nakonec ale právě cenová politika energozdrojů, namířena proti Rusku, kvůli které přestal ruský Gazprom hned v lednu 2016 od Turkmenistánu plyn zcela odebírat.

"Před globální ekonomickou krizí v roce 2008 bylo Rusko hlavním odběratelem turkmenského zemního plynu. Turkmenistán tehdy dodal Rusku ročně zhruba 50 miliard m3 zemního plynu. Krize tyto objemy snížila na 10 miliard m3 ročně a v roce 2015 už jen na 4 miliardy m3." (zdroj)

To se stalo v lednu 2016 a za rok, v lednu 2017, Turkmenistán z ekonomických a geopolitických důvodů zastavil i svých 10% dodávek plynu do Íránu. Od roku 2016-17 tak jediné, co Turkmenistánu zbylo, je 35 miliard kubických metrů plynu, vyváženého do Číny (a to ještě za velmi nevýhodných podmínek)

Souvislost čtvrtá - pokračování: Turkmenistán upadá do chudoby, do největší chudoby od postsovětské éry, bez Ruska je zle

Země bohatá na energetické zdroje si zákonitě přeje žít z těchto zdrojů. Jedna věc ale je zdroje vlastnit, druhá pak možnost je prodat. Izolací od Ruska si Turkmenistán tyto dveře zavřel.

A úpadek dnešní Turkmenistánu potvrzuje fakt, že v roce 2018 se jeho hlavní město Ašchabád stalo nejdražším k žití na světě, přičemž ještě o rok dříve, v roce 2017, bylo na 146. místě.

ilustrace gdb.rferl.org

A to pociťují nejen cizinci, ale i domácí obyvatelstvo - nedostatek zboží a trvalý nárůst cen negativně ovlivňuje životní úroveň v celém Turkmenistánu:
(zdroj)



Nelze se divit, že Turkmenistán hledá další zdroje finančních příjmů do rozpočtu - v jeho případě prodejem plynu - a současně to vysvětluje, proč koncem loňského roku začal Turkmenistán jednat o obnovení dodávek plynu do Ruska.

A nelze se také divit, že se nedávno objevila zpráva, která v našich médiích proběhla bez pozornosti, která je o tom, že Turkmenistán opět začal dodávat plyn do Ruska (zdroj)



Souvislost pátá - píše se rok 2019 a všechno už je jinak, hlavním hráčem v Číně a Indii je Rusko a jeho zdroje

Obnovení turkmenských dodávek plynu do Ruska vyhovuje oběma stranám, mezitím se ale stala spousta věcí.

V prosinci 2019 bude dokončen plynovod Síla Sibiře.

Foto zdroj ritmeurasia.org

Podle dostupných údajů jsou potenciálními dovozci plynovodem Síla Sibiře Čína, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Indie a řada dalších zemí východní a jižní Asie.

Pokud jde o objemy exportu Síla Sibiře, pak podle smlouvy ze dne 21. května 2014, mezi Gazpromem a čínskou CNPC, bude touto cestou ročně po dobu 30 let zásobováno 38 miliard kubických metrů plynu. Smluvní částka je 400 miliard dolarů. Podle odborníků ze Státní rady Čínské lidové republiky (2017), tato tepna může poskytnout od čtvrt do třetiny roční poptávky po zemním plynu v Číně v blízké a dlouhodobé perspektivě. (zdroj), (zdroj)

Hned v srpnu 2014, po zavedení antiruských sankcí za Krym, Rusko uzavřelo předběžnou dohodu o dodávkách plynu i do Indie. Premiér Narenda Modi tehdy řekl, že jde o největší energetický projekt Indie v historii. Plánovaný plynovod by měl být propojený s Čínsko-Ruským pruduktovodem a investice se předpokládají ve výši 40 mld. dolarů.

A v červnu 2018 přišla zpráva:
Indie dostane nejlevnější LNG, protože ruský Gazprom dodávky zahájil. (zdroj)

V souvislosti s Čínou a Indií vyplývají pro Turkmenistán dvě nemilé zprávy. První je ta, že jak Čína tak Indie, i přes snahy Turkmenistánu o izolaci Ruska (a ruského plynu), s ruským plynem počítají tak, že na turkmenskou cestu nejsou odkázány.

A druhá je, že za této situace Rusko už nemá zapotřebí platit Turkmenistánu za dodávky plynu více, než mu platí Čína, ba dokonce že vůbec nemá zapotřebí turkmenský plyn odebírat (a tím udržovat patřičný finanční rozpočet, tzn. pomáhat mu v udržování životní úrovně jeho obyvatel).

Nenápadná zpráva z úvodu článku o tom, že Turkmenistán po třech letech začal opět dodávat plyn do Ruska, je ve skutečnosti o tom, že Rusko je veliký globální hráč, a že snahy o izolaci od Ruska (obzvláště pod vlivem USA a Západu) se nevyplácejí - a to ani zemi se čtvrtými největšími zásobami plynu na světě.


Souvislost šestá - Střední Asie a její plyn pro Evropu místo ruského (opět ta izolace Ruska)

Už zpráva z roku 2009 jasně říkala: "Turkmenistán prohlašuje, že je připraven dodávat zemní plyn pro plynovod Nabucco, který zajišťuje dodávky plynu do Evropy a obchází Rusko." (zdroj)

Plynovod Nabucco, to je veliký, dosud nezrealizovaný sen z roku 2002 o tom, jak bude Rusko izolováno, na obrázku výše lze vidět, jak se v něm počítá m.j. právě i s Turkmenistánem. Jenže tam je v cestě Kaspické moře, o kterém Putin v srpnu 2018 prosadil epochální dohodu (zdroj), (zdroj)


Souvislost závěrečná - souvislost s Českem: Afgánistán

A tady je zpráva z dubna letošního roku: "Afghánistán vyzval Rusko, aby pomohlo přizvat Taliban ke společnému jednacímu stolu. Rusko může využít svého vlivu na podporu zahájení přímých jednání mezi Talibanem a Kábulem, řekl Abdullah Abdullah, šéf výkonné pobočky Afghánistánu, pro agenturu RIA Novosti.

Dříve bylo hlášeno, že afghánské úřady doufají, že v blízké budoucnosti povedou přímé rozhovory s Talibanem a uvítají pomoc jiných zemí při organizaci setkání. (zdroj)

V Afgánistánu jsou ve službách NATO i čeští vojáci. Na obrázku je k vidění, kolik dalších zemí v zájmech NATO v Afgánistánu slouží.

turkeymacedonia.com

Jestli se tak děje ku prospěchu afgánské země, či v zájmech Západu, spojených tentokrát se středoasijskými energetickými zdroji (vliv nad plynovodem TAPI), to ponechme pro komentáře.

Návrat Turkmenistánu a jeho plynu na ruský trh po třech letech jeho izolace od Ruska - je nenápadná zpráva, která ale má spoustu souvislostí. Přičemž ta zásadní informace zní, že s Ruskem nelze nepočítat.


A ještě něco na závěr:

Vysvětlení všech souvislostí lze asi nejlépe shrnout slovy Dmitrije Peskova, mluvčího ruského prezidenta, která v dokumentu "Světový řád podle Putina", ve videu starém dva roky řekl:

“Když začali mluvit o Velkém Blízkém východě, což bylo asi koncem minulého století, kdy tuto terminologii začali odborníci používat a když také začala znít z úst politických lídrů, tak to dokonce chvíli vypadalo jako něco akademického, protože se nezdálo, že by to našlo nějaké praktické uplatnění.

A až teď, ve zpětném pohledu, je možné s velkou mírou přesvědčení prohlásit, že ten řetězec barevných revolucí, které se na začátku měly omezit na řízený chaos, proběhl právě v tom prostoru, který předtím nazývali Velkým Blízkým východem” - Írán, Irák, Lýbie …" A dále říká: “K té klasifikaci celé řady států do jednoho typizovaného celku pod jeden název dochází i dnes a z úst oficiálních představitelů jsme zcela nedávno mohli slyšet takovou definici, jako Velká Střední Asie. A nad tím je dobré se zamyslet, co to má znamenat”.


Součástí Velké Střední Asie je především pět postsovětských republik: Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a -Turkmenistán.

Turkmenistán přitom je nanejvýš strategickým územím, a to jak obrovskými zásobami plynu, tak geografickou polohou - Kaspické moře na západní straně (cesta plynu do Evropy mimo Rusko) a Afganistán jako spojnice s Pákistánem a Indií na jihovýchodní straně (cesta plynu do Indie mimo Rusko).

Nakolik se Turkmenistánu tento příklon k nadnárodním zájmům, spojeným s izolací Ruska, vyplatil, o tom svědčí právě ta skutečnost, že Turkmenistán začal opět dodávat plyn do Ruska.

A když aktuálně srovnáme článek v Zakon vremeni z 15.5.2019 ("Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad situací na tádžicko-afgánské hranici") - Peskov tehdy moc dobře věděl, co měl ve videodokumentu na mysli.

Připravila Ludmila Orieško



Nahoru


Klíčová slova: Turkmenistán

Související:
05.07.2019 Gazprom uzavřel s´ Turkmengazem´ nový dlouhodobý kontrakt ...
19.05.2018 Turkmenistán: národ mezi dvěma diktátory ...
12.10.2017 Obyvatele Turkmenistánu po pětadvaceti letech začnou platit za...
02.10.2017 Putin v Ašchabadě podepsal srategickou dohodu s Turkmenistánem...

Článek je zařazen k tématu: Analýzy, rozbory
  

Publikováno 20.05.2019

Počet zhlédnutí a aktualizace článku - po přihlášení.

Registrace ZDARMA

Diskuze - Vaše reakce (1 příspěvek) ...>>>

19.05.2019, 23:28:06 "Situace na tádžicko-afgánské hranici je nyní dostatečně znepokojující, protože se




Bezplatný Newsletter
Vložte svůj email a odebírejte pravidelný Newslwetter (2-3x týdně)
Aktuálně 168 stálých odběratelů. Připojte se!
Žádný spam, vždy je možno se odhlásit!

Našli jste, co jste hledali?



            Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)



NEJVÍCE ŽÁDANÉ SLUŽBY

* Nabídky / Poptávky distribuce CZ+RU
ZDARMA ...>>>

* Prezentace Firmy CZ+RU ZDARMA ...>>>

* Vložení Produktu CZ+RU
ZDARMA ...>>>

Jak získat plné kontakty
a přístupy do databází



* REGISTRACE -
více o výhodách...>>>



Nejnovější zprávy
Kazachstánská ekonomika by mohla ve výsledku roku vykázat...

13.07.2020

V Rusku zahájili diskuze o reformě práce Rossotrudničestva

13.07.2020

Příjmy Gazpromu z vývozu plynu prudce klesly

12.07.2020



Nejnovější nabídky
Nejnovější materiály zastupitelského úřadu Republiky...

02.07.2020

Soudní překlady ruského a ukrajinského jazyka včetně...

26.06.2020

Přední výrobce hydrauliky v Běloruské republice, výrobce...

20.05.2020



Nejnovější poptávky
Poptávám semínko potravinářského lnu, 3-5 tun/měsíčně

01.06.2019

Komerční poptávka ukrajinské společnosti s ručením...

27.07.2018

Informace pro zájemce o umístění výroby v Bělorusku ...

21.07.2018



Až skončí konflikt na Ukrajině

Tipujte o vyústění smutných událostí na východě


Ukrajina bude federalizována

2972
Země se rozpadne na několik států

2182
Ukrajina se sjednotí do původní podoby

327

Archiv anket  Kontakty





Euroasie Dálnovýchodní federální okruh Sibiřský federální okruh Uralský federální okruh Kazachstán Povolžský federální okruh Severozápadní federální okruh Centrální federální okruh Jižní federální okruh Gruzie Arménie Azerbajdžán Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Ukrajina Moldavsko Střední Asie


   Generální partner i-RU.CZ

Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k. je generálním partnerem serveru od r. 2003

  Významní partneři i-RU.CZ

EGAP, a.s.

ČEB, a.s.




  Kurzy valut











Akce Česko ruské spol.Akce Česko ruské spol.
Z událostí a akcí pořadaných významným partnerem Systému i-RU.CZ
EditorialEditorial
Blog o tom, co si myslí nebo myslel vydavatel stránek i-RU.CZ (iRUCZ.RU)
Kalendář výstav, akcí 2019+ArchivKalendář výstav, akcí 2019+Archiv
Servis zveřejnění pozvánek a zpráv, akcí.
Analýzy, rozboryAnalýzy, rozbory
Co očekávat
v roce 2019 a letech nadcházejících ? Volné i uzavřené texty.
FESTIVAL <br>´OKNA DO RUSKA´FESTIVAL
´OKNA DO RUSKA´

Příští VŠ odborníci - rusisté a znalci hospodářské ruštiny se svými zaměstnavateli

Novinky Analytika Zprávy Nabídky Poptávky JOB Slovník Č-R Sobačka Firmy Produkty Ubytování Tendery Služby i-RU.CZ 
O serveru Nejčastější otázky ( FAQ ) Registrace Poslat info Bonusy Mapa severu RSS PDA Jako domosvkou stránku Kontakty Nahlásit chybu 



Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol   VÍZA DO RUSKA: Komerční a turistická na klíč včetně pozvání   Agentura Rosbalt   Mir TV - televize SNS    www.RiaN.ru      Běloruská informační agentura Belta    www.HonorárníKonzulát-rf.cz    www.BusinessInfo.cz